Trh a tržní mechanismus

EKONOMICKÉ SYSTÉMY

Podle toho, jak ekonomika přistupuje ke 3 základním otázkám:
1) co a kolik
2) jakým způsobem
3) kdo vyrobenou produkci spotřebuje
se rozlišují ekonomické systémy: zvykové, plánovaná ekonomika a tržní ekonomika.

Porovnání plánované a tržní ekonomiky:
Plánovaná Tržní
- centrální plánování (co, kolik, kdo) - trh reguluje (určuje), co se bude vyrábět
- státní vlastnictví – neexistuje konkurence - soukromé vlastnictví (společné)
- pevné ceny - pružné (pohyblivé) ceny – smluvní
- plná zaměstnanost - určitá nezaměstnanost

Plánovaná ekonomika – po 2. světové válce do nedávné minulosti v zemích východní Evropy.

TRH

Základem tržního mechanismu je tržní chování všech ekonomických subjektů tzn. každý subjekt se chová tak, aby mu to přinášelo užitek.
Schéma tržního mechanismu:
TRH ZBOŽÍ
Poptávka Nabídka

DOMÁSCNOST EXTERNALITY PODNIKY

Nabídka Poptávka
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

Nic dokonalejšího než tržní mechanismus v současné době neexistuje, ale i tržní mechanismus má svoje nedostatky:
- externality = nechtěný vedlejší efekt trhu; tržní vztah se netýká jenom kupujícího a prodávajícího, ale má dopad na někoho jiného
· pozitivní externality – nějaký subjekt získá výhradu, kterou neplatí (vedle benzínové pumpy si postaví obchod – více zákazníků)
· negativní externality – někomu vznikají náklady z ekonomické aktivity jiných subjektů (životní prostředí
· negativní externality většího rozměru může odstranit pouze stát
Tržní mechanismus vede k diferenciaci výrobců a k vytváření nedokonalé konkurence a monopolního trhu

Konkurence - struktura trhu se charakterizuje těmito podmínkami:
· počet firem na trhu
· velikost firem
· k povaze výrobků
· podmínky vstupu do odvětví

Konkurenci dělíme:
a) dokonalá
- neexistuje, jen abstrakce
- malé, střední podniky – žádný nemá výsadní postavení na trhu
- mnoho firem
- stejnorodé výrobky – od všech výrobců jsou stejné
- snadný vstup do odvětví
b) nedokonalá
- úplný (čistý) monopol
- oligopol
- monopolní konkurence
1. Monopol úplný (čistý)
· jediná firma
· veliký podnik (může zásobovat celý trh)
· jedinečný výrobek (jiné firmy takový produkt nenabízejí)
· vstup do odvětví je velmi nesnadný
· cena může být vysoká (nemá konkurenci) – výrobce však nesmí porušit protimonopolní zákon
· vyskytuje se minimálně

2. Oligopol
· málo velkých firem
· výrobek je buďto diferencovaný (pivo), nebo stejnorodý (cement)
· vstup do odvětví buďto snadný nebo nesnadný (oligopoly se zachovávají jako monopol)
· docela rozšířené

3. Monopolní konkurence (jako dokonalá konkurence až na výrobek)
· hodně malých a středních firem
· diferencovaný výrobek
· existuje substitut (substituční zboží – zboží, které má podobné vlastnosti) – mohou stejně uspokojit potřebu kupujícího
· snadný vstup do odvětví

Druhy trhů
Podle velikosti – místní; národní; světový = trhy reálné

Dílčí trh
- pouhá abstrakce, vytváří se pro lepší pochopení některých souvislostí především umožňuje definovat nabídku a poptávku a jejich vzájemné souvislosti
- na dílčím trhu se prodává a nakupuje jediný druh zboží
Agregátní trh
- trh s veškerým zbožím – trh reálný

Podle předmětu:
Trh výrobních faktorů (půdy, práce, kapitálu)
Trh výrobků a služeb
Trh peněz

Trh výrobků a služeb (cena je cena)
Trh práce (cena je mzda)
Trh finanční (cena je úrok)

1. TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB
Trh v tržním hospodářství je trhem spotřebitele, proto při rozboru trhu vycházíme z poptávky.
Poptávka vyjadřuje určité množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit.

