Ekonomie jako věda

Ekonomie

  • z řec. oikonomia (oikos = dům, nomoc = řídit)
  • vědní disciplína, která zkoumá nejobecnější souvislosti (zákonitosti) ekonomického života společnosti
  • předmětem zkoumání je ekonomika
  • jako věda vzniká v 2.polovině 18.století
  • historické zdroje ekonomie:
    • merkantilisté
      • „Z čeho vzniká bohatství společnosti?“ =) obchodováním s koloniemi - drancování (VB, Port, ŠP, Niz.)
      • přechod od agrární výrobě → manufakturní → tovární → kapitalismus
    • anglická klasická politická ekonomie
      • 2.pol. 17. st.
      • r.1776 vydal Adam Smith knihu „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“
      • bohatství vznik tvorbou hodnot - nespotřebovávají se - jdou do další výroby (kumulace)
      • zastánce tržního pojetí ekonomiky, říká že trh je samoregulující systém „neviditelná ruka trhu“
      • trh funguje na základě nabídky a poptávky po statcích a službách
    • marxistická ekonomie
      • ovlivněna soc. utopisty (Fourier, Saint - Simon, Owen)
      • 19.stol - vykořisťování dělníků, kumulace bohatství v rukou kapitalistů – Marx kritika
      • kritika třídní společnosti, nerovnosti a soukromého vlastnictví
    • příkazová a tržní ekonomie
  • ekonomika
    • označuje reálnou praxi hospodářského života (produkce statků a služeb, směna, rozdělování, spotřeba)
    • další významy pojmu ekonomika:
      • hospodářství určité oblasti (souhrn hospodaření podniková, světová)
      • hospodaření (nějaká činnost - souvisí s chodem ekonomiky - plánování, organizování atd.)
      • úspornost - hospodárnost (účelnost využití zdrojů)
  • metody ekonomie
    1. pozorování jevů současných, vývoje
    2. analýza dat
    3. statistika

Rozdělení

Podle přístupu k ekonomickým problémům

  • ekonomie pozitivní
    • studuje a popisuje skutečný stav ekonomiky
    • analyzuje a popisuje skutečný stav a chování ekonomiky (aniž by hodnotila z hledisek dokonalosti, efektivity, spravedlnosti atd.)
  • ekonomie normativní
    • zabývá se tím jak by měla ekonomika fungovat - vytváření ideálních modelů
    • hodnotí stav ekonomiky, jaká by měla ekonomika být
    • posuzuje vlastnosti ekonomiky
    • poskytuje normativní soudy, navrhuje opatření ke zlepšení fungování politiky

Podle dílčích celků, které zkoumá

  • mikroekonomie
    • zabývá se jednotlivými ekonomickými subjekty trhu, jejich vzájemné vztahy
    • firmy (management), stát (trh), domácnost (spotřeba)
  • makroekonomie
    • zabývá se hospodářským životem jako celku
    • zkoumá celkovou výkonnost ekonomiky, inflace, nezaměstnanost, hospodářská politika státu

Potřeby a jejich uspokojování

  • aby člověk přežil popř. plnohodnotně žil, potřebuje uspokojovat své potřeby (jíst, pít, oblékat se)
  • potřeba vychází z nedostatku, který si je člověk schopen uvědomit a svou vlastní činností se ji snaží odstranit
  • můžeme je rozdělit na primární a sekundární
    • primární - biologické (hlad, rozmnožování)
    • sekundární - psychologické a sociální
  • další dělení z hlediska ekonomického
    • hmotné x duchovní
    • zbytné x nezbytné
    • individuální x společenské
  • potřeby jednotlivců a skupin jsou rozdílné - závisí na kultuře, vzdělání, věku, pohlaví, postavení ve společnosti

Statky a služby

  • potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím statků a služeb
  • vše, co je užitečné a současně vzácné

Statky

  • statky volné x statky ekonomické (vzácné)
    • statky volné
      • dostupné v libovolném množství- světlo, vzduch, voda, teplo, biologické procesy (kvasnice)
    • statky (vzácné) ekonomické
      • všechny ostatní statky vyprodukované člověkem, půda
  • statky hmotné x nehmotné
    • hmotné
      • nůž, chléb, pivo, auto
    • nehmotné
      • dovednost (znalost), hudba
  • statky spotřební x kapitálové (výrobní)
    • statky spotřební
      • produkovány ke spotřebě
      • dlouhodobě & krátkodobě
    • kapitálové (výrobní)
      • slouží k další produkci statků
      • základní (s hodnotou vyšší než 5000,-kč na dobu užívání delší než 1 rok) & oběžné (suroviny a meziprodukty)
  • statky nemovité x movité
    • statky nemovité
      • pevně svázané s půdou (dům)
    • movité

