Náboženství a architektura starověkého Egypta

Osnova:

Náboženství Egypta

Egyptští bohové

Vývoj pyramid

Pyramidy v Gíze

Údolí Králů a Královen

Karnacké chrámy

Egyptské náboženství

Egyptský svět bohů tvoří stovky bohyní a bohů, kteří jsou uctíváni v podobě fetišů, zvířat, rostlin, lidských a fantastických bytostí. Uctívaní bohové se měnili podle vůle panovníka, který právě zasedl na trůn, či podle vůle egyptských kněží, lišili se od generace ke generaci, od vesnice k vesnici, někteří zanikli a opět byli vzkříšeni, jiní přežili celá tisíciletí. Lidé viděli božskou moc často v síle a ve zvláštních schopnostech zvířat jako je létání nebo bojovnost. Počátkem roku 3000 př. n. l. došlo k polidštění bohů i přesto však zůstali lidé u zvířecích symbolů, kdy jsou bohové představováni jako člověk se zvířecí hlavou.

Seznam Bohů:

Amón - "skrytý", jméno odkazuje na neviditelnost této postavy, byl původně bohem větru, který je všudy přítomný, stvořitel a Pán světa. Symbolem vzduchu je modrá barva Amónova těla a opeřená koruna, někdy vystupuje v podobě posvátných zvířat - berana nebo husy, jeho centrem byl chrám v Karnaku.

Anubis - "ten, jež přebývá v rouškách mumií", hlídal a sledoval mumifikace, znázorňuje ho člověk s hlavou šakala.

Aton - bůh Slunce a Slunce samotné, za vlády Achnatona byl Aton prohlášen za jediného boha, po Achnatonově smrti byl opět obnoven dřívější systém mnohobožství.

Atum - byl samozplozeným bohem stvořitelem, který povstal z pravod Nun, aby vytvořil prvotní pahorek země a dal vzniknout prvkům ve vesmíru. Byl také často spojován s královskou mocí, věřilo se, že vynáší mrtvé krále z pyramid ke hvězdám. Později začal být ochráncem všech králů na jejich cestě k posmrtnému životu. Byl znázorňován jako muž s dvojitou korunou Horního a Dolního Egypta, ačkoliv mohl být také znázorněn jako had.

Bastet - bohyně války s kočičí hlavou, někdy také zobrazována v kočičí podobě. Byla ztotožňována se lví bohyní Sachmet.

Bes - Znetvořený Bes s ošklivou tváří byl považován za ochranného ducha odvracejícího zlo. V podstatě lze pod jeho jménem chápat několik trpasličích démonů, všechny s křivýma nohama a stařeckým obličejem s přihlouple dobráckým výrazem a vypláznutým jazykem.

Eset (Isis) - nejuctívanější bohyně starého Egypta, bohyně matka, byla ideálem ženy, krásná, milující, ušlechtilá, věrná, měla kouzelnou moc k vykonávání dobra a k hájení spravedlnosti. Její kult převzali např. Řekové a Římané. Obraz Esety s chlapcem na klíně předjímá obraz bohorodičky, zobrazována jako žena s kravími rohy, mezi rohy nese hieroglyf trůnu.

Geb - bůh země a země sama, ochraňoval před hady a štíry.

Hapi (Hopej) - bůh Nilu, bůžek druhého řádu, zobrazován jako obtloustlý chlapík s ženskými prsy, které snad měly symbolizovat jeho úlohu živitele a spojitost s úrodou. Na hlavě míval misku s pěti lotosovými, popřípadě papyrovými květy. Časté je také zobrazení ve zdvojené podobě, což zase symbolizovalo jednotu Dolního a Horního Egypta.

Hathor - bohyně nebe, bohyně lásky a radosti, hudby, pití, tance, ochránkyně žen a zemřelých, pomáhala při porodu a výchově dětí, nejdůležitější byla funkce jako bohyně lásky, byla matkou a manželkou boha slunce Rea, zobrazována byla v podobě krávy, ženy s hlavou, či ušima krávy, proto byly krávy posvátné.

