Otevřené podílové fondy

Otevřené podílové fondy (open-end funds, dále OPF) představují v současné době stále oblíbenější formu kolektivního investování. Jedná se o instituce, které vkládají finanční prostředky svých investorů (podílníků) do cenných papírů1. Investice do OPF jsou určeny pro investory, kteří nechtějí (z důvodu neznalosti, nedostatku času či většího množství peněz) investovat přímo, a nechávají veškeré rozhodování na finančních expertech.
OPF svým podílníkům výměnou za vložené peníze vydávají tzv. podílové listy, které vyjadřují formu účasti v investiční společnosti. Jejich majiteli zabezpečují podílnictví na výnosech investování do cenných papírů, ale nezakládají právo na spoluvlastnictví společnosti.
Hodnota podílových listů odpovídá podílu investovaných prostředků na vlastním jmění fondu. Kurs podílového listu tak vždy dává přesnou informaci o tom, jak se mění zhodnocení portfolia fondu a při prodeji podílových listů investor získává svůj podíl na majetku fondu, nikoliv fiktivní cenu vzniklou na burze.
Podílové fondy se nazývají „otevřené“ z toho důvodu, že zaručují investorům zpětný odkup těchto podílových listů za aktuální hodnotu, proto se nemůže stát, že podílové listy budou bezcenné. Jediné riziko, které tak investor podstupuje, je v poklesu hodnoty fondu, připadající na jeden podílový list.
Investování do jednotlivých nástrojů finančního trhu provádějí OPF na základě
teorie portfolia, která je jedním z nejdůležitějších témat soudobé ekonomie vůbec. Popisuje, jak racionální investoři ukládají své bohatství do „portfolia“ (neboli souboru cenných papírů), přičemž motivem pro vytváření tohoto portfolia je minimalizovat možné riziko plynoucí z investic.
Tato teorie vychází ze základního předpokladu, že lidé chtějí dosáhnout ze svých investic vysoké výnosy, ale mají často averzi k riskantním investicím. Investoři budou tedy vlastnit riskantní investice zpravidla pouze tehdy, bud-li jejich výnos2 dostatečně vysoký.
Teorie portfolia analyzuje způsoby, jak by měl investor alokovat (rozmístit) své bohatství. Důležitým pravidlem je diverzifikovat (rozložit) portfolia mezi různá aktiva3. „Nedávej všechna svá vejce do jednoho košíku“4 – tak lze vyjádřit toto pravidlo.

Oproti jiným druhům investic poskytují OPF řadu výhod:

1. Profesionální správa majetku
Fondy, respektive správcovské investiční společnosti, zaměstnávají řadu analytiků a portfolio manažerů, kteří vyhledávají nejatraktivnější investiční příležitosti a mají k dispozici mnohem větší objem informací, než jaký může nashromáždit individuální investor. Objem spravovaných prostředků fondům také umožňuje investovat do cenných papírů, které si drobný investor sám koupit nemůže (například státní dluhopisy), nebo některé investice provádět za výhodnějších podmínek.

2. Omezení rizika
Portfolia všech fondů tvoří mnoho cenných papírů (dluhopisů, akcií i podílových listů jiných fondů, část prostředků bývá uložena i na termínovaných vkladech), takže propad ceny některého z nich má na celkový výnos jen malý vliv. K dispozici je navíc široká škála fondů s různou rizikovostí, od fondů peněžního trhu
s minimálním rizikem až po agresivní akciové fondy, které nabízí potenciálně vysoký výnos, ale i nebezpečí, že investor může část vložených prostředků ztratit.

- 1 -

3. Vysoká likvidita

Zatímco například u termínovaných vkladů v bance lze úspory vybrat až po uplynutí dohodnuté doby (někdy lze termínovaný vklad vybrat i předčasně, ale za vysokou smluvní pokutu, která obvykle odpovídá úrokovému výnosu vkladu), podílové listy je investiční
společnost povinna odkoupit kdykoliv. Maximální lhůta pro výplatu peněz je sice třicet dní, avšak téměř všechny investiční společnosti převádějí peníze svým klientům mnohem dříve. Především u dceřiných společností velkých bank může mít investor peníze na svém účtu již dva až čtyři dny po příkazu k prodeji.

