Vánoce

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
461 17 Liberec 1 Tel: 048/535 24024 Fax: 048/535 2332
Kulturní antropologie
e-mail: vojtech_cejka@vslib.cz

 

Oslavy Vánoc u nás a ve světě

 

1. PŮVOD A OBSAH VÁNOC.

S příchodem prvních sněhových vloček, mrazíků a tradiční výzdobou v oknech domů a výkladech obchodů se stále častěji v hovorech lidí objevuje slovo Vánoce. Tyto krásné svátky se každoročně vracejí a provázejí nás celým naším životem od dětských let až po stáří. Podívejme se tedy na období Vánoc poněkud zevrubněji.a zamysleme se nad symbolikou s nimi spojenou.

Slovo Vánoce

Staré prameny uvádějí, že vlastní slovo Vánoce bylo převzato od německých sousedů, přesněji ze staroněmeckého výrazu den wihen Nachten. Což bychom mohli volně přeložit jako v posvátných nocích či ve svatých nocích. Pojmenování tedy vzniklo již v dávné době předkřesťanské a je zřejmé, že šlo o dny a noci spojené s dobou slunovratu. Postupným vývojem vzniklo označení Weihnachten a počešťováním se dospělo až k dnešnímu tvaru.

Základní obsah Vánoc

Z kulturního hlediska se Vánoce skládají zhruba ze tří vrstev a každá doba jim dala svůj ráz.

Oslava slunovratu

Na vznik svátků agrárního charakteru mělo rozhodující vliv každoroční střídání ročních období. Souvisely s dobou zimní a letní rovnodennosti a slunovratu. Lidé tvrdě pracující na polích pohlíželi na zimní slunovrat s neskrývanou radostí a oslavovali návrat životodárného slunce, které probouzelo nový život. Přelom starého a nového roku býval považován za posvátný a magický čas. K tomu směřovalo množství přání, říkadel,písní, koled a rituálů spojených s vírou v kouzelnou sílu činů a slov.

Křesťanské svátky

Druhá vrstva je spojena s křesťanským chápáním vánočních svátků. Základem se stal novozákonní biblický příběh o narození Ježíše Krista. Tato téměř dvoutisíciletá tradice oslav příchodu spasitele na svět je nejznámějším významem Vánoc. Hlavní program svátků se odehrává v kostele, kde se slouží několik zvláštních mší/bohoslužeb. Je to především mše půlnoční a mše na Boží hody vánoční. V kostele nechybí model Betléma s jesličkami a se svatou rodinou.

Dnešní podoba Vánoc

Vánoce těchto dnů se přenesly spíše do rodinného kruhu, jako oslava lásky a sounáležitosti. Charakteristickým symbolem se stal ozdobený, svíčkami a žárovkami rozzářený stromeček, pod kterým zejména děti nalézají množství dárků. Ke koloritu dnešních Vánoc také patří velký stress a zmatek spojený s nákupy, úklidem a vařením. Na toto období se cíleně zaměřuje a dopředu připravuje i většina obchodníků, jejichž výdělky dosahují astronomických čísel. Nesmíme ani zapomenout na televizních stanice, které přemění svou programovou skladbu k nepoznání. Dnešní podobu svátků ovlivňuje mnoho faktorů, a tradiční symbolika Vánoc je komercionalizována a posouvána i do zcela jiné roviny.

2. VYSVĚTLENÍ A PŮVOD TRADIČNÍCH SYMBOLŮ A OBYČEJŮ

Vánoční stromeček

Historicky první zpráva o osvětleném vánočním stromku pochází z roku 1642, ze Štrasburku. Samozřejmě, že není vyloučeno, že se tu a tam objevily už v 18. či začátkem 19. století. První zpráva o vánočním stromku v Praze je z roku 1812, tehdy se objevil v domě ředitele Stavovského divadla Leibicha a začala tak vlastně nová tradice. Rozvinula se velmi mohutně, protože už koncem třicátých let 19. stol psaly všechny pražské noviny o nákupech vánočních stromků jako o běžné záležitosti. Pražené je tehdy nazývaly Kristovy strůmky. Novince se zpočátku dařilo spíše ve větších městech v Čechách, zatímco na venkově a v moravských krajích se její obliba rozvíjela pomaleji. Zelený symbol Vánoc pak postupně vytlačoval dosavadní Betlémy. Velké vánoční stromy na náměstích a návsích se začaly oběvovat až v dvacátých letech minulého století. Poprvé tomu dle dochovaných zpráv bylo v Plzni roku 1925.

