Vznik ČSR - Mnichovská konference - stručné poznámky a základní data

Vznik Československa

- souvisí s vývojem od roku 1918

- Československá národní rada – sídlo v Paříži

- vzniká Národní výbor československý – osobnosti: Kramář, Alois Rašín, A. Švehla,

V. Klofáč, F. Soukup

- 1918 – navázán styk mezi oběma organizacemi aby republika mohla vzniknout, kdo má

stát v čele, principy

- září 1918 – socialistická národní rada, daly se dohromady soc. nár. strany – řeší se soc.

otázky, nezaměstnanost…

- 14.10.1918 – generální stávka u nás, lidé už nechtěli válku, nemají jídlo – hlad, už

nechceme podporovat Rakousko-Uhersko

- 16.10.1918 – reaguje na to císař, už ale bylo pozdě, vydání manifestu „Mým věrným

národům rakouským“ – uvědomuje si složitou situaci, snaží se přesvědčit,

že anarchie je lepší

- Českoslov. nár. rada – oznamuje, že se z ní stává prozatímní Československá vláda –

Masaryk, Beneš, Štefánek

- 18.10.1918 – Washingtonská deklarace – prohlášení samostatnosti Československa,

Masaryk to předává Wilsonovi

- 28.10.1918 – dopoledne, demonstrace, vyhlášení Československé republiky na

Václaváku, „5 mužů“ A. Rašín, Antonín Švehla, F. Soukup, J. Stříbrný, V.

Šrobár – domlouvali se kdo bude zemi řídit – vyřešili zásobovací situaci,

převzít sklady s obilím, připravit ústavu, převezmou úřady, po 400 letech

samostatnosti, zákon o samostatném Českoslov. státu, spojily se domácí a

zahraniční strany

- 28.10. – 3.11.1918 – Ženevské jednání, Kramář a Masaryk, domluvili se, že budeme

republikáni a prezidentem do voleb bude Masaryk, předseda vlády

bude Kramář

- 30.10.1918 – ve sv. Martině, Slovenská národní rada – „Martinská deklarace“ –

souhlas se vznikem jednotného československého, berou, že vzniká

federace, ale, zachována autonomie, V. Šrobár – mocný člověk

- 13.11.1918 – přijata prozatímní ústava – Národní shromáždění

- 14.11.1918 - 1. zasedání Nár. str. – zástupci slov. Nár. – sesazení Habsburků – jsme

demokratickou republikou, jednohlasně zvolen Masaryk prezidentem,

československá rada – premiérem K. Kramář, vzniká vláda všenárodní

koalice, 2 zákony: pevná pracovní doba – 8 hodin, ruší šlechtické tituly

- musí obnovit hospodaření, na předválečnou úroveň, vyřešit těžkou soc. situaci

- 21.12.1918 – Masaryk se vrací ze zahraničí

- květen 1919 – M. R. Štefánek – návrat do vlasti

Československo v období mezi válkami

- v pol. 20. let hospodářská krize

- 30. léta – vznik fašizmu a nacismu

 

- zahr. – pol. situace

ČSR - vnitropolitická situace

- hospodářská situace

 

Zahraniční pol. Situace 1918 – 1938

- v lednu 1919 mírová jednání v Paříži(připoj. Podkarpatské Rusi)zájmy hájil E. Beneš a

Kramář

- podepsali jsme mírové dohody – červen 1919 – s Německem, muselo uznat nezávislost

ČSSR

- 10.9.1919 – v Sangermain mírová smlouva s Rakouskem

- 4.6.1920 – Trianonská smlouva s Maďarskem

- 1920 únor – příměří mezi československými legiemi a sovětskou vládou – všichni vojáci do

listopadu doma

- srpen 1920 – podepisujeme dohodu o obraném spolku s Chorvatskem,

Rumunskem, Srbskem, Slovinskem

- 1921 – spojenecká smlouva s Rumunskem – „Malá dohoda“ – vznikla proti Maďarsku

- 1921 – v Moskvě otevřena kancelář československé obchodní mise, podepsána českost. –

polská smlouva o neutralitě, přijetí principu arbitráže – někdo, kdo je nestranný

