Základní definice a pojmy z investiční výstavby

Některé základní definice a pojmy z investiční výstavby.
1. Definice stavby podle stavebního zákona.
Především - Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebnětechnické provedení, účel a dobu trvání. Je to tedy taková věc, která je výsledkem stavebního díla (stavební činnosti) člověka (§ 139b, odst. 1, zák.č. 50/1976 Sb.).
Dále - Pokud se v zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím i její část. (§ 139, písm. a, zák.č. 50/1976 Sb.) Pozor zde na souvislosti např. s § 55, odst. 2, písm. b - změna způsobu užívání stavby, se vztahuje i na část stavby Þ nestačí ohlášení ani tehdy, když se změní účel třeba jen části stavby.
2. Druhy staveb a jejich definice.
Trvalé a dočasné stavby viz.- § 139b, odst. 2, zák.č. 50/1976 Sb. Vydaným stavebním povolením je předem omezena doba trvání dočasných staveb. U trvalých není stanoveno předem žádné časové omezení.
Jednoduché stavby viz. - § 139b, odst. 5, zák.č. 50/1976 Sb.
a) Stavby pro bydlení se zastavěnou plochou do 300 m2, maximálně 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví.
b) Stavby pro individuální rekreaci (rekreační chalupa, rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská chata)
c.) Nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a zařízení staveniště, pokud zastavěná plocha je do 300 m2, rozpětí je maximálně 9 m a výška do 15 m.
d.) Přípojky inženýrských sítí.
e.) Opěrné zdi.
f.) Podzemní stavby do 300 m2 a hloubky 3 m.
Drobné stavby plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní viz. - § 139b, odst. 7, zák.č. 50/1976 Sb.
a) Stavby s jedním nadzemním podlažím, do 16 m2 a výškou do 4,5 m.
b) Podzemní stavby do 16 m2 a hloubkou do 3 m
c) Oplocení, propustky, chodníky, přejezdy viz. - § 139b, odst. 8, zák.č. 50/1976 Sb.
Drobnou stavbou není garáž viz. - § 139b, odst. 9, zák.č. 50/1976 Sb.
Vedlejší stavby. Podle § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb. je vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata.
3. Definice nemovitosti, rodinného domu, rekreační chaty a zahrádkářské chaty.
Nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. (Pozor - problém jak pevný má základ být není nikde řešen !!! Þ nesmyslná úprava (chyba) zákona !!!) viz. - § 119, zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákon. Správné znění by mělo být "stavby pevně spojené se zemí základem".
Rodinný dům je stavba, která svým stavebnětechnickým uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení, více než polovina podlahové plochy místností je určena k bydlení, má maximálně tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní podlaží jedno podzemní podlaží a podkroví. Viz. § 3, odst.c, vyhl.č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu. (Pozor - pojem rodinný domek neexistuje, jde o nesmyslné spojení dvou názvů různých druhů staveb, a to "rodinný dům a rekreační domek" , kdo používá nesmyslný termín rodinný domek je buď podvodník nebo neodborník.)
Rekreační chata je stavba určená k individuální rekreaci, obestavěný prostor do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.
Zahrádkářská chata je stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.
4. Prvky (konstrukce) dlouhodobé a krátkodobé životnosti.
Jde o nosné konstrukce stavby, které mají z hlediska technické životnosti zásadní význam, protože při jejich poškození (kdy přestanou plnit svojí funkci) je stavba nefunkční, hrozí její zřícení a případné opravy jsou tak mimořádně náročné, že je kalkulováno zda není efektivnější stavbu odstranit a postavit stavbu novou. Prvky krátkodobé životnosti jsou potom všechny ostatní, tedy nenosné konstrukce (podlahy, instalace, omítky, okna, dveře, apod.) Prvky dlouhodobé životnosti mají životnost zpravidla vyšší než 100 roků zatímco prvky krátkodobé životnosti do 100 roků. Průměrná délka životnosti konstrukcí je uvažována za předpokladu správného technického provedení, správného užívání a provádění průběžné údržby. Prvků dlouhodobé životnosti je pět.
a. Základy.
b. Svislé nosné konstrukce.
c. Vodorovné nosné konstrukce.
d. Střešní nosné konstrukce.
e. Schodišťové konstrukce.