Dárky

Dávání dárků v předvečer Kristova narození se v německy mluvících oblastech začalo více prosazovat až za reformace. Pro tuto dobu bylo typické potírání kultu světců. Německý reformační kazatel Martin Luther tehdy ostře vystoupil proti oslavě svátku sv. Mikuláše. Postava vánočního dárce Ježíška tedy vznikla někdy v 16. století v Německu a k nám přišla o několik století později..

Vánoční jmelí

Této cizopasné rostlině přisuzovali kouzelnou moc již naši slovanští předkové. Věřilo se, že chrání stavby a obydlí před požáry a neštěstím. Obyvatelé domů ozdobeným jmelím byli dle pověry rovněž v bezpečí před mocí čarodějnic a zlých duchů. Bylo stejně jako čtyřlístek považováno i za symbol štěstí. Ve středověku bylo hojně využíváno jako lék proti srdečním chorobám. Dodnes se z jmelí vyrábějí přípravky na snížení vysokého krevního tlaku, jako prostředek rozšíření cév a jako účinný lék proti arterioskleróze.
O jmelí panuje množství legend, včetně té, ve které se praví, že jmelí bylo původně stromem, z jehož dřeva byl vyroben kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. Strom pak hanbou seschl, až se stal rostlinou. Od té doby zahrnuje příznivými účinky všechny, kdož pod ní projdou. Na dnešních vánočních trzích nacházíme jmelí v mnoha podobách. K dostání je například jako stříbrné, či zlaté větvičky.

Vánoční obyčeje a rituály

Vánoce jsou opředeny kouzlem věšteb a prorockých pověr. Zejména to platí o tajemné štědrovečerní noci. Věštby bývaly zaměřeny na poznávání lidské budoucnosti. Mezi nejznámější zvyky patřilo házení dívčích střevíčků přes hlavu za sebe. Kam střevíc po dopadu ukazoval, tam se mělo děvče provdat. Časté také bylo lítí olova. Roztavené olovo se vylilo do hrnce s vodou a dle vzniknuvšího tvaru se usuzoval osud. Dalším dodnes oblíbeným zvykem bylo plavení světýlek. Do ořechových skořápek se připevnil kousek svíčky a dle směru plavby ve vodě bylo možné odhadnout, zda bude dotyčný příští rok trávit doma či na cestách ve světě. Neméně známý je obyčej krájení jablíčka po štědrovečerní večeři. Komu zůstalo po rozkrojení jádro ve tvaru hvězdičky měl být zdráv, ale pokud se objevil křížek mohl očekávat zdravotní problémy nebo dokonce smrt.

