Vznik Spojených států amerických

Předkolumbovské období

Průchodem přes Beringovu úžinu dorazili první obyvatelé a postupem milénií vznikaly různé civilizace, jako například Adenská kultura, Anasaziové nebo Mississippská kultura.

Po průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století začalo v 17. století osidlování území Spojených států. Původně jako malé kolonie evropských mocností, do Ameriky přicházeli Angličané, Francouzi, Španělé a další. Náboženská svoboda byla jedním z důvodů, proč mnoho lidí hledalo nový začátek v Americe, a to zejména pro ty, kteří byli v Evropě pronásledováni kvůli své víře.

Jedním z důležitých aspektů rané americké historie bylo osidlování divokého západu, což znamenalo volnou půdu pro ty, kteří byli ochotni riskovat a začít nový život v neznámých končinách. Zde mělo mnoho lidí možnost začít nový život, bez ohledu na to, co se stalo v minulosti.

Evropské osídlení Ameriky mělo na domorodé obyvatelstvo značný dopad. Kromě násilného podmanění, které vedlo ke ztrátě území a svobody, přinesli Evropané také nebezpečné choroby. Domorodci neměli imunitu vůči evropským nemocem jako jsou spalničky nebo neštovice, které měly v Americe devastující účinky a často vedly k epidemickému šíření. Naopak Evropané přivezli do Ameriky nová zvířata jako koně, dobytek a prasata, která se zde později stala neodmyslitelnou součástí americké krajiny a hospodářství.

Evropané se také naučili od domorodců mnoha novým plodinám, které později přivezli zpět do Evropy, jako jsou kukuřice, brambory, tabák, fazole, tykve a krůty. Ty se zde staly velmi populárními a staly se základem mnoha amerických pokrmů. Nicméně, spolu s novými plodinami se přinesly i nové nemoci, na které Evropané neměli imunitu, jako například syfilis.

Kolonizace a první anglické osady

V 17. století byly v Severní Americe založeny první anglické osady, které se vztahovaly k oblastem dnešního Virginie a Massachusetts. V té době existovaly už osady španělské, francouzské a nizozemské, ale angličtí osadníci se stali dominantními v této oblasti. Následující body se týkají především anglických osad:

Založení Jamestownu: V roce 1607 založila britská Virginia Company první anglickou osadu v Jamestownu. Kolonisté se setkali s mnoha problémy, jako byla neznalost místního klimatu a půdy, nedostatek potravin a vodu, nemoci a útoky domorodců. Přestože v prvních letech došlo k mnoha ztrátám na životech, Jamestown se nakonec stal úspěšnou kolonií.

První velká migrace: V letech 1620-1640 přišli Puritáni a další náboženské skupiny do Nové Anglie, aby se vyhnuli náboženské perzekuci v Anglii. Tito osadníci přinesli s sebou silný duch víry a občanské odpovědnosti, což se stalo významným faktorem pozdějšího vývoje Spojených států.

Puritánské osady: V roce 1620 dorazili na palubě lodě Mayflower puritáni na pobřeží Massachusetts, kde založili Plymouth. Další osady v této oblasti následovaly v následujících letech a vytvořily kolonii, která se stala známou jako Nová Anglie. Puritáni chtěli vytvořit společnost založenou na biblických zásadách, kde by se lidé mohli modlit a žít v souladu s Bohem.

Vztah s domorodci: Britské osadníky přišli do Severní Ameriky, kde už žili původní obyvatelé. Vztahy mezi těmito dvěma skupinami byly komplikované a často se vztahovaly k získávání půdy a kontrolu nad obchodem s kožešinami. V některých případech došlo k násilným střetům, ale v jiných byly vztahy klidné a obě skupiny spolupracovaly.

Život v koloniích: Život v koloniích byl velmi těžký, s mnoha výzvami a omezeními. Kolonisté se museli vypořádat s nedostatkem potravin a vody, přírodními katastrofami a nemocemi. Základem koloniální ekonomiky bylo zemědělství, ale mnoho kolonistů také pracovalo v rybolovu, těžbě dřeva nebo obchodu s kožešinami.

