Velká francouzská revoluce

(1792-1799)
úvod
-začala od roku 1789- během několika měsíců ztratil král svou moc, noví představitelé státu vydali ústavu a změnily zákony, lidé se stali občany a nebyli již poddanými, období před rokem 1789 bylo období „starého režimu", kdy byla králova vůle zákonem.
-3 stavy- Církev- vlastnila půdu, dostávala peníze z daní, desátků
-Šlechta-právo nosit zbraň, dědičné tituly, neplatila téměř žádné daně, nejvyšší fce
v armádě a ve vládě, většina šlechty- bezstarostná, neodpovědná
-Střední třída- buržoazie-(obchodníci, podnikatelé, majitelé manufaktur),
inteligence (lékaři, právníci,učitelé), dělníci a řemeslníci, rolníci
Před revolucí
-začal odpor nejbohatších proti samovládě Ludvíkovi XIV. (1715-1774), v 80. Letech- byla nejvyšší šlechta nejvíce upřednostňována na fce v církvi, armádě, parlamentu, a v soudech
-střední vrstva- se také snažila vyhnou např. zdanění
-Ludvík XV.- (vnuk Ludvíka XIV.)-chtěl posílit svou autoritu- zrušil parlament a namísto nich založil soudní dvory (členové mohli být odvoláni), připravoval finanční reformy-protest ministrů
-Ludvík XVI.- nehodil se pro vládu, nepokračoval v reformách- vrátil se ke starému režimu
-měl však schopné ministry (Tugot, Necker)- snažili se kontrolovat vládní výdaje, uvolnit obchod, zrušit cechovní monopoly, zavést nové daně, odstranit cla. Největší reforma byla- zdanění šlechty, obnovené parlamenty však návrhy zavrhly a intrikánské ministry odvolaly
-situace v zemi byla také horší kvůli účasti v americké válce za nezávislost, blížil se bankrot, jediné řešení bylo vypsat daně (to se nestalo)
-1787 byly chudé žně- nedostatek chleba v celé Francii
-parlamenty trvaly na tom že nové daně mohou vát povoleny pouze reprezentativním shromážděním celé říše- generálními stavy- (ty se nesešly od roku 1614)
-objevily se i nepokoje v provinciích, církev omezila dary královskému dvoru
-1788-král svolal parlamenty a souhlasil se svoláním generálních stavů (parlament trval na tom že se mají sejít ve stejné podobě- duchovenstvo, šlechta, 3 stav)
-generální stavy byly voleny veřejně- Francouzi měli právo poprvé volit
-byli voleni i delegáti (přijímali stížnosti)-požadovali-zákonná kontrola daní, omezení prav monarchy, odstranění církevních desátků, zavedení rovnosti)
1789-zemědělství a celá ekonomika se dostala do krize i společenská krize
-zasedání generálních stavů (neschopné)-oddělil se 3 stav jako- Národní shromáždění-dosáhli vůdčího postavení- zbavit poddanství, prosadit svobodné podnikání, občanské svobody, omezit absolutistickou vládu- král však vyhlásil N. shromáždění za zrušené
Revoluce
-se přenesla do ulic, dělníci a obchodníci vnikli do skladišť zbraní, 14. července - napadli Bastilu (politické vězení)- lidové vojsko tzv. národní gardy v čele s La Foyettem, boje propukly i v dalších městech, organizovali se občanské jednotky a revoluční výbory,
-N. shromáždění- 4. srpna -přijali dekret (zrušil: daňové výsady, roboty, šlechtické právo lovu, feudální závazky), duchovenstvo bylo zbaveno desátků.