3. STAROČESKÉ VÁNOCE

Naši předkové považovali Vánoce od roku 336, kdy byly oficielně zařazeny do církevního kalendáře, za čistě náboženský svátek. Začínali ho slavit čtyři týdny před Štědrým dnem, který byl vyvrcholením tzv. adventu. Advent byla doba určená k pokání a náboženským meditacím. Lidé měli dodržovali půst. Během půstu nebylo dovoleno konzumovat maso, tedy kromě rybího. A jak tedy lidé prožívali samotný Štědrý den?
Dopoledne se zdobil stromeček – jablky, ořechy, perníky, slaměnými ozdobami a na špičku se připevňovala velká betlémská hvězda. Odpoledne se hospodyně věnovaly přípravě jídla. Sváteční stůl se pokrýval bílým ubrusem a jeho nohy se omotaly řetězem. Řetěz symbolizoval jednak pevný rodinný kruh a také měl polnosti hospodáře ochránit před zloději. Doprostřed stolu se položila ošatka s česnekem, kterému byla přisuzována ochranná moc. Vedle byl umístěn křížek, svícen, bochník chleba a hrníček medu. Hospodář pak svázal několik klasů obilí, namočil je do svěcené vody a pak s nimi vykropil celé stavení. Domy obcházel obecní trubač či slouha a hrál lidem koledy. Dostával za to drobné dárky a výslužku. Po východu první hvězdy zasedla rodina ke stolu a nikdo nesměl vstávat. Otec přednesl modlitbu, nakrájel chleba, ale nesměl přitom krajíčky počítat. Krajíce pomazal medem a podával je ostatním. Pokud nějaký zbyl znamenalo to, že do rodiny někdo přibude, ale pokud se jich nedostávalo, znamenalo to smrt nebo něčí odchod do světa. K jídlu se podávala houbová polévka a kuba. Kuba je tradiční směs z krupek, hřibů a česneku. Součástí hostiny byl také hrách na sladko, sypaný cukrem a perníkem. Nechyběla sušená jablka, ořechy, vánočka a závin. Po večeři se věštilo.
Na stůl se postavilo umyvadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v pomrzlém kostele, aby si vyslechli radostnou zvěst o narození Ježíše Krista. Společně pak tento vskutku slavnostní den zakončili písní Narodil se Kristus pán…

4.ROMSKÉ VÁNOCE

Rómové na celém světě slaví vánoční svátky poměrně nejednotně. Velmi zaleží na konkrétním náboženství či vyznání. Ale i přes tyto rozdíly najdeme mnoho společného a specifického. Nejčastější rys je rituál odpuštění a smíření a také vzpomínání na zemřelé. Tyto zvyky pochází ještě z doby, kdy byli celistvou skupinou a velkou snahou celého kmene bylo tuto jednotu udržet. Vánoce tedy byly vhodnou příležitostí, jak případné pochroumané vztahy narovnat a vyřešit. Druhý zvyk vzpomínání na mrtvé byl snahou udobřit si duchy /mule/ blízkých, protože se báli jejich zlé moci. Nechávali proto mulům v různých koutech obydlí kousky jídla, aby se najedli a nechodili strašit. A jak tedy vypadal průběh samotného Štědrého dne a večera? Úkoly byly dobře rozděleny dle věku a pohlaví, ale všichni bez rozdílu museli dodržovat půst. Ženy už od rána pilně vařily, zatímco muži a chlapci zdobili stromeček a dům, učili se vinšovat a zpívat koledy, se kterými obcházeli sedláky. Před večeří rozprostřeli po zemi slámu, jako připomínku chudoby do které se narodil Ježíšek. Nejstarší člen klanu pak pronesl proslov s přípitkem, ve kterém vzpomenul na mrtvé a živým požehnal. Po té rodina zapálila svíčky a společně s kousky jídla je roznesli po domě aby si udobřili již zmíněné muly.. Nakonec se všichni pustili do jídla. Na stole bychom většinou našli fazole se švestkami, šátečky plněné brambory a buchtičky sypané mákem a polité mlékem. Po Štědrém dnu samozřejmě následovalo několik dnů veselení a hodování

5. VÁNOCE V ČESKÉ REPUBLICE DNES

Současné České Vánoce lze hned v úvodu v krátkosti popsat několika slovy, nákupy, úklid, cukroví, přejídání a všeobecný shon a zmatek

Nákupy a přípravy

Přípravy na tyto asi nejmohutnější svátky začínají mnohdy již v listopadu, kdy obchody pomocí výzdoby a zvýhodněné sezónní nabídky lákají k utrácení za dárky. Toto dárkové šílenství ještě zvyšují všechny televizní stanice, jenž chrlí reklamy v mnohem větším počtu než je běžné. Všichni chtějí potěšit své blízké nějakým vhodným předmětem. I v této činnosti však velí paní móda a každým rokem obchodníci horečně přemýšlí, jakýže artikl se letos stane právě tím hitem, který bude většina považovat za naprosto nezbytný a nejlepší. Peníze se však neutrácejí pouze za dárky. Stále větší suma je vynakládána i za nejrůznější mnohdy i velmi nevkusnou a kýčovitou výzdobu s vánoční symbolikou. Již začátkem prosince pak pozorujeme okna domů ověšená řetězy, věnci, světýlky, blikátky a vůbec vším co se dá koupit. V posledních letech je patrná i soutěživost mezi radnicemi větších měst ve výzdobě ulic a veřejných prostranství.

