Zahraniční obchod v letech 1945 - 1999

I. Kapitola
Vývoj zahraničního obchodu Československa (po 2. svět. válce do 1989)

Podle Košického vládního programu z 5. 4. 1945 byla politická orientace ČSR výslovně zaměřena na spojenectví s socialistickou velmocí – SSSR.
25. únor 1948 přinesl pro československé hospodářství mnoho změn.
Započala likvidace soukromého sektoru spojená s zestátněním ekonomiky, monopolizace ničící volnou konkurenci a vrstvu drobných a středních živnostníků a také industrializace státu na úkor tradičních odvětví lehkého průmyslu.
Zahraniční obchod se oddělil od domácí podnikatelské sféry a byl zajišťován výsadními monopolními společnostmi takzvanými PZO (Podniky zahraničního obchodu). Řízení vnějších ekonomických vztahů bylo naprosto v rukou státu (státní monopol).
Po vzoru ekonomiky SSSR byl vytvořen systém centrálního plánování. Jeho neefektivnost a kapitálová náročnost vyústila k státnímu finančnímu bankrotu (roku 1953) a došlo k utajené měnové reformě. SBČS stáhla všechny papírové i kovové peněžní prostředky, které byly nahrazeny novou měnou tištěnou v SSSR. Byl stanoven nereálný zlatý obsah koruny. Z něj byl vypočítán nereálný kurs k pevným měnám. Koruna se stala silně nadhodnocenou. Díky těmto úpravám jsme museli vystoupit roku 1954 z IBRD i z MMF. Koruna byla nesměnitelná, jí kurs byl nejednotný a nereálný. Byl tedy zaveden devizový monopol, který fungoval na základě devizových přídělů, upravovaný určitými přirážkami a koeficienty. Byla zřízena instituce Tuzex, jejímž úkolem bylo zajistit realizaci cenných valut na vnitřním trhu. Zboží v kvalitě, jež byla na domácím trhu nedosažitelná, zde bylo možno zakoupit za tzv. Bony (odběrní poukázky).
Roku 1949 byla v Moskvě založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Byla uzavřena mezi státy RVHP (Albánie, Bulharsko, Kuba, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a Vietnam). Pod politickým tlakem jsme byli donuceni zapojit se do Programu socialistické ekonomické integrace členských zemí. Jako relativně průmyslově vyspělé zemi nám bylo v rámci koordinace národohospodářských plánů a dohod o specializaci a kooperaci dáno za úkol zajišťovat militarizaci a industrializaci ostatních členů RVHP, čímž se radikálně změnila komoditní i teritoriální struktura našeho ZO. Toto byl hlavní krok k špatnému vývoji našeho ZO. Byli jsme donuceni vyrábět a dodávat, to co bylo potřeba, bez ohledu na naše zkušenosti, surovinovou základnu a kapacitu. Za zboží jsme často nedostali zaplaceno. Poskytovali jsme SSSR bezúročné úvěry a přenechávali technickou dokumentaci. Pomalý růst našeho vědeckotechnického rozvoje, náročnost výroby měli za důsledek postupnou ztrátu naší konkurenceschopnosti vůči západním výrobcům. Podle odhadů bylo asi jen 3 až 5 % československého vývozu na špičkové úrovni.

 


Hned po vzniku RVHP se utvořila základní struktura teritoriální orientace našeho ZO. Na vývoj teritoriální struktury vývozu poukazuje následující graf.
Teritoriální struktura dovozu ČSSR se skládala především ze socialistických zemí, pokrývaly 69,8 % celkového dovozu do ČSSR, dále z vyspělých kapitalistických zemí - 24,6 % a rozvojových zemí - 5,6 %.
Komoditní strukturu našeho vývozu tvořily především stroje a zařízení. Dále byl orientován na průmyslové spotřební zboží (především textil) a později díky problémům s obytem do Západních teritorií, jsme začali vyvážet i suroviny. Ve velké míře byl náš vývoz také orientována na zbraně a rozvojové celky (především do rozvojových zemí.)
V dovozu pak díky rostoucí spotřebě ropy převládla skupina paliv (především ropa).
II. Kapitola
1. Vývoj a změny zahraničního obchodu Československa po roce 1989

 

Listopadová revoluce způsobila velké politické a hospodářské změny. Byl zrušen státní monopol a započala transformace centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, založenou na soukromém vlastnictví a volné konkurenci. Nová vláda po volbách začala zavádět hospodářské reformy. Započala privatizace. Privatizovaly se malé podniky, velké společnosti i služby.