- 1921 – českosl.-rakouská smlouva – až 1926 dohoda doplněná o arbitráž

- 1922 – komunistická str. ČSR

- 1922 – k ženevskému protokolu přiřazeno českoslov., že hospodářsky podpoří Rakousko,

Německo do něj chtělo zasahovat kvůli krizi

-1928 – podepisujeme Briand–Kellogův pakt – pařížský pakt, že nebudeme mezinárodní

spory řešit válkami, ale neustanovila sankce pro toho, kdo to poruší

- 1934 – diplomatické vztahy se sov. Svazem

- československo-sovětská smlouva, případně, že by to doplnila Francie

- 1936 – českost. Připojilo k politice nevměšování do Španělské občanské války

- 1937 – Hitler – že první útok proti Rakousku

Vztahy ČSR se zahraničím

My a Francie

- ČSR se chce zaměřovat na Francii, je nám blízko, hodně ovlivňuje to, že s ní nesousedíme

- problém s navázáním vztahů, nejsou zde kořeny

- Francie po válce nejsilnější, ale postupem ztrácela rostoucí Německo, hosp. potíže –

oslabuje se tím i ČSR

My a Rakousko

- vztahy po válce byly normální – korektní

- hodně dlouho to byla jedna říše, obě země se znají, kulturu, hospodářské styky, kontakty

- ČSR poskytlo Rakousku finanční půjčku, snaží se pomáhat, ale netrvá to dlouho

- ČSR tlačí na to, aby nedošlo ke spojení opět s Německem, ve 30. letech – nedemokratický

systém, autoritativní režim v Rakousku, ale u nás demokracie

My a Německo

- Německo hodně postižené válkou, chce se vrátit do evropské politiky

- zájem o německé menšiny projevuje Německo – leží mimo Německo, ČSR je obviňováno,

že utlačuje německé menšiny – vyhrotilo to mezi námi a Německem vztahy

- Německo začalo podporovat Maďarsko a Polsko a jejich nároky

- Henleinova SDR – vyhrála ve volbách

- emigranti utíkali k nám z nedem. Zemí, Něm. A Rak., zhoršují se mezinárodní vztahy

My a Polsko

- po válce velmi nepříznivé vztahy, problémy s hranicemi, Těšínsko

- nedokázal se vytvořit spojenecký spolek

- 1934 – Polsko s Německem – smlouva o neútočení, orientovalo se na Německo, začalo

vznášet další požadavky na nás, protože mělo silné spojence

My a Maďarsko

- válka s Maď. Republikou Rad, císař Karel I.

- polovina dubna 1919 – konflikt se řeší vojensky, ale měli daleko lepší armádu neř my –

nebyli jsme bojeschopní

- dohoda – zatlačili na Maď., vztahy velmi komplikovalo, že se ČSR bálo, aby jim nepřepadlo

další území

Vnitropolitický vývoj v ČSR

-28.10.1918 – vznik ČSR

- 13.11. – prozatímní ústava,

- 13.10.- Martinská deklarace

- V. Šrobár – slovenský zástupce

- 4.3.1919 – demonstrace něm. Obyvatelstva proti ČSR – zabito 40 němců a 2 češi

- květen 1919 – Rusínské vrch. Rady v Užhorodě chtěli připojení ČSR

- volby do obecních zastupitelstev – československá dem. Strana soc. dělnická -1.

- červenec 1919 – vláda Vlastimila Husara

- přijal zákon o pozemkové reformě

- 1920 – schválena ústava, první svobodné dem. Volby do sněmovny a senátu – ustavovalo 21

pol. Stran – 6 mil. Lidí se zúčastnilo

- důsledkem voleb zvítězila českost. Dem. Soc. str., druhá byla česk. Str. lidová

- květen – Masaryk podruhé zvolen prezidentem – získal 284 a ten druhý 64

- 1920 – ČSR přijalo česko-rakouský dluh

- nová úřednická vláda Jna Černého

- 1921 – útržkem v české soc. straně a část lidí přijde a vznikne komunistická strana

