Starověký Řím

Osídlení Itálie: Apeninský poloostrov, kolem r. 1000 pnl, pronikání indoevropských kmenů = Italikové - Sicílie, stř. část Apeninského poloostrova /Latinové, Sabinové, Samnité, Umbrové/
Etruskové – SZ Itálie, Etrurie, vyspělí
Řekové – v 8. st. pnl, J Itálie, část Sicílie /J, V/ = Velké Řecko, vyspělí
Punové = Kartaginci, S, SZ Sicílie
Keltové – S Itálie, kolem Pádu, 4. St. pnl, v Galii předalpské, = Galové

Etruskové
V Etrurii, původ neznámý: 1. Z Malé Asie
2. už byli v Itálii
3. ze severních oblastí /nepravděpodobné/
nerostné suroviny /Fe, Ag, Cu/ -> řemeslníci /šperky, zbraně/, obchodníci
nikdy jednotný stát, ve městě, do 6. st. pnl. včele králové, pak včele aristokracie
vyváží černou keramiku, zemědělci /terasovitá pole/, výborní stavitelé – klenba, odvodňovací zařízení, silnice, kněží věští z jater, letu ptáků
Římané převzali gladiátorské zápasy /souboje 2 zajatců na život a na smrt, při náboženských obřadech jako součást pohřbu vojevůdců/
6. – 7. st. pnl. – největší rozkvět, až po řeku Pád /S Itálie/, Etrurie, Latia, oblast na J od Latia
postupně vytlačeni

Doba královská
800 – 600 pnl.
753 pnl: založení Říma /Romulus, Remus/, podle archeologů v 8. st. pnl. na místech Říma roztroušené osady
575: sjednocení osad Etrusky, založení Říma, panují jako králové
obyvatelstvo: děleno podle rodu, /300 rodů/, 10 rodů = 1 kurie, 10 kurií = 1 kmen = 1 tribut
včele král – administrativní, vojenská, náboženská moc
senát – poradní orgán krále
kurijní sněm – lidové shromáždění, muži schopní bojovat, volil, stvzoval krále /volbu/
Servius Tullius – etruský král, reforma v uspořádání obyvatelstva, odstraněno rodové zřízení, podle majetku na 6 tříd /5 + 1 bezzemci = proletarii/, rozděleno i podle místa bydliště do 4 okresů
Setnina = centurie – vojenské jednotky, třídy podle majetku je musely vybavit
Setninový /centurijský/ sněm – zastoupení tříd podle postavení jednotek
Patriarchální ráz otroctví, počet obyvatelstva se zvyšuje, dělí se podle urozenosti: patricijové /vyšší třídy/, plebejové /nižší třídy/
Patriciové: potomci původního obyvatelstva v Římě za rodového zřízení, urození, plnoprávní, nejbohatší, svobodní, privilegované postavení
Plebejové: potomci přistěhovalců, neurození, svobodní, chudší, neplnoprávní, nezastávají úřady, s patriciji sňatky neplatí
Klientela – mocný bohatý člověk = patron ochraňoval chudého = klient /řemeslníci, rolníci, obchodníci, ten ho za to podporoval v politickém boji, volbách
510 pnl - vyhnán poslední etruský král z Říma
Správa Říma – veřejná záležitost

Římská republika
= veřejná věc /510 – 30 pnl/

Boj plebejů za zrovnoprávnění s patriciji
Plebejové se zadlužují -> i do otroctví
Plebejská secese: 3-krát, plebejové se odstěhovali z Říma na sv. horu pod hrozbou založení vlastního města
Tribuny: úřad, který zastávají jenom plebejové, úředníci tribuni lidu – právo veta /zakazuji/, může zrušit rozhodnutí patricijů, pokud nevyhovuje plebejům
Zákony 12 desek: vynuceno plebeji, sepsaní zvykového práva na 12 desek a jeho vystavení na římském náměstí /forum/
300 pnl: plebejové získávají rovnoprávnost s patriciji
nobilita – úřednická šlechta, nová vrstva, patriciové + nejbohatší plebejové, privilegované postavení
úřady za republiky:
2 konzulové – včele republiky, moc správní, soudní, vojenská, nejvyšší úředníci, v době míru
diktátor – v době ohrožení, jmenován konzuly, neomezená moc na půl roku
kvestoři – státní finance
cenzoři – evidují majetek občanů, dohlížejí na veřejnou mravnost
prétoři – dohlížejí na zákony
shromáždění:
senát – senátoři /kteří byli ve vysokém úřadu/ schvaluje zákony, volí úředníky, zahraniční politika, správa dobytých území
setninový sněm – volí se úředníci, mír – válka
kurijní sněm – ztrácí význam
plebejský sněm – volí tribuny lidu