Služby

  • zvláštní druh statku, nemá materializovanou podobu (nehmotné, neviditelné, neskladovatelné, nezkazitelné)
  • činnosti, které uspokojují potřeby lidí
  • druhy služeb
    • věcné - obnova hmotných statků - opravy, údržba, obnova
    • osobní (zaměřeny na člověka) - kadeřník, učitel, lékař

Ekonomické subjekty (jejich tipy a principy fungování)

Na trhu vystupují tyto subjekty:

  1. domácnosti
    • kupující statky a služby
    • prodávající práci a služby
    • domácnosti usilují o maximalizaci užitku
  2. firmy
    • kupující práci, výrobní prostředky
    • prodávající statky a služby
    • firmy usilují o maximalizaci zisku
  3. stát
    • kupující a prodávající
    • zajišťuje právní rámec fungování ekonomiky
    • míra jeho zásahů se liší podle teoretických přístupů
      • monetarismus
        • stát nemá zasahovat do ekonomiky (pouze centrální banka řízením diskontní sazby – úroků)
        • liberalismus (svoboda & jedinec)
        • Milton, Friedman
      • keynesiánství
        • stát má zasahovat do ekonomiky především v době krizí (např. New Deal – F.D.Roosevelt, reformy od 1929 – velká hospodářská krize)
        • John Keynes

Výroba a výrobní faktory (přírodní zdroje – půda, kapitál, práce)

Hospodářský proces

  • skládá se z výroby, rozdělování, směny (a spotřeby)
  • výroba - produkce statků a služeb
  • každá ekonomika rozlišuje 3 sektory:
    • Primární (prvovýroba) - zemědělství, textilní průmysl, lesnictví, rybolov
    • Sekundární - výroba spotřebních statků
      • zpracovatelský průmysl, stavebnictví
    • Terciární - sféra služeb a obchodu, infrastruktura
      • doprava, spoje, cestovní ruch, školství, zdravotnictví, peněžní služby
    • (Kvaternární - soubor činností spojených se vzděláváním, vědou, výzkumem a informacemi)

Výrobní faktory

  1. Přírodní zdroje
    • energetické
    • surovinové primární (základní)
    • půda
  2. Práce
  3. Kapitál (investice) - odvozený výrobní faktor

Přírodní zdroj a Práce = primární (základní) výrobní faktor

 

Přírodní zdroje

  • fosilní zdroj energie (vytvořený) - přírodní bohatství
    • uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná energie
  • nefosilní zdroj energie - přírodní síly
    • vodní, větrné, sluneční záření
    • jsou obnovitelné
  • půda
    • jako produkt přírody je z hlediska ekonomického faktorem vzácným neboť její množství je omezené
    • je nevyprodukovatelná (neobnovitelná)
    • úrodnost = bonita
    • půda z hlediska tržní ekonomie (liberální pojetí):
      • nabídka půdy na trhu je fixní (pevná), nemůže přesáhnout úroveň o níž se postarala příroda
      • změna poptávky po půdě nepovede ke změně nabídky ale ke změně ceny půdy a změně pozemkové renty (kapitalizované ceny půdy) → cena půdy může mít podobu kapitálu (pozemková renta)
      • → vlastník půdy prodá půdu za takovou cenu aby tato částka vytvářela kapitál v podobě úroku, který je rovný kapitálu vytvořenému půdou