- 1925 – volby nár. shromáždění – 29 stran

- 1925 – nová vláda s Antonínem Švehlou – republikánská strana zem. Lidu zvítězila – hlavně

mluví o zemědělství

- 1926 – demonstrace proti této vládě

- 1927 – Masaryk opět zvolen prezidentem republiky – přes 270 hlasů, 54 protikandidát, 60

lístků volných

- 1928 – zhoršilo se soc. pojištění - demonstrace

- 1929 – volby do nár. shromáždění – 19 stran

- 1929 – nová vláda s Františkem Udržalem

- 1930 – Hlinkova strana – návrh na autonomii

- 1932 – krajský soud v Brně - je proti bezpečnosti v ČSR – je s fašismem, 1. v dějinách

- 1933 – v Německu u moci Hitler, pokus o státní převrat, sudetoněmečtí představitelé,

problematika, odmítá loajalitu ČSR, oslavuje Hitlera

- největší dopady hosp. krize – milionová nezaměstnanost, více nazam., než kolik lidí se tam

přihlásí, zhoršují se vztahy mezi námi a slovenskem

- Henlain vyhlašuje vznik sudetoněmecké vlastenecké fronty – už to zní válečně

- tato strana je zakázána a rozpuštěna, uprchli ale do Německa a zahájili propagační kampaň

ČSR

- 1934 – Masaryk počtvrté zvolen prezidentem – 327 hlasů, 53 volných, Klement Gottwald 38

- v tuhle dobu už mu bylo 84 let

- 14.12.1935 – abdikován Masaryk, byl zvolen Eduard Beneš – Hlinkova strana podpořila

Beneše

- 1935 – ČSR podepíše se sovětským svazem smlouvu, volby národního shromáždění, 1.

sudetoněmecká strana

- 1935 – nová vláda – další změna vlády

- 1936 – ministrem zahraničních věcí je K Krofta

- 1937 - 14.9. umírá T. G. M.

- 1938 – prohlášen karlovarský program – Henlain mluví o autonomii, federalistické

požadavky, ale ne u nás, připojení sudet k Německu

- 1938 – demonstrace za autonomii slovenksa

- 1938 – 10- sokolský slet, demokracie, jednota…

- 14.3.1939 – Sloveská stát

ČSR – mocensko-pol. Char.

1.) hrad

2.) pol.str.(kolalice)

3.) ekonom. a finanční centra

 

1.) ovlivnil sokol, zájem o lidská práva – humanismus, myšlenka republiky, chtějí bojovat

proti fašismu, nacismu, Zahraniční orientace – uzavření spojenecké smlouvy se sovětským

svazem, hrad není pol. Strana, ale pouze uskupení – zajišťovali stabilitu státu

2.) stavovské strany – republikánská str. zemědělského lidu, kralické strany(otázka víry), ČSR

strana lidová, německo-křesťansko-sociální str., pravicové strany: ČS národní

demokratická, slovenská národní, ultrapravicová str. – hodně fašisté, sudetoněmecká

str.,socialistické str.:československá sociálně demokratická str., německá sociálně

demokratická, komunisté, německé aktivistické strany-chtěli spolupracovat s Hradem,

projevovali aktivitu, negativistické strany:odmítají spolupráci, něm.nacionální str.,

sudněm.str

Přehled vládnoucích koalic

1.) všenárodní koalice – předsedou je K. Kramář, právník, politik, patřil mezi realisty,

poslanec národnědemokratické strany, byl odpůrcem – rozpor s Benešem

2.) rudozelená koalice 1919-1920

3.) 2.vláda rudozelené koalice – V. Husar – představitel sociálně-demokr., politik, novinář,

vyslanec, náš 2. premiér

4.) 1.úřednická vláda – 1920-1921 – Jan Černý – ministr vnitra

5.) všenárodní koalice – 1921-1922 – vede je E. Beneš,

6.) vláda všenárodní koalice – 1922-1925, vede Antonín Švehla – politik, 1906 – založil list

Venkov, 1908 – se stal poslancem Českého zemského sněmu, 1918-20- ministr vnitra,

1922-29 – předseda vlády – kritizoval komunisty

7.) vláda všenárodní koalice – 1925-26 – 4 agr., 3. národně soc., 3 lidovci, 2 soc. dem.,1

nár.dem., 1 příslušník živnostenské str., 2 bez pol. Příslušnosti, předseda Švehla

