ODPOJOVAC-pouziva se pro zapojeni a odpojeni elektrickeho obvodu bez zatizeni(pouze pod napetim)Zarazuje se pred vypinac.Podle provedeni jsou odpojovace nozove,rotacni,sklapeci a nuzkove.Pohon muze byttlakovzdusny,rucni a rucni pomoci paky.
USECNIK-je to venkovni spinac pro montaz na stozar.Pouziva se k viditelnemu odpojeni odbocky vedeni nebo pripojky.V zapnute i vypnute poloze je zajisten zamkem.
ODPINAC-vypina a zapina proudy do jmenovite hodnoty vypinaciho proudu.Nevypina zkratove proudy,ale je schopen je prenaset.Ma zhaseci ustroji.
VYKONY VYPINAC VYSOK. A VELMI VYSOK. NAPETI-je to spinac schopny vypina t i zapinat vsechny provozni proudy(i zkratove).Ma spoust,ktera pri zkratu samocine odpoji obvod.Vypinaci vykon je soucin jmenoviteho proudu a zotavovane napeti(to jest napeti vznikle mezi kontakty po preruseni proudu.Podle zhaseni oblouku rozeznavame vykonove vypinace:a)expanzni-Expanzni je destilovana voda zbarvena pro lepsi sledovani stavu floreskujicimi barvivem,proti zamrzani se do ni pridava glycerin a proti znehodnoceni obsahuje protiplisnovouprisadu.Pri vypnuti vznikne mezi spinacim roubikem a pevnym kontaktem elektricky oblouk,ktery odpari cast kapaliny.b)maloolejove-Vznikly elektricky oblouk odpari okolni olej,oblouk se tim ochlazuje a pri pruchodem nulou zhasne c)tlakovzdusne- ke zhaseni elektrickeho oblouku se pouziva stlaceny vzduch s tlakem1 az 2,5 MPa,ktery se vhani do prostoru mezi kontakty.d)plynotvorne-Zhaseji elektricky oblouk proudem plynu, ktere se vyvinou pusobenim oblouku na plynotvorny material,z nehoz je zhotovena zhaseci komora(fibr).Pri vypnuti vypinace vznikne mnozstvi plynu,ktere odnimaji teplo oblouku, ochladi ho, a pri pruchodu proudu nulou oblouk zhasne.e)tlakoplynove-pouzivaji se k zhaseni oblouku fluorid sirovy.Plyn ma vybornou ochlazovaci schopnost,2 az 3xvetsi elektrickou pevnost nez vzduch,coz umoznuje zmenseni vypinace.f)magneticke-Vyuzivaji se pusobeni vlastniho magnetickeho pole na elektricky oblouk do keramicke zhaseci komory,ve ktere se oblouk tristi ,natahuje se a stykem s chladnymi stenami prepazek se ochlazuje a pri pruchodu proudu nulou zhasne.
RYCHLOVYPINAC-Spina obvody stejnosmerneho proudu a chrani pred zkratovymi proudy.Pouziva se na ochranu vykonovych usmernovacu pro napajeni trolejoveho vedeni,na ochranu elektrolyzy.Musi samocine vypnout za 3 az 10 ms a ucine musi uhasit elektricky oblouk mohutnymi vyfukovacimi elektromagnety.
POJISTKY VYSOKEHO NAPETI-jsou urceny k jisteni obvodu vysokeho napeti.Na keramickem nosici hvezdicoviteho prurezu je navinuto nekolik paralelnich tavnych vodicu,ktere jsou po cele delce obklopeny piskovym hasivem.Porcelanove pouzdro je na obouch koncich opatreno kontaktnimi manzetami.,jimz se da pojistka zatlacit do pruznych kontaktu pojistkoveho spodku.
SVODICE PRDEPETI,BLESKOJISTKY-Svosice predpeti jsou pristroje k omezovani prepeti na pripustnou velikost,ktera neohrozuje zarizeni.Predpeti muze byt atmosfericka nebo provozni.
OCHRANE JISKRISTE-pouziva se k ochrane mene dulezitych zarizeni s malym vykonem.Preskok mezi kovovymi ruzky nastane pri preskoceni napeti na 1,5x Un.
BLESKOJISTKY-vyfukovaci-Sklada se ze dvou jiskrist.Vnejsi jiskriste se umisti v urcite vzdalenosti od zive casti,kterou ma chranit.Vnitrni jiskriste ma dve elektrody umisteny uvnitr fibrove trubice. za normalniho stavu je toto jiskriste bez napeti.Pri predpeti vznikne uvnitr trubice elektricky oblouk,teplem se vyvyne velke monozstvi plynu.Bleskojistka vydrzi 20 az 30 vyboju.ventilova- je nejpouzivanejsi a nejspolehlivejsi.Sklada se z jiskriste a odporovych kotoucu,kazdy pro napeti 3 kV.Kotouce jsou z provitehomaterialu karbidu nebo kremiku. pro vysi napeti se kotouce davaji do serie.Jiskriste s kotouci jsou v porcelanovem plasti.Pri predpeti se zapali jiskriste a odporovimi kotouci prochazi proud do zeme.