 

Jednotlivé skupiny OPF se liší svou investiční strategií. Záleží na typu investora, jakým produktům dává přednost a podle toho volí fond s určitou strategií.
U každé investice je třeba zvažovat tři základní parametry - výnos (zisk z dané investice), riziko (jak velké hrozí nebezpečí, že investor část investovaných prostředků ztratí) a likviditu (jak rychle a za jakých podmínek je možné proměnit investici na hotové peníze).
Volba investiční strategie tedy závisí především na očekávaném výnosu investice, vztahu k riziku (platí totiž, že čím vyšší je potenciální výnos, tím vyšší je také riziko, že investice může být ztrátová) a investičním horizontu (jak dlouho chce mít investor peníze v podílovém fondu uloženy a jakou volnost chce mít při jejich výběru).
OPF nabízejí zajímavé kombinace tří základních výše uvedených parametrů a díky rozsáhlé nabídce jsou vhodné pro širokou škálu typů investorů:

1. Fondy peněžního trhu
Tyto fondy jsou nejvhodnějším řešením pro uložení peněz na dobu několika měsíců až jednoho roku.
Nabízí stabilní výnos, obvykle mírně vyšší než termínované vklady v bankách, jejich kurs neprochází žádnými výraznějšími výkyvy a poplatky za správu jsou minimální. Jsou proto ideální pro krátkodobé úložky či pro uložení hotovostní rezervy, kterou je potřeba mít rychle k dispozici, ale u níž je škoda, aby ležela na běžném účtu v bance s minimálním zhodnocením.
Fond peněžního trhu prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Většina prostředků je obvykle uložena pouze v korunách, takže změna kursu koruny výkonnost fondu neovlivňuje.

2. Dluhopisové fondy
Přesunutí části prostředků do fondů dluhopisových neboli obligačních je vhodné při investici na dobu kolem dvou let.
Dluhopisy5, do kterých tyto fondy investují, přináší o něco vyšší výnosy, než jaké mohou dosahovat fondy peněžního trhu, na druhou stranu ale platí, že růst kursu dluhopisových fondů není tak rovnoměrný jako u fondů peněžních a v krátkém období může i zakolísat (především u fondů, které mají část portfolia umístěnu v zahraničních dluhopisech).
Dluhopisové fondy nakupují především státní a firemní dluhopisy, u firemních mají přednost dluhopisy důvěryhodných emitentů. Část dluhopisů může být denominována v cizích měnách, což zvyšuje rizikovost fondu a přináší větší kolísání jeho kurzu.

- 2 -
3. Smíšené fondy
Do těchto fondů je vhodné investovat zhruba na tři roky.
V portfoliích smíšených fondů jsou zastoupeny dluhopisy i akcie českých i zahraničních společností. Akciová část portfolia by měla v době růstu táhnout zhodnocení fondu vzhůru, v případě problémů by naopak dluhopisová část měla tlumit negativní vliv klesajících kurzů akcií. Zároveň ovšem platí, že v případě výrazného růstu akciových trhů je dluhopisová část portfolia zbytečnou přítěží a otázkou je, proč by investor neměl tuto diverzifikaci rizika
provést sám tím, že si koupí jak podílové listy kvalitního dluhopisového fondu, tak i podílové listy akciového fondu nebo fondu fondů, o kterém se domnívá, že má zajímavý růstový potenciál.
V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by podle metodiky Unie investičních společností ČR neměl přesáhnout šedesáti procent hodnoty portfolia. Cenné papíry mohou být denominované v korunách i cizích měnách.