Zahraniční obchod se celkově liberalizoval. Byla zrušena výsada PZO a obchodování se zahraničím mohly provozovat všechny podnikatelské subjekty. Vznikaly exportní a importní společnosti, podniky si sami zřizovali svá vývozní oddělení.
Přesto se zpočátku dostal ZO ČSFR do krize a to především díky podstatné změně jeho teritoriální i komoditní struktury. Po rozpadu RVHP nastala ztráta většiny tradičních trhů v socialistických zemích. Objevila se skrytá inflace, rostla zahraniční zadluženost, průmyslová výroba prudce klesla, hledání odbytišť na západních trzích přinášelo mnoho těžkostí. V letech 1990 a 1991 se vývozu příliš nedařilo a klesal (především díky úbytku exportu zbraní). Dovoz zaznamenal roku 1990 postupný růst, roku 1991 však prudce klesl. V roce 1990 byla obchodní bilance pasivní, v roce 1991 bylo dosáhnuto aktivní obchodní bilance. V roce 1992 došlo k příznivému obratu a rostoucí schodek přesáhl úroveň roku 1989. Dovoz však vzrost o mnoho více než v rocích předešlých a obchodní bilance byla pasivní. Pro podporu exportu stát využíval především podhodnocení měny a poskytování exportních záruk prostřednictvím EGAP (Exportní garanční pojišťovna).
Začínaly se zde však již objevovat i první pozitivní prvky. Soukromý sektor významně vzrostl, nastaly i podstatné úspěchy ve finančnictví. Po pádu komunismu i ve zbytku střední a východní Evropy v nás západní investoři díky naší důvěryhodně se rozvíjející transformaci, viděli spojení do východní Evropy a byly u nás zřizovány mnohá obchodní zastoupení pro tuto oblast.

Dalším pozitivním prvkem bylo obnovení členství ČSFR v MMF a v IBRD (20. 9. 1990). MMF zahájil program technické pomoci, aby pomohl přetvořit centrálně plánovanou ekonomiku na tržní. Jedním z problémů transformace byla měna, ten však byl vyřešen pomocí dostatečných devizových rezerv a mzdových restrikcí. 1. 1. 1991 se koruna stala interně směnitelnou. To znamenalo volný přístup podnikatelů k pevným měnám a zároveň povinnost prodat získané devizy domácí bankovní sféře. Kapitálové převody a přístup obyvatelstva k volně směnitelným měnám zůstaly omezené (limity vymezená dostupnost se postupně zvyšovala).
Ke zreálnění kurzu koruny a pro podporu vývozu bylo třeba, aby proběhly devalvace. V roce 1990 se uskutečnily hned 3, které zvýšily poměr ČSK k USD z 15 :1 na 28 : 1. Koruna se postupně stávala externě směnitelnou a fungovala jako normální měna.
Jak jsem se již zmínila nastaly významné změny teritoriální i zbožové orientace našeho ZO. V roce 1991 a 1992 bylo hlavním cílem přeorientovat vývoz a dovoz ze zemí RVHP do zemí s vyspělou tržní ekonomikou a ti zejména do zemí EU. To s sebou však neslo již zmíněné negativa v podobě vysokého poklesu vývozu se současným prudkým zvýšením dovozu (především ze západních zemí). Přesto se však podařilo zvýšit vývoz do vyspělých státu o 21%. Hlavním vyváženým artiklem byly suroviny, vývoz strojů se velmi snížil. Dováželo se velké množství spotřebního zboží, nejpodstatnější nárůst měl dovoz strojů, zařízení a
dopravních prostředků

 

 

 

 

 