8.) druhá úřednická vláda Jana Černého- 1926

9.) vláda panské koalice – 1926-29 – vládu vedl Antonín Švehla

10.) vláda panské koalice 1929 – 10 měsíců, předseda vlády František Udržal – agrární

politik, v 1918 člen Nár. výboru v Praze

11.) vláda široké koalice – 1929-32-F. Udržal

12.) Česko německá koalice – 1932-34, předsedou byl Jan Malypetr – velkostatkář, 1918-39

poslanec Nár. shromáždění, 1922-25 – ministr vnitra, 1932-35 – předseda vlády

13.) vláda českoněmecké koalice pod vedením Jana Malypetra – 1934-35

14.) vláda českoněmecké koalice 1935-5 měsíců, J. Malypetr

15.) Českoněm. Koalice – 1935-1 měsíc, stejné složení, jako vláda předchozí, předsedou byl

ale Milan Hodža – slovenský politik a publicista, univerzitní profesor – Bratislava,

podporoval agrárníky

16.) koncentrační vláda – stejné složení jako předchozí – 1935-37

17.) koncentrační vláda – 1937-38

18.) třetí úřednická vláda – 1938 – 1 měsíc, ministerským předsedou byl generál Jan Syrový,

byl velitel československých legií v Rusku, orientován na Hrad, byl 1926 ministrem

obrany, jeho vláda přijala Mnichovský diktát 30.9., byl odsouzen za spolupráci s nacisty,

nastupuje do Československé vlády

19.) 1.12-15.3.1939 – Rudolf Beran

Evropa mezi dvěma svět. válkami (1918-1939)

- 1919-1920 – Pařížská mírová konference ve Versailles – 27 států + Fr, VB, USA, IT, Jap –

hlavní státy + 2. kategorie států ČSR, Polsko…od nás Karel Kramář a E. Beneš

- rada deseti – 5 velmocí – premiér a ministr zahr.

- rada pěti – prezident USA + …

- Wilson(USA), G.B.Clemenceau(Fr), L.Gevrge(VB),

- nebylo tam pozváno Rusko, východ zastupuje Japonsko

- velice náročné a zdlouhavé – Fr. Požaduje co nejtvrdší postup proti Německu, chce ho

zlikvidovat, mírová smlouva s Německem – nejdůležitější – povolala armádu se 100tis.

Muži, kontrolovala loďstvo, letectvo – muselo ho Něm. Odevzdat nebo zničit, na 15 let od

Rýna prostor pro ně – nemožná demilitarizace, nové hranice Německa, přišlo 1/3 území,

muselo odstoupit Alsasko a Lotrinsko, část záp. Pruska, Pomořansko, pás –Polsko – přístup

k Baltskému moři, Kdaňský přístav – samostatné město, svobodné – ztratilo předválečné

kolonie, reparace – zaplacení náhrdy škody – co způsobilo, 20 mil. Marek

- 28.6.1919 – podepsána smlouva

- 10.9.1919 – smlouva s Rakouskem, donuceno přiznat, že nikdy nebude činit nároky na vládnutí

27.11.1919 – smlouva s Bulharskem v Nauilly, otázka států, přišlo o území okolních států

1920 – mírová smlouva s Maďarskem – stalo se monarchií, ale bez krále

-1920- smlouva s Tureckem v Servus, přišlo o 80% území, Bospor a Dardaneli pod mocenskou

kontrolou

- podle odborníku to byl začátek krize 2.sv. války

- 1921-22- konference ve Washingtonu

Společnost národů – 1920-39

- světová organizace, sídlo v Ženevě, zajistila mír a spolupráci národů – zákl. principu

kolektivní bezpečnosti

- zakládající členové – státy Dohody

Hospodářský a politický vývoj v Evropě ve 20. letech

- konference v Janově(duben-květen 1922) – o poválečných hospodářských poměrech – 28

států

- prosinec 1922 – založen svaz sovětských republik – Sovětský svaz

- 1933 – obsazeno Podhůří ve Francii

- říjen 24 – ženevský protokol –

- 1926 – Německo – spol. národů

- 1929 – krize hospodářství – nej. V dějinách, zasáhla světovou ekonomiku- největší počet

států, všechny obory, průmysl, zemědělství, finac., stavebnictví… - kontroly,

řetězová reakce, dotkla se řadového člověka, největší vlna nezaměstnanosti

- začíná to černým čtvrtkem – 28.10.1929 – na newyorské třídě – rozšíření do Evropy, ovl.