cena

množství

Podle tvaru křivky se hovoří o tzv. zákonu klesající poptávky. Křivka má tento tvar pouze za předpokladu, že poptávané množství závisí pouze na ceně. Ve skutečnosti na křivku poptávky působí i jiné faktory, které vedou k posunu křivky poptávky.
Posun křivky poptávky především ovlivňuje:
I. výše příjmů (změna výše příjmů)
II. ceny příbuzného zboží (změna cen příbuzného zboží) = substitut nebo komplementární zboží = zboží, které se vzájemně doplňují (CD a CD přehrávač)
III. móda
IV. reklama

Posun křivky poptávky doleva Posun křivky poptávky doprava
cena cena

množství množství
- snížení příjmů - zvýšení příjmů
- pokles cen substitutu - zvýšení cen substitutu
- zvýšení cen komplementárního zboží - snížení cen komplementárního zboží

Pružnost poptávky (cenová pružnost = elasticita)
Elasticita poptávky vyjadřuje vztah mezi změnou poptávaného množství a změnou ceny.

% změny poptávaného množství
E = -----------------------------------------------
% změny ceny


E =0 E < 1 E = 1 E > 1 E = nekonečno

E = 0 à absolutně nepružná poptávka, cena nemá vliv na množství, jen teorie
E < 1 à nepružná poptávka
E = 1 à jednotková pružnost, spíše teorie
E > 1 à pružná poptávka
E = nekonečno à absolutně pružná poptávka, za stejnou cenu se prodá jakékoli množství, jen teorie

Nabídka vyjadřuje takové množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat.

cena

množství

Nabízené množství se mění ve stejném množství jako cena à zákon rostoucí nabídky. Toto platí pouze za předpokladu, že nabízené množství je závislé pouze na ceně. Ve skutečnosti na nabídku působí i další faktory à vedou k posunům doleva nebo doprava. Patří sem:
I. ceny příbuzného zboží (substituční a komplementární)
II. náklady (změna cen vstupů, změna technologie), s nižšími náklady se dá vyrobit větší množství
III. organizace trhu – růstné státní zásahy

Posun křivky nabídky doleva Posun křivky nabídky doprava
cena cena

množství množství
- rostou náklady - klesají náklady
- pokles cen substitutu - zvýšení cen substitutu
- zvýšení cen komplementárního zboží - snížení cen komplementárního zboží

Pružnost nabídky
Elasticita nabídky vyjadřuje, jak výrobci reagují na změnu ceny.

% změny nabízeného množství
E = -----------------------------------------------
% změny ceny


E =0 E < 1 E = 1 E > 1 E = nekonečno

E = 0 à absolutně nepružná poptávka, cena nemá vliv na množství, jen teorie
E < 1 à nepružná poptávka
E = 1 à jednotková pružnost, spíše teorie
E > 1 à pružná poptávka
E = nekonečno à absolutně pružná poptávka, za stejnou cenu se nabízí jakékoli množství, jen teorie

2. TRH PRÁCE

Je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po práci.
N – zaměstnanec nabízí svou práci P – ze strany zaměstnavatelů
Křivka nabídky práce:

Reálná
mzda

Počet pracovních sil

Čím vyšší je mzda, tím více lidí má o tuto práci zájem. V určitém bodě se začne snižovat počet osob, kteří nabízejí svou práci a to z toho důvodu, že reálná mzda je tak vysoká, že např. ženy nemusí chodit do práce či zaměstnanci nemusí pracovat po celý rok, příliš náročná práce.

S trhem práce souvisí nezaměstnanost = nerovnováha na trhu práce N > P

Nezaměstnanost
· dobrovolná nezaměstnanost – není problémem, neřeší se a nezjišťuje
· nedobrovolná nezaměstnanost – vykazuje se statisticky a řeší se
Nedobrovolně zaměstnaný = osoba, která nemá práci, ale aktivně ji shání, v podstatě to jsou ty, které eviduje úřad práce.

Ukazatel, kterým se sleduje nezaměstnanost, se nazývá míra nezaměstnanosti.

počet nezaměstnaných osob (zaevidovaných na úřadu práce)
= ----------------------------------------------------------------------------
počet pracovních sil (osob v produktivním věku)

Pro přesnější údaje se sledují podrobnější ukazatele, které vycházejí z počtu nezaměstnaných v určitém věku, délce nezaměstnanosti a kvalifikace nezaměstnaných.