Hor (Horus, Harachtej) - jeden z nejdůležitějších a nejstarších bohů Egypta, bůh slunce, nebe, světla, božský vládce Egypta, (podle pojetí a doby rozlišujeme asi 20 druhů Horů), nejdůležitější funkcí je funkce boha egyptského krále, chránil ho, ale i se do něj převtěloval, byl obávaným válečníkem, Slunce a Měsíc byli jeho oči,v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou.

Cheprer - bůh Cheprer byl stvořitelem a bohem slunce. Byl znázorňován jako skarab - hovnivál nebo muž s hlavou hovnivála.To, proč byl ke znázornění boha stvořitele zvolen právě hovnivál, vyplývá z činnosti tohoto brouka. Byl pozorován, jak obaluje svá vajíčka v hnoji a válí z nich kuličku - ta představovala slunce. Broučci vylézající z kuličky hnoje připomínali vznik života z prvotní hroudy země.

Chnum - vládce pramenů Nilu, Chnum stvořil člověka z hlíny a lidské tělo vytvaroval na hrnčířském kruhu, hlavní chrám měl v Asuánu na ostrově Elefantina, měla podobu muže s beraní hlavou.

Maat - bohyně spravedlnosti, pravdy, práva a společenského řádu, účastnila se obřadu "vážení srdce", podoba ženy s pštrosím pérem na hlavě.

Nebthet - byla v pozdější mytologii považována za matku Anupa, boha balzamování se šakalí hlavou. Byla také sestrou Eset. Byla znázorňována v lidské podobě, ale mohla být zobrazena jako jestřáb.

Nun - byl zosobněním pravod chaosu, které předcházely stvoření. Věřilo se, že když bylo vše stvořeno, chaos dále existoval za okraji vesmíru a v podsvětí a byl místem vyděděnců a démonů. Mohl být zobrazován jako pavián, také se žabí hlavou nebo v lidské podobě s vousem. V druhém případě držel nad hlavou sluneční bárku.Nút - bohyně nebes, Usírova matka,každého večera svými ústy pozře na západním obzoru Slunce, které během noci putuje jejím tělem, následujícího jitra Slunce znovu porodí, zobrazena jako žena, jejíž tělo zdobí hvězdy a slunce.

Osiris - symbol znovuzrození a věčného života, král bohů a lidí, bůh podsvětí, byl zavražděn svým bratrem Sutechem, k životu ho probudila manželka Éset, jako jediný z bohů má životopis, jako vládce onoho světa měl lidskou podobu, připomíná však mumii.

Ptah - ochránce řemeslníků a umělců, později univerzálním bohem, svět obdaroval "srdcem a jazykem", rozumem a slovem, zobrazován jako lidská postava oblečená do přiléhavého šatu, ozdobená plochou korunou.

Ré - zosobnění slunce, stvořitel, který udržuje zemi při životě, podoba muže se sokolí hlavou a slunečním kotoučem místo koruny (později splynul s Hórem).

Sachmet - nejvýznamnější z mnohých egyptských bohyň války, mocná a krvelačná. Uctívána jako žena s hlavou lvice, manželka boha Ptaha. Ochránkyně krále v podobě kobry na faraonově čelence.

Sešat - bohyně psaní, jejím nejvýznamnějším úkolem bylo zapisovat roky vlády a jubilea vyměřená králi. Ozdoba, kterou nosí na hlavě, není přesně určitelná, podobá se sedmicípé hvězdě, nad kterou je oblouček (nebo srpek měsíce?) a často ji korunují dvě sokolí pera. V ruce obvykle drží palmovou ratolest a přes roucho mívá přehozenou levhartí kožešinu.

Sutech (Seth) - bůh pouště, moře, bouřek, Usírův bratrovrah, symbol všeho zla, podoba muže s hlavou svého posvátného zvířete, které nebylo dodnes pojmenováno.

Šu - byl božským zosobněním vzduchu a slunečního svitu. Byl zobrazován v lidské podobě s perem na hlavě, často stojící mezi svými potomky Gebem (bůh země) a Nut (bohyně oblohy), které ochraňoval.

Sobek - bůh vod, jež zabezpečují úrodu polí a rostlin, měl podobu krokodýla a byl krokodýl sám, někde byl krokodýl uctíván, jinde pronásledován jako krvelačný zabiják.