Koloniální hospodářství: V koloniích se začala rozvíjet zemědělská výroba, zejména pěstování tabáku a bavlny. Obchod se surovinami, jako jsou dřevo a ryby, také hrál významnou roli v ekonomice kolonií.

Francouzsko-indiánská válka: V letech 1754 až 1763 proběhla francouzsko-indiánská válka, která se odehrála na severovýchodě Severní Ameriky. Tato válka byla bojem o kontrolu nad územím a obchodními cestami a byla způsobena napětím mezi francouzskými a britskými koloniemi.

Válka na nezávislost

Anglické kolonie v Severní Americe se nakonec dostaly do konfliktu s britskou vládou, která se snažila získat větší kontrolu nad koloniemi a získat z nich více daní. Když se britská vláda rozhodla zavést nové daně bez souhlasu kolonií, vzbouřily se a v roce 1775 vypukla válka mezi koloniemi a Británií.

Boston Tea Party: V roce 1773 skupina kolonistů z Bostonu provedla "Boston Tea Party", což byl akt protestu proti zákonu o daních. Kolonisté vyrazili na lodě s britským čajem kotvícími v přístavu a vylili jej do moře. Tento incident způsobil zpřísnění britských opatření proti kolonistům.

Kontinentální kongres: V roce 1774 se shromáždil první kontinentální kongres, který se setkal s cílem koordinovat odpor proti britským opatřením. Kongres vydal "Deklaraci práv a stížností", ve které byly vysloveny požadavky kolonistů na zrušení zákonů o daních a dalších britských opatření.

Bitva o Lexington a Concord: V roce 1775 došlo k prvnímu vojenskému střetu mezi kolonisty a britskými vojáky v bitvě o Lexington a Concord. Tato bitva se stala počátkem Americké revoluce a vedla k dalším bojům a konfliktům.

Bitva o Bunker Hill: V červnu 1775 se konala bitva o Bunker Hill v Massachusetts. Britští vojáci vedení generálem Williamem Howem se pokusili dobýt pozici kolonistů, kteří se bránili na vrcholu Bunker Hill. Bitva byla sice pro kolonisty ztracená, ale ukázala, že jsou schopni se bránit proti britské armádě.

Deklarace nezávislosti: V roce 1776 schválil Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která oficiálně vyhlásila nezávislost kolonií na Británii. Dokument, napsaný Thomasem Jeffersonem, zdůraznil, že každý člověk má právo na život, svobodu a hledání štěstí.

Bitva u Saratogy: V roce 1777 byla Británie poražena v bitvě u Saratogy v New Yorku. Tato výhra pro kolonisty byla klíčová, protože přiměla Francii a Španělsko, aby se připojily k válce na straně kolonistů.

Bitva u Yorktownu: V roce 1781 se konala poslední velká bitva války za nezávislost v Yorktownu v Virginii. Generál George Washington vedl kontinentální armádu a společně s francouzskými vojáky porazili britské síly pod vedením generála Charlese Cornwallyse. Britové se vzdali a válka za nezávislost byla tímto de facto ukončena.

Založení Spojených států: V roce 1783 byla uzavřena Pařížská mírová smlouva, která oficiálně ukončila válku a uznala nezávislost Spojených států amerických. Následovalo založení nového státu, který byl založen na zásadách demokracie a svobody.

Vznik americké ústavy

Šlo o klíčový moment v historii Spojených států.

Konvent ústavy: V roce 1787 se v Filadelfii konal Konvent ústavy, na kterém se sešli zástupci 12 z 13 států, aby diskutovali o reorganizaci vlády Spojených států. Konventu předsedal George Washington, a byl zde přítomen i Benjamin Franklin.

Spor o moc: Během konventu došlo k silnému sporu mezi stoupenci silné federální vlády a těmi, kteří prosazovali větší pravomoci pro jednotlivé státy. Tento spor byl nakonec vyřešen vytvořením kompromisů, které umožnily vytvoření nového systému vlády.