-Deklarace práv člověka a občana- byla sepsána jako základ ústavy, (17 článků)=všichni rovní a svobodní před právem, všechny osvícenské zásady, zákon je výrazem obecné vůle občanů, svoboda slova a náboženství, svoboda= dělat cokoli, co jinému neškodí, zrušeno společen.dělení
-král musel dát souhlas
1789-1791
-reorganizace státu a církve, heslo:svoboda (občanská politická práva), rovnost(před právem), bratrství (upevnit jednotu revoluční vůle)
-politika- pravicová strana-aristokraté-odmítali revoluci a opustili zemi
-levicová strana- sansculoti- pracující lidé
-buržoazie- měla stát v moci- vládla Národnímu shromáždění-úkoly:
1.napsat novou ústavu
2. vládnout zemi
-protimonarchistická demonstrace na Martově poli pře prvním výročí pádu Bastily
-1791-přijata nová ústava- základní zákon státu, rozeznávala aktivní a pasivní občany (volit..)
-plnoprávní občan- podmínka- mít majetek -může být volen
-zabavení majetku církvi- z toho se zaplatily státní dluhy, zrušena arcibiskupství, kláštery
-1790-přijata Občanská ústava duchovenstva-na ni muselo duchovenstvo přísahat, církev se rozdělila, papež Pius VI. se postavil proti ústavě a emigroval
-situace- král proti své zemi (měl právo veta), rozdělená církev, nespokojená šlechta i dělnictvo
-20.června 1791- se král pokusil prchnout ze země- byl však chycen
-v srpnu- se Fridrich IV. A Leopold II. dohodli na politice vůči revoluci=Pilnické prohlášení
-20. Září- ukončilo svoji činnost Národní shromáždění přijetím ústavy
1792-1794 (období radikální revoluce)
-zvoleno nové shromáždění- zákonodárné, tvořily se politické kluby- nejvlivnější - Jakobíni:
-přesvědčení že Francie musí být republikou, vliv na veřejného mínění (inteligence, stř.vrstvy)
-jedny z prvních novin- „Přítel lidu"-, založený hrabětem H.G.Mirabeau- vůdce Národ. shrom.
-vznikla moderní síla tisku -tzv."3. stav"
1792-vyhlásilo shromážděná válku Rakouska, vojsko mělo málo zbraní, špatně organ. Armádu
-v jakobínském kubu převládala radikální frakce vedená Maximilienem Robespierrem
9.-10. srpna 1792-král vyveden z Tuilerií, zatčen a uvězněn- nový revoluční výbor. Komuna. Složený ze sansculotů a drobných vrstev, ústava byla zrušena, nové shromáždění - Konvent- vyhlásil republiku, přijalo novou ústavu, změnil se kalendář, vyhlášen 1. rok nového věku
-na hranicích byla zastavena vojska Pruska a Fr. Přešla do protiútoku a za 2 měsíce dobyla více území než Ludvík XVI.
-1793- vyhlásili válku Británii, Španělsku, Nizozemí
-objevena králova tajná korespondence s Rakouskem a 21. května 1793 -král popraven a později také manželka ( Marie Antoaneta, dcera Marie Terezie)
-Konvent- pod vlivem sansculotů, zasedali tam pouze dva dělníci, rolnictvo nebylo vůbec zastoupeno, byly tam dvě skupiny: 1. Girondisté- poslanci z provincií, hájili zájmy obchodníků,
průmyslníků, hlasovali pro válku ale špatně
ji vedli
2. Jakobíni byli radikální-(skupina Hora), vůdci-Marat,
Robespierre, Danton
-obě skupiny byly za jedno:odstranění krále, Hora však chtěla zvýšení mezd, a omezení cen
-roku jedna dokončili ústavu: přirozená práva, volební právo pro muže bylo obecné, zavedení referenda- byla to zatím nejdemokratičtější ústava
-zaveden systém výborů a komisí- jedním z nic- Výbor pro obecné blaho- v čele s Robespierrem-řídil obranu země, zahraniční politiku, válečnou výrobu
nebo Výbor veřejné bezpečnosti- boj s odpůrci revoluce- Robespierre byl členem
-země byla v totální válce- zrodil se revoluční teror- byl však chápán jako spravedlnost aplikovaná na nepřátelé revoluce (za rok bylo zatčeno 300 tisíc lidí a 40 tisíc popraveno)
-strach byl i mezi jakobíny-1794 byl Robespierre zatčen, uvězněn a další den popraven