4. Fondy fondů
Nově se v nabídce českých investičních společností objevují fondy fondů, které nabízí jednoduchý přístup na zahraniční akciové trhy. Měly by tedy poskytovat výrazně nadprůměrný výnos (vedle růstu zahraničních akciových trhů také díky ziskům plynoucím ze znehodnocování koruny), ovšem vzhledem k možným krátkodobým výkyvům akciových trhů je vhodné investovat do těchto fondů s investičním horizontem tří a více let.
Fondy fondů nakupují podílové listy jiných fondů ze zahraničí. Díky tomu snižují riziko plynoucí z možného pádu kurzů akcií jednotlivých firem a zároveň nemusí vydávat značné prostředky na analýzy těchto trhů.

5. Akciové fondy
Nejdelší investiční horizont (obvykle čtyři až pět let) mají fondy akciové6.
V krátkém období může kurs těchto fondů výrazně kolísat. Zkušenost ale ukazuje, že pokud investor v době pádu kursu neztratí hlavu, akciové fondy mu přinesou vyšší zhodnocení než ostatní typy fondů. Při výběru jednotlivých fondů je třeba dát si pozor na investiční strategii fondu. Pokud mají fondy podobnou strategii, jejich kurz se obvykle vyvíjí podobným způsobem, zatímco v dobře sestaveném portfoliu by měly jednotlivé fondy navzájem tlumit své poklesy. Je proto lepší volit několik různých fondů s odlišným zaměřením (ať už podle regionu nebo sektoru, do kterého investují), čímž se snižuje riziko s akciovými fondy spojené.
Akciové fondy většinu prostředků ukládají do akcií zahraničních nebo českých firem. Rizikovost fondu se odvíjí od toho, do jakých firem a v jakých zemích fond investuje.

Kromě tří zmiňovaných parametrů (výnos, riziko, likvidita) je dalším kritériem pro výběr vhodného OPF také kvalita investiční společnosti, která fond spravuje. Investiční společnost je vhodné volit především podle její důvěryhodnosti. Všechny investiční společnosti musely loni projít poměrně náročným přelicencováním Komise pro cenné papíry a z trhu odešla většina pochybných subjektů. Potenciální investor se může rozhodnout i podle toho, je-li investiční společnost členem Unie investičních společností ČR (UNIS ČR), která zavedla poměrně přísná samoregulační pravidla, včetně včasného zveřejňování informací a etického způsobu prezentace jednotlivých fondů. Dalším hlediskem výběru investiční společnosti je distribuční síť, tzn. kde všude a za jakých podmínek je možné podílové listy daného fondu nakoupit a prodat.
Investor by měl především uvažovat o investičních společnostech, které mají silné kapitálové

- 3 -
zázemí, disponují několika druhy fondů (mezi kterými může investor přecházet často bez
poplatku v případě změny své strategie) a podávají o svých fondech maximum aktuálních informací.

Při výběru OPF je také vhodné přihlédnout k výši poplatků, které si daná investiční společnost účtuje. Existují tři druhy poplatků:

1. Vstupní poplatek (poplatek při prodeji) se hradí při nákupu podílových listů od investičních společností. Pohybují se od 0% hodnoty nakoupených listů (u peněžních fondů), až po 5-6% (fondy fondů, akciové fondy)
2. Poplatek za zpětný odkup se platí v případě prodeje listů investiční společnosti a je méně častý než vstupní poplatek. Zpravidla se vyskytuje u fondů, které byly nedávno přeměněny z uzavřených na otevřené a zabraňují tak hromadným prodejům těchto listů.
3. Poplatek za správu si účtuje investiční společnost, pro kterou je v případě ostatních nulových poplatků jediným zdrojem příjmů. Tento poplatek se vyjadřuje v procentech ročně a počítá se z hodnoty fondu připadající na jeden podílový list a tím tedy přímo snižuje jeho hodnotu. Veškeré uváděné denní nebo týdenní kurzy podílových listů tuto srážku již obsahují.

