Zdislava z Lemberka

Zdislava byla dcerou Přibyslava z Křižanova a manželkou Havla z Jablonného.
Narodila se po roce 1220 na Moravě. Její život byl krátký, skončil roku 1252. Jako by to tušila, prožívala vše velice intensivně. Povahou byla spíše po otci. Přibyslav byl jeden z důvěrníků krále Václava I. a dostal se do funkce královského kastelána roku 1238 na hradě Veveří a pak na důležitém královském hradě v Brně, pod kterým vyrůstalo významné a hospodářsky rušné město s bohatými koloniemi cizích kupců. V době, kdy vrcholil zápas papežské kurie s císařem Fridrichem II., podporoval všemožně církevní zájmy. Své sídlo měl na Křižanově na jižním okraji hraničního česko- moravského pralesa. Celé pralesní území kultivoval a osazoval novými usedlíky k jejich a vlastnímu dobru. Ve velkém pralese při pramenech řeky Sázavy hodlal vybudovat klášter pro mnichy cisterciáky. Podporoval také brněnské johanity, dominikány a minority. U minoritů v Brně byl pochován roku 1251.
Ještě účinněji než otec formovala Zdislavu a její sestry matka Sibyla, která do naší země přišla z Německa jako mladá spolu s ještě mladší královskou dcerou Kunhutou, pozdější manželkou krále Václava I. Přibyslav ji přijal za manželku jako mladou vdovu po panu Bohušovi. Potřetí se vdala za Jindřicha ze Žitavy. Po jeho, brzké smrti roku 1254 se usadila v blízkosti žďárského kláštera, kde vedla téměř mnišský život. Po smrti byla pohřbena ve žďárském kostele jako jeho zakladatelka.
Zdislava se provdala za Havla z Jablonného, syna Markvarta II. a Hostilky. Tento rod měl velký majetek v severních a severo- východních Čechách. Její muž Havel byl důvěrníkem krále Václava I. a pohyboval se ve vysokých církevních kruzích. Byl to statečný rytíř, i když poněkud hrubých způsobů. Zdislaviným novým domovem se tedy stal hrad Lemberk uprostřed severočeských pralesů. Z jejich manželství se narodily 4 děti: Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav. Se souhlasem manžela přivedla do Jablonného a Turnova, tedy do měst, která on založil, dominikány, které poznala už na Moravě. Manžel byl často na cestách a taženích, proto se Zdislava musela starat o celé panství a svou duchovní činností se stala apoštolkou celého kraje.
V roce 1248-1249 vyvolali přívrženci německého císaře povstání české šlechty proti Václavovi I., který se jí zdál důležitou oporou papežské strany, a do čela povstalců se jim podařilo postavit nezkušeného a moci chtivého Přemysla Otakara. Havel z Lemberka stál na Václavově straně. Proti Přemyslovi vyrazil Havel spolu s Boršem z Riesenberka. Napadli je a způsobili jim drtivou porážku.Ta rozhodla o osudu celého povstání, neboť Přemysl byl nucen kapitulovat. O těchto bojích píše i Dalimilova kronika.
Povstání a boje po sobě zanechaly zmrzačené, nemocné, kterým se věnovala Zdislava samaritánskou péčí ve špitále, založeném na její podnět. Věnovala se této činnosti tak, že jí to vyneslo pověst světice a ženy obdařené mocí dělat zázraky. Měla dobré kontakty s dominikánským klášterem v Kolíně nad Rýnem, kde působil sv. Albert Veliký, který byl velkým znalcem lékařství a bylinkářství a využíval je ve prospěch nemocných a trpících.
Její děti: Havel - zastával vysoký úřad na královském dvoře; dcera Markéta se provdala za rytíře Jiljího z Lípy. Syn Jaroslav hájil svůj kraj proti útokům cizinců v braniborské době. Poslední syn Zdislav se jí narodil v pozdním věku; a byl pražským purkrabím a velmožem krále Václava II.
Dalimilova kronika píše o její smrti: „Léta od narození Jezu Krista milostivého 1252 svatého života paní Zdislava ze světa odešla.“ Byla pohřbena v jablonském dominikánském kostele sv. Vavřince, který založila a kde leží dodnes. Klášter byl veliký a byla v něm jedna z největších knihoven. Můžeme tedy předpokládat, že již na začátku 14. století existovala legenda o Zdislavě v písemné podobě, která však byla později i s celou knihovnou zničena za husitských válek. Z této legendy zaznamenal na počátku 14.století tzv. Dalimil jen to nejpodstatnější o paní Zdislavě. V 15. století se Dalimilova kronika znovu přepisovala a tak se známost o paní Zdislavě udržovala i v husitských Čechách.
Roku 1907 byla papežem Piem X. prohlášena za blahoslavenou.

Použitá literatura: NAŠE SVĚTLA,BOHEMIA SANCTA

Hodnocení referátu Zdislava z Lemberka

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 029×
  653 slov

Komentáře k referátu Zdislava z Lemberka