Kalkulace a rozpočetnictví

Kalkulace je stanovení předem nebo následné zjištění vlastních nákladů nebo ceny na kalku- lační jednici. Kalkulační jednicí jsou výrobky, práce a služby vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem. Kalkulaci sestavujeme před zahájením výroby nebo po dokončení výroby. Podle toho rozeznáváme kalkulaci předběžnou a výslednou.

Kalkulace předběžná
Sestavuje se podle technickohospodářských norem a rozpočtů režijních nákladů, stanoví
předpokládané náklady, má význam pro oceňování výrobků i pro stanovení dosažitelné pro- dejní ceny. Podle toho, z jakých podkladů jsou předběžné kalkulace sestaveny a k jakým úče- lům mají sloužit, rozeznáváme kalkulace: - operativní (vycházejí z operativních technicko- hospodářských norem, které platí v době provádění výkonu a odpovídají současné situaci ve výrobě. Poskytují informace, v jaké výši vzniknou náklady, pokud se dodrží plán),
- plánové (vycházejí z technickohospodářských norem, sestavují se ročně jako součást podnikového plánu. Vyjadřují úroveň vlastních nákla- dů, které se mají u výrobku v průměru dosáhnout),
- propočtové (jsou to kalkulace výkonu, pro které nejsou stanoveny technickohospodářské normy, např. v kusové výrobě. Sestavují se podle kalkulací srovnatelných výrobků nebo odhadem).

Kalkulace výsledná
Vychází z údajů účetnictví, vyjadřuje skutečné náklady na jednici. Má prokázat, do jaké míry byly dodrženy náklady uvedené v předběžné kalkulaci.

Kalkulace se sestavují nejen na výkony vytvořené vlastní činností, ale i na výkony pořizované od jiných organizací, např. nákupní kalkulace. Patří k nim kalkulace pořizovací ceny DHM, DNM, materiálu a zboží (účty 042, 041, 111, 131).

K a l k u l a č n í p o l o ž k y
Náklady se v kalkulaci člení na přímé a nepřímé. Přímé náklady se dají zjistit přímo a přesně na kalkulační jednici, např. spotřeba základního materiálu. Nepřímé náklady – režijní jsou všechny ostatní náklady, tj. společné náklady na zjištění procesu výroby a správy podniku.
Kalkulace obsahují přímé a nepřímé náklady obvykle v tomto členění:
1. přímý materiál 6. odbytové náklady
2. přímé mzdy ------------------------------------
3. ostatní přímé náklady úplné vlastní náklady výkonu
4. výrobní režie 7. zisk
---------------------------------------- ------------------------------------
vlastní náklady výroby prodejní cena (bez DPH)
5. správní režie
----------------------------------------
vlastní náklady výkonu

Stanovení obsahu kalkulace, tj. kalkulačního vzorce, je plně v pravomoci účetní jednotky. Účetní jednotka musí určit i obsah kalkulačních položek.
Přímý materiál - základní materiál, který lze přesně zjistit na jednici.
Přímé mzdy – mzdy výrobních dělníků.
Ostatní přímé náklady – např. odpisy speciálních nástrojů, pojistné soc. a zdrav. připadající na
přímé mzdy.
Výrobní režie – nepřímé náklady související s obsluhou výroby, např. spotřeba energie,
vody, odpisy, opravy apod.
Správní režie – nepřímé náklady související s řízením a správou podniku.
Odbytové náklady – přímé i nepřímé náklady spojené s odbytovou činností.
Zisk – rozdíl mezi odhadnutou prodejní cenou a úplnými vlastními náklady výkonu.

K a l k u l a č n í m e t o d y
Přímé náklady se v předběžných kalkulacích stanoví podle technickohospodářských norem. U nepřímých nákladů se nejprve zjistí jejich celkový objem (rozpočet) a vypočítá se podíl připa- dající na kalkulační jednici. Způsob výpočtu (kalkulační metoda) závisí na povaze výroby:

1, vyrábí-li podnik pouze 1 druh výrobku (např. v elektrárnách), rozpočet režijních nákladů se dělí plánovaných množstvím výrobků. Této metodě říkáme kalkulace prostým dělením.

