Zkameněliny

Zkameněliny čili fosilie jsou zkamenělé zbytky případně otisky organismů či stopy po jejich životě uchované v usazených horninách. Zkameněliny jsou nenahraditelné doklady vývoje života na Zemi. Na rozdíl od živých organizmů se nerozmnožují, jejich stav je konečný. Jsou postupně likvidovány přírodními silami i lidskou činností. Proto zasluhují zákonnou ochranu. Mnohé ze zástupců této pradávné vegetace můžeme nalézt na zeměkouli ještě dnes. např.trilobity (Dalmanitina proeva, Stenopareia panderi, Marholithus ornatus, Actinopeltis globosa, Flexicalymene inercta, Chlustinia keyserlingi, Eudolanites, Eccoptochile), ramenonožce(Aegiromena aquila aquila, Petrocrania absoleta, Dedzetina atd.), jablovce (Aristocystites bohemicus, Codiacystis bohemica), mlže (Ctenodonta, Synek), plže, konulárie, hyolity, mechovky, karpoidy, terčovce, graptolity a jiné druhy zkamenělin. Aby se vytvořila tak nádherná díla,potřebovala k tomu příroda ušlechtilé materiály, jíl a vodu. Dále pak i patřičné prostředí a příznivý sled okolností. Jemné částečky usazenin vytvořené erozí se pomalu ukládaly na dno moře, bažiny nebo řeky. Rostlina utržená přívalem vody na nich spočinula uvězněná v bahnitém obalu bez přístupu kyslíku. Miliony let se pak na ni ukládala vrstva za vrstvou částečky nerostů nebo rozkládající se organické hmoty. Rostlina se dostávala stále hlouběji. Teplota a tlak přeměnily vrstvu jílu i rostlinu v něm uzavřenou v kámen. Ten se později působením eroze dostal znovu na povrch. Zkameněliny lze někdy sbírat přímo na zemi, většinou však je najdeme v přirozených nebo umělých odkryvech - v roklích, skalnatých březích, hlavně ale v pískovnách, hliništích a lomech. Jsou to místa, kde je nutno dbát opatrnosti a kam by měli lidé chodit minimálně ve dvojicích a dodržovat pravidla bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že paleontologické lokality jsou často na nepřístupných a opuštěných místech. Ne všechny zkameněliny se dají snadno sbírat pouhou rukou. Drobnější, které vyvětrávají z horniny, sbíráme pinzetou. Zde jde jen o to, aby pinzeta zkamenělinu nedrtila. Obvykle je výhodnější nabrat větší vzorek rozpadlé horniny, vyplavit jej a teprve potom vybírat zkameněliny