Staroegyptská mytologie

Lunu, nebo On, starobylé egyptské město, které Řeci nazývali Heliopolis, se nachází na jižním okraji nilské delty. Dnes je to předměstí Káhiry. Lunu zahrálo rozhodující úlohu při vytváření egyptského teologického systému, komplexní ideologické soustavy, jejímž cílem bylo dát novou formu faraónovu božskému principu. V Lunu měl hlavní chrám bůh Atum. Podle Lunských knězů je bůh slunce Atum stvořitelem světa . Stvořil také devět bohů, takzvané Lunské Devatero (Eneada).V průběhu náboženských asimilačních procesů se Atum sa stal Reem alebo Raem. V temnotě časů existovala jen rozsáhlá plocha vody, prvotní oceán Nun. Atum, Slunce, se zrodili z Nunu svojí vlastní vůlí. Atum, „pán hranic nebe“, zahrnul v sobě životní princip všech věcí a jedného dne se rozhodl, že zúrodní i všechny ostatní časti světa. Potom, jak se sám stvořil, Atum zrodil Šua, boha vzduchu a světla, vzápětí kýchl a vytvořil mu manželku Tefnutu, bohyni vody a vlhkosti. Božský pár počal Geba, boha Země, a Nut. Nut, bohyně nebe a samo nebe, bývá zobrazovaná jako žena s tělem posetým hvězdami. Ochraňuje mrtvého a převádí ho na druhý svět.Narozdíl od jiných starověkých mytologií, Egypťané každého tohoto boha rozlišovali na základě mužského a ženského principu. Gebovi a Nut se narodili Usir, Eset, Sutech a Nebthet, bohové, kteří vytvořili Usirův cyklus v Lunské mytologii.

AMON
egyptský bůh, původně vzduchu, později plodnosti, od poloviny 2.tis.př.n.l. s rysy státního božstva. Znázorňován v lidské podobě s dvojicí dlouhých per na koruně, méně častěji v podobě berana nebo husy. Hlavním centrem jeho kultu byly Théby (chrámy v Karnaku a Luxoru).

ANUP
egyptský bůh, průvodce a ochránce mrtvých, spojovaný též s balzamováním. Byl znázorňován v podobě černé psovité šelmy, od Nové říše též v lidské podobě s hlavou této šelmy.

APOP
řecky Apofis – egyptský polobůh, skoro démon v podobě velkého hada ohrožujícího pořádek světa. Je doložený od 1.přechodné doby, vystupuje jako protivník boha Rea.

ESET
Řecky Isis – egyptská bohyně; nebeská vládkyně světa, darovala život a obilí, udržovatelka pořádku ve světě i v rodině. Sestra a manželka Osira , matka Hora; spolu s nimi tvoří božskou trojici uctívanou v celém Egyptě. Byla ztotožňovaná s Demétrou a Afroditou.

GEB
egyptský bůh pokládaný za představitele země. V héliopolském Devateru vystupuje se svou sestrou a manželkou Nut jako třetí generace božstev a zároveň jako prví pozemský vládce. Byl znázorňován v lidské podobě, ze začátku bez dalších atributů, později se složenou korunou.

HOR
egyptský bůh, původně kosmického rázu (za jeho oči jsou pokládány Slunce a Měsíc), od konce 4.tis.pr.n.l. byl ztotožňován s panovníkem, chápán jako jeho osobní ochranný bůh.

CHNUM
egyptský bůh plodnosti (řecky Chnúmis), pokládaný též za stvořitele bohů a lidí, které modeloval na hrnčířském kruhu, byl také považován i za dárce nilské vody. Byl znázorňován jako baran, od Staré říše též v lidské podobě s beraní hlavou. Jako bůh stvořitel byl ztotožňovaný s Ptahem a Amonem, méně často byl spojovaný i s Šuem, Usirem a Gebem

NECHBET
ochranná bohyně Horního Egypta. Spolu s Vadžetou platila za ochránkyni panovníka. Byla znázorňovaná jako supice, případně také v lidské podobě se supí čelenkou.