Výbojné války Říma
Řím ovládl Latium
Do 4. st. pnl – války proti Italikům, vítězství Ř
Od 4. st. pnl – války proti Etruskům, Ř ovládl celou Etrurii
387 pnl – vpád Keltů do Říma, neopanovali, výkupné a odtáhli
4. – 3. st. pnl. – výbojné války proti Samnitům /Kampánie – Vesuv, Pompeje/, Ř vítězství, ovládl Kampánii
výbojné války proti Řekům v Itálii, řecké město Tarent + pomoc Epéiros /král, velitel Pyrrhos/ proti Ř
279 pnl – bitva u Auscula /J Itálie/, Pyrrhos vítěz, Ř poražen
275 pnl – bitva u Beneventa, Římané vyhráli, Pyrrhos odtáhl
do 270 pnl - Ř ovládli celou Itálii, ne předalpskou Galii, Sicílii
římští spojenci: z obyvatel z Itálie spojenci, politicky závislí na Ř, o obchodu jednají sami, plní vojenské povinnosti
na dobytých územích – zakládány kolonie římských občanů k prosazování jejich vůle

Punské války
Příčina: zájem Ř o Sicílii, zájem Kartága o Z Středomoří, Punové = Kartaginci
1. fáze (261 – 241 pnl)
Ř dobří na souši, K na moři, Ř padací můstky /zaháknutí lodí/, vítěz Ř. bitva na moři, Kartágo ztratilo Sicílii, Sardinii, Korsiku
Vojevůdce: Hamilkar Barka /Kartágo/
Kartaginci hledají náhradu v Hispánii /dřevo, Fe, Ag, Cu/, dobývají ji, včele Hamilkar Barkas – zabit, chtěl obnovit válku proti Ř, nástupce Hamilkara: syn Hannibal
Centrum v Hispánii: Nové Kartágo

2. fáze (218 – 202 pnl)
Hanibal obléhá přístav Saguntum /město, které má obchodní smlouvu s Ř/ -> Ř vypoví válku, Hanibal ji vyprovokoval
Hanibal – zaútočil ze S, překonává Alpy, Pyreneje se slony a s vojáky /doplněny Galy/
217 pnl: bitva u Trasimenského jezera, H. vitězství,dále tažení na J Itálii,
216: bitva u Cann – H. vítězství
Ř obrovské ztráty, některá města italská podporují Hanibala závislost na italských městech, Ř se snaží získat města zpět
Syrakusy /řec. Město/ - podporují H., nedobyty Ř, Archimedes zabit při obraně Syrakus, Ř je ovládl
Capua /it. město/ - na straně H. Ř obléhá
211 pnl: H. tažení k Ř kvůli obléhání Capuy, Ř opevněn, H návrat, Ř ovládl Capuu
it. města se vrací k Ř, H slabší pozice
Publius Corneius Scipio: včele Ř vojska, výprava do Kartága, H na pomoc -> opouští Itálii
202 pnl: bitva u Zamy /Afrika/ H poražen
končí porážkou Kartága -> trest: ztratilo Hispánii, loďstvo, platí pokutu Ř, zákaz válek /pouze v Africe se souhlasem Ř/, H do Malé Asie do Vinie, sebevražda

3. fáze (149 – 146 pnl)
Punové napadeni sousedními africkými kmeny, odveta bez souhlasu Ř -> záminka pro Ř a vtrlhli do K, srovnáno se zemí, přeměněno na Ř provincii Afriku
Ř – v průběhu válek ovládli Galii předalpskou, Dalmácii, Řecko + Makedonie
133 pnl: odkazem získali Ř Z část MA, oblast Pergamon -> provincie Asie, Ř impériem

Krize římské republiky
Války -> dostatek otroků /pracovní síla/ -> zakládaní velkostatků = latifundií, z drobných rolníků bezzemci /proletarii/
Ř se sice zvětšuje, ale vojenská síla slábne /ve vojsku pouze majitelé půdy/
Ř province = mimoitalská území /državy/: Sicílie, Afrika, Asie, Dalmácie, Korsika
Vykořisťovány, platí daně, poplatky
Publikáni = výběrčí daní /nejdříve sami zaplatí daň, pak si to vynahrazují v provinciích/
Jezdci = členi publikánů, nejmajetnější, právo ve vojsku sloužit s vlastním koněm
Nespokojenost obyvatelstva: bezzemci, drobní rolníci, městská chudina
2 bratři Gracchové – reformy:
Tiberius gracchus – tribun lidu /133 pnl/, zákon o pozemkovém maximu – návrh omezit státní půdu velkostatkářů na 125 ha, co bylo nad rozdělit mezi bezzemky a rolníky, nespokojenost velkostatkářů a senátorů
zákon schválen, reforma prováděna pomalu, za rok při volbách na tribuna zavražděn
Gáius – 123 pnl tribun lidu, pokračoval v reformě, obilní zákon – levné obilí se prodává chudým lidem, pokračuje v reformách bratra, návrh: o udělení římského občanství římským spojencům -> odpor u části občanů, návrh: o založení na místě prokletého Kartága novou kolonii, nesouhlas, nobilita rozpoutala boj, masakr, vražda Gáia a přívrženců, platí volná zásada o přidělené půdě
V nobilitě / nejvyšší vrstva/ došlo k rozdělení:
Optimáti = nejlepší, odpůrci reforem, snaží se o posílení moci senátu, včele L. C. Sulla
Populárové = lidové, zastánci mírnějších reforem, snaží se pomoci chudině, včele Gaius Marius