Typy nezaměstnanosti
- podle času – krátkodobá, dlouhodobá
- dobrovolná X nedobrovolná
· dobrovolná – mají dostatek příjmů a nepotřebují chodit do zaměstnání, ti co nikdy pracovat nebudou
· nedobrovolná – evidují se, je to pro stát problém
-
- podle příčiny
· cyklická nezaměstnanost - souvisí s hospodářskými cykly (recese)
· frikční nezaměstnanost – souvisí s přestěhováním, s určitými přestávkami v práci u mladých lidí
· strukturální – souvisí se změnami ve struktuře národního hospodářství (ruší se určitá odvětví – souvisí s oblastmi)
· sezónní nezaměstnanost

Problémy spojené s nezaměstnaností
- finanční problémy à pokles životní úrovně, narůstající kriminalita
- nárůst na transferové platby – výdaj státního rozpočtu
- psychické problémy – závislost na automatech, drogách a alkoholu
- ztráta vědomostí, dovedností

Úloha státu na trhu práce
- vydávání zákonů souvisejících s prací – zákoník práce (upravuje práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance)
- vytváří úřady práce – zprostředkovává informace o trhu práce, eviduje nezaměstnanost, vyplácí podpory, zajišťuje rekvalifikační kurzy

Úloha odborů
Zaměstnance se sdružují v podniku v odborech. Odbory vystupují jako partneři zaměstnavatelů a mají možnost projednávat otázky související s bezpečností práce, pracovními podmínkami, se zaměstnaneckou politikou (např. propouštění zaměstnanců, ale i mzdové podmínky). Nejvyšší stupeň při vyjednávání je stávka.

TRH FINANČNÍ

Předmětem finančního trhu jsou finanční prostředky. Finanční trhy představují obchody, jejímž prostřednictvím dochází k přelívání volných finančních prostředků od těch, kteří je vlastní, k těm, kteří jimi chtějí disponovat (finanční prostředky nabízejí subjekty přebytkové, po finančních prostředích mají poptávku subjekty schodkové.
Dělení finančního trhu

Kapitálový trh – účelem kapitálového trhu je přerozdělit středně a dlouhodobé finanční zdroje a získat prostředky pro dlouhodobé investice
Peněžní trh – jeho účelem je přerozdělit krátkodobé finanční zdroje, jejichž splatnost nepřesahuje jeden rok

Úloha bank na finančních trzích
· tradiční úloha
- shromažďování vkladů (primární vklad – vklad obyvatelstva a podniků do banky; sekundární vklad – vklad banky do jiné banky)
- půjčování takto získaných prostředků soukromému a veřejnému sektoru, půjčování takto získaných prostředků bankám
· investiční bankovnictví – služby, které jsou spojeny s emisí, obchodem a správou cenných papírů

UŽITEK, UŽITEČNOST

Cílem spotřebitele je uspokojovat jeho potřeby, při svém rozhodování, jaké zboží uspokojí jeho potřeby poměřuje dvě veličiny:
· náklady (minimální)
· jak velký užitek mu to přinese (maximální)

Náklady spotřebitel měří v cenách zboží. Užitek, nebo-li míru uspokojení potřeb měří užitečností = schopnost výrobku uspokojovat nějakou potřebu. Užitečnost je nutná vlastnost zboží, pokud by bylo neužitečné pro všechny, nikdo by ho nekoupil. Užitečnost je subjektivně hodnocena (to co je pro někoho užitečné, pro jiného nemusí být, existuje i takové zboží, které je užitečné pro všechny)

Rozlišuje se dvojí užitečnost:
· celková
· mezní (marginální)

Mezní užitečnost (další, dodatečné veličiny) – vyjadřuje o kolik vzroste užitečnost, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku, mezní užitečnost s růstem množství spotřebovávaného zboží klesá. Tzn. nejvzácnější je 1. jednotka zboží, každá další uspokojuje méně naléhavou potřebu.
Marginální veličiny = přírůstkové veličiny, které sledují vztah 2 proměnných a udávají, o kolik se zvýší 1 proměnná pokud vzroste 2. proměnná o jednotku.

Graficky vyjádřený mezní užitek
mezní
užitek

množství

Graf mezního užitku odpovídá zákonu klesajícího mezního užitku.

Celková užitečnost vyjadřuje celkové uspokojení potřeb. Celková užitečnost je součtem všech mezních užitečností. S rostoucím množstvím celkový užitek roste.

Graficky vyjádřená celková užitečnost
celková
užitečnost

množství

Hodnocení referátu Trh a tržní mechanismus

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  7 953×
  1488 slov

Komentáře k referátu Trh a tržní mechanismus

conty lamborko9(zavináč)seznam.cz
Toto je dobrá strámka,která je naučná,poučná atd........