Vznik ústavy: V září 1787 byla podepsána nová ústava Spojených států, která nahradila dosavadní články Konfederace. Tato ústava vytvořila silnou federální vládu s třemi větvemi - legislativní, výkonnou a soudní - a dávala federální vládě pravomoc zasahovat do záležitostí jednotlivých států.

Ratifikace: Nová ústava byla následně odeslána jednotlivým státům k ratifikaci. Některé státy, jako Massachusetts a Virginia, ratifikovaly ústavu relativně rychle, zatímco jiné státy, jako New York a Severní Karolína, si s tím vyčkaly. V roce 1790 byl poslední stát, Rhode Island, nucený ratifikovat ústavu, aby se mohlo celé Spojené státy sjednotit pod jednu vládu.

Celkově byla tvorba ústavy velkým krokem v historii Spojených států, protože umožnila vytvoření nového, silného a jednotného státu, který byl schopen úspěšně řešit vnitrostátní záležitosti a reprezentovat své občany na mezinárodní scéně.

Klíčové osobnosti

Klíčové osobnosti, které hrály důležitou roli v procesu vzniku Spojených států a tvorby ústavy, byly:

George Washington: Byl prvním prezidentem Spojených států a velitelem amerických sil během války za nezávislost. Jeho charakter a charisma byly klíčové pro jednotu kolonií během války a později při vytváření nového státu.

Thomas Jefferson: Byl jedním z hlavních autorů Deklarace nezávislosti a později třetím prezidentem Spojených států. Jeho filozofické myšlenky a úsilí o lidská práva a svobodu ovlivnilo mnoho aspektů americké kultury.

Alexander Hamilton: Byl politik a ekonom, který hrál klíčovou roli v procesu vytváření federálního systému Spojených států. Byl jedním z autorů Federalistických esejů, které pomohly přesvědčit veřejnost o nutnosti silné federální vlády.

Benjamin Franklin: Byl vynálezce, spisovatel a politik, který hrál důležitou roli v procesu vzniku Spojených států. Byl jedním z autorů Ústavy Spojených států a také podepsal Deklaraci nezávislosti.

James Madison: Byl čtvrtým prezidentem Spojených států a také jedním z autorů Ústavy Spojených států. Je považován za otce americké ústavy a hrál klíčovou roli při jejím vytváření.

John Adams: Hrál důležitou roli v procesu vzniku nezávislosti. Byl jedním z autorů Deklarace nezávislosti a podepsal ji. Po vzniku Spojených států byl Adams prvním viceprezidentem USA a poté v letech 1797 až 1801 zastával funkci druhého prezidenta USA. Adams byl také vynikajícím spisovatelem a esejistou. Jeho kniha Thoughts on Government (Úvahy o vládě) měla velký vliv na tvorbu Ústavy Spojených států. Adams byl celoživotním přítelem a spolupracovníkem Thomase Jeffersona. Spolu se podíleli na tvorbě Deklarace nezávislosti a později se opět spojili, aby pomohli ukončit napjaté vztahy mezi USA a Velkou Británií.

Shrnutí

  • Před příchodem Evropanů obývaly území dnešních Spojených států původní civilizace, které se vyvíjely po tisíciletí.
  • První anglickou kolonií v Americe byl Jamestown, zatímco první puritánskou kolonií byl Plymouth.
  • Válka o nezávislost byl ozbrojený konflikt mezi Konfederací a Velkou Británií, který vyústil v podpis Deklarace nezávislosti dne 4. července 1776.
  • Tato deklarace byla plně uznaná koncem války.
  • Roku 1787 byla vytvořena americká ústava, která založila nový demokratický stát.
  • Mezi důležité osobnosti tohoto období patří George Washington, který byl prvním prezidentem Spojených států, a Benjamin Franklin, který byl jedním z nejvýznamnějších a nejvšestrannějších amerických politiků své doby.

Hodnocení referátu Vznik Spojených států amerických

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Matyáš
  8. květen 2023
  1 959×
  1562 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Vznik Spojených států amerických