Vymření Přemyslovců

„olomoucká vražda“

Václav III. se narodil 6.10.1289 a zemřel 4.8.1306. Byl to poslední přímý Přemyslovský potomek a také panovník. Všeobecné vědomí, že se může stát posledním členem svého rodu se tehdy velmi šířilo. Existovala také jakási předpověď Bertolda Řezenského, který řekl, že Přemyslovský rod po rychlém vzestupu své moci vymře.
Byl jediným dítětem Václava II. a jeho ženy Jitky (Guthy) Habsburské. Soudobí kronikáři ho označili jako prostopášníka a hýřila, který se více zajímal o noční pitky než o panovnické záležitosti, oddával se prý hojně pití a románkům s nevěstkami. Toto chování zavinil také jeho pobyt na královském trůnu v Uhrách, kde si zvykl na přepych a nezávaznost, byl rozmazlen a kraloval tam spíš jen na oko, protože veškeré politické záležitosti v době otcova života za něj vyřizovali rádci a odborníci. Ale na druhou stranu se můžeme dočíst, že byl velmi pohledný, zdatný, temperamentní, nadaný a dosti vzdělaný- mluvil prý čtyřmi jazyky (česky jako německy, uhersky jako latinsky) a když se musel postavit na vlastní nohy (po otcově smrti) počínal si obezřetně a uvážlivě…
Po vymření uherských Arpádovců po meči roku 1301 byla uherská koruna nabídnuta Václavu II. Ten ji přijal pro svého syna Václav III., ještě téhož roku byl korunován a přijal jméno Ladislav V. Ale o toto postavení usiloval také Karel Robert z rodu Anjouovců, podporovaný papežem, takže roku 1304 byl Václav III. Uhry nucen opustit. Důvod ústupu byl jediný, nemohl bojovat o dvě sousední země najednou. Musel si totiž udžet své postavení v Polsku poté, co roku 1305 zdědil po svém otci českou a polskou korunu. Aby tak učinil, oženil se s Violou Těšínskou z polského rodu Piastovců. Bohužel stále tu byla ještě jedna překážka- polský oponent Vladislav Lokýtek (Lokietek). Spory s Albrechtem Habsburským, římsko-německým králem, které začal jeho otec vyřešil několika územními ústupky v Chebsku a Míšeňsku.
Poté co Vladislav Lokýtek roku 1306 přepadl krakovský hrad Wawel, Václav se konečně začal chovat rozumně a narychlo zbudoval armádu. Vyrazil s ní proti Lokýtkovi v červenci a začátkem srpna dorazili do Olomouce k poslední zastávce k odpočinku na české půdě. Tam však byl za velmi podivuhodných a neobjasněných okolností zavražděn…
S touto královraždou je spojeno mnoho nezodpovězených otázek, jako například: Kdo Václava III. vlastně zabil? A proč? Mezi nesporná fakta patří však jen to, že byl zabit v poledne 4.8.1306 při svém odpočinku. Když vstal kdosi ho třikrát probodl. Upadl do bezvědomí a v několika okamžicích zemřel.
Ale nabízí se nám i další otázky: Byl vrah sám nebo snad celá skupina? Znal Václav svého vraha? Nebyl to někdo z jeho osobní stráže, či někdo známý, kterého šel přivítat, a proto vstal? To se ale, asi, už nikdy přesně nedozvíme. Nejčastější domněnkou je, že vrahem byl Konrád z Botenštejnu, který byl prý zadržen při útěku z paláce a hned ubit držíce zkrvavený nůž. Ale také se domníváme, že Konrád zemřel až v roce 1320, takže ho asi Václavova stráž nemohla zabít. Dalším „ „kandidátem“ na pachatele byl Konrád z Mulhova, ale jak se později ukázalo, bylo to jen jiné pojmenování Konráda z Botenštejnu. Dalším podezřelým byl Holen z Vildštejnu, příslušník panského tábora, který kdysi podporoval Záviše z Falkenštejna. Jednalo by se tedy o pomstu patnáct let staré události- popravení Záviše.
Nalezení motivu by nám mohlo pomoci v pátrání po vrahovi. Nabízí se nám jich hned několik. Například, atentátníky si mohl najmout Albrecht Habsburský, velký odpůrce přemyslovského rozmachu. Václavova smrt mu umožnila připojit české království k habsburským državám a vypadalo to, že se našeho státu už natrvalo zmocní dynastie Habsburků. Bohužel nemáme žádné důkazy k obvinění tohoto římského krále. Ty však nemáme ani k druhému možnému iniciátorovi tohoto činu- Vladislavu Lokýtkovi, který na Václavově smrti také hodně vytěžil. Vojenský útok proti Lokýtkovi vypadal hrozivě, ale po smrti českého krále se naše vojsko rozuteklo a k ničemu nedošlo. Právě naopak, Lokýtek na čas získal jakousi nadvládu nad
částmi polského území.
Ale proč by Václava nemohl zabít třeba jeho švagr Jindřich Korutanský, který v době tažení do Polska spravoval české území? Nebo třeba jeho oponent v boji o uherskou korunu Karel Robert, či snad jeho žena, která mohla žárlit na jeho románky s nevěstkami? Nebo jeho život ukončila osoba, která nemusela mít žádný významný důvod? Uražený poddaný, neuspokojená nevěstka, člověk, se kterým třeba den předtím hojně popíjel a něco mu řekl…?
Nakonec tedy jen víme, že 4.8. 1306 byl za záhadných okolností zabit poslední mužský představitel Přemyslovské dynastie v paláci děkanství na olomouckém hradě ve věku nedožitých sedmnácti let. Přemyslovský rod vymřel po meči. Následoval boj o vládu v zemi, který skončil roku 1310 nástupem Lucemburků na český trůn.

Použitá literatura:

Čechura, Jaroslav; Mikulec, Jiří; Stellner, František : Lexikon českých panovnických dynastií. 1. vyd. Praha, Akropolis 1996.

Šusta, Josef: Poslední Přemyslovci a jejich dědictví 1300-1308. 2. vyd. Praha, Argo 2001.

Žemlička, Josef: Století posledních Přemyslovců. 1. vyd. Praha, Panorama 1986.

Bartoš, Josef; Kovářová, Stanislava; Trapl, Miloš: Osobnosti českých dějin.Olomouc, Alda 1995.

Hora, Petr: Toulky českou minulostí 2. 1. vyd. Praha, Práce 1991.

Hodnocení referátu Vymření Přemyslovců

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Monika Muroňová
  28. prosinec 2012
  5 970×
  826 slov

Komentáře k referátu Vymření Přemyslovců

Ada135
Hodně mi to pomohlo