Politické vztahy mezi státy – řada státu to chtěla řešit sama – vysoká cla jsou zaváděna,

všichni vidí, že za to může Versaillská smlouva

- německo se díky této situaci chtělo zbavit reparací, se splácením pohledávek – problém!

USA+VB – prezident VB – moratorium 1931 – na 1 rok odlehčeno splácení dluhů a reparací

- 1932 – konference v Lozan – rozhodnuto, aby Německo mělo splatit 3 mld. Marek ale ani

toto nezaplatilo

- vznik a nástup fašismu, nacionalismu – totalitní systémy, a později ideologie komunismu

- demok. – vlády nebyly schopny vyřešit problémy lidí, mělo to být vyřešeno vládou pevné

ruky – zlikvidovat N. teror, zastrašování…

- komunismus nepřátelský vůči fašismu, skrývají v sobě touhu o ovládnutí světa – psychicky

nemocní lidé – mají spol. centralismus – diktaturu, porušování lidských práv, hospodářství je

různé, tajná policie, v Německu gestapo, v Rusku KGB

Nástup fašismu v Itálii

- Mussoliny, Benitto

- fašismus – symbol svazku prutů

- italské politické strany nejsou schopny dosáhnout dohody, poválečná krize, nezaměstnanost

- 1922 – Mussoliny pochod na Řím – chopil se moci ve státě

- král Viktor Emanuel III. – Mussoliny předsedou vlády, do vlády 4 fašisté, mohl 1 rok

vládnout přísnou rukou, upevnil diktaturu, zákaz nefašistických stran, likvidace svobody

listu, vůdcovský princip

Vzestup německých fašistů

- 25-34- Hindenburg

- 34-45 – Adolf Hitler

- 1919 – nacionálně německá socialistická dělnická strana – konf. Hitlerovy armády

- 1923 – nezaměstnanost, krize ekonomiky

- 1923 – puč – Hitler – chtěl moc, ale byl zatčen

- zavedena měna, konec inflace

- nacionalismus závisí na porážce Německa ve válce

- 1925 – NSND založila jednotky SS – Tajná policie

- prezident Hindenburg získal 19 mil. Hlasů

- 1932 – červenec – parlamentní volby – nacisté 37%, komunisté 15%

- v listopadu – nacisté ztratili 2 mil. Hlasů – vyvolalo vnitrostranickou krizi

- ve světě vznikalo několik fašismů:

stavovský – Itálie,

militaristický – zaměřen na boj – Japonsko

klero-fašismus – Slovensko, Chorvatsko – napojen na církev

agro-fašismus – Rumunsko – zemědělství

monarcho-fašismus

nacismus – nejextrémnější forma

rysy: překonána pol. Roztříštěnost, díky ideologii rasové nebo teorii nacionalistické –

propaguje panský národ, vůdcovský princip – 1 národ, 1 říše, 1 vůdce

vysoká organizovanost všech lidí, pracovní fronta, mládež, svaz německých dívek,

sportovců, podrobuje se jedinec i kolektiv, morálka, výuka lidí, volný čas, ovlivňuje

rodinu, smysl pro technický pokrok, kdo s tím nesouhlasí je použit jako levná pracovní

síla

- 30.1.1933 – Adolf Hitler říšským kancléřem – nastolena nacionalistická diktatura legální

cestou

- 1.2.1933 – rozpuštěn říšský sněm – nelze vytvořit v Německu práceschopné lidi

- 26.2.1933 – nacisté zapálili budovu říšského sněmu, aby získali legálně se vypořádat s

opozicí, volby jsou nesvobodné, nacisté měli 44% hlasů

- výjimečný stav v Německu, mnoho lidí zatčeno za požár – koncentráky

- březen 1933 – zakázána činnost komunistů – rozpuštěny odborové organizace, zabavován

majetek

- červen 1933 – zakázána soc. dem. Strana, něm. Nac. Strana se měla spojit v nacistickou