Poznámka: Komínové konstrukce jsou také nosné prvky dlouhodobé životnosti, ale spadají mezi svislé nosné konstrukce.
5. Životnost stavby.
Životnost stavby je doba, po kterou je stavba schopna plnit svojí funkci. Je limitována dvěma hranicemi, a to technickou a ekonomickou.
Ekonomická životnost stavby.
Ekonomická životnost stavby trvá, pokud je z hlediska ekonomické efektivnosti výhodné stavbu provozovat. Jakmile přestane být provoz stavby rentabilní, hledá se pro stavbu jiné využití. Když se nenalezne efektivní využití stavby, končí její ekonomická životnost.
Fyzická (technická) životnost stavby.
Technická životnost stavby trvá, pokud jsou funkční jednotlivé konstrukce stavby tak, aby stavba plnila svojí funkci. Stavba může mít sníženou technickou životnost, a to o opotřebení (amortizaci) jednotlivých konstrukcí. Prvky krátkodobé životnosti se zpravidla vyplatí opravit, pokud ekonomická životnost stavby trvá. Při technickém dožití prvků dlouhodobé životnosti ztrácí stavba svojí funkci a končí její technická životnost.
6. Stavby pro individuální rekreaci.
a - Rekreační chalupa - starší stavební objekt, který byl vybudován pro účel bydlení a později vyčleněn z bytového fondu a rekolaudován pro účel individuální rekreace.
b- Rekreační chata - viz. - § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., slouží pro rekreační bydlení.
c - Rekreační domek - novostavba určená pro rekreační bydlení individuální rekreaci, která převyšuje maximální hodnoty určené pro rekreační chatu.
d - Zahrádkářská chata - viz. - § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., otázka číslo 3, není určena k přebývání (pro rekreační bydlení), ale pouze pro individuální rekreaci v rozsahu skladování zahrádkářských potřeb a provizorní dočasný úkryt před nepříznivými povětrnostními vlivy. Má totiž podstatně menší obestavěný prostor nežli rekreační chata, viz. otázka číslo 3.
7. Jaký je rozdíl mezi parcelou a pozemkem, uveď příklady.
Pozemek i parcela jsou částmi zemského povrchu oddělenými určitou hranicí od ostatních částí zemského povrchu. Parcela je však definována zcela jinak nežli pozemek.
Pozemek:
Katastrální zákon, stanoví hranice pozemku viz. - § 27, písm.a, zák.č. 344/1992 Sb.
a. hranice územní správní jednotky
b. hranice katastrálního území
c. hranice vlastnická
d. hranice údržby
e. hranice druhů pozemků
f. rozhraní způsobu využití
Parcela:
Katastrální zákon, stanoví definici parcely viz. - § 27, písm.b, zák.č. 344/1992 Sb.
Parcelou je pouze takový pozemek, který je ohraničen některým ze způsobů ohraničení pozemku, a navíc má přesné geometrické a polohové určení, je zobrazen v katastrální mapě a je označen katastrálním číslem.
Příklad 1 - pozemek složený z více parcel. Vlastním rekreační objekt s jedním pozemkem, který je oplocen a užíván jako jeden funkční celek a přitom se skládá z několika parcel - stavební, zahrada, sad, pastvina. Kde každá z parcel má svoje parcelní číslo.
Příklad 2 - parcela složená z více pozemků. Na parcele zahrada mám hranicemi rozlišujícími způsob využití pozemek - na pěstování zeleniny, dětské hřiště, zákoutí s ohništěm a krbem a pole brambor.
