Rotundy

Rotundy se na území naší republiky začaly stavět koncem 11. a začátkem 12. století hlavně jako farní kostely osad. Dovnitř rotundy měli přístup jen klerikové, zatímco prostý lid při mších stával venku.

Rotundy jsou jednou ze staveb románského slohu, jenž vznikal na území dnešní Francie, Itálie a Německa. Typické bylo seskupování a bohaté členění architektonických hmot do stereometrických útvarů (hranoly, válce), uplatněny masívní pilíře a zdi, obloučkový vlis, slepé arkády. Rozvinul se typ baziliky.

V rané fázi románského výtvarného umění (1000 - 1100) se používaly převážně ploché dřevěné stropy, pro vrcholnou fázi (1100 - 80) byl charakteristický půlkruhový oblouk, těžké valené klenby i klenby křížové a kopule, pro pozdní fázi (asi 1180 - 1250) bylo typické převýšení hlavní lodi, používání žeber a postupně i lomeného oblouku.

V českých zemích stavěny zejméma jednolodní tribunové kostely a rotundy (Starý Plzenec, Znojmo), ale i baziliky (Osek, Tismice) a klášterní areály (benediktinský klášter sv. Jiří na Pražském hradě, cisterciácký klášter v Oseku), světská architektura byla zachována vzácněji: císařská falc v Chebu, knížecí hrady (Přimda), městské domy (dům Pánů z Kunštátu v Praze na Starém Městě), kamenný most (nezachovaný Juditin most v Praze).
Název rotunda pochází z italského rotonda - kruh a skutečně okolo let 100 - 350 po Kristu patřilo stavbám s kruhovým půdorysem, jež však byly vznešenější a bohatší, navíc se užívaly spíše jako paláce (klasickým příkladem je Pantheon).
-------------
V 16. a 18. století byly postaveny repliky některých těchto paláců.
---------------------
Původ rotund se však dá vystopovat ještě dál, až do starého Řecka, kde byly rovněž kruhové budovy se střechou v podobě úlu, jež se nazývaly tholus (tholos) a měly astronomický význam.

K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa.
Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří. Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou západní věží (jedinou původní v celé České republice i Evropě) byla roku 1126 obnovena knížetem Soběslavem I. na paměť jeho vítězství nad římským králem Lotharem v bitvě u Chlumce. Rotunda dovršuje a uzavírá vývoj tohoto typu staveb v Čechách. Na věži se nacházejí dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Portál a velká půlkruhová sklenutá okna pochází z let 1869-1881. Uvnitř se nachází socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870. Patří římsko-katolické církvi.
O významu hory Říp pro české národní dějiny svědčí nejen časté vlastenecké tábory lidu, konané od poloviny 19. století, ale i skutečnost, že roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů ke stavbě Národního divadla. Každoroční tradicí je svatojiřská pouť. Nedaleko rotundy stojí výletní restaurace.

V Čechách se nacházejí ještě některé další významné rotundy, jako např. rot. sv. Petra v Budeči- 9.stol.
Sv. Kateřiny ve Znojmě –kolem r. 1037 Blízko Znojma v Mikulčicích se nalezly základy nejstarší rotundy u Nás
Sv. Víta na Pražském hradě -před r. 929
Sv. kříže v Praze – na Starém městě -2.čtvrtina 12. stol
Sv. Václava v týnci nad Sázavou -konec 11.stol

Hodnocení referátu Rotundy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 151×
  499 slov

Komentáře k referátu Rotundy