Vzájemný vztah slov:
- slova souznačná, pojmenovací prostředky vztahující se k témuž předmětu nebo jevu.
- absolutní (naprostá) synonyma – jejich význam je zcela totožný, je jich málo
zde – tady, chlapec – hoch
- částečná synonyma – liší se určitými významovými rozdíly
- významově jsou si jenom blízké
žádat, prosit, žadonit, škemrat, žebrat
- pomocí synonym vyjadřujeme stupeň intenzity
práce – námaha – dřina - robota
smělý – drzý – nestoudný
- slova cizího původu - jsou častěji používány, znějí vznešeněji
- často hanlivý význam, tábor – lágr, chutnat – šmakovat, umývadlo – lavór,hostinec - restaurant
- synonyma souslovná – ve frazeologických obratech
dobré bydlo – blahobyt, zbyla na ocet – neprovdaná
V umělecké lit. se synonyma žádají, vytvářejí pestrost textu, v odborné lit. zabraňujeme synonymům, protože je vyžadována jednoznačnost, přesnost.
- podobně znějí, ale znamenají něco jiného
- slova podobného znění, je mezi nimi pouze zvuková podobnost
- jsou málo běžná, proto se zaměňují, často slova cizího původu
- záměna slov způsobí neadekvátní neboli nepřiměřenou reakci nebo může působit trapně.
požití – použití, skromný – skrovný, adaptovat (přizpůsobit) – adoptovat (osvojit, přivlastnit)
- slova opačného (protikladného) významu, v nichž jeden člen předpokládá druhý
černý – bílý (absolutní)
pohyb – klid (absolutní)
- tyto pojmy jsou v naší mysli pevně spojeny, automaticky si vybavíme protiklad.
- Užití antonym v ironických vyjádřeních – Ty jsi ale hrdina – myslíme pravý opak
- v eufemistických vyjádřeních (eufemie-zjemnění) – On je slepý. On je nevidomý.
- ve frazeologických spojeních – Přišli tam staří mladí – všichni.
- slova souzvučná, jsou podobná slovům mnohovýznamovým (hranice někdy není pevně dána)
Slova mnohovýznamová – vždy jedno slovo s významem základním a jinými druhotnými (jsou motivovaně odvozeny)
Homonyma – jedná se o slova dvě, která mají úplně jiný původ.
- neexistuje vnější podobnost ani souvislost – jenom náhodně stejně znějí = slova souzvučná
Klika = 1)držadlo otvírání a zavírání dveří - čeština
2)z němčiny štěstí – To je ale klika
Kolej = 1) místo pro dopravu (česky)
2) z latiny – ubytovna vysokoškolských studentů
- příbuznost nenajdeme ani u některých českých slov
ovčí vlna X mořská vlna
vinný hrozen X stal se vinným.
- vznikají slovní hříčky, katambury – Růže na stole ta. Růže stoletá.
Homofóny – homonimie se projeví v mluvené řeči – správa – zpráva, slepíš – slepýš
Homografy – projeví se v psaném projevu, panický stud, panický útěk
- jedno slovo může mít dva i více významů
- význam zjistíme z kontextu (situace když to máme napsané, řeč psaná) nebo z dané promluvy
- nejvíce příkladů uvádějí přední české slovníky – Slovník spisovného jazyka českého
Nejvíc významů ve slovníku: hlava, koruna, noha, ruka
Význam může být: 1) Základní (jazyk – orgán v dutině ústní)
2) Druhotný a) přenesení metaforicky (vnější) – jazyk u boty
b) přenesení metonymicky – soubor vyjadřovacích prostředků, nástroj dorozumívání.
3) Okrajový
sloveso „puknout“ – okraj. význam jako neuspět u zkoušky, řečeno slangem
slovo „hra“ 1) činnost, která má pobavit
2) sportovní význam
3) divadelní hra = drama
4) hra na nějaký nástroj
5) jedná se o nekalou hru, mám nečestné úmysly, okrajový význam
Slova jednoznačná neboli jednovýznamová
- v jazyce jsou zastoupena velice málo
1) odborná slova – příčestí minulé
2) některá slova běžné slovní zásoby – studovat.
3) vlastní jména – Praha, Hořice
4) číslovky určité – jedna, dvě, tři
5) slova zvukomalebná, onomatopoická „žbluňk“ „prásk“
1. srpen 2008
17 183×
551 slov