Štědrý den

Většina českých rodin prožívá sváteční dopoledne u televize, či v kostele kde se kromě tradičního kázání o příchodu Spasitele, odehrává i dětská divadelní hra, ve které nechybí Betlém s Marií a Josefem (s falešným plnovousem), jesličky a dítě.Vánoční televizní program je však každý rok podobný. Pohádky - staré české, novější. Nechybí ani osvědčené domácí i zahraniční veselohry nebo muzikály jako např.: My Fair Lady či Mary Poppins. Samozřejmě se strojí vánoční stromeček, jehož ozdoby také podléhají módě. Zatímco v minulém desetiletí se na něj věšely skleněné ozdoby nejrůznějších tvarů, umělé barevné svíčky a čokoládové figurky z vánočních bonboniér, nyní se opět vracejí tradiční, přírodní náměty - červená jablíčka, ořechy, perníčky, slaměné či dřevěné ozdoby a klasické svíčky.Hospodyňky mají mezitím plné ruce práce se štědrovečerní hostinou. Tatínkové balí dárky a dětí se začíná zmocňovat ta správná zvědavost a nervozita očekávání Ježíška.
U štědrovečerní večeře se většinou schází celá rodina - tedy i babičky a dědečkové. Není asi většího pocitu samoty než právě v tento večer. Lidé se snaží být k sobě vyjímečně ohleduplní a milí.Avšak i přeze všechnu se někdy se stává, že nahromaděný stres z předvánočního shonu vybuchne právě na Štědrý večer, kdy se mohou lidé pohádat kvůli maličkostem. Vánoce ale oplývají záhadným kouzlem, které zapříčiní to, že se lidé nakonec usmíří a společně zasednou ke svátečnímu stolu.
Tímto okamžikem se začíná velké. vánoční obžerství. všichni z osvětových mediálních pořadů vědí,že se nemají tolik nacpávat , ale hojnost pokrmů na stole úspěšně přebíjí veškeré zábrany a předsevzetí. Není snad horšího zakončení než spěšná návštěva pohotovosti se zapíchnutou kapří kostí v krku. Marné jsou přísahy pobledlých jedlíků, že příště už ne. Stejně to skončí podobně i napřesrok.
Po večeři jeden z rodičů nenápadně opouští místnost, aby se podíval jestli snad Ježíšek i tento rok cosi nechal pod stromečkem. V zápětí přicházejí děti, fascinovány rozzářeným stromečkem a kupou dárků pod ním. Nastává nejdůležitější moment celých Vánoc, rozdělování a rozbalování dárků. Všichni s napětím čekají, zda se jim splní jejich tajné přání nebo zda se zase na druhé straně jejich pozornost pro někoho druhého ujme. Nakonec se rodina uvelebí před televizí a sleduje štědrovečerní program. Před půlnocí se najde mnoho těch, kdo ještě zcela nezlenivěli konzumní společností, odlepí se od obrazovek a teple oblečení vyrazí do kostelů na půlnoční. Na tyto bohoslužby chodí i lidé, kteří jinak kostely pravidelně nenavštěvují a všichni společně, bez rozdílu
zpívají tu nejhezčích píseň na světě. Tichá noc, svatá noc....

6. VÁNOCE VE SVĚTĚ – JINÝ KRAJ JINÝ MRAV

Je samozřejmé, že Vánoce v různých koutech naší planety jsou v odlišné a ve způsobu oslav pestré. Ono výše uvedené přísloví tedy nesporně platí i v tomto směru. K seveřanům chodí tajemní skřítci, v našich krajích je to Ježíšek a za velkou louží se na soby tažených saních prohání bělovousý Santa Klaus. Ale i přes tuto značnou různorodost mají Vánoce ve všude cosi společného. Ať už se v tento čas lidé věnují starým obyčejům či vymýšlejí nové všichni se scházejí u slavnostní večeře či hostiny, nadělují si dárky a odpouštějí si.

Austrálie

V době, kdy se u nás děti koulují a věnují se zimním radovánkám, mají u protinožců ta největší vedra a letní prázdniny v plném proudu. Není proto divu, že.Australané tráví Vánoce na pláži. Často zde probíhá i sváteční večeře jako velký piknik či párty. Na stolech pod otevřeným nebem najdeme mnoho ovocných šťáv, studené obložené mísy, chlazené saláty a samozřejmě i dorty a sladkosti. Samozřejmě se tu dá objevit i tradiční Yorskhirský puding, který pochází z Velké Británie. Je to teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem.Velmi oblíbenou vánoční činností je navštěvování příbuzných a přátel, třeba i stovky mil vzdálených. Australané snad nejvíce ze všech zemí milují blahopřání a gratulace. Posílá se jich neuvěřitelné množství. Dokonce se v počtu obdržených přání i soutěží. Přáníčka se potom dávají na odiv na dlouhých šňůrách poblíž stromečku či v okně.

Brazílie

Oslavy Vánoc patří mezi nejvýznamnější místní svátky. Nacházíme v nich množství nejrůznějších směrů, poněvadž se zde mísí tradice potomků Portugalců, Italů, Němců a Španělů. Svůj vliv tu mají i mulati, mestici a indiáni. Každá skupina přináší mnoho vlastních prvků ale zároveň i mnoho přejímá. Ale protože se většina obyvatel považuje především za Brazilce, mají Vánoce i spoustu společných rysů.
Všichni se radují, přejí si vše nejlepší k Narození Páně a zdobí stromečky. Téměř všechny jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí při nákupech dárků. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem. O štědrovečerní večeři si Brazilci pochutnávají na pečeném krocanu, ovoci, mořských rybách a sladkých zákuscích.
Opravdu specifické pojetí Vánoc mají vyznavači candomblé, čili náboženství, které kdysi do Brazílie přivezli otroci z Nigérie a Beninu. Víra černých otroků prorostla katolickým náboženstvím, a tak se v exotické jihoamerické zemi radují nejen z bílého Ježíška, ale i z boha plodnosti a sklizně Oxaly s černou tváří, kterého doprovází Lemanjá, bohyně moře.

Bulharsko

Tato pravoslavná země slaví dle církevního kalendářem Kristovo narození sice až 6. ledna, ale často se stává že některé rodiny mívají Vánoce hned dvakrát.(24. 12 i 6.1) Většina domácností pak uznává pravý, živý bohatě ozdobený stromeček. Dárky pod něj naděluje Děda Koleda. Tradičním štědrovečerním jídlem je vepřové maso, čočka, fazole, zelí a rýže. Také se zde připravují sladké pečené kroužky s kynutého těsta.
Na venkově se můžeme často setkat s krásným, štědrovečerním zvykem. Nejprve hlava rodiny rozloží po podlaze seno a slámu. Hospodyně ni položí vyšívanou deku a potom mísy a talíře s jídlem. Dědeček nakonec požehná pokrmům a rodina počne jíst. Tento obyčej připomíná chudobu a prostotu, do které se narodil vyvolený syn Boží.

Dánsko

Dánové začínají slavit advent pořízením zelených věnců se čtyřmi svíčkami. Světla svíček pro ně symbolizují čtyři fáze lidského života – dětství, mládí, dospělost a stáří. Po té, s mnohdy s velkým předstihem, začíná honba za nákupem dárků, na kterých se rozhodně nešetří.Dary mají velký význam a dle tamní zvyklosti musí být uchováván v naprosté tajnosti. Nejlepší je takový, který vyvolá u příjemce skutečné překvapení. Však je také obdarovávaným nenosí kdekdo, ale zvláštní Vánoční posel. Tato veselá bytost mnohdy zvyšuje napětí tím, že předmět zabalí třeba i do deseti vrstev papíru či do několika krabic. Snaha je, aby dárek byl co možná nejvtipnější a satiricky poukazoval na nějaký nemrav příjemce. Zámek bez klíče dostávají drbny, rozcuchanou panenku marnivé dívky a špejle od jitrnic je narážka na nějaké to kilo navíc Ten kdo rád holduje alkoholu, bývá nemile překvapen lahví pramenité vody
Jako vánoční stromeček se kupuje spíše menší živý jehličnan v květináči, který na jaře s velkou slávou zasadí před domem, v lese nebo v parku.Na štědrovečerním stole nechybí drůbež s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou, či horká rýže politá studeným mlékem. Jako dezert se nabízí rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se podaří najít ji ve své porci, bude se pravděpodobně příští rok vdávat či ženit.

