Antická filozofie - Předsokratovské období

  • období 6. – 5. století př. n. l.
  • do tohoto období je vše vysvětlováno na základě mýtů (= za všechno dění v přírodě mohou bohové)
  • naskytuje se otázka, co bylo před bohy
  • polyteismus, bohové s lidskými vlastnostmi a podobou, snaha naklonit si jejich přízeň


Na počátku všeho CHAOS → vyvíjí se myšlení:

  1. SKEPSE = pochybování
  2. KRITICISMUS = kritické myšlení
    • náročné hledání odpovědí
    • FILOSOFIE - člověk se neustále ptá dál, neuspokojí se s odpovědí
    • důležité divergentní myšleni
  3. DOGMATISMUS = způsob uvažování, kdy si člověk položí otázku, na níž najde stálou odpověď

Kořeny filosofického myšlení → od mýtů se přechází k filosofii

CHAOS je nahrazen ŘÁDEM

Období antické filozofie

  1. období přírodní filosofie (KOSMOLOGIE):
    • 6. - 5. století př. n. l.
    • hledání řádu (LOGOS)
    • hledání v přírodě společného základu
    • pralátky ARCHÉ:
      • HÝLÉ – mat. stránka
      • ZOÉ – oživující princip, který udává rozměr → HÝLOZOISMUS
    • bohové nebyli ideální → lidé začali hledat odpovědi někde jinde → v sobě a kolem sebe, ve vesmíru
    • mytické odpovědi:mají být nahrazeny racionálním vysvětlením
    • rozum = logos → období kosmologie (hledáme podstatu v universu), prazáklad všeho = Arché (hýlé, zoé)
    • označováno jako období předsokratiků
  2. vrcholný věk antické filosofie (klasická filosofie)
    • zlatý věk antické filosofie
    • polovina 5. století – 322 př. n. l.
    • období tří největších filosofů (Sokrates, Platon, Aristoteles)
  3. helénistická filosofie - období poaristotelské
    • 322. př. n. l. 6. století n. l.
    • vznikají první školy
    • navazuje na Sokrata, Platona a Aristotela

Zdroje informací

  1. Fragmenty - zlomky dochovaných děl
    • z 1. období se nedochovaly žádné ucelené spisy
  2. Doxografie - nepřímé prameny jiných autorů, kteří psali o někom jiné z dřívější doby
    • díla jiných filosofů, kteří píší myšlenky někoho jiného

Skepticismus: lidé admítají přijímat dogmata a mytická vysvětlení

Antická filozofie - období přírodní filozofie (školy a systémy 6. - 5. století)

6. století př. n. l.

  • Řecko rozděleno na městské státy polis
  • nejvíce bohatli z obchodu s Malou Asii
  • nejvýznamnější města na jihu: Milétos, Athény
  • práce byla prováděna otroky → lidé se mohli věnovat hrám a vzdělání
  • byly zakládány školy:
    • MILÉTSKÁ ŠKOLA
      • založená v městě Milétos (Malá Asie, Turecko)
      • 1. škola snažící se najít pralátku, která je podstatou, z níž všechno vzniká
      • Thales z Milétu - matematik, obchodník
        • byl zvolen za jednoho ze 7 mudrců (nejváženější muži antiky)
        • vypočítal výšku egyptských pyramid
        • podle něj je podstatou všeho voda, protože může být ve všech skupenstvích, čili musí být obsažena ve všem, stojí za vším
      • Anaximandros - zakladatel prvotní filosofie
        • příčinnou všeho je APEIRON = fil. princip, něco neurčitého a neomezeného, vše z něj vychází, smysly nepochopitelné, abstraktní
        • Země byl původně kapalná, vysoušela se a objevili se první živočichové
      • Anaximenés - jako pralátku označil vzduch
        • není vrcholem ant. myšlení, ale je obratem od mýtu k přírodě
        • na pomezí duchovní a materiální podstaty (vzduch → duch → duše)
    • PYTHAGOREISKÁ ŠKOLA - nehledali pralátku, ale zákonitosti
      • Pythagoras - zakladatel matematiky spolu s Thalesem
        • nebyl zařazen mezi 7 mudrců
        • usadil se v Krotónu, hluboké vzdělání
        • vzdělával muže i ženy (krotónské ženy velmi uznávané v Řecku)
        • nakonec škola vypálena a rozpuštěna (askeze)
        • zabýval se příčinnou řádu světa (hl. téma – čísla)
        • vše, co se děje v kosmu lze vyjádřit matematickými vztahy a číslicemi 1-10
        • hudba sfér = harmonický pohyb těles ve vesmíru(zjistění pomocí mat. vztahů)
        • prazákladem je řád (zákonitosti, matematické vztahy)
    • ELEÁTSKÁ ŠKOLA
      • město Elea leží v západní Itálii
      • nauka o věcném a neproměnlivém jsoucnu
      • přišli s názorem, že pokud něco tvrdíme, je nutné to dokázat → dialektická metoda (logický důkaz, důkaz logickým paradoxem)
      • Xenofanés - zakladatel školy
        • zaútočil na politheistické náboženství, že bohové jsou dokonalí → není možné, aby jich bylo tolik
        • boha ztotožňuje s universem (= panteismus)
        • vše kolem je vyplněno jsoucnem
      • Parmenidés - zakladatel nauky o věčném a neproměnlivém jsoucnu
        • veškerý prostor je vyplněn, proto žádný prostor neexistuje
        • jako první se snažil svůj názor vysvětlit (všechno je neměnné)
        • „Neexistuje nejsoucí jsoucno, pouze jsoucí nejsoucno“
      • Zenon z Aleje - jako první se snažil podat dialektický důkaz
        • jako důkaz vytvořil Zenovy aporie (= logický paradox):
        • Př. Achilles a želva
          • Achilles nikdy nemůže želvu předběhnout, protože jakmile jí dá náskok, tak než dorazí do bodu, kde je želva nyní, ona se mezitím posune dále
        • Letící šíp
          • po vystřelení šípu se jeho dráha dá rozdělit na jednotlivé body, až dojde do místa, odkud byl šíp vystřelen, souhrn stání v jednotlivých bodech dokazuje, že pohyb je jen klam