2. Zahraniční obchod České republiky od roku 1993 do roku 1997

1. 1. 1993 nastal rozpad ČSFR a vznik samostatné České republiky a Slovenské republiky. Transformace ekonomiky v ČR postupovala stále stejným směrem, ale vzniklo mnoho ztrát spojených se spory týkajících se rozdělení státního majetku, s náklady na mezirepublikový obchod a měnovou odluku, ... Nutné bylo zajistit majetkové vypořádání se SR a tak byla vytvořena clearingová platební dohoda. Se SR jsme také zůstali úzce spojeni celní unií (vstoupila v platnost 3. 5. 1993) a společným postupem ve vztahu k významným evropským hospodářským organizacím. Našemu zahraničnímu obchodu oddělením přibyl další významný obchodní partner. Díky poklesům vývozů a pasivním schodkům obchodních bilancí řady vyspělých zemí došlo v ČR k výraznému růstu vývozu a k dosažení aktivní bilance. Podíl obratu s vyspělými státy se stále zvyšoval.

V roce 1994 však v podmínkách začínající konjunktury a oživení světového obchodu se dynamika českého vývozu snížila, teritoriálně byla nevyrovnaná a obchodní bilance skončila v pasivu ve výši 26,6 mld. Kč. Při celkové 9,9 % dynamice zahraničního obchodu dosáhl obrat v roce 835,4 mld. Kč. Dovoz vzrostl o 13,1 % a vývoz o 6,9 %. O 2,6% bylo dosáhnuto přírůstku HDP. Došlo ke snížení posavad významného obchod s SR a to o 25% (SR byla druhým největším obchodním partnerem ČR). Obrat obchodu s ostatními státy od roku 1991 až 1994 plynule rostl. Prohloubily se vztahy ke státům s vyspělou tržní ekonomikou (v roce 1993 stoupl podíl obratu s vysp. státy o 23%, v roce 1994 na 62,3%). Byla také zaznamenána vzestupná tendence u vývozu průmyslových výrobků a surovin.

 

 

 

Stále se také významně vyvíjely vztahy ČR vůči mezinárodním hospodářským organizacím. Důležitým mezníkem bylo 4. 10. 1993 podepsání Evropské dohody s EU, která vstoupila v platnost 1. 2. 1995. Na podkladě této dohody dochází k další liberalizaci vzájemného obchodu. Jednou z výhod je, že české podniky mají při zakládání svých poboček na území států EU stejná práva jako podniky členských zemí. Dále vstoupila ČR do organizace CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu - v platnost 1. 6. 1994) a 1. ledna 1996 do OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Vstupu do OECD předcházelo vydání nového devizového zákona (zavedl vnější konvertibilitu české koruny) a zrušení clearingového účtu s SR (přes počáteční příznivý vývoj skončil značným pasivním rozdílem z naší strany).
V roce 1995 se začal prohlubovat schodek zahraničního obchodu, v prosinci 1995 dosáhl 68,2 miliardy Kč. Obchodní bilance skončila s výrazným zvýšením deficitu (pasivum ve výši 96,9 mld. Kč) a to především díky 2,8 krát vyššímu tempu růstu dovozu než vývozu a také díky stále se zvyšující inflaci. Proti roku 1994 se celoroční pasivum zhoršilo o 81,8 mld. Kč. Celkový obrat v zahraničním obchodě se v roce 1995 meziročně zvýšil o 19,7 %, HDP vzrostl o 4,1 %. Z teritoriálního hlediska se na celkovém obratu zahraničního obchodu nejvíce podílely státy s
vyspělou tržní ekonomikou 62,9 % (v tom EU, která se od 1.1.1995 rozšířila o další tři země 55,8 %), země s přechodovou ekonomikou 30,8 % (z toho CEFTA 20,3 %), rozvojové země 5,4 % a státy se systémem státního obchodu 0,9 %.
Na změny v komoditní struktuře vývozu oproti roku 1994 poukazuje následující graf.

 

Hodnocení referátu Zahraniční obchod v letech 1945 - 1999

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 061×
  1545 slov

Komentáře k referátu Zahraniční obchod v letech 1945 - 1999