Práce

  • druhý primární výrobní faktor
  • nositelem práce je člověk
  • je to cílevědomá a účelná činnost člověka, kterou člověk vytváří statky
    • fyzická
    • duševní
  • výnosem (cenou) práce je mzda
    • mzda
      • reálná - množství zboží s služeb, které si můžeme za danou práci pořídit
      • nominální - peněžní částka, kterou jedinec obdrží za vykonanou práci
  • formy mzdy
    • v hotovosti (peněžní) x naturální
    • časová x úkolová (vytvoření určitého množství statků)
  • účinnost práce je proměnlivá a závisí na mnoho faktorech
    • na intenzitě
    • na délce pracovní doby
    • na kvalitě práce
    • na pracovních podmínkách (technické vybavení atd)
    • na organizaci práce
    • na řízení práce
  • organizací a řízením práce se zabývá výrobní management
  • v současné době jsou tendence zlepšování v oblasti řízení, koordinace pracovních úkonů
    • větší produktivita na úkor pracovní doby
  • nezaměstnanost
    • tento fenomén se nevyskytuje v příkazovém systému
    • míra nezaměstnanosti - poměr nezaměstnaných osob ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu
    • sociální ekonomický jev, při kterém dochází k poruchám na trhu práce
    • nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou pracovních sil
    • kdo je nezaměstnaný:
      • pravidla Mezinárodní organizace práce (ILO)
        • je bez placené práce
        • je schopen pracovat
        • hledá si práci po určité období
        • dosáhl určitého věku
      • podle zákona o zaměstnanosti (v ČR)
        • nemá žádné zaměstnání (nejméně 3 měsíce)
        • žádá písemnou formou o zprostředkování zaměstnání
    • ekonomicky aktivní obyvatelstvo
      • část populace, která je buď zaměstnaná nebo aktivně usiluje o nalezení práce
      • nepatří sem: důchodci, studenti, ženy v domácnosti, ti kteří si práci nehledají
    • přirozená míra nezaměstnanosti
      • nejnižší možná míra nezaměstnanosti, při které nedochází ke znehodnocování peněz respektive k inflaci
    • druhy nezaměstnanosti
      • frikční
        • krátkodobá - vzniká v důsledku pohybu lidí mezi pracovními místy či oblastmi a špatné informovanosti o volných pracovních místech
      • strukturální
        • nesoulad mezi kvalifikačními požadavky na trhu práce
        • trvá určitou dobu než proběhne rekvalifikace
        • v souvislosti s útlumovými programy
      • cyklická nezaměstnanost
        • spojena s cyklickým vývojem ekonomiky
        • vzniká v souvislosti s recesí
      • sezónní
        • zemědělství, stavebnictví
        • určitá práce se dá provozovat jenom v některých měsících
    • způsoby řešení nezaměstnanosti
      • aktivní
        • rekvalifikační kurzy
        • vytváření nových pracovních příležitostí
        • uměle vytvořené, které nejsou konkurenceschopné → snižování efektivity práce
        • regulované vzdělávací systémy
      • pasivní
        • vyplácení podpory v nezaměstnanosti
        • jednorázové odstupné

Kapitál (investice)

  • Investice
    • prostředky, kterých se dobrovolně vzdáváme v očekávání, že nám v budoucnu něco přinesou
    • mezi výnosy z investice a bezpečností existuje vztah nepřímé úměry
    • při hodnocení investičních příležitostí se musí přihlížet ke třem základním hlediskům:
      • míra výnosu (výnosnost investice)
      • stupeň likvidity
        • rychlost s jakou jsme schopni přeměnit investici zpět na peníze
      • míra rizika (bezpečnost investice)
    • z hlediska oblasti působení kapitálu nebo investice dělíme investice na:
      1. průmyslové (výrobní)
        • přináší zisk
      2. obchodní
        • přináší rabat (zisk z prodeje)
      3. zápůjční
        • přináší úrok
    • druhy investic:
      1. investice reálné (fyzický kapitál)
        • spjaty s investicí do určitého předmětu či do podnikání ve výrobě či službách
          • fixní (investice do nemovitostí)
            • půda, továrny, dům
          • oběhové
            • výrobní produkty, meziprodukty, suroviny
          • investice o starožitností, uměleckých předmětů, drahých sbírek, známek a jiných sbírek
        • většinou méně rizikové než investice finanční, avšak ne vždy nejlépe likvidní
      2. investice finanční (fiktivní)
        • majetek držený v takové formě, která přináší výnos ve formě úroku
          • investice do cenných papírů
            • akcie, dluhopisy, směnky, šeky
          • peněžní vklady
            • vkladní knížky (obyčejné, vázané výpovědní lhůtou, výherní, cestovní)
            • vklady na účtech bank a jiných peněžních ústavů (devizové účty, termínované vklady)
          • pojistky a renty
          • finanční spoluúčast
          • odvozené cenné papíry
            • termínované kontrakty
            • opce (prodejní nebo kupní)
  • Kapitál
    • prostředky kterýmu volně disponujeme (i znalosti)
    • v širším významu slova všechny prostředky kterými disponujeme, které máme v držení
      • nemovitost, dovednost, znalost (jazyka)
    • v užším pojetí je kapitál určitý vklad, který přináší zisk
      • v tomto pojetí je pojem podobný pojmu investice (historicky dříve používaný)
      • investice – vložená hodnota přinášející zisk (očekáváme že přinese zisk)
    • termínovaný vklad – počítá se co rok → vklad je rok co rok vyšší (z něho se počítá dále)

