Fosilie – tvarově zachované zbytky organismů nebo stop po jejich činnosti v horninách vzniklých v geologické minulosti, starší než holocenní, které prošly procesem fosilizace. Podle stupně a způsobu zachování se rozeznávají dva základní druhy zkamenělin: 1. pravé zkameněliny představující zbytky organismů, u nichž se zachovaly bez podstatnějších chemických změn alespoň některé původní části těl (např. schránky, kosti, zuby). Jsou to zejména zkameněliny geologicky mladé, z třetihor a čtvrtohor. 2. zkameněliny, které v širším slova smyslu vznikly tím, že většina odumřelých zbytků fosilních organismů prošla intenzívní chemickou přeměnou, při níž byla vyloužena původní stavební hmota; po organismech se zachoval pouze plastický nebo plochý obraz (obtisk). Jsou to zejména zkameněliny geologicky starší, z prvohor a druhohor.
Procesy vedoucí k zachování odumřelého organismu nebo jeho části. Hlavním předpokladem fosilizace je rychlé uzavření organického zbytku sedimentem, vhodný chemismus prostředí a mechanická i chemická odolnost organického zbytku. Pro fosilizaci je vhodnější prostředí vodní (moře, jezera), kde dochází k rychlejšímu zakrytí organického zbytku než na souši. Fosilizací jsou proto lépe dokumentovány organismy vodní, zejm. mořské. Živočichové s masivními krunýři, schránkami nebo s pevnými mohutnými kostrami odolávají mechanické destrukci lépe než živočichové subtilní, bez pevných tělních součástí. O některých vyhynulých druzích jsou proto nedostatečné nebo žádné informace.
20. březen 2008
5 390×
202 slov
