Život a dílo klasika české hudební tvorby Bedřicha Smetany (1824-1864) jsou úzce spjaty s Mladoboleslavskem. Již jako devatenáctiletý absolvent plzeňského gymnázia navštívil v srpnu roku 1843 Mladou Boleslav a strávil zde několik dnů v rodině inspektora kamerálního úřadu K. Koláře, do jehož šestnáctileté dcery Kateřiny se zamiloval. Teprve v roce 1849 dovolily hmotné poměry začínajícímu umělci, aby s Kateřinou uzavřel manželství.
První roky v Praze přinesly Smetanovi zejména finanční starosti, a tak s povděkem přijal místo domácího učitele hudby v rodině Thunů na jejich panství v Benátkách nad Jizerou. Z tohoto období jsou doloženy i návštěvy mladého Smetany na zámečku Bon Repos u Lysé nad Labem i v myslivně na Chloumku, kde se stal lesním jeho bratr Karel.
Následný Smetanův pobyt ve švédském Goteborgu uzavřel nešťastný rok 1859, kdy Smetana ovdověl. A bylo to opět Mladoboleslavsko, kam Smetana, známý již dirigent a skladatel utíká se svou šestiletou dcerou Žofií před smutným osudem. Léto toho roku strávil opět u bratra v chloumecké myslivně, podruhé se tu setkal s tehdy devatenáctiletou Betti Ferdinandiovou, která se o rok později stala jeho druhou manželkou.
Po návratu z opětovného pobytu ve Švédsku se Smetana plně zapojil do víru uměleckého života v Praze. jeho styky s boleslavským krajem však pokračovaly. V roce 1862 pobýval u hraběte Rudolfa Thurn-Taxise na zámku v Niměřicích a 6. července téhož roku koncertoval v sále U zlatého věnce v Mladé Boleslavi ve prospěch stavby Národního divadla. při svém pobytu v Ml. Boleslavi bydlel Smetana u své sestry Františky, hospodyně kněze Nečáska, v Železné ulici. V tomto domě, který dnes již nestojí, zemřela v roce 1864 Smetanova matka Barbora a byla pohřbena na místním hřbitově u sv. Havla.
V té době byl Smetana na vrcholu své hudební dráhy: dokončil operu Braniboři v Čechách, pracoval na tvorbě Prodané nevěsty, byl sbormistrem pražského Hlaholu, dirigoval a komponoval. V červnu roku 1865 přijel Smetana na pozvání Karla Mattuše, předsedy pěveckého spolku Boleslav, opět do Mladé Boleslavi, aby se zúčastnil slavnosti rozvinutí nového spolkového praporu. A když se Smetanova dcera Žofie provdala za lesního kontrolora Josefa Schwarze a mladá rodina pobývala zprvu na Ovčárnách a později v Jabkenicích, skladatelovo pouto s Mladoboleslavskem se ještě více utužilo.
Pak však nastaly tragické chvíle skladatelova života, nejtěžší choroba, která může postihnout člověka,který svůj život zasvětil hudbě. V červenci 1874 ohluchl na pravé ucho, 20. října úplně. Jeho kapelnický plat byl zastaven, na penzi neměl nárok, finanční situace rodiny byla svízelná. Tehdy přijal Smetana pozvání své dcery a s celou rodinou se přestěhoval 3. června 1875 do jabkenické myslivny.
V tichu lesů a rybníků vznikly nezapomenutelné melodie oper Hubička, Tajemství a Čertova stěna, kvartet Z mého života, symfonická báseň Má vlast, z oken jabkenické myslivny zazněly radostné České tance, Večerní písně, Z domoviny, klavírní cyklus Sny a mnoho dalších. V roce 1879 navštívil Smetana opět Mladou Boleslav u příležitosti uvedení Prodané nevěsty a byl jmenován čestným členem pěveckého spolku Boleslav. ve skrytu duše však mistr toužil znovu se zapojit do pražského hudebního života, jak se o tom zmiňuje v korespondenci s přáteli. A tak jak ubývá Smetanovy sil, z oken myslivny se z jeho klavíru vytrácejí jásavé akordy a jako inspirace ustupuje do pozadí i zdejší krásná příroda. 20.dubna 1884 byl převezen do ústavu choromyslných v Praze, kde 12. května téhož roku zemřel.
Mladoboleslavsko od nepaměti ctí smetanovskou tradici. Jabkenická myslivna byla v nedávné době zrekostruována a opět zpřístupněna je muzejní expozice o životě a díle muže, který se stal zakladatelem české národní hudby. Každoročně je tu také pořádán festival „Smetanovy Jabkenice“ ,na který se sjíždějí amatérské i profesionální soubory, aby vzdaly hold jeho památce. V jabkenické oboře je veřejnosti přístupná tvz. Smetanova stezka, která přináší nezapomenutelný zážitek.
28. prosinec 2012
6 496×
614 slov