stranu

- červenec – zákon – zákaz vzniku nových pol.stran

- zákon o snížení nezaměstnanosti, pro nezam. byly pracovní tábory – to co si vydělali bylo

menší, než příspěvek nezaměstnaným – vojenská morálka, zasahovali do života jednotlivce,

příprav na válku

- srpen 1933 – přes 6 mil nezaměstnaných

- 1936 – 1,5 mil nezam., 1939 – 38 tis. nezam.,

- připravuje se na válku a vydává peníze na výzbroj

- srpen 1933 – zákon o dědičných vztazích, regulace trhu, pevné ceny, stabilizace velkých a

středních hospodářství – nacisté získávají podporu na venkově

- 1934 – zákon o spojení úřadů prezidenta a říšského kancléře – Hittler hlavním velitelem

armády - vůdce

- v této době prezident Hindenburg zemřel

- 30.6.1934 – noc dlouhých nožů – jednotky SA nebyly spokojeny, Hitler jim nic nesplnil,

říkali, že je zradil, je potřeba udělat novou revoluci a Hitlera odstranit, během

této noci se Hitler velmi tvrdě zbavil všech, co byli proti němu

- Rohm – šéf SA – postříleni – jednotky SS si upevnily své postavení díky tomu

- 1936 – něm. armáda obsadila pásmo v Porýní, všeobecná dvouletá vojenská služba –

příprava na válku – profesionální armáda – 240. tis. lidí

Rusko v době Petra Velikého

- 1700-21- severní válka

- 1721 – mír se Švédskem, přístup k moři

- 1741-43 – rusko-švédská válka

- 1773-75 – povstání – připojení Krymu

- 1825 – povstání Děkabristů

- 1853-56 – Krymská válka

- 1861 – zrušeno nevolnictví

- 1867 – Rusko prodává Aljašku USA

- 1904-05 – Rusko-Japonská válka

- 1905-07 – 1. demokratická revoluce v Rusku

- 1905 – krvavá neděle v Petrohradu

- 1914 –Rusko vstupuje do války

- 1917 – únorová revoluce, abdikace cara Mikuláše II. – Brest-litevský mír – říjnová revoluce

- 1922 – z Ruska vzniká svaz SSSR

- 1939 – srpen, pakt o neútočení s Německem

- 22.6.2.1941 – Německo vpadne do Ruska, skoro až do Moskvy – válka s Německem – dále

válka s Japonskem

-Pugačev popraven 1775 – dómský kozák – vydával se za zemřelého cara Petra III. – v oblasti

Kazaně poražen – byl vydán ruské vládě, kde ho popravila

- 1861 – zrušeno nevolnictví, vydán manifest

- 1. ruská revoluce 1905-07 – samoděržaví – absolutistická vláda

- 9.1.1905 – krvavá neděle – bylo to nedorozumění - pokojná demonstrace brutálně

rozehnána – 1000 mrtvých lidí – protestní stávka – po celém Rusku

- v Londýně – 3. sjezd strany Ruska – generální stávka

- bitva u Cušimy – nepokoje v armádě – Rusko musí přijmout smlouvu od Japonska

- 1905 – R. je oslabeno a musí rezignovat

- vojenská generální stávka – car Mikuláš II. Slibuje polit.

sověty – volené orgány lidové zprávy, voleny demokraticky, obnoveny po konci revoluce –

1905-17, spojovány s bolševiky, přetrvaly po celou dobu existence sovětského svazu

státní duma – parlament- v době absolutismu – samoděržaví, v době cara, zákonodárnou

pravomoc, ale car mohl kdykoliv vydat dekrety – něco víc než zákon, nebyly

rovné, přímé, všeobecné -1.a2. duma byla císařem rozpuštěna

Únorová revoluce 1917

 

