Staroorientální státy

Vznikaly v povodí velkých řek, hlavním zdrojem obživy: zemědělství, včele států panovník – vlastník celé země
Obyvatelstvo- svobodné, polosvobodné, otroci, panovník

Mezopotámie
Dnešní Irák, v oblasti Předního východu, v oblasti „Úrodného půlměsíce“
Řeky: Eufrat, Tigris: na jaře se pravidelně rozvodňovaly, lidé využívají úrodného bahna /ze záplav/, budovali zavlažovací nádrže, odvodňovací kanály = závlahové zemědělství
Třídní otrokářská společnost vzniká nejdříve v J části Mezopotámie, kam přichází zemědělci na přelomu 6. a 5. tis. pnl., žijí v sousedských občinách
Chrámové hospodářství – centrem každé vesnice byl chrám – sídlí kněží: vykonává náboženské obřady, řídí i hospodářskou činnost
Vesnice: bohaté, chudé /přepadají bohaté/ -> hrazené vesnice /bohaté se chrání hradbami/ ->rozšiřováním vzniká hrazené město,
Do J části Mezopotámie přichází ze SV obyvatelstvo – Sumerové /původ neznámý/, jih Mezopotámie -> Sumer
Pol. 4. tis. – zakládány městské státy = samostatná, ekonomická a organizační jednotka např.: Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Kiš
Sumerové: vynález kola, čtyřkolový vůz, mají vlastní písmo – 1. obrázkové /4. Tis./
- 2. klínové /3. Tis./
psalo se na hliněné destičky, pisátkem do tvaru klínu, písmo rozluštil 1802 Grotefend /N/
palácové hospodářství: časté války, funkce vojenského velitele -> panovník /sídlí v paláci – součástí i chrám, na starosti má vše: světská hlava, nejvyšší kněží/
monarchie: nová forma státu, včele: panovník/král, monarcha/, jedinovláda

Akkadská říše
2400 – 2200 pnl.
Do oblasti J Mezopotámie pronikají kmeny semitské: Akkadové-> ovládli Sumer
Zahrnuje Akkad a Sumer
Vybudováno hlavní město Akkad /poloha neznámá/
Zakladatel, vládce – Sargon I.
22. st. – Gutejci z pohoří Zagros, zničili Akkadskou říši, ovládli Akkad, Sumer se ubránil -> rozkvět, do popředí se dostávají města Lagaš /král Gudea/ - král stavitel
Po městě Lagaš v popředí Ur, koncem století kmeny Gutejců vyhnány -> Akkad + Summer
Urský vládce: Urnammu, staví se stupňovité chrámy: zikkuraty /např.: v Uru/
21. st. pnl.
Pronikání kočovných semitských kmenů: ze Z – Amorité, z V /Irán/ - Elamité proti Uru /dobyt/
V popředí Babylon, časté války mezi panovníky Amoritů, vítězí Babylon

Starobabylónská říše
1900 – 1600 pnl., na řece Eufrat
založena semitskými kmeny Amoritů
král Chammurapi: nejvýznamnější, vedl výbojné války, vládl v 18. st. pnl., v celé oblasti Babylonie + část Asýrie, nechal sepsat zákoník /282 zákonů/ -> uspořádání sociálního rozvrstvování společnosti, zákoník – celý, neporušený na čedičové kamenné desce – stéla
soc. poměry:
1. vrstva – plnoprávná horní vrstva, nejbohatší, různé výsady, zásada odvety
2. vrstva – svobodní lidé v závislém postavení /rolníci, řemeslníci/, trest pokutou
3. vrstva – otroci, služebníci
říše po smrti Chammurapiho uvadá, nájezdy: horské kmeny Kassitů /z V/
zánik způsobily kmeny Chetitů /dobyly Babylon v 16. st. pnl., ale neovládly/
Kassité: ovládli Babylon, říše středobabylonská /až do 12. St. pnl./, přijali kulturu Babylónu /přizpůsobení – jazyk, kultura, písmo/
12. st. poč.: Asyřané /ze S/, ovládli Středobabylonskou říši, zajat kassitský král

Asýrie
S Mezopotámie, horní tok Tigridu
Více než zemědělství chov dobytka /ovce, vlna/
1. Staroasyrská říše: 19. – 18. st. pnl., Aššur, Šamši Adad – významný panovník, současník Chammurapiho, kmeny Churritů, 17. st. se sjednotili, stát Mitanni /při horním toku Eu., Ti./, ovládli i Asýrii do 14. st. – osamostatnění Asyřanů
2. Středoasyrská říše: 12. – 11. st., hlavní město Aššur, vládce Tiglatpilesar I. /největší rozkvět/, ve 12. st. ovládla Babylónii, proniknutí až k V Středomoří
3. Novoasyrská říše: 9. – 7. st., profesionální armáda, luky, praky, vozy, oštěpy, koně, hlavní město: Nimrud
SargonII. – velký válečník, panovník
Assarhadon – panovník za největšího rozsahu /Asýrie, Babylónie, V Středomoří, část Egypta/
Aššurbanipal II. – odtrhl se Egypt, sídlí ve hlavním městě Ninive, velká knihovna /22. tis. hliněných destiček/ - Epos o Gilgamešovi
612 pnl. – Ninive dobyto Babylóňany a Médy

Novobabylónská říše
Chaldejská říše /Chaldejci/
626 – 539 pnl.
626 – Chaldejci se osvobodili od nadvlády Asyřanů
Nabukadnezar II. – panovník, r. 587 dobyl židovský stát /Jeruzalém zlikvidován/, Židy odvlekl do Babylónu = babylonské zajetí Židů, obnovení státu až v roce 1948
539 – Babylon dobyt Peršany – Kýros – ovládl celou Mezopotámii

Kultura
1. Písmo
2. Literatura: /básně/, bohatý rozvoj, oslava vládců, katastrofy, „Nářek nad zkázou města Uru“, Epos o Gilgamešovi /2. Tis. Pnl./
3. Věda: rozvíjí se astronomie /záplavy/, matematika /zlomky, druhá a třetí odmocnina, rovnice, Pyt. Věta – základy, 10 a60 soustava/
4. Náboženství: mnohobožství, věštění, bohové: Marduk – nejvyšší bůh Babylonu, Šamaš – bůh Slunce, Ištar – plodnosti, lásky, Aššur – nejvyšší bůh Asyřanů
5. Stavitelství: nedostatek kamene, staví se z cihel, stavby glazurované, Babylon vzkvétal za vlády Nabukadnezara II – Babylonská věž – chrám boha Marduka /zikkurat/ - čtvercový půdorys, Babylon chráněn hradbami /2 – 3/, vstup 9 branami, nejznámější Ištařina brána, cesta procesí vede k bráně, Babylonské věži od Eufratu, visuté zahrady Semiramidy

Hodnocení referátu Staroorientální státy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 361×
  686 slov

Komentáře k referátu Staroorientální státy