Optika

Nejdůležitější smysl spojující člověka s okolním světem je zrak, kterému napomáhá v pozorování světlo. Již v dávné minulosti se lidé snažili přijít na podstatu světla a jevů s ním spojených. Těmito poznatky se zabývá optika, která patří k nejstarším oborům fyziky. Technika zrcadel byla známá již od starověku. V 19. století anglický fyzik James Clerk Maxwell dospěl k závěru, že světlo je elektromagnetické vlnění. Ve vakuu má vlnové délky od 390 nm do 790 nm. K nejnovějším objevům patří laser, který se využívá v měřící a laborantní technice, v lékařství, v elektronice a ve spoustě dalších oborů. Světlo různých vlnových délek vyvolává u člověka zrakový vjem, který charakterizujeme jako barvu světla. Fialová barva odpovídá nejkratší vlnové délce a nejdelší odpovídá červená barva. Na jednotlivé barvy je oko různě citlivé. Nejcitlivější je na světlo žluto-zelené barvy (asi 550 nm).
Běžně používané zdroje světla jako jsou žárovky, zářivky ale i Slunce nevnímáme jako barevné  označujeme ho jako bílé světlo (je složeno z barevných světel).
Rychlost světla má také dlouhou historii, 1. záznamy, jsou známé již ze 17. století. Největší rychlosti světla lze dosáhnout ve vakuu (299 792 458m.s-1)
přibližně stejná rychlost je i ve vzduchu. Ve vodě se rychlost světla pohybuje okolo 225 000 km.s=1

Zobrazení optickými soustavami
Světlo je pro člověka zdrojem informací. Abychom je mohli lépe vnímat potřebujeme optické přístroje. Jedním z nich je i lidské oko, ve kterém probíhá děj, který označujeme jako zobrazování. Dále je to dalekohled, mikroskop, videokamera a další vytvářejí obrazy předmětů na základě zákonů optiky. Funkce těchto přístrojů je založena na jednoduchých obecných principech paprskové optiky.

Optické zobrazení
Optická soustava je uspořádání optických prostředí, které mění směr chodu paprsků. Postup, kterým získáme optické obrazy bodů, se nazývá optické zobrazení.
Svazek paprsků vystupující z optické soustavy může být nejen sbíhavý, ale i rozbíhavý. V případě sbíhavého paprsku vzniká v průsečíku paprsků skutečný (reálný) obraz, který lze zachytit např. na stínítko, fotograf. film.
Vytváří-li optická soustava rozbíhavý svazek paprsků, není možné zachytit obraz daného bodu na stínítko a skutečný obraz nevzniká. Obraz lze ale pozorovat okem, protože oční čočka mění rozbíhavý svazek na sbíhavý. Obraz pak pozorujeme v průsečíku, který vznikne zpětným prodloužením rozbíhavých paprsků. V tomto případě vzniká zdánlivý (neskutečný obraz).

Světlo je pro člověka zdrojem informací. Abychom je mohli lépe vnímat potřebujeme optické přístroje. Jedním z nich je i lidské oko, ve kterém probíhá děj, který označujeme jako zobrazování.

Hodnocení referátu Optika

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  7. červen 2008
  8 554×
  399 slov

Komentáře k referátu Optika

Anonym
Nudne to sice je ale naucil jsem se z toho na 1 dekuji
Anonym
Díky moc díky vám budu mít z Fyziky 1
Lucka
Přidala bych ještě nějaký ten obrázek.
anonym
Moc zdlouhavé!!!!! Ale jinak celkem pěkné.
pavel
nic lepsiho neumis
pavel
je to nudny