Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika

Zdravotní rizika nepřijímáme vždy pasivně. Řada činností a s tím spojená přítomnost škod-livin je vázána na dobrovolné rozhodnutí, jiným se můžeme jen těžko vyhnout. Chceme-li hodnotit zátěž lidského organismu vzhledem ke znečištěnému prostředí, musíme tento fakt vzít v úvahu a hodnotit i podle toho, zda je náš organismus vystaven riziku na základě svo-bodné volby či nuceně. Nejlepším příkladem je Mostecko. V sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století do této oblasti hojně přijížděli lidé za prací a za dobrými finančními podmínkami, i když dobře věděli že tato oblast má velmi špatný stav životního prostředí. V tomto případě šlo o dobrovolné, ale i o nedobrovolné poškození zdraví. Hodnoty škodlivin mnohonásobně překračovaly všechny normy, ale finanční otázka byla o mnoho důležitější. Nyní po pozvolném uzavírání dolů a po odsiřování elektráren se situace zlepšuje, ale i přesto je Ústecký kraj, který zahrnuje i Mostecko, krajem kde je nejhorší stav životního prostředí, kde se nejhůře dýchá a kde se nejvíce umírá na nemoci srdce a cév.

Vynucená tedy nedobrovolná zdravotní rizika: jsou to rizika o které nemáme zájem, ale přesto jsou běžnou součástí našeho života. Mezi ně můžeme zařadit kontaminaci ovzduší, chemizaci prostředí, poškození ozonové vrstvy, smog a mnoho dalších faktorů, které nám ke zdraví rozhodně nepřidají. Velmi nebezpečné je i pasivní kouření . To je nebezpečné hlav-ně proto, že chemické látky z tabáku hořícího na konci cigarety znečišťují vzduch kouřem. Nekuřáci, kteří bez povšimnutí vdechují tento kouř jsou tzv. pasivní kuřáci.
I pasivní kouření má velmi škodlivý vliv na lidské zdraví. Odhaduje se, že ve Velké Británii je každoročně několik stovek případů rakoviny plic u nekuřáků způsobeno pasivním kouřením. Americká asociace pro srdce roku 1992 uveřejnila, že pasivní kouření skutečně způsobuje srdeční onemocnění a zhoršuje již existující onemocnění srdce. Jen v USA se 40 000 úmrtí ročně přičítá onemocněním srdce, způsobeným pasivním kouřením. To je též spojováno s rakovinou krčku děložního, mozkovými nádory a s vrozenými defekty. Pasivní kouření může mít velmi škodlivý vliv na novorozence a děti. Může zvýšit četnost infekcí dýchacích cest, kašle a zánětu středního ucha, může zhoršit astmatické projevy a zvýšit riziko výskytu tzv. syndromu náhlého úmrtí dítěte. Dalším nebezpečným rizikem jsou i některé potraviny. Bě-hem výroby některých potravin se v nich objeví celá řada škodlivých látek.
Jednu skupinu tvoří reziduální zbytky látek z hnojiv, herbicidů (látky proti ple-velům), insekticidů (látky proti hmyzu), pesticidů (látky proti hlodavcům), postři-ků v ovocnářství a dalších látek používaných v zemědělské výrobě polní, ale i z léků, hormonálních přípravků a jiných látek používaných v živočišné výrobě nebo toxinů ze špat-ného krmiva (např. aflatoxin vyvolávající rakovinu jater). Zavedení širokého používání těchto látek spočívá ve snaze dosáhnout rekordních, co nejméně nákladných výsledků, v neznalosti dalšího osudu těchto látek a jejich přechodu do potravin, neznalosti nebezpečí jejich hroma-dění v lidském těle a možnosti dlouhodobého pomalého poškozování lidského zdraví těmito látkami. Příkladem mohou být dusíkatá hnojiva, z kterých se dusičnany dostávají jak do kon-zumovaných částí rostlin, tak do pitné vody. Naše norma max. 50 mg dusičnanů na 1 litr pitné vody je u některých veřejných zdrojů vody překročena až o 100 %. Asi 65 % dusičnanů se z těla vyloučí a 35 % je zmetabolizováno neznámým způsobem a nitrosaminy, které z nich mohou vznikat, jsou rakovinotvorné látky.
V průmyslově zpracovaných potravinách, často skladovaných delší dobu, vzniká celá řada nepřirozených sloučenin, které, i když přítomny v malých množstvích, ničí enzymy v buňkách tkání, blokují různé důležité reakce, zatěžují organismus jejich nutnou detoxifikací a tak urychlují nebo přímo vyvolávají degeneraci některých orgánů a podporují nebo působí vznik různých degenerativních chorob.


