Ekonomie jako věda

Ekonomie

z řec. oikonomia (oikos = dům, nomoc = řídit)
vědní disciplína, která zkoumá nejobecnější souvislosti (zákonitosti) ekonomického života společnosti
předmětem zkoumání je ekonomika
jako věda vzniká v 2.polovině 18.století
historické zdroje ekonomie:
- merkantilisté
  - „Z čeho vzniká bohatství společnosti?“ =) obchodováním s koloniemi - drancování (VB, Port, ŠP, Niz.)
  - přechod od agrární výrobě → manufakturní → tovární → kapitalismus
- anglická klasická politická ekonomie
  - 2.pol. 17. st.
  - r.1776 vydal Adam Smith knihu „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“
  - bohatství vznik tvorbou hodnot - nespotřebovávají se - jdou do další výroby (kumulace)
  - zastánce tržního pojetí ekonomiky, říká že trh je samoregulující systém „neviditelná ruka trhu“
  - trh funguje na základě nabídky a poptávky po statcích a službách
- marxistická ekonomie
  - ovlivněna soc. utopisty (Fourier, Saint - Simon, Owen)
  - 19.stol - vykořisťování dělníků, kumulace bohatství v rukou kapitalistů – Marx kritika
  - kritika třídní společnosti, nerovnosti a soukromého vlastnictví
- příkazová a tržní ekonomie
ekonomika
- označuje reálnou praxi hospodářského života (produkce statků a služeb, směna, rozdělování, spotřeba)
- další významy pojmu ekonomika:
  - hospodářství určité oblasti (souhrn hospodaření podniková, světová)
  - hospodaření (nějaká činnost - souvisí s chodem ekonomiky - plánování, organizování atd.)
  - úspornost - hospodárnost (účelnost využití zdrojů)
metody ekonomie
1. pozorování jevů současných, vývoje
2. analýza dat
3. statistika

Rozdělení

Podle přístupu k ekonomickým problémům

ekonomie pozitivní
- studuje a popisuje skutečný stav ekonomiky
- analyzuje a popisuje skutečný stav a chování ekonomiky (aniž by hodnotila z hledisek dokonalosti, efektivity, spravedlnosti atd.)
ekonomie normativní
- zabývá se tím jak by měla ekonomika fungovat - vytváření ideálních modelů
- hodnotí stav ekonomiky, jaká by měla ekonomika být
- posuzuje vlastnosti ekonomiky
- poskytuje normativní soudy, navrhuje opatření ke zlepšení fungování politiky

Podle dílčích celků, které zkoumá

mikroekonomie
- zabývá se jednotlivými ekonomickými subjekty trhu, jejich vzájemné vztahy
- firmy (management), stát (trh), domácnost (spotřeba)
makroekonomie
- zabývá se hospodářským životem jako celku
- zkoumá celkovou výkonnost ekonomiky, inflace, nezaměstnanost, hospodářská politika státu

Potřeby a jejich uspokojování

aby člověk přežil popř. plnohodnotně žil, potřebuje uspokojovat své potřeby (jíst, pít, oblékat se)
potřeba vychází z nedostatku, který si je člověk schopen uvědomit a svou vlastní činností se ji snaží odstranit
můžeme je rozdělit na primární a sekundární
- primární - biologické (hlad, rozmnožování)
- sekundární - psychologické a sociální
další dělení z hlediska ekonomického
- hmotné x duchovní
- zbytné x nezbytné
- individuální x společenské
potřeby jednotlivců a skupin jsou rozdílné - závisí na kultuře, vzdělání, věku, pohlaví, postavení ve společnosti

Statky a služby

potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím statků a služeb
vše, co je užitečné a současně vzácné

Statky

statky volné x statky ekonomické (vzácné)
- statky volné
  - dostupné v libovolném množství- světlo, vzduch, voda, teplo, biologické procesy (kvasnice)
- statky (vzácné) ekonomické
  - všechny ostatní statky vyprodukované člověkem, půda
statky hmotné x nehmotné
- hmotné
  - nůž, chléb, pivo, auto
- nehmotné
  - dovednost (znalost), hudba
statky spotřební x kapitálové (výrobní)
- statky spotřební
  - produkovány ke spotřebě
  - dlouhodobě & krátkodobě
- kapitálové (výrobní)
  - slouží k další produkci statků
  - základní (s hodnotou vyšší než 5000,-kč na dobu užívání delší než 1 rok) & oběžné (suroviny a meziprodukty)
statky nemovité x movité
- statky nemovité
  - pevně svázané s půdou (dům)
- movité

