Tržní ekonomika

Trh
= místo, kde setkává nabídka, poptávka a cena
- probíhá zde směna (prodej)

Tržní systémy
1) zvykový ekonomický systém – zkušenosti z minulosti, zvyklosti
2) tržní ekonomický systém – tržní mechanismus – pohyb cen (kapitálu)
3) příkazový ekonomický systém – z 1 centra nařízeno, jak se co rozdělí

Tržní subjekty
- organizace, domácnosti, stát

dělení trhu:
1) podle předmětu obchodu
a) trh zboží – se statky a službami
b) trh finanční – z hlediska času a subjektů
c) trh práce – trh pracovních sil (nabídka pracovních sil v ekonomice) a trh práce (nabídka volných míst, poptávka po pracovních silách)
2) podle místa směny
a) regionální – určité místo/oblast uvnitř státu
b) národní – v rámci celého státu
c) světový (mezinárodní) – mezi státy
3) podle vztahu nabídky a poptávky
a) nasycený - P N (trh spotřebitele)
b) nenasycený - P N (trh dodavatele)
c) vyrovnaný - P=N
4) podle vztahu k zahraničí
a) otevřený – se zahraničím se volně obchoduje, bez překážek
b) uzavřený – neobchoduje se = úplně nebo
částečně (s určitým státem nebo zbožím)
důvody při uzavírání trhu: politické, ekonomické, zdravotní, náboženské...
5) z hlediska konkurence
a) konkurenční – větší množství výrobců (podnikatelů)
b) monopolní – konkurence velmi omezená nebo žádná

funkce trhu:
- přenos informací prostřednictvím cen
- stimulace ekonomické činnosti
- rozdělují důchody jednotlivým subjektům

 

Poptávka
= množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
členění:
a) individuální – 1 kupujícího po určitém zboží
b) dílčí – všech kupujících po 1 druhu zboží
c) agregátní – všech kupujících po všech druzích zboží

 

 

 

základní činitelé ovlivňující poptávku:
1) cena zboží – vyšší cena = nižší poptávka
2) cena substitučního zboží – (může nahradit zboží původní) pokles ceny substitučního zboží znamená pokles
poptávky po původním zboží
3) cena komplementárního zboží – (zboží, které doplňuje původní zboží) růst ceny komplementárního zboží
znamená pokles poptávky po původním zboží
4) příjmy – růst příjmů = růst poptávky
- změna ve struktuře poptávky – orientace na kvalitu
5) objektivní podmínky země – klima, povrch
6) nabídka, reklama
7) zvyklosti a tradice

pružnost poptávky (graf)

 

 

 

 

 

 

 

- strmost křivky poptávky závisí na cenové elasticitě poptávky
- čím je elasticita menší, tím je křivka strmější

 

 

 

Nabídka
= množství zboží, které jsou prodávající ochotni dodat na trh za určitou cenu
členění:
a) individuální – 1 prodejce
b) dílčí – určitého zboží všemi prodejci
c) agregátní – všechny druhy zboží všech prodejců

základní činitelé ovlivňující nabídku:
1) cena zboží – vyšší cena = vyšší nabídka
2) cena alternativního zboží – (zboží, které je možno vyrobit se stejnými vstupy) cena roste = sníží se původní zboží
3) Ná na zboží – výrobci preferují nižší Ná s rychlou návratností
4) poptávka
5) změna výrobních podmínek – vyčerpání nějakého naleziště, používání nových druhů materiálu, sezónní klimatické výkyvy

 

 

pružnost nabídky (graf)

 

 

 

 

 

 

- její sklon závisí na elasticitě zboží

 