Dobrovolná zdravotní rizika: jsou rizika jejichž přítomnosti a účinkům se můžeme vyhnout, ale nebezpečí nerespektujeme, podceňujeme, nebo se mu dokonce dobrovolně vystavujeme. Mezi tato rizika patří například alkoholismus, užívání drog, špatné zdravotní návyky či nevhodná životospráva, ale také kouření.
To má za následek to, že jedno ze tří úmrtí na rakovinu je způsobeno kouřením, včetně 90% všech úmrtí na rakovinu plic. Kouření má dále za následek 20% všech úmrtí na různá srdeční onemocnění a 90% všech úmrtí na zánět průdušek a emfyzém plic. U kuřáků je 8x vyšší pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu plic a 2 - 3x větší pravděpodobnost infarktu, než u nekuřáků. Kouření v těhotenství je spojeno se zvýšeným rizikem spontánního potratu, krvácení, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti novorozence. Kouření také může, kromě rakoviny plic, způsobit různé druhy rakoviny na různých místech těla, včetně leuké-mie. Může zhoršit peptické vředy a zpomalit hojení ran. Kouření u žen vede k časnějšímu nástupu menopauzy a ke zvýšenému riziku osteoporózy u mužů je spojeno s častějšími ab-normalitami spermatu a s impotencí.Většina lidí si je vědoma škodlivého vlivu kouření na lidské zdraví. Tvrdí se, že samotné cigarety zabijí v USA více lidí, než AIDS, alkohol, automo-bilové nehody, vraždy, sebevraždy, heroin a crack dohromady. V podstatě každý rok je 400 000 úmrtí v USA způsobeno onemocněními spojenými s kouřením cigaret - to je více než 1 095 úmrtí denně! Ve Velké Británii cigarety zabijí denně 300 lidí, což je stejné, jako kdyby každý den v roce havarovalo jedno letadlo jumbo jet. Kouř z tabáku obsahuje více než 4000 chemických sloučenin, přičemž mnoho z nich má na člověka škodlivý vliv. Ale třemi hlavními složkami tabákového kouře jsou nikotin,dehet a oxid uhelnatý.Nikotin může způsobit trávicí potíže, zvýšit krevní tlak, zrychlit tep, vyvolat závrať a bušení srdce a otupit chuť.Dále ovliv-ňuje psychiku a je nejnávykovější. U jedinců, kteří ho špatně snášejí, může vyvolat příznaky otravy. Při kouření cigaret se dehet ukládá v plicích a dýchacích cestách a postupně se vstře-bává do celého těla.Oxid uhelnatý snižuje množství kyslíku, jež může být krví přiváděno do tkání a buněk, včetně srdečního svalu.Zejména ženy v době těhotenství a lidé s cévním one-mocněním by si měli dobře uvědomit, jaký účinek má oxid uhelnatý na lidský organismus.
Vliv kouření na vzhled
Není to vždy jen nebezpečí kouření, které lidi přesvědčí s ním přestat. Někteří lidé si mnohem dříve všimnou, jaký vliv má kouření na jejich vzhled a to pro ně může být důvodem kouření zanechat. Kouření Vám může zbarvit zuby, vyvolat zápach z úst a problémy s ústní hygienou, způsobit šednutí pokožky nebo předčasnou tvorbu vrásek. U pasivních kuřáků také dochází k zapáchání vlasů a oblečení. K opomíjeným dobrovolným rizikům náleží i častý poslech hlasité hudby. Také podceňování pracovní expozice a odmítání ochranných pracovních pomůcek jsou rizika, která podstupujeme dobrovolně. Tato rizika také často zkreslují nebo zesilují účinky rizik nedobrovolných. Mnohdy je riziko onemocnění nebo úmrtí z dobrovolně připo-mínajících rizik několikanásobně vyšší než z rizik plynoucích ze znečištěného prostředí.

Tato tabulka udává příklady různých faktorů které jsou příčinnou úmrtí na rakovinu.

Faktor Odhad [%] Rozsah [%]
složení stravy 35 10 až 70
kouření 30 25 až 40
infekce a genetické vlivy 13 10 až 15
pohlavní život,těhotenství 7 1 až 13
škodliviny v prac.prostředí 4 2 až 8
alkohol 3 2 až 4
záření 3 2 až 4
znečištění prostředí 2 méně než 1 až 5
kontakt s prům.výrobky méně než 1 méně než 1 až 2
léky 1 0.5 až 3
ochucování potravin,barviva méně než 1 0 až 2

Hodnocení referátu Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. červenec 2008
  2 705×
  1164 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika