Počátky hudby

Pravěk a exotické kultury - nejstarší přímé doklady pravěké hudby jsou dochované nástroje. Střední paleolit jistě již znal lomozné údery kamenů, kostí a dřev a dokonce i kostěný či dřevěný fičák. V mladším paleolitu se již objevuje i píšťala s hmatovými dírami, postupem doby i příčná flétna a šalmaj. Základní převrat přináší s sebou až doba bronzová užitým materiálem při výrobě puklic, zvonů, kovových rub a rohů. Vznikaly též již první strunné nástroje: Harfy lyry, citery a loutny. Kromě nástrojů již určitě daleko dříve užívali lidé hlas, při zpívání. Nejsou ale dochované žádné důkazy nebo svědectví.

Hudba byla v pravěku projevem nikoliv uměleckým, jako nyní, ale spíše magickým. Zpěvem se lidé snažili ovlivnit temné kouzelné síly, přírodní úkazy, zabránit pohromám, zdar při lovu… Nejstarší doklad o tom pochází z paleolitu v jeskyni "Tří bratří" - jižně od Toulouse ve Francii. Při hromadném zpěvu se také vytřiďovala osoba, která měla za úkol synchronizovat zpěv - dirigující.

Se stoupající vyspělostí kultury pochopitelně stoupala i úroveň hudby. Poměrně dobře jsou známé čínská kultura, západoindická a také arabsko - perská. Mezi sebou se sice jejich vzájemné styly liší, ale celkově mají podobnou úlohu ve společnosti. Místo prostých fyziologických reakcí nastupuje vnitřní prožívání a estetické hodnocení.

Starý orient - v Egyptě a Mezopotámii má hudba podobné postavení již jako ve výše zmiňovaných exotických kulturách: Magický ráz, je spjatá s bohoslužbou. U těchto zemí však také není mnoho historických podkladů, a tak se můžeme mnohé pouze domnívat.

Židé - ani od nich se nedochovaly notované památky. Výtvarná svědectví totiž pochází až z pozdější doby. Bible a talmud nám ale podávají četné zprávy o významu hudební tvorby. Dovídáme se o hudbě ve školách prorockých, o slavné době Davidově a vlastně o všech významných událostech až do příchodu Římanů. Bohatou sbírkou náboženských písní jsou žalmy. Patrně se zpívaly trojím způsobem: střídáním dvou sborových skupin - způsob antifonický (protihlasý), nebo sborista střídající se sborem - způsob responsoriální, nebo se na úvodu objevila antifona (ve smyslu předzpěvu) a pak byly recitované části. V chrámech se také pěstovala hudba nástrojová.

Řecko - obyvatelé Řecka byli velmi hudební. Celý jejich život byl prostoupen hudbou. Jejich náboženství připisuje vynález hudby bohu Apollónovi. Slovo - v tolika řečích ujaté - múziké se odvozuje od Apollónových služek - múz. V řecké mytologii se často objevuje zázračná síla hudby (Orfeus).
Řeckou hudbou vlastně začínají evropské dějiny hudby, přestože ještě ani zde nejsou známy všechny prameny. Skladeb se dochovalo velice málo. Našemu cítění nejsou ale tak blízké, jako třeba řecké stavitelské umění. Velmi silně ale působí jejich myšlení o hudbě.

Výhradní řecké nástroje byly kythara (s lyrou) a aulos. Kythara a lyra byly nástroje strunné a drnkací. Aulos byl dvouplátkový šalmaj, tedy předchůdce hoboje. Harfa byla uplatňována v domácnostech k tanci. Z dechových nástrojů byla velmi oblíbená Panova píšťala.Dalším řeckým vynálezem jsou varhany (Ktesibos, asi 3 stol. př. n. l.) , u nichž se vzdušný proud reguloval vodním tlakem (odtud název hydraulické varhany). Důležitosti pak neměly trubky salphix a keras, ani bicí nástroje.

Význam mají řecké lidové písně, které šířili Aoidové - ke slávě bohů, šířili také velké epické básně (Iliada a Odyseus). Zpěvní hru právě doprovázela hra na lyru, nebo aulos. Později se umění ovládat tyto nástroje vypracovalo až k virtuózitě. Díky ní se od 6. stol objevuje i hudba programní. Velké řecké divadelní hry jsou samozřejmě také doprovázeny hudbou.

Řím - jako součást hellénistické kultury přešla řecká hudba do Říma, kde se dál obohacovala. Složka této hudby se již ale tolik neuplatňovala v dramatických dílech, ale především v menších útvarech, satirického ražení - v intermezzech. Později plnila při pantomimě úlohu podobnou jako má dnešní baletní. Vděčné pole zaujímala kytharodie - nauka hry na kytharu. Podobně jako v Řecku měla i v Římě hudba dobré sociální postavení.

Z Říma se již dochovaly některé notace, např.:
Zlomek prvního stasimonu z Euripidova Oresta
Zlomky dramatických textů
Dva hymny na boha Apollóna
Skolion na Seikliově náhrobku
Dva Mesomedovy hymny

Hodnocení referátu Počátky hudby

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  12 798×
  630 slov

Komentáře k referátu Počátky hudby

Filoména
moc díky =)
člověk
Tento referát je dobrý. Na internetu jsem nic podobného nenašel. Sice v něm jsou nějaké chyby v textu, ale jinak je dobrým zdrojem informací.
eliška
ahoj,hledám referat na počátky více hlasů hledám už 2 hodiny nic nemůžu najít děkuji když odepíšete. :)
kritizacka
mno jde to mam lepsi blog cha cha takze bys ses mel nebo mela zlepsit NULO!!!!!!!!!
BáŮ
Děkuju moc tomu kdo sem ten referát dal! móc mi to pomohlo! hledala sem tu už dvě hodiny a nemohla sem to najít! ale už to mám a sem velmi spokojená