8. Jaký je rozdíl mezi stavbou nepovolenou a stavbou neoprávněnou ?
Stavba, na kterou nebylo vydáno stavební povolení, nebo nebyla splněna ohlašovací povinnost je stavbou nepovolenou. § 54, zák.č. 50/1976 Sb. - stavby, jejich změny a udržovací práce na nich, lze provádět jen podle stavebního povolení, nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.
Podle § 135c, zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákon, stavba na cizím pozemku je stavbou neoprávněnou.
9. Jaké znáš druhy pozemků a jak zjistíš jakého druhu je konkrétní parcela ?
Druh parcel zjistíme z výpisu informací z listu vlastnictví z katastrálního operátu nemovitostí, a to z části B, kde je uveden druh, číslo, výměra, způsob využití a způsob ochrany evidované parcely.
Podle § 2, písm. b, zák.č. 344/1992 Sb. katastrální zák. a podle § 9, zák.č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku se rozlišují následující druhy pozemků:
a) zemědělské pozemky - viz. bod číslo 8
b) stavební pozemky - viz. bod číslo 7
c) lesní pozemky - zalesněné plochy
d) vodní nádrže a vodní plochy - rybníky, řeky, potoky, jezera
e) ostatní (jiné) pozemky - hospodářsky nevyužitelné (neplodná půda, roklina, bažina, skála, těžba surovin-lom).
10. Co je to stavební pozemek (parcela) z hlediska výstavby a ceny ?
Podle § 139b, odst. 15, zák.č. 50/1976 Sb. - pozemek určený regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
Podle § 9, odst. 1, písm. a, bod 1, zák.č. 151/1997 Sb. nezastavěný pozemek určený územním rozhodnutím k zastavění.
Podle § 9, odst. 1, písm. a, bod 2, zák.č. 151/1997 Sb. pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu zastavěná plocha a nádvoří a v druhu ostatní plochy, které jsou již zastavěny a dále v druhu zahrady a ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným jako zastavěná plocha.
Podle § 9, odst. 1, písm. a, bod 3, zák.č. 151/1997 Sb. plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na to jak jsou evidovány v katastrální evidenci nemovitostí.
Podle § 9, odst. 2, zák.č. 151/1997 Sb. pozemek zastavěný pouze podzemní stavbou nedosahující úrovně terénu, nadzemním nebo podzemním vedením, stavbou pro dopravu nebo vodní hospodářství, nebo stavbami bez základů, (studny, ploty, opěrné zdi, pomníky, sochy, apod.) není z důvodu této zástavby stavebním pozemkem.
11 Co je to zemědělský pozemek (parcela) z hlediska výstavby a ceny, je možné na něm stavět ?
Jde o pozemek předurčený pro zemědělské využívání k rostlinné nebo živočišné výrobě. Nelze na něm stavět, musí být nejprve vyjmut ze zemědělského půdního fondu.
Podle § 2, písm. b, zák.č. 344/1992 Sb. katastrální zákon a § 9, zák.č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku.
Zemědělské pozemky jsou - orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, sad, louka, pastvina.
12. Co je to kód BPEJ a kde je možné ho získat ?
Bonitní půdně ekologické jednotky jsou číselné kódy (pěticiferné číslo) označující kvalitu zemědělské půdy tzv. bonitu. Tyto kódy lze získat z části F výpisu z listu vlastnictví na katastrálním úřadu, nebo na pozemkovém úřadu po předložení výpisu z listu vlastnictví a snímku z pozemkové mapy.
13. Čím se prokazuje vlastnictví k nemovitosti ?
Jediným průkazným dokladem o vlastnictví je výpis z listu vlastnictví z katastrálního operátu evidence nemovitostí. Kupní smlouva, nebo jiná nabývací listina nemá z tohoto hlediska žádný význam. Smlouva totiž vyjadřuje pouze dohodu, mezi stranami uvedenými ve smlouvě, o tom, o tom že jedna strana prodává druhé straně za určitých podmínek. Dokud nejsou změny vlastnických práv a tedy účinky takové dohody vloženy do katastrální evidence nemovitostí, zůstává evidovaným vlastníkem původní majitel, a to i když podle smlouvy nemovitost už prodal.
