Filosofie patristiky

  • vznik spojen s křesťanstvím zhruba kolem r. 30 př.n.l.
  • pro nižší sociální vrstvy bylo křesťanství přitažlivější než antická filosofie, ale bylo odmítáno vyššími vrstvami a zejména v Římě pronásledováno
  • šiřitelé byli zabíjeni a mučeni => větší sympatie a více stoupenců
  • 313 n. l. - Milánský edikt (císař Konstantin) – postavil křesťanství na úroveň ostatních náb.
  • 380 n. l. - křesťanství vyhlášeno jediným náboženstvím v Římě

Rozděluje se do období:

  • patristika - „pater“= církevní otcové - raná = období starších církevních otců
    • do r. 800 - do r. 325 Nicejský koncil
    • vrcholná = mladších círk.otců
      • Augustin Aurelius
    • formování křesťanství, filosofie a konfrontace s antickou filosofií, stanovují se základní dogmata
  • scholastika - „schola“ = církevní školy
    • ranná = 9.-12. stol.
      • nová metoda poznání a universalia
      • spor o universálie + diskutační metoda SIC ET NON
    • vrcholná = 13.stol.
      • Tomáš Akvinský
      • víra = nadřazená, ve vědě je náboženství důležitou složkou
    • pozdní = 14.-15. stol.
      • rozklad středověké filosofie → oddělení teologie a filosofie

Ranná patristika (období starších církevních otců)

= apoštolské období - do 325 n.l.

  • souvisí se vznikem křesťanství
    • 30. léta v Palestině (součást Římské říše)
    • hlásali rovnost po smrti a spasení
    • odnož judaismu
    • šíří apoštolové, zpočátku málo příznivců
    • původně jako sekta -> zakázané
    • v rozporu s římským náboženstvím - panovník považován za boha
    • nárůst počtu chudých (peníze státu do armády k udržení rozlohy Římské říše) -> odklon od římského náboženství ke křesťanství (nabourání morálky)
    • => pronásledování křesťanů
  • církevní otcové = význační myslitelé - šíří křesťanství
    • páter → patristika
    • nejvýznamnější obrácený Žid Pavel z Tarsu - pronásledován a mučen
    • šíří křesťanství, znalí řecké filozofie -> snaží se vysvětlit křesťanství na modelu řecké filozofie
    • obnova morálky díky pokoře a poslušnosti

Rozdíl mezi křesťanstvím a řeckou filozofií

  Antika Středověk
Bohové
  • Bohové - bůh spojen s přírodou
  • (prazáklad všeho)
  • ctnost = moudrost
  • dává řád vývoji a dění v universu
  • Bůh = stvořitel světa - stvořil ze své vůle
  • je milosrdný a spásný => člověk má mít úctu a pokoru k Bohu = nejvyšší ctnost
  • pýcha = největší neřest
  • nadřazenost nad člověkem
  • jiná stupnice hodnot
  • blaženosti můžeme dojít až spásou -> jen Bůh nás může spasit = zákl. dogma (Centrální dogma)
Vztah člověk X člověk
neovlivnitelné, rodíme se jako svobodní nebo jako otroci
  • zaměřuje se na individualitu
  • člověk se zaměřuje sám na sebe, svůj prospěch a svou blaženost
  • kosmopolitní charakter
  • usiluje o humanismus mezi lidmi
  • miluj bližního svého, všichni jsou si před bohem rovni
Poznání, pojetí světa
  • poznání je na tomto světě
  • smysl života je poznat co nejvíc, vše co můžeme
  • poznání je nedosažitelné, cílem je dosažení království božího -> odvrat od světa
  • život po životě
  • Bůh je transcendentní
  • poznání světa
  • 313: Edikt Milánský
  • 380: křesťanství se stává státním náboženstvím


Apologetové

  • učenci, šiřitelé křesťanství
  • obrana křesťanství a pronásledovaných
  • vymezili shody a neshody pohanského a křesťanského myšlení
  • šířili víru mezi vyšší římskou společnost
  • museli být vzdělaní v křesťanství i řecké filosofii
  • snažili se proniknout mezi bohaté římany
  • snažili se vysvětlit křesťanství na modelu řec. fil.
  • křesťanství údajně učí to samé, jenom je nadřazené všem ostatním filosofiím
    • Justin Mučedník - „křesťan v plášti filozofie“
      • nejsou v n-té rovině
    • Tertulianus - „Věřím právě proto, že je to protismyslné“
      • = pravda víry stojí nad vírou rozumu
    • Origenés - změna hierarchie věd - teologie na 1. místě
  • křesťanství se mělo rozšířit napříč hranicemi a vrstvami
  • cílem bylo rozšířit křesťanskou dogmatiku a očistit ji od cizích vlivů
  • v rámci křesťanství se rozvíjí proudy přijímající prvky odjinud, „zpronevěření se víře“ –
  • hereze = promítání myšlenek z jiných směrů (proudů)
    • zcestné, bludné učení (=> kacířství)
    • -> potřeba čistého křesťanství
    • samo křesťanství vzniklo jako židovská hereze – křesťané byli sektou Židů
    • formy hereze: gnóze - gnosticismus - otázka teodicie = kde se bere na zemi zlo (Bůh je ztělesněním všeho dobra)
    • židovská gnóze - Jahve (Starozákonný Bůh)

 