NUT
egyptská bohyně představující nebe. V mýtech vystupuje jako matka boha Slunce Rea, kterého denně ráno rodí a večer opět jí. V héliopolské teologii byla pokládaná za manželku Geba. Byla považovaná za ochránkyni mrtvých. Byla znázorňovaná v lidské podobě (někdy jako žena skloněná do oblouku nad zemí) nebo v podobě krávy (často poseté hvězdami).

OSIRIS
bůh plodnosti, zároveň pokládaný za vládce říše mrtvých, stal se jedním z nejvýznamnějších egyptských bohů. Vystupuje jako manžel Esety a otec Hora;
zavražděn svým bratrem Sutechem.

PTAH
egyptský bůh pokládaný za vynálezce a ochránce řemesel a umění. Původně místní bůh Memfidy, která zůstala hlavním střediskem jeho kultu. V okruhu mýtů vzniklých v jeho chrámě v Memfidě byl označen za stvořitele světa, který byl stvořený v jeho srdci (tj. myšlení) a jeho jazykem (tj. řeč).

RE
egyptský bůh představující slunce. Znázorňovaný v lidské podobě se sluncem na hlavě nebo se sokolí hlavou, též jako kocour, šakal, lev. V mytologii pokládaný za vládce bohů,jeho kult vrcholil za 5. dynastie

SUTECH
neboli nepředstavitelné zlo, narodil se předčasně a takovým způsobem, že vyskočil z matčina lůna a tím ji i velice ublížil. Jeho bílá kůže a rudé vlasy představovali pro Egyptský lid strašliví pohled.
Sutech ztělesňuje chaos, hrůzu, děs a zkaženost. Od té doby, co zavraždil svého bratra a získal jeho trůn, tak se pustil do krvavého a dlouhého zápasu se svým synovcem Horem. Sutech však nebyl neporazitelný a tak, když ho Hor přemohl a jeho příznivci byli rozmetáni Horovou silou, tak už jeho kult v Egyptě neměl žádné zastání.

ŠU
egyptský bůh vzduchu a životní síly, byl pokládán za Atumova syna. Atum oddělil svoje děti Geba (země) a Nut (nebe), a vytvořil tak obývatelný prostor. Šu byl znázorňován v lidské podobě, s pštrosím perem (hieroglyfickou značkou svého jména) na hlavě, často jak ve zdvižených pažích drží bohyni nebe. Byl považován za dárce života a za ochránce porodů.

THOVT
v egyptské mytologii Písař bohů, též bůh moudrosti, učenosti a magie; tvůrce a dárce pořádku a zákonu, písma a řeči a lékařství. Bůh nebe a podsvětí, který vynikal všestranností. S tím souvisely i jeho další rysy - úzký vztah k bohyni pravdy a spravedlivosti Maat, spojenou s nebeskými tělesy (především Měsícem), role mocného kouzelníka, podílejícího se na ochraně mrtvých, a role posla bohů. Byl znázorňován nejčastěji v lidské podobě s hlavou ibise, resp. jako ibis či pavián (jeho posvátné zvířata). Střediskem kultu Thovta byl od Střední říše Ešmúnén.

VADŽET
bohyně představující dolnoegyptskou královskou korunu, přeneseně Dolní Egypt. Byla znázorňovaná jako vztyčená kobra.

Uctívání posvátných zvířat ve starověkém Egyptě

APIS
egyptský posvátný býk, uctívaný v jako symbol plodnosti a forma vtělení boha Ptaha. Znázorňovaný obvykle jako stojící se Sluncem a Urem mezi rohy. Mrtvý Apis byl v spojení s Usirem uctívaný jako ochránce mrtvých.

Mezi posvátná zvířata také patří Cheprer ( posvátný skarabeus), pták ibis a pavián (který neustále hledá na zemi potravu a Egypťané se domnívali, že hledá smysl života)

Hodnocení referátu Staroegyptská mytologie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 139×
  968 slov

Komentáře k referátu Staroegyptská mytologie