2, vyrábí-li podnik několik druhů stejnorodých výrobků, které se liší pouze velikostí, hmotnos- tí nebo jakostí (např. výroba plechů), rozpočet režijních nákladů se rozdělí pomocí poměro- vých čísel. Poměrová čísla vyjadřují poměr mezi náklady jednotlivých druhů výrobků. Jeden druh výrobku se zvolí za základ a ostatní se k němu přirovnávají. Tato metoda se nazývá kal- kulace dělením s poměrovými čísly.

3, vyrábí-li podnik několik nákladově různorodých výrobků, vypočítají se nepřímé náklady na jednici pomocí rozvrhové základny. Za rozvrhovou základnu je třeba volit takovou veličinu, jíž jsou nepřímé náklady přímo úměrné (když se zvýší základna, zvýší se režie). Nejčastěji používanou základnou jsou přímé mzdy. Nejdříve se musí vypočítat poměr mezi rozpočtem např. nákladů a zvolenou rozvrhovou základnou. Tento poměr se vyjadřuje v % jako režijní přirážka, je-li základna peněžní nebo režijní sazba, je-li základna naturální apod.

režijní přirážka (% režie) = rozpočet režijních nákladů / peněžní rozvrh. základna x 100

režijní sazba (Kč) = rozpočet režijních nákladů / naturální rozvrhová základna

V některých podnicích prochází výroba několika výrobními fázemi, např. v textilním podniku Pro jednotlivé fáze se zpravidla tvoří samostatná hospodářská střediska. Produkcí počátečních fází jsou polotovary, které se postupně zpracovávají na výrobky.
Ve fázové výrobě se sestavují dvojí kalkulace: - postupná (v ní spotřebované polotovary z předchozích fází uvádějí v samostatné kalkulační položce polotovary vlastní výroby),
- průběžná (podniková, v ní se spotřebova- né polotovary z předchozích fází rozčleňují do původních kalkulačních položek).

K a l k u l a č n í p í s e m n o s t i
Kalkulačními písemnostmi jsou: - kalkulační listy (v nich se provádějí kalkulační zápisy – druh kalkulace, výkon, jednice, částky, podpis odpovědného pracovníka a datum sestavení),
- kalkulační doklady (jsou doklady, kterých bylo použi- to pro stanovení údajů v kalkulaci).

R o z p o č t y h o s p o d á ř s k ý c h s t ř e d i s e k

V každém hospodářském středisku se sestavuje rozpočet, v němž se stanoví jeho budoucí náklady a ocení se jeho výkony. Pro hospodářská střediska je základním dokumentem, v němž se vymezuje odpovědnost střediska za vznik nákladů.
Způsob rozpočtování nákladů se liší v závislosti, zda jde o náklady přímé (jednicové) nebo nepřímé (režijní).

Rozpočtování přímých nákladů se týká hospodářských středisek hlavní a pomocné výroby. Podkladem pro jejich výpočet jsou operativní plán výroby a technickohospodářské normy.

Rozpočtování nepřímých nákladů je jednoduché u těch nákladových druhů, které závisejí na délce období, nikoli na objemu výroby. Ostatní nákladové druhy se rozpočtují buď přesně podle norem jejich spotřeby nebo podle zkušeností minulých období. Tyto údaje se získávají z účetnictví, operativní evidence a statistiky.

Výpočty rozpočtovaných nákladů musí být doloženy písemnými doklady.

K o n t r o l a p l n ě n í r o z p o č t ů n á k l a d ů h o s p . s t ř e d i s e k
Plnění rozpočtu se kontroluje prostřednictvím účetnictví. Porovnáváme rozpočtované náklady s náklady skutečnými.
Při kontrole plnění rozpočtu se zjišťují rozdíly, které se musí podrobit důkladnému rozboru. Následuje návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

Hodnocení referátu Kalkulace a rozpočetnictví

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 257×
  1006 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Kalkulace a rozpočetnictví