Služby

zvláštní druh statku, nemá materializovanou podobu (nehmotné, neviditelné, neskladovatelné, nezkazitelné)
činnosti, které uspokojují potřeby lidí
druhy služeb
- věcné - obnova hmotných statků - opravy, údržba, obnova
- osobní (zaměřeny na člověka) - kadeřník, učitel, lékař

Ekonomické subjekty (jejich tipy a principy fungování)

Na trhu vystupují tyto subjekty:

domácnosti
- kupující statky a služby
- prodávající práci a služby
- domácnosti usilují o maximalizaci užitku
firmy
- kupující práci, výrobní prostředky
- prodávající statky a služby
- firmy usilují o maximalizaci zisku
stát
- kupující a prodávající
- zajišťuje právní rámec fungování ekonomiky
- míra jeho zásahů se liší podle teoretických přístupů
  - monetarismus
    - stát nemá zasahovat do ekonomiky (pouze centrální banka řízením diskontní sazby – úroků)
    - liberalismus (svoboda & jedinec)
    - Milton, Friedman
  - keynesiánství
    - stát má zasahovat do ekonomiky především v době krizí (např. New Deal – F.D.Roosevelt, reformy od 1929 – velká hospodářská krize)
    - John Keynes

Výroba a výrobní faktory (přírodní zdroje – půda, kapitál, práce)

Hospodářský proces

skládá se z výroby, rozdělování, směny (a spotřeby)
výroba - produkce statků a služeb
každá ekonomika rozlišuje 3 sektory:
- Primární (prvovýroba) - zemědělství, textilní průmysl, lesnictví, rybolov
- Sekundární - výroba spotřebních statků
  - zpracovatelský průmysl, stavebnictví
- Terciární - sféra služeb a obchodu, infrastruktura
  - doprava, spoje, cestovní ruch, školství, zdravotnictví, peněžní služby
- (Kvaternární - soubor činností spojených se vzděláváním, vědou, výzkumem a informacemi)

Výrobní faktory

Přírodní zdroje
- energetické
- surovinové primární (základní)
- půda
Práce
Kapitál (investice) - odvozený výrobní faktor

Přírodní zdroj a Práce = primární (základní) výrobní faktor

Přírodní zdroje

fosilní zdroj energie (vytvořený) - přírodní bohatství
- uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná energie
nefosilní zdroj energie - přírodní síly
- vodní, větrné, sluneční záření
- jsou obnovitelné
půda
- jako produkt přírody je z hlediska ekonomického faktorem vzácným neboť její množství je omezené
- je nevyprodukovatelná (neobnovitelná)
- úrodnost = bonita
- půda z hlediska tržní ekonomie (liberální pojetí):
  - nabídka půdy na trhu je fixní (pevná), nemůže přesáhnout úroveň o níž se postarala příroda
  - změna poptávky po půdě nepovede ke změně nabídky ale ke změně ceny půdy a změně pozemkové renty (kapitalizované ceny půdy) → cena půdy může mít podobu kapitálu (pozemková renta)
  - → vlastník půdy prodá půdu za takovou cenu aby tato částka vytvářela kapitál v podobě úroku, který je rovný kapitálu vytvořenému půdou