14. Kde a jak jsou evidovány nemovitosti, je tato evidence přístupná veřejnosti ?
Nemovitosti jsou evidovány v operátu katastrální evidence nemovitostí na katastrálních úřadech, které jsou zřízeny vždy na úrovni okres. Evidence je provedena na základě dokladů o vzniku, zániku, nebo změnách v úpravě nemovitostí nebo vlastnických práv k nim. Na základě těchto předložených dokladů katastrální úřad eviduje a provádí průběžné změny v evidenci nemovitostí pomocí katastrální mapy, kde jsou nemovitosti zakresleny a dále pomocí souhrnu (databáze) informací o každé nemovitosti. Katastrální evidence nemovitostí je veřejnou listinou a údaje v ní shromážděné jsou dostupné pro každou osobu nebo občana po úhradě správního poplatku za podání těchto informací. Viz. § 21 a 22, zák.č. 344/1992 Sb. katastrální zákon.
15. Jaké základní části má katastrální operát a co je v nich uloženo ?
Podle § 4, odst.2, zák.č. 344/1992 Sb. katastrální zákon.
a) katastrální mapa (dekadické měřítko 1:1000, sáhové měřítko 1:2880, digitální mapy).
b) soubor popisných informací (informace víz výpis z listu vlastnictví).
c) přehledy o půdním fondu (údaje o parcelách z hlediska využití a BPEJ).
d) výsledky šetření a měření (shromážděné informace o praktickém stavu a místopis).
e.) sbírka listin (smlouvy, rozhodnutí státních orgánů).
16. Jaké jsou možnosti nabytí nemovitosti do vlastnictví ?
Podle § 132, zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákon, vlastnictví lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, z rozhodnutí státního orgánu (soudu), nebo podle jiných zvláštních zákonů (např. restituce). Nabývací tituly (způsob nabytí vlastnictví) jsou uvedeny v části E výpisu z listu vlastnictví.
17. Jaký je průběh nabytí vlastnického práva k nemovitosti koupí ?
1. Výběr vhodné nemovitosti (viz. veřejné nabídky realit, apod.).
2. Zjištění a ověření si vlastníka a správnosti rozsahu nemovitosti a závazků a břemen (výpis z LV a snímek z pozemkové mapy z katastrální evidence nemovitostí).
3. Zjištění si informací o nemovitosti (místní šetření a šetření na orgánech státní správy).
4. Dohoda s prodávajícím, sepsání kupní smlouvy, která musí být vždy písemná sepsaná právníkem nejlépe notářem. Předání dokumentace k nemovitostem.
5. Podání návrhu na vklad změn vlastnických práv do katastrálního operátu.
6. Povolení a provedení vkladu změny vlastnických práv katastrálním úřadem.
7. Zpracování znaleckého posudku o ceně nemovitostí k datu právního účinku vkladu.
8. Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí finančnímu úřadu a úhrada daně podle zák.č. 357/1992 Sb. zákon o dani z převodu nemovitostí.
9. Vyžádání si nového výpisu z LV a kontrola údajů.
18. Jaké znáš základní doklady, se kterými se setkáváme při změnách vlastnických práv k nemovitostem ?
1. Výpis z listu vlastnictví z katastrální evidence nemovitostí (prokazuje vlastnictví).
2. Snímek z pozemkové mapy (definuje hranice).
3. Geometrický plán, oddělení nebo zaměření nemovitosti (definuje rozměry a výměry).
4. Projektová dokumentace (určuje projektovaný technický stav).
5. Rozhodnutí úřadů, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, apod. (určuje právní stav).
6. Smlouva (určuje vztahy mezi stranami dohody).
7. Znalecký posudek (dokumentuje současný stav a určuje cenu).
8. Návrh na vklad změn vlastnických práv do katastrální evidence (zajišťuje změnu vlastnických práv).
9. Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí (splňuje daňovou povinnost).