Finsko

O vánočních zvyklostech ve Finsku se podařilo zjistit jen tolik, že hodným dětem roznáší dárky velký Ukko,zatímco zlobivé odnáší jeho pomocníci pidimužíci do ledového království

Francie

V zemi dobrého vína se tajemná vánoční bytost jmenuje Pere Noel, čili jakýsi Otec Vánoc. Dary a dárky ukládá do bot a holínek, nebo je poťouchle poschovává v krbu či za kamna. Jsou však i oblasti, kde se předměty pro děti přivazují mašličkami k větvím vánočního stromečku. V mnoha městech se na veřejných prostranstvích pořádají vánoční hry s živými jesličkami, kde si s oblibou zahrají mladí i staří.
24. 12 večer se obyčejně pořádají velké rodinné sešlosti, na kterých se pije víno a calvados.Následuje nákladná hostina, jenž nabízí co možná nejlepší a nejvybranější pokrmy a lahůdky. Na venkově se jako předkrm podávají ústřice a bílé klobásy, ve městech většinou hlemýždi a rybí polévka. Na štědrovečerním stole se tradičně objevuje pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami, ale také pečená husa na divoko. Francouzi milují škeble upravené na nejrůznější způsob, kaviár, uzeného lososa a obalovaná žabí stehýnka. Nesmí chybět několik druhů sýrů. Ze sladkých dezertů se servíruje trufle z čokolády a datlí, koláč se smetanou, čokoládové salámy a roláda v podobě vánočního polena, ozdobená zelenými lístky a červenými plody cesmíny. Příjemným zpestřením jsou konfety a bonbony v pestrobarevných papírcích, které obsahují lístečky s přáním všeho nejlepšího.
Nadílka se obyčejně odehrává kolem desáté hodiny, ale pokud se hostina protáhne, je možné, že se děti dočkají až 25. 12. ráno

Mexiko

Oslavy Vánoc v Mexiku jsou známé svou nespoutaností a značnou bujarostí. Sníh tu samozřejmě neznají a ani vánoční stromečky nejsou příliš časté. Musí se dovážet až Kanady a jsou pro to velmi drahé a dovolit si je mohou většinou jen bohaté rodiny, hotely, či obchodní domy. Bodří Mexičané však mají osobitou náhradu. Na Štědrý den po setmění dospělí naplní objemnou hliněnou nádobu na vodu nejrůznějšími sladkostmi a hračkami. Nádoba se ještě přizdobí peřím a dalšími prvky aby připomínala tlustého krocana a nakonec se zavěsí kdesi v domě
Děti si zapálí svíčky a postupně procházejí celým domem. Za zpěvu koledy klepou na všechny dveře, které jsou zamčené, stejně jako srdce lidí, kteří odmítli vpustit Marii a Josefa do svého domu.Děti dojdou až k místnosti kde je zavěšena nádoba. Dveře jsou odemčené a děti s velkým křikem vpadnou dovnitř. Jejich úkolem je tlouci vším co je po ruce do nádoby tak dlouho, až se rozbije a obsah spadne na zem. Každý si z hraček, cukroví a jiných dárků vybere, co se mu líbí. Předměty nejsou nijak označeny a tak bývá třeba velké rychlosti a důrazu..
V Mexiku jsou velmi oblíbené vánoční svícny arbol de Navidad. Jsou hliněné nebo porcelánové a vždy bohatě malované. Jejich rozměry se pohybují od několika centimetrů až do tří metrů. Mexické oslavy vánočních svátků patří k těm nejveselejším a nejhlučnějším v křesťanském světě