Co se týče daňové úpravy investic do OPF, je stejná jako při investici do akcií a tedy velmi výhodná. Drží-li investor podílové listy déle než šest měsíců, neplatí ze zisku z jejich prodeje žádnou daň.
Naopak nevýhodný je daňový režim dividendových fondů, které svůj zisk každoročně podílníkům rozdělují formou dividendy7 - ta se totiž daní patnácti procenty, stejně jako například úroky z termínovaných vkladů. Pozitivní je, že kvůli vyplacené dividendě není nutné podávat daňové přiznání, protože srážku provádí přímo investiční společnost.

Díky širokému spektru produktů, které jednotlivé otevřené podílové fondy poskytují, pestré nabídce mezi jejich investičními strategiemi a v neposlední řadě zdravě vyvinutou konkurencí panující v této oblasti investování, má téměř každý možnost vybrat si v závislosti na svém typu nejvhodnější fond. Mají-li být investice dostatečně přínosné, vyžadují od investora poměrně velkou informovanost, flexibilitu a dostatek času pro vlastní realizaci. Vzhledem k rychlému tempu současného života proto není divu, že obliba otevřených podílových fondů, kde jsou finanční prostředky investorů spravovány odborníky, stále stoupá.

 

 

 

 

 

 

- 4 -
Poznámky k textu

1) Listina, v níž je ztělesněno právo jejího vlastníka vůči tomu, kdo cenný papír vydává (emitent). Může jít o právo na majetek (akcie, podílový list), právo na peněžní plnění v daném termínu včetně úroků (obligace, směnka, vkladový list), věcné zajištění určité pohledávky (zástavní list), právo disponovat nějakou věcí (skladní list, konosament). Pro vznik a uplatnění daného práva je cenný papír nenahraditelný, může však mít i podobu elektronickou.

2) roční výnos na peněžní jednotku investice

3) Práce Harryho Markowitze a Jamese Tobina ukázala, že spotřebitelé maximalizující užitek by rozptýlili své bohatství (tj. diverzifikovali by svá portfolia) mezi mnoho aktiv s různým rizikem. Tento směr výzkumu, který se stal ve finanční teorii velmi důležitým, byl dále rozvíjen W. Sharpem, E. Famou, S. Rossem a dalšími. Jeho moderní verzí je „model oceňování kapitálových aktiv“.
Za svůj přínos k teorii portfolia a jiným aspektům monetární teorie dostal Tobin v roce 1981 Nobelovu cenu za ekonomii.

4) Samuelson Paul a Nordhaus William, Ekonomie, Praha 1995, s. 233

5) certifikát, který přináší úrok, vydává jej vláda nebo korporace a zavazuje se tím zaplatit dlužnou částku peněz (jistinu) plus úrok ve stanovených termínech v budoucnosti

6) Obyčejná akcie je finanční nástroj představující vlastnický nárok a všeobecně též hlasovací právo v korporaci.

7) Podíl na čistém zisku akciové či podobné společnosti, který se vyplácí akcionářům, respektive podílníkům společnosti, na základě rozhodnutí valné hromady. Určuje se poměrem nominální (jmenovité) hodnoty akcií akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Je jedním z činitelů ovlivňujících kursy akcií.

 

- 5 -
Seznam použité literatury

Akademie věd České republiky, Akademický slovník cizích slov, Český Těšín 1998
Biňovec Karel, Novotný Mojmír, Ekonomika a provoz obchodu 2, Olomouc 1998
Holman Robert, Pospíchalová Dana, Úvod do ekonomie pro střední školy, Praha 2001
Samuelson Paul a Nordhaus William, Ekonomie, Praha 1995
Preislerová Dagmar, Ekonomie pro střední školy a podnikatele, Brno 1993

Další prameny

CD Encyklopedie Diderot, verze 2001

http://www.akcie.cz
http://www.ekonomika.idnes.cz
http://www.ifondy.cz
http://www.obinvest.cz
http://www.peníze.cz
http://peníze.seznam.cz

 

Hodnocení referátu Otevřené podílové fondy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 645×
  2064 slov

Komentáře k referátu Otevřené podílové fondy