19. Jaké znáš druhy vlastnictví dříve a dnes ?
Před rokem 1991 existovalo několik druhů vlastnictví. Bylo právně definováno vlastnictví soukromé, vlastnictví osobní a vlastnictví socialistické. Dále existoval pojem právo osobního užívání k pozemku. Spoluvlastnické vztahy byly řešeny buď podílovým spoluvlastnictvím nebo bezpodílovým spoluvlastnictvím manželů. Novelou Občanského zákona v roce 1991 byl zaveden pojem vlastnictví a tím bylo zrušeno vlastnictví soukromé, osobní a socialistické. Změnou zákona o rodině v roce 1999 bylo zrušeno bezpodílové spoluvlastnictví manželů a bylo nahrazeno společným jměním manželů.
Co je to osobní a soukromé vlastnictví (rozdíl) ?
Dnes již neexistující druhy vlastnictví zrušené v roce 1991. V osobním vlastnictví mohly být pouze věci, které slouží k uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů (§ 126) např. rodinné domky, byty, rekreační chaty, zahrádkářské chaty, garáže o max. 3 stáních. V soukromém vlastnictví byly všechny ostatní věci, které nemohly být ve vlastnictví osobním a nebyly ve vlastnictví socialistickém. Pozemek nemohl být ve vlastnictví osobním, pouze ve vlastnictví soukromém nebo k němu mohlo být zřízeno právo osobního užívání.
Pozor: osobní vlastnictví dnes již neexistuje, je rovněž nesmyslné tvrdit, že přívlastkem osobní je vyjádřeno, že jde o vlastnictví osoby, protože nikdo jiný nežli osoba vlastnit věc nemůže (viz. otázka právnické osoby). Proto lidé nabízející v současné době osobní vlastnictví jsou buď podvodníci nebo neodborníci.
20. Jaký je rozdíl mezi občanem, fyzickou osobou a právnickou osobou ?
Občanem je fyzická osoba podle občanského zákona (40/1964, § 7, 8), jde o jedince s občanskou příslušností. Právnickou osobou je osoba zapsaná v obchodním rejstříku, seznamu právnických osob u příslušného soudu.
21. Vyjmenuj právnické osoby, kde jsou evidovány ?
- Družstvo, viz. § 222, zák.č. 513/1991 Sb. zákon obchodní.
- Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, viz. § 56, zák.č. 513/1991 Sb. zákon obchodní.
- Orgány územní samosprávy - obce, viz. § 4, odst. 1, zák.č. 367/1990 Sb. zákon o obcích.
- Politické strany
- Státní organizace (podniky), orgány státní správy, školy, zdravotnická zařízení, apod.
Evidence právnických osob je provedena v Obchodním rejstříku vedeným soudem. Z výše uvedeného je zřejmé, jak nesmyslné je používání přívlastku osobní vlastnictví, protože vše je ve vlastnictví osob, a to právnických nebo fyzických (tedy i osob družstva nebo státu, apod.).
22. Jaký je rozdíl mezi rozpočtovou, hospodářskou a příspěvkovou organizací ?
Rozdíl je v tom jakým způsobem organizace získává finančními prostředky, se kterými hospodaří. Rozpočtová organizace hospodaří s finančními prostředky, které si sama svojí činností vytvořila. Příspěvková organizace dostává od státu na svojí činnost příspěvek ze státního rozpočtu. Rozpočtová organizace má pro svojí činnost k dispozici pouze finanční prostředky ze státního rozpočtu.
23. Co je to vklad změn vlastnických práv do katastrálního operátu a jaký má význam ?
Jde o registraci změn vlastnických práv v katastrální evidenci nemovitostí, kterou provádí příslušný katastrální úřad na návrh podaný žadatelem o změnu podle předloženého dokladu (smlouva, rozhodnutí soudu, apod.). Podle § 133, zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákon, převádí-li se vlastnictví na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví až teprve provedením vkladu do katastru nemovitostí.