Thowt - bůh písařského umění a moudrosti, lékařství, černokněžnictví, řeči a písma, připisuje se mu vynález počítání a měření, písařem bohů, jako vládce času nosil na hlavě srpek Měsíce a někdy i celý Měsíc v úplňku, mužská postava s ptačí hlavou, jeho svatými zvířaty byl pták ibis a pavián.

Tveret - ochránkyně porodu, byla znázorňována jako hroch s některými rysy krokodýla a lva. Tato zdánlivě hrozivá kombinace měla odehnat neštěstí od matky a dítěte.

Obrázky v prezentaci

1. Hor, syn Usira, bůh nebe, úzce spjatý s panovníkem

2. Sutech, Horův a Usirův nepřítel, bůh bouří a zmatku

3. Thovt, měsíční božstvo, bůh písma, počítání a moudrosti

4. Chnum, bůh v podobě berana, který na svém hrnčířském kruhu vytvářel lidi a jejich ka - duši

5. Hathor, bohyně lásky, zrození a ochránkyně mrtvých

6. Sobek, bůh v podobě krokodýla, vládce Fajjúmu

7. Re, bůh slunce, existující v mnoha podobách

8. Amon, bůh Stvořitel často spojovaný s bohem Reem

9. Ptah, další bůh Stvořitel, patron řemesel

10. Anup, bůh mumifikace a pohřebišť

11. Usire, bůh půdy a vládce mrtvých

12. Eset, manželka Usira, matka Hora a paní kouzel

Mapa oblasti

Vývoj stavby pyramid

Prvním přímým předchůdcem pyramid byly mastaby.Jejich podzemní část tvořila podzemní komora a sklady na uložení pohřební výbavy potřebné k posmrtnému životu zemřelého, nadzemní část se skládala z nízkého písečného roby, kamenné ohradní zdi a dvou kamenných stél vztyčených před průčelím hrobky. Obklopovalo je poté několik set hrobek vedlejších.Tento typ hrobek se objevil v Abydu, ale jelikož bylo toto pohřebiště později vypáleno a vypleněno, je velmi obtížné udělat si představu o původním stavu.

První opravdové mastaby – Sakkára. Obdélníkovitý půdorys, ze sušených cihel. Průčelí s četnými výklenky.Podzemní část – sklady pro pohřební výbavu, hrobka. Součástí těchto hrobek často byly velké lodě, na nichž měl zemřelý odplouvat na onen svět, aby se připojil k družině boha Rea.

A od mastab byl už jen krůček ke vzniku pyramid. Vznikly vlastně jednoduše, na původní jednopatrovou mastabu se navršovaly další menší a menší, až z toho vznikla stupňovitá pyramida.První a nejvýznamnější byla Dšoserova pyramida v Sakkáře, je to první dílo monumentální kamenné architektury na světě.V dalším vývoji pyramid musím zmínit faraona Snofrua ze 4. dynastie, jež nechal postavit 4 pyramidy. Tím se stal největším stavitelem pyramid na světě. Tyto 4 pyramidy mají obsah 3,7 mil. M krychlových!!!Jsou to známé zalomené pyramidy. A po Snofruovi se dostáváme k již nejznámějšímu staviteli pyramid, jeho synu Chufovovi.Říká se o něm, že to byl tyran, je to pochopitelné, nechal si vystavit největší pyramidu na světě. Známou Chufovovu, či Cheopsovu pyramidu v Gíze. Tímto se dostávám do nejnavštěvovanější oblasti v Egyptě. Do Gízy.

Abych nezůstával jen u pyramid, obrátím se do další velmi zajímavé lokality. Tou je Údolí Králů a s ním sousedící Západní údolí. Celé pohřebiště se nachází za horským masivem, jehož chodby se symbolicky vinou do hlubin říše mrtvých. Je zde 64 hrobek králů a princů, mezi ně patří i Tutanchamonova hrobka.

