Claudio Monteverdi

(1567-1643)

Ačkoli opera vznikala zásluhou celé řady tvůrců, sdružených na konci 16. století kolem tzv. florentské cameraty , přesto se stal jejím pravým mistrem teprve Ital Claudio Monteverdi(1567-1643).

I on podlehl dobové touze přiblížit se co nejvíce antickému dramatu. V hudbě to byl ovšem úkol těžký, neboť nikdo neznal původní antickou hudbu, o kterou by se skladatel mohl opřít. Avšak i chiméra byla inspirací. Monteverdiho genialita spočívala v tom, že autor- ač vynikal i ve slohu polyfonním-dokázal rozvinout nový hudební styl, který právě v opeře prokázal mimořádnou životnost. Východiskem nového slohu se stala tzv. monodie, harmonicky cítěná melodie, doprovázená souborem hudebních nástrojů. V novém způsobu kompozičního myšlení se otvíral prostor i pro uplatnění prvků, převzatých z lidové hudby.

Claudio Monteverdi byl synem lékaře. Podle dobové kresby byl statné postavy, měl mohutné, podlouhlé tváře s hustými černými vlasy a vousem, celá jeho bytost jakoby vyzařovala umělcovu houževnatou vůli, energii a pronikavého ducha. Od roku 1590 působil skladatel ve dvorní kapele v Mantově, v jejím čele potom stanul, a v Mantově také poprvé scénicky realizoval svou mimořádně úspěšnou operu Orfeus. Ideál, jenž mu tanul na mysli v souvislosti s antickým dramatem, zde dokonale vyjádřil. Příběh o lásce Orfea a Eurydiky, v němž jeho hrdina při hledání ztracené lásky byl přiveden až do podsvětí, poskytl skladateli východisko pro vyjádření celé škály citů a dějových momentů zcela novým způsobem. V opeře se střídají dramatické recitativy s áriemi a sborovými scénami, jednotlivé akty mají svou prokomponovanou architekturu. Druhou autorovou operou z mantovského období byla Ariadna , z ní se zachovalo jen nesmírně působivé Lamento , známé jako Nářek Ariadnin.

Ani Monteverdimu se nevyhnuly takřka tragické starosti. Když jeho syn byl po několik měsíců žalářován a týrán nejsvětější inkvizicí za četbu zakázaných knih, musel skladatel vynaložit hodně společenského vlivu a peněz, aby ho zachránil. Sám se pak nechal vysvětit na kněze.

V roce 1603 se stal ředitelem kůru sv. Marka v Benátkách. Přesto nadále komponoval pro šlechtické dvory a divadelní scény opery a balety, nevyhýbaje se ani tvorbě kantát a madrigalů. Monteverdiho předností byla dovednost rozlišovat historické styly hudby podle potřeb dobové praxe. Jak jeho kompoziční vývoj probíhal, naznačují nejlépe sbírky madrigalů, jich Monteverdi zkomponoval neuvěřitelné množství. Mezi nimi nejvíce vynikají Madrigaly válečné a milostné .

Tehdejší Benátky doslova žily operní hudbou, spousta scén byla přístupna i veřejnosti. Tato divadla si žádala nová a nová operní díla. Mezi soudobými skladateli Monteverdi dominoval se suverénní jistotou , ale většina jeho hudebně dramatických děl je nezvěstná. Přesto to, co se zachovalo, například opery Odysseův návrat a Korunovace Poppaey z počátku 40. let 17. století, reprezentuje skvostná umělecká díla, která neztrácejí dramatickou životnost až do dnešní doby.

Hodnocení referátu Claudio Monteverdi

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  6 147×
  437 slov

Komentáře k referátu Claudio Monteverdi