Tržní mechanismus
- automatické vyrovnávání nabídky a poptávky
- snaha trhu dosáhnout rovnováhy
- P N - rostou ceny, poroste výroba, vyšší zisky
- P = N – tržní rovnováha
- P N – snížení cen, snížení zisků, výroba se snižuje
- je-li nabídka nedostatečná, výrobci cenu zvýší =) množství kupovaného zboží se sníží
- je-li nabídka přebytečná, výrobci sníží cenu =) roste počet kupujících, kteří si za sníženou cenu mohou koupit
- tržní mechanismus reguluje množství vyráběného a tím i množství spotřebovávaného zboží v celém národním hospodářství a s pomocí vhodných státních zásahů vede i k hospodárnému rozdělování hmotných statků a služeb ve společnosti

zásahy do ekonomiky:
- pomocí orgánů státní správy (parlament, vláda, ministerstva, okresní úřady, obecní úřady)
a) ekonomického charakteru (daňové úlevy, vyšší zdanění, státní zakázky, celní politika...)
b) mimoekonomického charakteru (zákazy prodeje závadného zboží a tresty za jeho prodej, vydávání zákonů upravujících tržní vztahy...)

 

Konkurence
= střetávání nabídek různých výrobců stejného nebo podobného zboží na trhu
- vzniká na straně nabídky

2 typy:
a) dokonalá – v daném odvětví existuje velké množství malých výrobců
b) nedokonalá – v daném oboru existuje 1 nebo několik málo velkých firem = každá z nich ovládá určitou část
trhu

MONOPOLY = velké firmy, které ovládají podstatnou část trhu
- monopolní konkurence není dobrá pro spotřebitele – chráněni „zákonem na ochranu hosp. soutěže“
1) čistý monopol – 1 velká firma (ČEZ)
2) čistý oligopol – 2 a více velkých firem
- monopol dodává aspoň 30 % produkce zboží

3 druhy konkurence:
1) cenová – nižší cenou (někdy vzn. cenová válka, nahrazována cenovým vůdcovstvím)
2) necenová – ve všem, co se týká zboží kromě ceny (barva, tvar, design...)
3) mimotržní – mimo trh, netýká se přímo zboží; nepocítí ji spotřebitel; většinou nezákonná nebo nemorální
(např. špionáž, protekce, lobování)
cenová válka = cena zboží je dočasně nižší než Ná na zboží = ztrátové, cílem je zlikvidovat konkurenci
cenové vůdcovství = první je cenovým vůdcem, stanoví cenu a ostatní se přizpůsobí

základní formy monopolů:
1) kartel – firmy se stejnou produkcí uzavřou smlouvu o obchodních podmínkách a nadále zůstanou
samostatné
- většina těchto smluv je nezákonná
2) syndikát – firmy nabízející produkci se dohodnou na vytvoření společného odbytového orgánu, tzn. vzdají
se odbytové samostatnosti ve prospěch celku
3) trast – firmy se stejnou produkcí se spojí do většího celku
4) koncern – spojení firem s různou produkcí
5) konglomerát – spojení firem z různých zemí

 

 

HOLDING
- náhrada za monopoly = tzv. holdingové společnosti
= ekonomické seskupení právně samostatných subjektů (od r. 2001)
- podstatou je to, že 1 společnost (HOLDER, mateřská společnost) ovládá jinou společnost pomocí kapitálové účasti =) ovládaná spol. přitom zůstává právně samostatná
- většina akciových společností
dělení podle hledisek:
1) struktury
a) pyramidální – mateřská spol. si pořídí podíl v 1 nebo více dceřinných spol.
b) radiální – mateřská spol. kolem sebe shromáždí větší množství dceřinných spol.
c) cirkulační – mateřská spol. si pořídí podíl v jiné a ta poslední si pořídí podíl v mateřské spol.
- v praxi se všechny tři typy kombinují
2) předmětu činnosti holdera
a) čistý holding (klasický) – mateřská spol. „pouze“ spravuje své majetkové podíly v dceřinných spol.
b) strategický holding – mateřská spol. spravuje své podíly a navíc vykonává nějakou samostatnou činnost (výroba)
c) obslužný holding – navíc své dceřinné spol. nějak obsluhuje (zajišťuje pro ně dopravu)

Hodnocení referátu Tržní ekonomika

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  9 499×
  912 slov

Komentáře k referátu Tržní ekonomika