1795-1799 (období výbojů a reakcí)
.politický pohyb doprava- označován jako termidorská reakce- lidé byli unaveni revolucí
-nová ústava zavedla starý systém volitelů, majetková podmínka pro volební právo byla vysoká
-vyhovovalo asi jen 20tis mužů, zvolení jmenovali úředníky, nové Zákonodárné shromáždění volilo 5-ti členou výkonnou radu- Direktorium
-kontrola cen a mezd byla odstraněna
-v říjnu propuklo royalistické povstání- porazil jej však generál Napoleon Bonaparte
-Direktorium vyhlásilo, že kdo bude obhajovat monarchii bude okamžitě zastřelen
-v zahraničí- Francie vítězila- anektovala Rakouské Nizozemí, Savojské, Itálii(1796)-Miláno, Janov, rep. římskou s papežským státem- Zásluhou Napoleona
-1799-provedl Napoleon převrat, získal úplnou moc, 15 let vládl ve Francii- jako 1. konzul pak jako císař- revoluce skončila
-rozdělení lidí v revoluci-
1. šlechta a vyšší duchovenstvo- nikdy nechtěli revoluci a chtějí vše vrátit před rok 1789
2. rolníci a buržoazie- spokojeni co revoluce přinesla, ale nechtěli v ní pokračovat
3. sansculoté - chtěli v revoluci pokračovat
-revoluce: sjednotila zemi politicky a ekonomicky
-vytvořila první moderní občanskou společnost a občanskou armádu
-zavedla politiku pro občany a učinila suverenitu lidu základem legitimity západních vlád
Napoleon Bonaparte
-měl ve svých rukou veškerou moc a stal se pánem Evropy, získal velkou autoritu-
-tu získal vítězstvím nad Angličany u Toulonu (1793), porážkou royalistů (1795), a tažením do Itálie
1799-1804
-1802- se prohlásil prvním konzulem na doživotí
-1804-se stal císařem Francouzů za účasti papeže
-jedním z výsledků jeho vlády byl občanský zákoník- navázal na Fr. tradici 16 století a starověkého Říma : zaručoval náboženskou toleranci, občanskou a právní rovnost, právo na práci, zrušení všech feudálních svazků
-zájmy státu byly však povýšeny nad zájmy občany, a počítal s hierarchickou společností, práva dětí a žen byla odstraněna, muž byl v rodině absolutním vládcem
-zákoník se stal vzorem pro celou Evropu
(1792- bojoval o nezávislost Korsiky, neuspěl ani v Egyptě ve válce s Angličany-1798)
-1801-uzavřel Napoleon s papežem konkordát- kde papež souhlasil se státním vlivem na církev
-Napoleon uděloval tituly a privilegia za zásluhu o stát, k právům člověka a občana se už nevrátil, naopak zřídil tajnou policii, cenzuru tisku, přísně trestal činy proti republice
-položil základy k finanční soustavu- zřídil Banku Francie (1800)
-zavedl školskou soustavu, soukromé podnikání a velká průmysl, možnost pro vývoz, stavěly se nové cesty, upravovaly se přístavy, chudým lidem zabezpečil základní potraviny, bohatým dal co chtěli- jen royalisté a republikáni ho odmítali
-vedl dobyvačné války-vyřazení Anglie ze světového soupeření
-1805 -v bitvě tří císařů (Rus, Rak, Fran) u Slavkova-vítěz
Anglie ho ale porazila u Trafalgaru a zůstala pánem moří, snažil se ji oddělit od evrop. trhů blokádou evropských přístavů
1808 -obsazen Madrid, zrušil svatou říši římskou národa německého (František se zřekl titulu)
-1810-zahrnovala Francie téměř celou Evropu např. Itálii, království španělské, neapolské
-obnovil samostatnost Polska- knížectví varšavské
-Napoleon měl plány i v Sev. Americe -ale-proběhla Haitská revoluce a nastali problémy, musel USA prodat území tak se jeho plán zhroutil
-1812- začala válka s Ruskem, Napoleon také mířil přes Rusko do Indie a tak zasáhnou Británii. Armáda se skládala jen z 1/3 Francouzů, Rusko zmobilizovalo veškerou sílu v čele s maršálem Kutuzovem, dobyl Moskvu ale došli mu zásoby, začínala zima... Napoleon se v říjnu musel stáhnout. Kutuzov ustupující jednotky stále napadal, tím Francouzskou armádu zničil.