5. století př. n. l.

  • Hérakleitos z Efesu
    • pocházel z Malé Asie
    • byl v opozici k Eleátské škole
    • označován jako „Temný filosof,“ neboť byl samotář, vše negoval a všem oponoval
    • tvrdil, že není třeba mnoha poznatků, že stačí poznat pouze jedinou zákonitost, jež řídí celé universm
    • PANTHA REI = vše plyne a nic netrvá věčně („Dvakrát nevstoupíš do téže řeky“)
    • - vývoj je umožněn díky protikladům, které se střetávají  dialektika je příčinnou vývoje (nepoznali bychom kvalitu dobra, kdybychom nepoznali zlo)
    • tvrdil, že příčinnou všeho je energie
    • zákon dialektiky = zákon sounáležitosti a spolupůsobení protikladů →  zákon označuje jako LOGOS (= rozumné slovo, velká duše světa), které je příčinnou všeho
    • utvořil první ucelený filosofický idealistický názor
    • mnohovědění není důležité, důl. je pochopit prazákon, od kterého si můžeme cokoliv odvodit
    • ontologicky: monismus, idealismus, imanentní
    • gnoseologicky: racionalismus
    • hledal pralátku:
      • oheň: síla, energie, která má v sobě obsaženy 2 protiklady (vzplanutí, uhašení) = pozitivní a negativní stránka (teplo, světlo x ničitel)
  • Empedoklés
    • označen jako „první eklektik“ = vybírající (vybírá myšlenky jiných myslitelů a skládá z nich nové)
    • existuje několik pralátek: oheň, vzduch, voda, země
    • pralátky se navzájem ovlivňují podle základů Hérakleita
    • na tyto pralátky působí buď láska, nebo nenávist a podle jejich působení se vytváří jsoucno
    • považoval se za Boha a na důkaz toho se vrhl do kráteru Etny, která podle pověsti měla pohltit božskou bytost beze zbytku →  vyvrhla jeho střevíc →  božský nebyl
    • názor na vývoj života: první byly nižší rostliny →  vyšší rostliny, které měly znaky nižších →  živočichové, kteří byli nejprve oboupohlavní
  • Leukipos
    • dochoval se od něj jediný fragment
    • „Ani jedna věc nevzniká bez příčiny, ale vše vzniká z nějakého důvodu, příčiny“ →  první zákon kauzality:
  • ​Démokritos z Abdér - žák Leukipa
    • vypracoval teorii atomů (= nejmenší hmotná částice´, která je dále nedělitelná, atomistická teorie)
    • také duše je tvořena atomy →  1. klasicky materialistický ucelený princip (pohyb = princip vzniku a zániku) = vznik vesmíru
    • atomy mají primární vlastnosti (tíha, hustota, tvrdost) a sekundární vlastnosti (proměnlivé vlastnosti, kterých může být mnoho)
    • atomy se neustále pohybují →  na rozdíl od Parmenida připouští existenci jsoucna i nejsoucna
    • podstatou všeho jsou atomy
  • Anaxagorás
    • přišel do Atén z Malé Asie
    • měl jiné názory na bohy
    • bohové se nemohou chovat jako lidé  obviněn z bezbožnosti a odsouzen k trestu smrti →  uprchl
    • na počátku všeho stojí nehmotný princip NÚS(veškeré jsoucno vzniká ze zárodků → vytváří vše, 1. impulz ke vzniku, ale dále už nepůsobí) který je však pouze při vzniku a dále se vše vyvíjí podle přírodních zákonitostí →  deismus
    • co je božské, by mělo být jen jedno (rozpor s polyteistickým Řeckem)

Hodnocení referátu Antická filozofie - Předsokratovské období

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  31. červenec 2017
  879×
  1139 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Antická filozofie - Předsokratovské období