Podle § 2, odst. 3, zák.č. 265/1992 Sb. zákon o zápisech vlastnických práv - právní účinky vkladu vznikají až na základě rozhodnutí o jeho povolení, a to ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen. V řízení o povolení vkladu se zkoumá pravost a správnost údajů uvedených v návrhu.
Právní účinky vkladu a provedení vkladu.
Po podepsání kupní smlouvy (např. u notáře), musí být podán k příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad změny vlastnických práv podle této smlouvy, která je předána katastrálnímu úřadu. Po celou dobu kdy katastrální úřad zkoumá předložené podklady (návrh změny) je stále vlastníkem původní majitel. Po dokončení prověřování podkladů provede katastrální úřad vklad změny vlastnických práv (pokud neshledal závady v podkladech). Právní účinky tohoto vkladu však nastávají zpětně, a to k datu podání žádosti. K tomuto datu se zpětně mění vlastník.
24. Popiš rozdíly mezi vlastnictvím podílovým a bezpodílovým, co znamenají zkratky BSM a SJM ?
Podílové spoluvlastnictví - podíl vyjadřuje míru jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech ke společné věci. (viz. § 137, zák.č. 40/1964 občanský zákon). Podíl může být určen smlouvou, ve které je vymezena část podílu a další dohody, údržba, apod.
SJM společné jmění manželů (dříve bezpodílové spoluvlastnictví manželů BSM), jde o vlastnictví k věcem nabytým v průběhu manželství. Každý z manželů vlastní ideální jednu polovinu věci. (viz. § 143, zák.č. 40/1964 občanský zákon). Ideální polovina znamená polovina všech jednotlivých částí, příklad. U automobilu nevlastní každý dvě kola, ale každý polovinu každého kola.
25. Co všechno je uvedeno v jednotlivých částech výpisu z listu vlastnictví ?
- V hlavičce je uvedeno, že jde o Výpis z katastru nemovitostí k určitému datu a dále je uvedeno číslo LV, název okresu, obce a katastrálního území.
- V části A - oprávněné subjekty, je uvedeno jméno, název a adresa vlastníků, identifikátor (rodné číslo u fyzických osob nebo IČO u osob právnických a vlastnický podíl.
- V části B je uveden soupis nemovitostí, které jsou předmětem vlastnictví, jejich druh, čísla, výměry, způsob využití a způsob ochrany (např. památkové území).
- V části C je zápis o omezení vlastnických práv (věcná břemena, hypotéky, zástavy, apod.)
- V části D jsou uvedeny jiné zápisy, které jsou pro evidenci podstatné, ale nespadají do ostatních částí.
- V části E jsou uvedeny nabývací tituly, např. odkazy na smlouvy, soudní rozhodnutí, dědictví, apod.
- V část F jsou uvedeny bonitní díly parcel s určením kódů BPEJ a výměr.
- V závěrečné části jsou údaje a potvrzení o vydání výpisu, datum vyhotovení, kdo výpis vyhotovil, razítko a podpis a kolková známka prokazující úhradu správního poplatku.
26. Jaký je rozdíl mezi součástí a příslušenstvím nemovitosti ? Uveď příklady.
Podle § 120, zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákon - součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku viz. § 121, zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákon - příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Součástí stavby jsou např. pevně přimontované části jako je bojler, výtoková baterie, umývadlo, radiátor, vypínač nebo zásuvka, svítidlo, apod. Příslušenstvím jsou oddělitelné movité věci jako je nábytek a přemístitelné vybavení. U elektrických zařízení je podstatné zda jsou připojena napevno, nebo pouze zástrčkou do zásuvky. U podlahových krytin (např. textilních) je podstatné zda jsou přilepeny, nebo pouze volně položeny.
27. Kdy je stavba z právního hlediska hotovou věcí ?
Stavba je z právního hlediska hotovou věcí v okamžiku, kdy nad úrovní terénu začne být patrná dispozice prvního nadzemního podlaží stavby. Tedy v žádném případě až při nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí jak se mnozí mylně domnívají.