Německo

Prvními známkami příchodu času očekávání Vánoc v německých domácnostech jsou adventní věnce a adventní kalendáře se sladkostmi pro děti. Rovněž také na mnoha místech po celé zemi začínají vyhlášené řemeslné trhy. Velké oblibě se těší ty stánky, v nichž si děti mohou pod vedením dobově oblečených kumštýřů sami vyrobit vlastní vánoční dárek. Samozřejmě, i Německo navštěvuje sv. Mikuláš a naděluje hodným a pořádným dětem. Rozdíl je jen v tom, že dárky ukládá pouze do nablýskaných dětských botiček, zatímco do těch umazaných sype uhlí a brambory.
Pak už přichází Štědrý večer a všichni očekávají toho svého vánočního dárce. Na jihu je to nám velmi známý Ježíšek, zatímco na severu se na divokém větru prohání rudovousý Weihnachtsmann. Posledně jmenovaný rovněž odnáší zlobivá dítka v pytli a metlou trestá nevěrné ženy. České Němce žijící v Sudetách obdarovával až do roku 1945 Kristkind. Byl zobrazován jako děťátko, ale povahu měl nevyzpytatelnou. Byl to velký šprýmař, ale jeho drsné žerty se lidem často nezamlouvaly.
Oblíbeným vánočním jídlem je v Německu husa a tradičně se podávají sladké ovocné kompoty a zavařeniny. Na chladném severu si však raději pochutnají na pěkně propečené klobásce či libovém párečku a bramborovém salátu. Zato v Bavorsku a Bádensku-Württembersku nesmí na štědrovečerním stole chybět ryba. Kapr se tu upravuje na nejrůznější způsoby a nechybí ani obdoba českého receptu kapra na černo nebo na modro.
V Bavorsku po tři čtvrtky před Štědrým dnem chodí od vesnice k vesnici zpěváci, kteří klepou na dveře a házejí hrách na okna. „Noc klepání“ má věřícím připomenout smutek Marie a Josefa, když unavení a ztrápení nemohli najít v Betlémě útulek v lidských příbytcích a museli se spokojit s pohostinstvím chléva. Podobný obřad klepání na zavřené dveře, symbolizující tvrdost a nepřístupnost lidských srdcí, se dodržuje o Vánocích i v dalekém exotickém Mexiku.

Rusko

Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků a tradic. Po zákazu Vánoc v roce 1918 tehdejší vládou, zvyky upadly v zapomnění. Nyní většina Rusů místo Vánoc slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky společně se Sněhurkou, v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.

Velká Británie

Původní oslavy Vánoc na Britských ostrovech byly pojaty jako velký a nespoutaný karneval. Průvody krále Hodokvasa, doprovázeny princeznami Nerozumu a Lordy Nepořádky bujaře tančily ulicemi měst i vesnic po celé zemi. Po té za dob Puritánů se tato divoká veselice pomalu změnila na rodinné svátky za zavřenými dveřmi. Lidové zvyky pálení polena, zdobení domů větvičkami cesmíny a jmelí, přípravy tučné husy či krocana a tradičního pudinku však přetrvaly až dodnes. Popel z polena spáleného na Štědrý den měl magické ochranné účinky proti čarodějnicím a zlým mocnostem
25. 12.(tzv. Boxing day) je hlavním vánočním dnem. Již brzy ráno všechny děti urychleně vstanou a ještě v pyžamu běží ke krbu, aby se podívaly, co že jim do předem nachystaných ponožek, punčoch a mnohdy i povlaků na polštáře nadělil dobromyslný stařík Santa Klaus, pokud mu ovšem na večer na stolku nechali i sklenici mléka a sušenky. Celý den je pak vyhrazen návštěvám a oslavám (Tea parties), které vyvrcholí večerní hostinou.
Hlavním vánočním pokrmem je pečený krocan s kaštanovou nádivkou. Na stole nesmí chybět ani sladké bochánky, plněné jižním nebo kandovaným ovocem, vzdáleně připomínající u nás dobře známý biskupský chlebíček. Po těchto lahůdkách přichází zlatý hřeb večera – Yorkshire puding. Receptů na přípravu toho pravého anglického vánočního pudingu je bezpočet. Podle jednoho z nich se například pravý britský puding zhotovuje z umletého a na jemno ušlehaného masa.
V současnosti se na štědrovečerních stolech nejčastěji objevuje ten, jehož základní složkou jsou švestková povidla. Příprava vánočního pudingu ze švestkových povidel není složitá. Povidla se nahřejí, vyklopí z pudingové formy, polijí koňakem, brandy nebo pálenkou, zapálí a hořící se chvíli obdivují. Ve vánočním pudingu může být i ovoce, mandle, ořechy a hrozinky. Každý puding má v sobě zapečené malé tajemství – stříbrnou minci nebo náprstek pro štěstí. Jejich nálezce si může být jist, že v nadcházejícím roce se mu vyhnou starosti a nemoci.