Údolí neslo také názvy "Město pravdy" či "Brány králů" a ve skutečnosti nebylo ničím jiným než podivným pohřebištěm, městem smrti a nekonečného odpočinku duší králů a faraónů, které pobývají v nitru skal uzavřené v mohutných kamenných sarkofázích dodnes. Izolované údolí na druhé straně hřebenu nad Deir el Bahri se rozvětvuje do východní a západní části, kterým dominuje vrchol hory El Qurn. Většina nejdůležitějších hrobek byla objevena ve východní části. Samotné hrobky se vnořují do nitra skal i 100 m sestupnými pasážemi. Jsou si navzájem velice podobné, liší se pouze svou konstrukcí - obtížemi, které bylo nutno překonávat při vytesávání. Na jejich mohutnost a výzdobu měla vliv i délka vlády a významnost faraóna. V hloubení se střídalo po mnoho let několik vyškolených dělníků a umělci dokončovali úpravu interiéru. Žili se svými rodinami v nedaleké vesnici Deir el-Medina nebo přímo v Údolí králů. Specifickou a jedinečnou výzdobou interiérů hrobek jsou hieroglyfické texty a polychromované barevné kresby znázorňující teologické kompozice. Nápisy na stěnách byly převzaty z prastarých mýtických knih - Knihy podsvětí (tj. toho, kdo vládne podsvětí), Knihy bran (tj. toho, kdo kočíruje královský kočár v podsvětí) a Knihy litanie (tj. slov slunečního boha Re při jeho vlastní cestě hlubina podsvětí).

Asi 1 ,5 kilometru jihozápadně od Údolí králů leží Údolí královen, nejjižnější část thébské nekropole, zcela odlišná od vyprahlého a tajemného Údolí králů, sevřeného skalami. Údolí královen je otevřené a přívětivé místo. Je do něj snadný přístup, ten však byl také hlavní příčinou jeho zkázy, neboť místní hrobky se staly snadnou kořistí vykradačů a některé z nich byly dokonce vypáleny. V Pozdní době bylo několik hrobek přeměněno na skladiště sarkofágů a mumií. Egypťané toto pohřebiště nazývali Ta set Neferu, "místo dokonalosti". Slovo nefer skutečně znamená "krása, dokonalost, dovršení", s tím, že dokonalost není něco stálého a neměnného, ale že v sobě nese zárodek harmonického vývoje; který v tomto případě probíhá na onom světě. Z devadesáti hrobek je dnes většina v troskách nebo po nich zůstaly jen obyčejné jámy. Archeologický výzkum lokality však ještě není zcela dokončen a není vyloučeno, že systematický průzkum přinese ješté nejedno překvapení. V období Nové říše (především za vlády 19. a 20. dynastie) byly v údolí pohřbívány královny a královští synové.

Karnacké chrámy

Poblíž dnešní vesnice Karnak v Horním Egyptě se nachází největší chrám starověku: Vlastně je to celý soubor chrámů boha Amona. Egypťané označovali Karnak jako Amonovo město, nebo prostě Město.Prvopočátky – Senusret (malá vápencová svatyně zvaná Trůn Hora).Tato svatyně se náhodou dochovala, jelikož ji dal Amenhotep 3. rozebrat a použil malované desky na výplň pylónů chrámu v Karnaku.Uctívání boha Amona, nejdůležitější centrum duchovní moci v Egyptě. Před vchodem do chrámu stála dvojice vysokých, směrem vzhůru zužujících se obelisků, jejichž vrcholků se měly dotknout první paprsky vycházejícího slunce. Před vchodem také stály dvě kolosální sochy představující sedícího panovníka a vysoké stožáry s prapory. Vlastní vchod tvořila brána v mohutném průčelí, následovaly otevřené prostranné dvory , sloupové síně, svatostánky se sochami uctívaných božstev, skladištní prostory a pokladnice. U chrámu se rovněž nacházelo posvátné jezero. Jelikož každý panovník nové říše se cítil povinen vybudovat svému bohu Amonovi chrám v Karnaku – hlavním místě jeho uctívání – karnacký chrám se po staletí neustále rozšiřoval a zveleboval.

Použitá literatura: VERNER MIROSLAV, Pyramidy, tajemství minulosti, ACADEMIA, Praha 1997

VACHALA BŘETISLAV, Staří Egypťané, LIBRI, Praha 2001

Děkuji Vám za pozornost.

 

 

Hodnocení referátu Náboženství a architektura starověkého Egypta

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Vladislav Bodnár
  9. srpen 2008
  4 277×
  2058 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Náboženství a architektura starověkého Egypta