PRURAZKA-Elektrody jsou od sebe oddeleny perforovanymi izloacnimi vlozkami,ktere se pri vyssim napeti trvale svari a tim se trvale spoji se zemi.Pouzivaji se k jisteni zarizeni pred vniknuti vyssiho napeti.Elektricke stroje-rozdeleni elektrickych stroju-Netocive-transformatory a menice,Netocive-generatory,motory.
TRANSFORMATORY-je to netocivy stroj,ktery premenuje ele. energii jednoho napeti na elektrickou energii jineho napeti pri nezmenenem kmitoctu.Transformator se sklada z magnetickeho obvodu a z vinuti.Magneticky obvod je tvoren z plechu,ktere jsou vzajemne od sebe odizolovany.Vinuti je dvoji,vstupni neboli primarni a vystupni neboli sekundarniMagneticky obvod,na nemz je umisteno vynuti se nazuva jadro.
DRUHY TRANSFORMATORU-a)jednofazovy transformator-Sklada se z magnetickeho obvodu,vinuti a svorkovnice.Magneticky obvod je uzavren,aby magneticky proud ,potrebny vybuzeni magnetickyho toku byl co nejmensi.Na zeleznem jadre jsou navinuty dve civky.b)trojfazovy transformator- sklada se z magnetickeho obvodu,coz jsou tri jadra a dve spojky.Kazde jadro patri jedne fazi vinuti,nejprve je civka nizsiho napeti na ni dal od jadra civka vyssiho napeti.Civky jednotlivych fazi mohou byt do trojuhelniku nebo do lomene hvezdy.Velkym pismem se oznacuje spojeni vyssiho napeti.
ZVLASTNI TRANSFORMATORY-autotransformator-Ma misto oddelenych vinuti transformatoru jen jedno vinuti, z nehoz je vyvedena odbocka.Lze u nic zvysovat sekundarni napeti i nad primarni..Spolecnou vetvi prochazi rozdil proudu I2 a I1,takze vinuti muze byt z vodice mensi prurezu.Autotransformator s e pouziva jen ve stejne tride napeti a jen pro maly transformacni prevod.
-SVARECI TRANSFORMATORY-Pouzivaji se ke svareovani odporovemu a obloukovemu.Pri odporovem svareni napeti 1 az 10v proudu 100kA.Svareci proud se meni prepinanim odbocek na primarni strane.Pri obloukovem se popuziva rozptylovy transformator, k zapaleni oblouku je treba 70V k udrzeni 30 VRozptylove jadro zvetsuje reaktanci a tim zmensuje svarovaci proud.
PRISTROJOVE TRANSFORMATORY-pouzivaji se v rozvodnach k pripojovani mericich neboochranych pristroju a)Pristrojovy transfoprmator napeti b)pristrojovy transformator proudu.
SYNCHRONI STROJE-synchroni stroje jso takove,u nichz jsou otacky celistvym nasobkem otacek tociveho magnetickeho pole.--Synchroni generator--je to synchroni stroj,ktery pomoci tociveho magnetickeho pole premenuje mechanickou energii v energii elektrickou.Alternator se sklada za statoru,rotoru a budice.Rotor s budicem jsou na spolecnem hrideli s pohonou jednotkou,nejcasteji turbinou.Budic je stejnosmerne dynamo s derivacvnim buzenim ktery napaji budici civku v rotoru.Stator ma tvar duteho valce.Uvnitr statoru se otaci bud hladky rotor s budicim vinutimnebo rotor s viniklymi poly..Vhodne rozlozeni drazek budiciho vinuti na hladkem rotoru umoznuje vznik magnetickeho pole.Poly jsou nejcasteji slozeny z plechu,protoze se snadneji dosahne pozadovaneho tvaru..Podlepouzite pohone jednotky se alternator deli na:a)turboalterqnatory-jsou pohaneny parnim mi turbinami,jsou to rychlobezne stroje s n=3000.vzhledem k velikym otackambyva rotor hladky.Je vykovan z chrom niklove oceli z prisadou molibdenu.b)hydroalternatory jsou pohaneny vodnimi turbinami.maji z pravdla svisly hridel.Vodorovny hridel byva u peltonovy turbiny. jsou pomalobezne.
SYNCHRONI MOTORY-Konstrukcne jsou schodne s alternatory.Stator motoru se pripoji ke stridave siti a buduci proud dodava budic.Nedostatkem tohoto motoru je ze v klidu nevytvori tocivy moment.Tah motoru je zavisly na pritazlive sile mezi rotorem a statorem,a je dan buzenim magnetu.Je li mechanicke zatizeni vetsinez synchronizacni sila,vypadne motor ze synchronismu,ztrati moment a zastavi se.Maji dobrou ucinost,stalou rychlost nezavislou na zatizeni.
24. říjen 2007
8 342×
1105 slov