Práce

druhý primární výrobní faktor
nositelem práce je člověk
je to cílevědomá a účelná činnost člověka, kterou člověk vytváří statky
- fyzická
- duševní
výnosem (cenou) práce je mzda
- mzda
  - reálná - množství zboží s služeb, které si můžeme za danou práci pořídit
  - nominální - peněžní částka, kterou jedinec obdrží za vykonanou práci
formy mzdy
- v hotovosti (peněžní) x naturální
- časová x úkolová (vytvoření určitého množství statků)
účinnost práce je proměnlivá a závisí na mnoho faktorech
- na intenzitě
- na délce pracovní doby
- na kvalitě práce
- na pracovních podmínkách (technické vybavení atd)
- na organizaci práce
- na řízení práce
organizací a řízením práce se zabývá výrobní management
v současné době jsou tendence zlepšování v oblasti řízení, koordinace pracovních úkonů
- větší produktivita na úkor pracovní doby
nezaměstnanost
- tento fenomén se nevyskytuje v příkazovém systému
- míra nezaměstnanosti - poměr nezaměstnaných osob ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu
- sociální ekonomický jev, při kterém dochází k poruchám na trhu práce
- nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou pracovních sil
- kdo je nezaměstnaný:
  - pravidla Mezinárodní organizace práce (ILO)
    - je bez placené práce
    - je schopen pracovat
    - hledá si práci po určité období
    - dosáhl určitého věku
  - podle zákona o zaměstnanosti (v ČR)
    - nemá žádné zaměstnání (nejméně 3 měsíce)
    - žádá písemnou formou o zprostředkování zaměstnání
- ekonomicky aktivní obyvatelstvo
  - část populace, která je buď zaměstnaná nebo aktivně usiluje o nalezení práce
  - nepatří sem: důchodci, studenti, ženy v domácnosti, ti kteří si práci nehledají
- přirozená míra nezaměstnanosti
  - nejnižší možná míra nezaměstnanosti, při které nedochází ke znehodnocování peněz respektive k inflaci
- druhy nezaměstnanosti
  - frikční
    - krátkodobá - vzniká v důsledku pohybu lidí mezi pracovními místy či oblastmi a špatné informovanosti o volných pracovních místech
  - strukturální
    - nesoulad mezi kvalifikačními požadavky na trhu práce
    - trvá určitou dobu než proběhne rekvalifikace
    - v souvislosti s útlumovými programy
  - cyklická nezaměstnanost
    - spojena s cyklickým vývojem ekonomiky
    - vzniká v souvislosti s recesí
  - sezónní
    - zemědělství, stavebnictví
    - určitá práce se dá provozovat jenom v některých měsících
- způsoby řešení nezaměstnanosti
  - aktivní
    - rekvalifikační kurzy
    - vytváření nových pracovních příležitostí
    - uměle vytvořené, které nejsou konkurenceschopné → snižování efektivity práce
    - regulované vzdělávací systémy
  - pasivní
    - vyplácení podpory v nezaměstnanosti
    - jednorázové odstupné

Kapitál (investice)

Investice
- prostředky, kterých se dobrovolně vzdáváme v očekávání, že nám v budoucnu něco přinesou
- mezi výnosy z investice a bezpečností existuje vztah nepřímé úměry
- při hodnocení investičních příležitostí se musí přihlížet ke třem základním hlediskům:
  - míra výnosu (výnosnost investice)
  - stupeň likvidity
    - rychlost s jakou jsme schopni přeměnit investici zpět na peníze
  - míra rizika (bezpečnost investice)
- z hlediska oblasti působení kapitálu nebo investice dělíme investice na:
  1. průmyslové (výrobní)
    - přináší zisk
  2. obchodní
    - přináší rabat (zisk z prodeje)
  3. zápůjční
    - přináší úrok
- druhy investic:
  1. investice reálné (fyzický kapitál)
    - spjaty s investicí do určitého předmětu či do podnikání ve výrobě či službách
      - fixní (investice do nemovitostí)
        
        půda, továrny, dům
      - oběhové
        
        výrobní produkty, meziprodukty, suroviny
      - investice o starožitností, uměleckých předmětů, drahých sbírek, známek a jiných sbírek
    - většinou méně rizikové než investice finanční, avšak ne vždy nejlépe likvidní
  2. investice finanční (fiktivní)
    - majetek držený v takové formě, která přináší výnos ve formě úroku
      - investice do cenných papírů
        
        akcie, dluhopisy, směnky, šeky
      - peněžní vklady
        
        vkladní knížky (obyčejné, vázané výpovědní lhůtou, výherní, cestovní)
        
        vklady na účtech bank a jiných peněžních ústavů (devizové účty, termínované vklady)
      - pojistky a renty
      - finanční spoluúčast
      - odvozené cenné papíry
        
        termínované kontrakty
        
        opce (prodejní nebo kupní)
Kapitál
- prostředky kterýmu volně disponujeme (i znalosti)
- v širším významu slova všechny prostředky kterými disponujeme, které máme v držení
  - nemovitost, dovednost, znalost (jazyka)
- v užším pojetí je kapitál určitý vklad, který přináší zisk
  - v tomto pojetí je pojem podobný pojmu investice (historicky dříve používaný)
  - investice – vložená hodnota přinášející zisk (očekáváme že přinese zisk)
- termínovaný vklad – počítá se co rok → vklad je rok co rok vyšší (z něho se počítá dále)