Základní ekonomické problémy a ekonomické systémy

Ekonomické problémy

Každá společnost řeší v oblasti hospodářství tyto základní problémy:

  1. co a kolik vyrábět
    • kolik služeb a jaké mají být, aby byly co nejlépe uspokojeny potřeby lidí
  2. jakým způsobem vyrábět
    • z jakých zdrojů, jakými postupy (technologie)
  3. pro koho vyrábět a poskytovat statky a služby
    • jakým způsobem rozdělovat to co vyprodukujeme

Ekonomické systémy

V historii existovali a existují různé způsoby řešení ekonomických problémů:

  • uzavřený - nemá navázány vůbec žádné vnější ekonomické vztahy (neúčastní se mezinárodního obchodu, meziná-rodního pohybu výrobních faktorů)
  • otevřený - zboží, služby a všechny výrobní faktory se volně pohybují přes hranice)

Zvykový systém

  • nejstarší, příznačný pro tradiční společnosti
  • vychází z tradic a zvyků a má mnoho forem
  • založen na kmenových vztazích a dělbě práce v uzavřené skupině lidí
    • autarkie (samozásobitelství, soběstačnost), společné vlastnictví , nadprodukce neefektivní
      • společnost si produkuje služby a statky a sama je spotřebovává (kmen, rod)
      • nedochází ke směně, popř. Směna je minimální
      • agrární a řemeslná výroba
    • barter
      • výměna zboží za zboží (věc za věc)
      • v této fázi ekonomiky nedochází k velké dělbě práce

Příkazový systém

  • na principu centrálně plánované ekonomiky
  • založen na moci úzké skupiny lidí ve společnosti, např. komunistický režim
  • je rigidní, nereaguje na aktuální poptávku => přebytek nebo nedostatek zboží => výdělek se liší od plánu
  • výroba, směna, rozdělování a spotřeba jsou podřízeny určitou mocí
    • stát (panovník, náčelník)
  • v současné době má podobu „centrálně plánované ekonomiky“ - Kuba, Severní Korea, bývalý SSSR
  • hlavním rysem tohoto systému je tzv. centrální plánování, které se uskutečňuje v krátkodobé nebo dlouhodobé rovině
  • převládá společenské vlastnictví výrobních prostředků → neexistuje soukromé vlastnictví
    • stát řídí výrobu, určuje co se bude vyrábět, řídí směnu (cenová regulace), rozdělování, řídí spotřebu
  • příkazová ekonomika má charakter ideologie socialismu (komunismu) - autoritativní
  • stinné stránky: ztráta vlastní svobody, demotivace k práci a k výkonu, byrokratizace systému (→ korupce, protekce)
  • existuje nivelizování mezd - všichni jsou odměňováni stejně
  • uplatňovala se: v totalitních režimech, v dobách výjimečného stavu, v období války

Tržní systém

  • Jednotliví výrobci i spotřebitelé jsou propojeni výhradně trhem a tržními zákony. Tři nejdůležitější komponenty jsou nabídka, poptávka a cena, které jsou regulátorem v tomto systému.
  • Vychází z teorie Adama Smitha, že jedinci a společnost mají určité potřeby, které vedou k určité poptávce, kterou řídí nabídka - jedinci a společnost produkují statky a služby a ty se směňují na trhu.
  • v čisté podobě tržní systém neexistuje – smíšený systém
  • trh je sféra ekonomiky, ve které dochází k výměně výsledků činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny (místo střetu D&S + nakupujících&prodávajících)
  • směna je většinou zprostředkována penězi, kterými je vyjádřena hodnota určitého statku, služby nebo činnosti
  • trh je samoregulující systém, který na základě nabídky a poptávky prodávajících a kupujících stanovuje ceny, ale také množství vyráběných statků a služeb

Smíšený systém

  • je nejobvyklejší, čisté formy prakticky neexistují
  • spojnicí příkazového a tržního systému
  • jelikož tržní systém je pouze ideálem je nutné určitou sféru ekonomiky nějakým způsobem řídit zvenčí (mocí - autoritou)

Hodnocení referátu Ekonomie jako věda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  20. srpen 2017
  614×
  1918 slov

Komentáře k referátu Ekonomie jako věda