Georg Friedrich Händel a baroko

Barokní hudba - evropská hudba 17.a 18.stol. Představuje ucelenou slohovou epochu. Na rozdíl od renesance se vyznačuje vyhraněním rozdílu mezi vokální a instrumentální hudbou a konečným prosazením dur - mollového systému. Baroku, jako ucelenému stylu předcházela benátská škola, která jako první emancipovala orchestr. Představitelé z Florencie J. Perri a G. Caccini se původně snažili oživit antickou operu, ale povedlo se jim přitom vytvořit monodii (doprovázená monodie - hudba s jednou vedoucí melodií a harmonickým doprovodem, vyhranila se kolem 1600, jako reakce na předcházející epochu vokální polyfonie). Tento sloh se uplatnil i v 1.pol.17.stol. v nové podobě kantáty, oratoria, sonáty… První mistr baroka v Itálii byl Claudio Monteverdi. Ten dovedl k dokonalosti zejména operu. Ta byla v Itálii té doby velmi oblíbená (benátská opera, neapolsá opera). Také ve Francii se těšila oblibě, tam mimo to vznikl balet (J.B. Lully, J.Ph.Rameau). Také oratorium značně vzkvétalo v Itálii až ke svému vrcholnému období v Německu (G.F. Händel, J.S.Bach). Významný vývoj ke stavebné semknutosti a velkorysosti prodělaly také instrumentální útvary: triová sonáta, concerto grosso, sólový koncert a sinfonia.

Současně s monodií se vyvíjela i instrumentální polyfonie. Opět nejmonumentálnější skladby jsou od autorů J. S. Bacha a G.F. Händela. Pro klávesové nástroje se rozvíjely skladby typu fugy a passacaglie, jež brzy přešly i k jiným hudebním odvětvím. Značnou důležitost měla i tokáta (pro klávesové nástroje) a na základě společenských tanců se vyvinula suita.

V období baroka se také dále rozvíjí hudební nástroje. Většina dnes užívaných nástrojů je zdokonalena. Přineslo s sebou rozšíření výrazových schopností hudby až po minuciézní přírodní a jinou drobnokresbu.

České baroko bylo v důsledku neutěšených pobělohorských poměrů opožděno. Nejvýznamnějšími zjevy jsou v 17.stol A. Michna, P. Vejmanovský, ve vrcholném baroku v 18.stol. J.D. Zelenka, B.M.Černohorský, F.V.Míča, J.Seger…

Georg Friedrich Händel - (1685 Halle - 1759 Londýn).

Německý skladatel, jeden z vrcholných představitelů baroka a evropské hudby vůbec. V Halle studoval práva. Roku 1702 se stal varhaníkem v Kreuzkirche v Halle, 1703 - 1707 působil v Hamburku, v městské opeře, pro kterou napsal 4 opery. 1707 -1710 cestoval po Itálii, byl v Benátkách, Florencii, Římě, Neapoli). Osvojil si zde italský oratorní a i instrumentální sloh, měl zde velké úspěchy jako skladatel i jako klavírní virtuos. Po přechodném působení v Hannoveru jako kapelník, žil od roku 1712 trvale v Londýně - kromě pobytu na zámku vévody Chandose). Stal se zde největším mistrem italské opery seria. Mezi lety 1720- 37 založil tři operní společnosti, které ale po počátečních úspěších ztroskotaly. Potom se až do svého oslepnutí (1751) věnoval tvorbě oratorií, která byla horlivě přijata anglickou buržoazií, neboť v nich viděli vyjádření jejich myšlenek.

V celé své tvorbě zůstal věrný italské opře seria - napsal jich 42, dosáhl jejího vrcholu individualizací jejích hrdinů, jedinečnou melodickou a orchestrální propracovaností a dramatičností. Tímto nastolil směr, kterým se ubírala klasicistní operní hudba. Vrcholné opery : Rinaldo, Radimisto, Ottone, Giulio Cesare, Tamerlano, Rodelinda, Adameto, Poro, Ezio, Orlando Furioso, Alcina, Xerxes, Deidamia. Přspěl k rozvoji anglické sborové hudby : Tadeum A Jubilate (k oslavě Ultrechtského míru), Óda na narozeniny Královny Anny, slavné Chandosské anthemy. 12 orchestrálních kantát představují vrchol anglikánské církevní hudby - Korunovační anthem, monumentální Dettingenské Tadeum.Zralá Händelova oratorní tvorba obsahuje 22 oratorií. Jsou zde zastoupena oratoria typu sborových oper (Semele, Hercules, Zuzana, Theodora, Alexander Balus, Josef a jeho bratři), sborové kantáty (Alexandův svátek, Óda na den sv. Cecílie, L´Allegro, il Pensiroso ed il Moderato, Příležitostné oratorium, Triumf času a pravdy). V těchto dílech se často objevuje myšlenka humanismu, s jehož ideály Händel souhlasil. Vrcholná, monumentální dramata s velkou účastí sboru: Debora, Athalia, Saul, Izrael v Egyptě, Samason, Belsazar, Juda Makebajský, Josue, Jefta). V epicky koncipovaném Mesiáši stmelil Händel nejrozličnější sborové techniky, nový sborový sloh velké výrazové síly, plastické obrazovosti, hudební plnosti, slavnostního lesku a barokní monumentality.

Instrumentální tvorba patří k té méně významné v Händelově odkazu. Nejvýznamnější jsou koncerty: pro orchestr (Vodní hudba, Hudba k ohňostroji), 6 hobojových koncertů (concerti grossi op. 3), 12 concerti grossi pro smyčce, varhaní koncerty, triové sonáty, sólové sonáty pro flétnu, hoboj, housle, geberální bas, 4 sbírky klavírních skladeb…

Hodnocení referátu Georg Friedrich Händel a baroko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 536×
  676 slov

Komentáře k referátu Georg Friedrich Händel a baroko