USA

Americké Vánoc se od těch našich liší hned v několika důležitých bodech. Podobně jako většina anglicky mluvících zemí i zde považují za nejdůležitější vánoční den 25. 12. Říká se mu Christmas day. V tento den se rozdávají dárky a koná se velká hostina. Děti tu však nemusí čekat až do večera, ale své hračky a sladkosti najdou již brzy ráno v punčoše u krbu, či pod stromečkem. Samozřejmě, že je se tam neobjeví jen tak, ale komínem je tam pošle celosvětově známý Santa Klaus.. Nebylo tomu však vždy. Ještě na začátku dvacátého století to byl Father Christmas. Jeho činnosti však učinil přítrž nápojový gigant Coca-Cola, který v rámci velké kampaně ve dvacátých letech představil vousatého staříka v červeném plášti s bílým lemováním jménem Santa Klaus.. Nápad se ujal a od té doby americké punčochy plní pouze Santa. Co se týče Štědrovečerní večeře, nesmí chybět nadívaný krocan, brusinky a brambory, zelenina a Britský Yorkshire pudding. Poslední specialita se připravuje již dlouho předem a bývá do něj zapečena i mince pro štěstí. Typickou vánoční tradicí je předhánění v okrašlování domů a obchodů neskutečným množstvím ozdob, žárovek, světýlek, řetězů a dalších nejrůznějších kýčovitých věcí. Čím více tím lépe, Američané si totiž soutěžení neodpustí ani o Vánocích.

7. VÁNOČNÍ SLOVNÍK

Vánoce v 18 jazycích

  • Anglicky Christmas
  • Dánsky Jul
  • Finsky Joulu Hebrejsky
  • Chagamolad Hanotsri
  • Holandsky Kerstmis
  • Chorvatsky Bozyc
  • Indonésky Hari Natal
  • Italsky Natale
  • Japonsky Kurisumasu
  • Maďarsky Karácsony
  • Německy Weihnachten
  • Polsky Boze Narodzenie
  • Portugalsky Natal
  • Rumunsky Graciun
  • Rusky Raždestvó
  • Řecky Christouyenna
  • Španělsky Navidad
  • Švédsky Jul

Blahopřání k Vánocům v různých zemích

  • Anglicky Merry Christmas
  • Bulharsky Chestita Koleda
  • Eskymácky Jutdlime Pivdluarit
  • Norsky God Jul
  • Chorvatsky Sretan Bozic
  • Italsky Buon Natale
  • Maďarsky Kellemes Karacsonyt
  • Německy Fröhliche Weihnachten
  • Francouzsky Joyeux Noël
  • Holandsky Vrolijk Kerstfeest en een gelukkig Nieuwjaar
  • Esperanto Gajan KristnaskonUkiortame Pivdluaritlo

10. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE.

Denní tisk, časopisy:

Esquire (Vánoční příloha)
MF Dnes (7.12. 2001; Střední Čechy, Mimořádná inzertní příloha)
Poděbradské noviny (Vánoční strana)

Internet:

http://www.atlas.cz
http://www.vira.cz

Literatura

Josef Lada – Dětem (vzpomínky)

Hodnocení referátu Vánoce

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  8 320×
  4299 slov

Komentáře k referátu Vánoce

diana
jak vlastně vznikly vánoce
.?.?.?
veľmi pekné
.....
mocpekne udelaný :)