Filozofie jako věda

(kořeny a vznik vědy, předmět studia, struktura filozofických disciplín a směrů)

  • z řec. phileo=milovat, sophia = moudrost => láska k vědění
  • kořeny v antickém Řecku
  • cíl: vytvořit univerzální světový názor -> najít všeobecnou odpověď na to, co je svět, jak funguje, co je jeho podstatou – nejobecnější poznání světa
  • První použil slovo filozof Pythagoras – nedostal se mezi 7 mudrců (moudří) – pouze Bůh je moudrý – nazval se filozofem = milovník vědění
  • v ant. Řecku zahrnuje všechno vědění

V současnosti se zabývá:

  • vznik
    • podstata a příčina universa (= celý svět; člověk, živé, neživé, Země, to co přesahuje vesmír)
    • podstata = báze = základ = esence
  • existence - smysl života člověka, kam to všechno směřuje; poslání, důvod
  • vývoj - příčina všeho dění, kdo nebo co je příčinou
  • otázka poznání – jsme schopni odpovědět na otázky podstaty světa, smyslu života (rozumem, smysly, vírou)
    • => ptá se ostatních věd na prokazatelné poznatky

 

  • Pythágoras: vytvořil název,
  • Immanuel Kant - německý filozof - 18. století
    • formuloval 3 základní filozofické otázky
    1. co můžeme vědět
      • otázka lidského poznání
      • zda můžeme poznat pravdu a jakým způsobem
    2. co máme dělat - řídí něco naše chování nebo my sami vedeme svůj život
    3. v co máme věřit - můžeme věřit něčemu, pro co nemáme důkazy
  • filozofie je věda, která má svůj předmět, metody poznání, zahrnuje poznatky ostatních věd a uceluje světový názor

Filozofické disciplíny

  1. Teoretická filosofie
    1. ontologie – nauka o bytí (= metafyzika, nauka jsoucnu)
    2. gnoseologie – nauka o poznání
    3. filozofická antropologie – zabývá se podstatou člověka
  2. Praktická filosofie
    1. etika – nauka o podstatě chování
    2. poietika – nauka o podstatě lidské tvořivosti
  3. Mezní (hraniční) filozofické disciplíny
    1. filozofie práva, filozofie dějin, filozofie náboženství
    2.  na pomezí filosofie a dalších věd

Ontologie

  • nauka o bytí, jsoucnu
  • bytí
    • = všechno, co existuje (skutečně)
    • = jsoucno
    • můžeme dokázat, že skutečně existuje
  • od 18. století – zaměňováno s metafyzikou, syn. „nová metafyzika“ (meta – za, fysis – příroda)
  • hledáme, co je podstatou (= esence, substance) jsoucna, důkaz, co ho tvoří

1. otázka: jaké je bytí (jeho podstata)

  • 1 podstata bytí – monismus (de Spinoza)
    • hmotná podstata - materialismus
      • empiricky dokazatelná
      • antičtí myslitelé - podstata - voda, oheň, země, vzduch; atom
    • nehmotná podstata - idealismus
      • objektivní (mimo nás)
      • subjektivní (v nás)
  • 2 podstaty bytí - dualismus - René Déscartes - osvícenství 18. století
    • dvě na sobě nezávislé a současně existující (hmota a duše)
  • ∞ podstat bytí - pluralismus – Liebniz (monády)

2. otázka: jak se vyvíjí bytí (co se děje s podstatou)

  • Vyvíjí se, roste
    • determinizmus - vývoj bytí je daný, určený vyšší silou (osudem) a zákonitostmi, Bohem apod.
    • indeterminizmus - vývoj se děje náhodně (není předem dané)

3. otázka: kde se nachází podstata bytí

  • transcendentní podstata - mimo tento svět, přesahuje universum, oblast metafyziky
  • imanentní podstata - podstata je světu vlastní, bytí obsaženo v celém jsoucnu, ve všem (i uvnitř tohoto světa)
    • panteismus - Bůh je obsažen ve všem -> Bůh je příroda -> příroda je všude kolem nás = Bůh je totožný s přírodou

Gnozeologie = noetika - z řeč.

  • nauka o lidském poznání

1. otázka: jakým způsobem poznáváme

  • empirismus
    • na základě zkušeností
    • zkušenost vzniká smysly = senzualismus - John Locke
    • „Nihil est in intelektu, quod non fuerit in sensus“ = Nic není v mysli, co neprošlo smysli (Locke – názor krajního empirismu, svět = nepopsaný papír)
  • racionalismus
    • racio – rozum, pravda leží v rozumu
    • Déscartes - smysly nás mohou klamat - „hůl do vody ponořená, jeví se býti nalomenou“
    • pravda je daná a priori v našem rozumu => na svět přicházíme bez zkušeností
    • rozumem jsme schopni poznat pravdu
  • irracionalismus
    • cesta poznání mimo rozum a mimo smysly
    • poznáváme např. emocemi (Jean Jacques Rousseau - bůh je, protože já to tak cítím)
    • víra, intuice, mystika, extáze, osvícení, probuzení, kontemplace

2. otázka: co poznáváme?

  • pravdu:
    • objektivní - pravda na našem vědomí nezávislá
    • subjektivní - pravda ve vědomí člověka
       
    • absolutní - nezávislá na okolních podmínkách, platná vždy a všude - 1 odpověď
    • relativní - mění se v závislosti na okolních podmínkách
      • tolerance více pravdivých odpovědí
      • => pluralistické pojetí
    • ve filozofii hledáme pravdu objektivní a absolutní

3. otázka: můžeme poznat pravdu? (poznatelnost, je pravda poznatelná?)

  • gnostik - ANO
    • pravdu o světě můžeme poznat
    • pravda by byla absolutní objektivní
  • agnostik - NE
    • objektivní poznání není možné, nezabýváme se hledáním pravdy
    • skeptik - „pochybovač“- pochybování o tom, že neumíme poznat pravdu, snaží se poznat pravdu, ale není přesvědčen o tom, zda ji pozná

Filozofická antropologie

  • filozofická věda o člověku
  • snaží se postihnout základní charakteristiku člověka a vymezit jeho postavení ve světě
  • člověk si uvědomuje si své místo v čase -> svou smrtelnost
  • řeší smysl lidské existence
  • základní otázka: co je člověk? - nemůže být nikdy úplně zodpovězena

Hodnocení referátu Filozofie jako věda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  26. červenec 2017
  876×
  732 slov

Komentáře k referátu Filozofie jako věda