28. Kdo je vlastníkem stavby a stavebního materiálu v průběhu výstavby ?
V případě, že dodavatel staví pro investora stavbu na pozemku investora, je vlastníkem stavby investor. Dodavatel je vlastníkem stavebního materiálu, dokud ho nezapracuje do stavby. V případě, že dodavatel staví pro investora stavbu na pozemku, který není ve vlastnictví investora, ale dodavatele je vlastníkem stavby dodavatel.
29. Jaké znáš druhy změn dokončených staveb, popiš je.
Nástavby, - jimiž se stavby zvyšují (viz. § 139b, odst. 3, písm. a, zák.č. 50/1976 Sb.)
Přístavby, - jimiž se stavby půdorysně zvětšují (viz. § 139b, odst. 3, písm. b, zák.č. 50/1976 Sb.)
Vestavby, - jsou změny dokončené stavby, při kterých se nemění objem stavby ani přístavbou ani nástavbou, ale dochází k novému členění vnitřních prostor.
Stavební úpravy, - zachovává se původní ohraničení stavby (viz. § 139b, odst. 3, písm. c, zák.č. 50/1976 Sb.)
Rekonstrukce, - je taková stavební úprava, kterou se změní technické parametry nebo funkce nebo účel stavby.
Modernizace, - je taková stavební úprava, při které se nahrazují jednotlivé konstrukční části stavby částmi modernějšími, a to buď z důvodu opotřebení starých částí, nebo potřeby zlepšení technických vlastností modernějšími stavebními prvky.
30. Jaké znáš druhy úřadů územní samosprávy a kde by jsi který z nich hledal ?
Krajský úřad - pod ním okresní úřady.
Okresní úřad - pod nimi Městské a obecní úřady.
Obvodní úřad - pod ním Místní úřady.
Obecní úřad - na úrovni obce.
Městský úřad - na úrovni obce se statutem město.
Místní úřad - pod Obvodními úřady.
Magistrát města (Praha, Brno), pod ním Obvodní úřady a pod nimi místní úřady.
31. Co je to asanace ?
Jde obecně o soubor opatření, sloužících ke zlepšení (ozdravění) životního prostředí.
V praxi to znamená např.
a) vyčištění konkrétního souboru prostoru od škodlivin různých druhů a jeho úpravu, znamenající uvedení do hygienicky odpovídajícího stavu, nebo alespoň zkvalitnění z hlediska životního prostředí,
b) úpravu regionu, průmyslové oblasti, zóny, městské čtvrti apod., spočívající v odstranění, nebo snížení ekologicky nepříznivé zátěže na životní prostředí různými úpravami, např. zákazem použití technologií ohrožujících životní prostředí, změnou výrobního programu, změnou know-how apod.,
c) ve vojenství speciální očistu vojenských zařízení a techniky.
32. Jaký je rozdíl mezi vadou a poruchou stavby ?
Vada stavby je způsobena vadným provedením některé konstrukce. Vadné provedení může mít příčinu v pochybení projektanta nebo dodavatele stavby.
Porucha stavby může vzniknout jako důsledek vady, nebo z jiných příčin, ale není přímo způsobena vadným provedení.
Například: Vadné provedení mělkého založení stavby může mít příčinu v chybě projektu nebo v chybě dodavatele a jde o vadu. Pokud v důsledku této vady poklesnou základy a vznikne trhlina v nosném zdivu, je tato trhlina poruchou, nikoliv vadou.
33. Co je to budova a hala ?
Budova je podle § 3, vyhl.č. 137/1998 Sb. nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Hala je podle § 2, vyhl.č. 279/1998 Sb. stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2.
34. Co je to byt a obytná místnost ?
Byt je podle § 3, vyhl.č. 137/1998 Sb. soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.
Obytná místnost je podle § 3, vyhl.č. 137/1998 Sb. část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2.

Hodnocení referátu Základní definice a pojmy z investiční výstavby

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  6 067×
  3964 slov

Komentáře k referátu Základní definice a pojmy z investiční výstavby