větě jednoduché :
I . Čárkou se oddělují složky několikanásobného větného členu tj. větné členy ve vztahu souřadnosti,nejsou – li spojeny spojkami a,i,ani,nebo,či s významem prostě slučovacím.Jednotlivé složky takového několikanásobného větného členu jsou :
1 . přiřazeny k sobě bez spojek :
Např.: Mluvil pomalu,klidně,s pečlivou výslovností.
2 . spojeny různými spojovacími výrazy :
Např.: To je věc těžká,ba nemožná.
3 . spojeny dvojitými spojovacími výrazy :
Např.: Vyniká jak svědomitostí,tak houževnatostí.
Pokud spojky a,i,ani,nebo,či vyjadřují jiný význam než pouhé sloučení,píše se před nimi
čárka; např. Kouření je drogová závislost,a ne pouhý zlozvyk.
Čárkou se neoddělují :
a) složky několikanásobného větného členu spojené spojkami a,i,ani,nebo,či s významem slučovacím : Dnes ani zítra nemohu přijít;podobně též jsou-li výrazy připojeny slučovací spojkou a ve spojení s vytýkacími příslovci nebo částicemi a také,a rovněž,a zároveň i aj.;např. Publikace podává popis,výklad a také hodnocení dynamických společenských procesů.
b) členy ustálených spojení,jako křížem krážem
c) přívlastky postupně rozvíjející,např. světová hokejová družstva.
d) nesouřadná,i když stejnorodá příslovečná určení,např. letos v zimě.
e) údaje místa a času v datech,např.; V Praze 9. května 1985.
II . Čárkou se oddělují větné členy i jiné výrazy jen volně připojené nebo do věty vložené.
1 . Závazně se odděluje
a) výraz který tvoří s členem předcházejícím volné přívlastkové spojení.Je k němu buď prostě přiřazen,nebo je přístavkový vztah vyjádřen výrazem spojovacím.Do přístavkového spojení vstupuje jako jeho druhá složka slovo nebo spojení,které označuje
aa) stejnou skutečnost jako předcházející člen : např. Maminka chudák,zůstala na
všechno sama
ab) výčet toho,co předcházející člen označuje souhrnně :
Např.; Jenda,Mařka a Pepík.
ac) shrnutí toho,co bylo v předcházejícím členu vypočteno :
Např.; Vagony jsou určeny k přepravě uhlí,rudy,štěrku,prostě sypkých substrátů.
ad) část celku označeného předcházejícím členem,která je uvedena jako příklad,hlavní
složka atp.:
Např.: Ve vodách,zejména v moři,se vznášejí miliony drobných živočichů.
b) osamocená část výpovědi : ta je
ba) ve větě zastoupena zájmenným výrazem :
Např.: On neměl nikdy dost,ten chamtivec!
bb) k větě připojena výrazem spojovacím :
Např.: Rodiče nám pomohly,ale neochotně.
c) vokativ
Např.: Děti,pomozte babičce.
d) volný přívlastek,vyjadřuje se nejčastěji přídavným jménem ,někdy infinitivem :
Např.: Okouzleně hleděl na Hradčany,kralující pražskému panoramatu.
e) volný doplněk,vyjádřený podstatným jménem ve 4.pádě nebo v 1.pádě :
Např.: Na kameni sedí pěnkava,hlavičku na stranu.
f) citoslovce :
Např.: ach,jak je tu krásně!
2 . Některé členy je možné čárkou oddělit,chápe-li pisatel informaci,kterou výrazy přinášejí,jen jako doplňující,dodatečně připojenou atp. zejména jde-li o výraz bohatěji rozvitý nebo rozšířený.Čárkou lze tedy oddělit :
a) vsuvku,pokud si uchováme větnou povahu :
Např.: Zašlete nám(,)prosím(,)svůj nejnovější ceník.
b) doplněk vyjádřený
ba) přechodníkem :
Např.: Zanechav za sebou doširoka otevřené dveře(,)vyšel do polí.
bb) příčestím nebo jmenným tvarem přídavného jména :
Např.: Požehnáním přátel provázená,odjela na venkov.
c) dodatkově připojený větný člen :
Např.: Tatínka vzali četníci,kvůli letákům.
29. září 2007
11 995×
498 slov