Základní ekonomické problémy a ekonomické systémy

Ekonomické problémy

Každá společnost řeší v oblasti hospodářství tyto základní problémy:

co a kolik vyrábět
- kolik služeb a jaké mají být, aby byly co nejlépe uspokojeny potřeby lidí
jakým způsobem vyrábět
- z jakých zdrojů, jakými postupy (technologie)
pro koho vyrábět a poskytovat statky a služby
- jakým způsobem rozdělovat to co vyprodukujeme

Ekonomické systémy

V historii existovali a existují různé způsoby řešení ekonomických problémů:

uzavřený - nemá navázány vůbec žádné vnější ekonomické vztahy (neúčastní se mezinárodního obchodu, meziná-rodního pohybu výrobních faktorů)
otevřený - zboží, služby a všechny výrobní faktory se volně pohybují přes hranice)

Zvykový systém

nejstarší, příznačný pro tradiční společnosti
vychází z tradic a zvyků a má mnoho forem
založen na kmenových vztazích a dělbě práce v uzavřené skupině lidí
- autarkie (samozásobitelství, soběstačnost), společné vlastnictví , nadprodukce neefektivní
  - společnost si produkuje služby a statky a sama je spotřebovává (kmen, rod)
  - nedochází ke směně, popř. Směna je minimální
  - agrární a řemeslná výroba
- barter
  - výměna zboží za zboží (věc za věc)
  - v této fázi ekonomiky nedochází k velké dělbě práce

Příkazový systém

na principu centrálně plánované ekonomiky
založen na moci úzké skupiny lidí ve společnosti, např. komunistický režim
je rigidní, nereaguje na aktuální poptávku => přebytek nebo nedostatek zboží => výdělek se liší od plánu
výroba, směna, rozdělování a spotřeba jsou podřízeny určitou mocí
- stát (panovník, náčelník)
v současné době má podobu „centrálně plánované ekonomiky“ - Kuba, Severní Korea, bývalý SSSR
hlavním rysem tohoto systému je tzv. centrální plánování, které se uskutečňuje v krátkodobé nebo dlouhodobé rovině
převládá společenské vlastnictví výrobních prostředků → neexistuje soukromé vlastnictví
- stát řídí výrobu, určuje co se bude vyrábět, řídí směnu (cenová regulace), rozdělování, řídí spotřebu
příkazová ekonomika má charakter ideologie socialismu (komunismu) - autoritativní
stinné stránky: ztráta vlastní svobody, demotivace k práci a k výkonu, byrokratizace systému (→ korupce, protekce)
existuje nivelizování mezd - všichni jsou odměňováni stejně
uplatňovala se: v totalitních režimech, v dobách výjimečného stavu, v období války

Tržní systém

Jednotliví výrobci i spotřebitelé jsou propojeni výhradně trhem a tržními zákony. Tři nejdůležitější komponenty jsou nabídka, poptávka a cena, které jsou regulátorem v tomto systému.
Vychází z teorie Adama Smitha, že jedinci a společnost mají určité potřeby, které vedou k určité poptávce, kterou řídí nabídka - jedinci a společnost produkují statky a služby a ty se směňují na trhu.
v čisté podobě tržní systém neexistuje – smíšený systém
trh je sféra ekonomiky, ve které dochází k výměně výsledků činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny (místo střetu D&S + nakupujících&prodávajících)
směna je většinou zprostředkována penězi, kterými je vyjádřena hodnota určitého statku, služby nebo činnosti
trh je samoregulující systém, který na základě nabídky a poptávky prodávajících a kupujících stanovuje ceny, ale také množství vyráběných statků a služeb

Smíšený systém

je nejobvyklejší, čisté formy prakticky neexistují
spojnicí příkazového a tržního systému
jelikož tržní systém je pouze ideálem je nutné určitou sféru ekonomiky nějakým způsobem řídit zvenčí (mocí - autoritou)