- původně generální stávkou proti válce, zaostává v zásobování – rolníkům vláda zabavuje

potraviny – bouře – petrohradská posádka, ale odmítá proti nim zasáhnout, v čele prozatímní

vlády je kníže Zrov

- 1917 – dvojvládí, stav v Rusku

- prozatímní vláda – po únorové revoluci – předseda Zrov – dále Korejský? – hodlá

pokračovat ve válce, nenávist lidí

- na druhé straně Bolševici od Lenina, podpora rolnictva, připravují puč

Říjnová revoluce

- zhoršující se vojenská situace, hosp. a soc. krize

-6.11.1917 – v Petrohrade povstání – v noci nepokoje rozšířeny, obklíčen Zimní palác – sídlo

prozatímní vlády, moci se ujímají Bolševici – „všechnu moc sovětům“ – jejich

heslo – Lenina ale přejmenoval puč – převrat

- program dubnové teze – nastolení diktatury protektorátu

- 1918 – na Lenina atentát – od 1922 se jeho situace zhoršuje – nemocen pohlavní chorobou

- 1924 – umírá

- 1940 – zavražděn Trocký – za revoluce se dostává do čela převratu – neshodoval se s

Leninem v otázce uzavření separátního míru – „ v historii neplatí morální zákony“

- z jeho popudu došlo k zavraždění carových dětí – autorem nucených prací

- po Leninově smrti Stalin vyčítá Trockému, že se odklonil od Leninových myšlenek – Stalin postupně sesazoval Tráckého z moci

- 1929 – byl Trocký vypovězen z Ruska – pobýval v Mexiku, byl tam zavražděn na Stalinův

pokyn

- „ válečný komunismus“ – týká se revoluce venkova – pro potřeby vlády je lidem zabavován

majetek bolševiky- že je to potřeba pro válku

- plánovaná ekonom. – týká se 20. a 30. let – 1921 – zhroutila se ekonomika Ruska, obchod

nefungoval

- 1921 březen – v Rusku povoleno soukromé obchodování – malé soukromé podniky

- Stalin začal prosazovat v zemi kolektivizaci

- 1922 – vznik Sovětského svazu SSSR

- vznik Běloruska, Ukrajiny, Gruzie, Arménie, Azerbajdžánu

Vnitřní záležitosti Ruska – občanská válka – intervence

- bolševici převzali moc – rudí – různé řády – odpůrci – bílí – stoupenci carského

samoděržaví, Rusko je prezidentskou republikou – nesourodost – výhoda pro rudé, státům

dohody bylo jedno, kdo v Rusku vládne, ale ten, kdo vládne aby udržel Rusko ve válce

- intervence – bílí – podpora Francie a VB

Mnichov

- od 1935 bylo jasné, že Hitler bude stupňovat požadavky na nás, nástup Hitlera k moci – ,

ohrožení ČSR, budování opevnění

- bere útok ideologicky, ohrožuje nás tím, že je potřeba hájit práva něm. menšiny

- 1935 – vítězí ve volbách – posilují komunisté – u nás prezident Beneš

- 1936 – henleinovci si berou otázku německé menšiny – záminkou k vyvolání krize jsou

sudetoněmečtí lidé – vyřešení toho – němci říkali, že je to chyba ČSR – na pařížské

konferenci už to mělo být jinak – že utlačujeme ty občany

1935 – sudetoněmecká strana SdP – v čele Henlain Konrád

- nejdříve nebyl velký tlak – že nechtějí změnu hranic, aLe nástupem Hitlera – strana SdP

radikalizuje názory, stále agresivnější – od 1937 – SdP plně podporuje Hitlera

- SdP řídí lidé z Německa,

Karlovy Vary – duben 1938 – SdP má tam sjezd – Henlain vyhlašuje karlovarský program –požaduje pro němce autonomní území

- Fr+VB vyvíjeli diplomatický nátlak na ČSR, aby ustoupila požadavkům a aby nebyla válka

- duben 1938 – mocnosti vedou politiku – hledání dohody smíření – VB+FR+IT+Něm

- květen 38 – stupňování, Němci vyprovokovávají potyčky – znovu poukazují na problém

- vyhlášen částečná mobilizace – vymezí okruh území – tam armáda zasáhne

- VB+Fr – leknou se mobilizace – zvýší ještě tlak proti nám – že k nám pošlou misy – ta zjistí jak to jde

 

 

 

Hodnocení referátu Vznik ČSR - Mnichovská konference - stručné poznámky a základní data

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  7 476×
  3236 slov

Komentáře k referátu Vznik ČSR - Mnichovská konference - stručné poznámky a základní data