Vojenská reforma G. Maria
Vojevůdce, bojoval v Africe -> porazil Jugurtu /numidský král/, konec 2. st. pnl
Voj. reforma: vznik profesionální žoldnéřské vojsko / i bezzemci/, dostávají plat, služba 16 let, pak dostanou půdu

Občanská válka v Římě
88 – 82 pnl, válka optimátů a populárů, umírá G. Márius, k moci Sulla – vydal proskripce – seznamy nepohodlných osob, kdokoli je mohl zabít /beztrestně/
Sulla – doživotním diktátorem, 79 pnl se dobrovolně této funkce vzdal, za rok umírá

Spartakovo povstání
73 – 71 pnl, Spartakus byl gladiátor v gladiátorské škole v Cappuy, chystá se vzpoura – prozrazena, skupina 60 gladiátorů utekla na Vesuv, včele Spartakus, připojují se otroci, městská chudina táhli na s mimo Itálii, cíl: vyvést otroky, směřují do Galie předalpské
nejednota, část - chce vybojovat svobodu a zůstat v Itálii, odtrhla se, poražena
Spartakus oslaben na S, návrat na J /Sicílie/, nedošli bouře
Crassus – velitel římské armády proti Spartakovi
71 pnl – na J Sicílie Spartakus poražen
via Appia: cesta z Říma do Capuy, podél ukřižováno 6000 otroků
Spartakus padl v boji
Republika stále ve větší krizi, vzpoury, korupce, Spartakovo povstání, klesá autorita senátu
63 pnl – Catilinovo spiknutí – převrat, nastolení diktatury, Catilinus včele /zchudlý patr./, odhalil ho Cicero /řečník/
60 pnl – 1. Triumvirát: Pompeius /vojevůdce, připojuje oblasti Malé Asie, Sýrie/
Crassus /bohatý, porazil Spartaka/, Gaius Julius Caesar /z rodu Juliů, schopný, ctižádostivý, několikrát zvolen konzulem, zajistil si podporu obyč. Lidu, vojáků/
60 – triumvirát: tajná dohoda, spojení P + C + G
59 pnl: Caesar správcem předalpské Galie, války proti Galům, celou ji ovládl, žije tam, Zápisky o válce galské – kniha o způsobu života Keltů
Crassus jako 1. opouští triumvirát, bojoval na V v Parthské říši, zabit
Pompeius – správcem Hispánie, sídlí v ř, v době Caesarovy nepřítomnosti přízeň senátu -> úřad konzula /sám Pompeius/
Vyzval Caesara k návratu /jménem senátu/, ale bez vojska /rozpustit/, C. nesouhlasí
49 pnl: překračuje C. říčku Rubico – „Kostky jsou vrženy.“, zahájení tažení proti P. –> uprchl do Řecka
C. nejdříve porazí P. vojsko v Hispánii, přidali se na jeho stranu, tažení do Řecka proti P.
48 pnl: bitva u Farsalu, vítězství C., P. Prchá do Egypta, vražda
C. do Egypta /boj o trůn mezi Ptolemaiovci – Kleopatra a Ptolemaios XIII./, C. zasáhl – královnou Kleopatra, vyhořela alexandrejská knihovna
Výrok „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“
Tituly - imperátor /vrchní velitel vojska/
- vrchní kněz
- doživotní diktátor /za zásluhy podle senátu/ - hrozba rozkladu republiky, Caesarova vláda funkce nejvyššího kněze
M. A. správa V části římského impéria
O: správa Z části římského impéria, Itálii, Ř, vzrůstá jeho popularita, M. A. neoblíbený /zamiloval se do Kleopatry, svatba – platí pouze v Egyptě, M. A. připojuje některé oblasti Ř na V k Egyptu/
Octavianus válka proti Kleopatře a M. A.
31 pnl – námořní bitva u mysu Actia, Kleopatra utekla se svým vojskem, M. A. za ní, jeho vojsko se vzdalo Octavianovi
M. A. – výčitky, spáchá sebevraždu
Kleopatra snaha o domluvu s O., nezdar, sebevražda
Egypt římskou oblastí

Hodnocení referátu Starověký Řím

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 572×
  1535 slov

Komentáře k referátu Starověký Řím

Barča
Hm dobrý
anonim
máte naspáno bude tm občanský sněm a není tak laskavě pište pravdu