Vývoj slovní zásoby, obohacování slovní zásoby češtiny

Věda, která se zabývá slovní zásobou, se nazývá lexikologie. Slovní zásoba = souhrn slov určitého jazyka (spisovných i nespisovných), je zachycena ve slovnících (lexikonech). Slovní zásoba češtiny obsahuje kolem milionu slov. Slovní zásoba se dělí na:

  • Aktivní – slova, která běžně používáme (5 – 10 tisíc slov)
  • Pasivní – slova, kterým rozumíme (asi 40 tisíc slov)

Mezi spisovná slova patří slova neutrální, hovorová, knižní, odborná, básnická(poetismy) Nespisovná je obecná čeština, nářečí, slangová, argotická.

Obohacování slovní zásoby – některé výrazy zanikají, jiné se vytvářejí – související např. s rozvojem techniky. Celkově slov a slovních spojení přibývá. Způsoby obohacování:
Změnou významu slov (jádro – atomu)

Tvořením sousloví = ustálená slovní spojení, víceslovná pojmenování, které mají význam slova jednoho. Ve větě tvoří významový celek, nelze některé ze slov nahradit synonymem. Druhy sousloví:

  1. substantivní – podstatný znak je jméno (základní škola, kyselina sírová)
  2. slovesná (dávat pozor, vrhat koulí)
  3. příslovečná (tváří v tvář)
  4. rčení – ustálené spojení s obrazným základem (černé na bílém)
  5. ustálená přirovnání (silný jako lev)
  6. pořekadla – lidový původ, bez mravoučné tendence (Koupit zajíce v pytli)
  7. Přísloví – lidový původ, mravoučná tendence (Kdo jinému jámu..)
  8. výroky významných osobností (Kostky jsou vrženy – Caesar)

Přejímáním slov z cizích jazyků (software, marketing, business)

Tvořením nových slov – nová slova na základě již existujících vznikají 3 hlavními způsoby:

  1. odvozování(derivace) – tvoření slov s novým významem pomocí předpon, přípon, popřípadě koncovek (nazývají se slovotvorné prostředky). V češtině je to nejběžnější postup( město-městečko-předměstí).
    Základové slovo – slovo, od kterého je jiné slovo odvozeno.
    Kořen je část slova společná všem příbuzným slovům(les – lesní, lesnatý, zálesí..) Skupina slov se stejným kořenem se nazývá slovní čeleď.
    Koncovka je ta část slova, která se mění při skloňování nebo časování.
    Kmen je část slova zbývající po oddělení koncovky.
  2. skládání(kompozice) – spojování dvou a více slovních základů – vznikají složeniny. Časté např. v němčině, pro češtinu ne příliš vhodné. Složeniny mohou být 4 typů:
    • slučovací (kopulativní)– vyskytuje se u podstatných jmen, platí vztah souřadnosti(lesostep)
    • určovací (determinativní) – vztah podřadnosti, 1 složka závislá syntakticky na druhé (velkoměsto)
    • vazebné (rekční) – vztah podřadnosti u slovesné vazby (vodovod – vede vodu, málomluvný)
    • predikační – hromobití – hromy bijí (podmět + přísudek)
  3. Zkracováním – např. ČEDOK, ČR, AMU, UNESCO

Hodnocení referátu Vývoj slovní zásoby, obohacování slovní zásoby češtiny

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. prosinec 2007
  9 941×
  368 slov

Komentáře k referátu Vývoj slovní zásoby, obohacování slovní zásoby češtiny