Nejznámější hereze

  • gnoze
    • základním sporem otázka teodicie = kde se na Zemi bere zlo, jestliže Bůh je dobrý a všemohoucí
    • gnosticismus = pohanské, židovské
    • podle gnostiků existují dva bohové:
      1. Bůh stvořitel (židovský) - stvořil dobro a zlo
      2. Bůh vykupitel (křesťanský Bůh) - stvořil jen dobro
        • spása, vykoupení= nejvyšší dobro, blaženost (jedině od Boha)
        • poznání extatickým myšlením, mystikou
  • manicheismus
    • obsahuje prvky perského náboženství zoroastrismus- nejstarší monotheistické náb., ve kterém jsou také dva bohové:
      1. Ahuramazda – bůh dobra, říše světla a naděje
      2. Ahriman – zlý bůh, říše zla, temna
    • život v celém universu je věčný souboj mezi dobrem a zlem
    • podle manicheistů vyhrál a přežil dobrý bůh
    • asketický způsob života
    • byli hodně potíráni
    • když chceme poznat, musíme poznat jen tím, že v sobě poznáme boj
    • dobra a zla
    • o spasení rozhodujeme sami po vzoru Ježíše Krista
  • ariánství
    • řešili spor o podstatu bytosti Ježíše Krista a jeho vztah k Bohu otci
    • nejprve byla dvojí jedinost
    • → základní dogma (380)= trojjedinost (podoba) Boha- Otec, Syn a Duch svatý
    • Arius- biskup v Alexandrii, který šířil křesťanství
    • Athanasius- Ježíš Kristus je syn boží a jedna a táž osoba (dvojjedinost)
    • 325 Nicejský koncil → prohlášení za herezi

Vrcholná patristika (období mladších církevních otců)

  • bylo třeba vybudovat křesťanskou teorii, aby byla vytvořena hierarchie, systém kř.
  • potřeba dát do souladu rozum a víru
  • vytvoření pilířů, jednotného učení

Augustin Aurelius (Sv.Augustin)

  • považován za tvůrce křesťanské systematiky
  • položil základ výlučnosti křesťanství ve středověku
  • 354-430
  • pocházel se Severní Afriky, kvalitní vzdělání
  • matka byla křesťanka, otec pohan
  • do 16 lit žil bujarý život, pak byl donucen jít studovat (právo, filosofie, rétorika)
  • hledal správnou filosofii (ovlivněn Eklektiky, Novoplatoniky, manicheismem)
  • v 37 se setkal s křesťanstvím (biskup Ambrož), které ho oslovilo, nechal se pokřtít a stal se biskupem v Severním Alžírsku
  • Díla:
    • Vyznání - celkem 13 svazků (9 autobiografických, 4 souvisí s křesťanstvím)
    • O trojici
    • O svobodě a vůli
    • O obci boží

Proces poznání křesťanství

  • absolutní pravda není v našem rozumu, je někde výše (Bůh) → cílem je poznání Boha dormou kontemplace – poznání srdcem

Řeší otázku, kde je pravda?

  • měli bychom jít do sebe sama
  • „Nechoď ven, jdi do sebe sama, uvnitř člověka bydlí pravda“
  • začít s hledáním máme u sebe, do věcí mimo nás se nemůžeme ponořit, zůstáváme na jejich povrchu
  • cílem je najít pravdu, na konci je ale smrt→ zemře i naše pravda
  • naše skutečné poslání není poznání skutečné pravdy, protože naše pravda není věčná
  • otázkou je, kde je absolutní pravda, která je nezávislá na našem vědomí
  • podle Augustina je absolutní pravda v Bohu
  • pravda se nám zjevuje v Písmu svatém, tato pravda je věčná, nikdy neumírá
  • poznání můžeme dojít extatickým ztotožněním se s Bohem- božské osvícení (člověk se od
  • všeho oprostí a zůstane jen čisté vědomí, které se spojí s Bohem)

Řeší otázku, je člověk svobodný?

  • jsme zatíženi dědičným hříchem
  • Bůh stvořil člověka k obrazu svému= svobodného, dal mu svobodnou vůli, ale Adam
  • zhřešil→ všichni ostatní jsou zatížení, protože mají předpoklady hřešit → všichni jsou
  • předurčeni k hřešení= učení o predestinaci (svoboda vůle)
  • jedině Bůh je spásný, pouze on rozhoduje kdo bude zatracen a kdo spasen → výlučnost Boha
  • rozhodnutí spočívá na Božím soudu
  • naději na spasení mají jen věřící= základní pilíř pro výlučnost církve → začalo „oddělování zrna od plev“ (věřící x nevěřící) → podpora centrálního dogma
  • lidé se rozdělují na obec pozemskou a obec nebeskou a celé dějiny jsou jakoby konflikty mezi těmito dvěmi obcemi, přičemž církev je prostředníkem
  • nemůžeme si vybrat, zda budeme hřešit, Adam za nás rozhodl → nejsme svobodní

Trojjedinost Boha

  • odvozuje od 3 vrstev duše Platona, analogie s lidskou duší (bytí, život, poznání)

Etika

  • křesťanství hledá blaženost , která je v obci nebeské
  • nemáme zapomínat na život tady→ člověk by měl jednat a chovat se na základě dobré vůle=
  • „Lex aeterna“ = nejvyšší mravní zákon
  • každý má nejvyšší mravní zákon v sobě, je to schopnost jednat správně, z kterého vyplývají
  • nejvyšší ctnosti podle Platona + láska, víra naděje
  • člověk by měl při svém chování používat rozum
  • cílem je dosažení 7 nejvyšších ctností (moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost, láska,
  • víra a naděje)

Řeší otázku času

  • čas není věčný, jelikož čas vznikl až při stvoření, protože jen Bůh je věčný, tudíž dříve nebyl

 

  • obec pozemská a obec boží

Hodnocení referátu Filosofie patristiky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  3. srpen 2017
  639×
  1297 slov

Komentáře k referátu Filosofie patristiky