-Vlastenecké národní hnutí- proti Napoleonovi i ve Španělsku, Prusku, Rakousku..Španělé povstali proti Francouzům. Šest let trvala guerilla- partizánská válka. Španělům pomohli Britové vedení vévodou z Wellingtonu. V roce 1814 byla dokonce napadena jižní Francie.
-1813- bitva u Lipska-byl poprvé Napoleon poražen ruskými, pruskými a rakou. silami
-1814-císař odstoupil, byl zajat- odvezen na ostrov Elbu
-obnovena Bourbonská dynastie- Ludvík XVIII.:
-podepsal mírovou smlouvu Francie s Evropou, státy podpořili panovníka a nevyžadovali odškodné- Francie byla vrácena do předrevolučního režimu
-potvrdil Napoleonův zákoník, vydal chartu-ustanovila dvoukomorové shromáždění volená bohatými. Vzpomínky na velikost Francie se však vracely. Toho využil Napoleon
-1815- se vylodil u francouzských již. ostrovů, Ludvík prchl do Belgie-císař vyhlásil že byl znovu povolán přáním svého národa
-proti němu se postavili Evropští spojenci- 1815- bitva v Waterloo- porážka Napoleona
-Napoleon odstoupil- byl odvezen na ostrov sv. Heleny, tam v roce 1921 zemřel
-byl uzavřen nový mír s Francií
1814-1815- Vídenský kongres
-Sešly se vítězné mocnosti aby obnovili stalý pořádek, a zmařili pokusy o pokračování v revoluci, politický ideál-národní cit, i v umění byl vyjadřován nacionalismus, Italové toužili po sjednocení země,Němci také zůstali nadále rozděleni do malých států, Poláci chtěli nezávislost- mocnosti je však blokovaly, jednání se ani netýkalo národního hnutí v Rakousku či o osmanské říši- Jednalo se pouze o územní zisky a politickou moc.
-hlavní slova měly: Británie (Castlereagh), Rakousko (Metternich), Rusko (Alexandr I.), Prusko Frid. VillémIII.), Francie s nimi měla uzavřený mír,který vymezoval její hranice, vrátil Bourbony
-Francie měla být oslabena a v Evropě měly být vyrovnané síly, Británie se obávala silného Ruska a Rakousko Pruska, Rakousko získalo Lombardii a Benátsko, Prusko část Slezska, Samostatné státy byly Nizozemské království a Švýcarsko, Rusko získalo Finsko, Švédsko Norsko a část Dánska, Británie se spokojila s územím v zámoří
-vznik Německého spolku- (39 zemí) spolu s Pruskem, politicky byl však spolek ovládán Rakouskem-předsedal ji rakouský delegát, jednání spolku měly vést ke střežení revolučních hnutí- později uzavřen čtyřspolek vítězů nad Napoleonem-1818- vstoupila i Francie
-trval do roku 1848-
-prohlášení svaté aliance- na přání cara (který se stále obával revolucí), podepsali všechny hlavy států Evropy (spíše ze slušnosti) s vyjímkou sultána, papeže a britského krále.

-Červnová revoluce -1830-obnovení monarchie
-1848- Svržen král (únor)
-vláda proti dělnickému hnutí- (červen)
-2. Císařství- (1852-1870)

Hodnocení referátu Velká francouzská revoluce

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  13 136×
  1842 slov

Komentáře k referátu Velká francouzská revoluce