Sváté Písmo, Jahvovo (Česká výslovnost Jehova, někdy nesprávně nahrazováno slovem Hospodin nebo Pán atd.) inspirované slovo uznávané jako největší kniha všech dob, a to díky své starobylosti, svému celkovému rozšíření, počtů jazyků, do nichž byla přeložena, díky tomu, že je nesrovnatelně vynikajícím mistrným literárním dílem a že je pro celé lidstvo mimořádně důležitá. Bible není závislá na žádné jiné knize a žádnou jinou knihu nenapodobuje. Její hodnota spočívá v ní samotné a slouží ke cti svému jedinečnému Autorovi. Bible se také vyznačuje tím, že spory, které přežila, byly rozhořčenější než spory o jakoukoli jinou knihu, a také tím, že má mnoho nepřátel, kteří jí nenávidí.
Do češtiny se slovo „Bible“ dostalo prostřednictvím latiny z řeckého slova bi-bli´a, jež znamená „knížky“. Toto slovo je odvozeno od slova bi´blos, což je označením pro dřeň stonků zeleného papyru, z níž se vyráběl prvotní druh papíru.
Pisatelé Bible své slova zaznamenávali na materiály, které podléhají zkáze – na papyrus a na pergamen. Většina původních spisů se pravděpodobně již dávno ve starověkém Izraeli rozpadla. Jak se však slova pisatelů Bible zachovala až do dnešní doby ? Brzy potom, co byly napsány originály, začaly být pořizovány jejich opisy. Opisování Písma se ve starověkém Izraeli stalo povoláním. Když přestaly existovat originály, staly se tyto opisy základem pro budoucí rukopisy. Postupné opisování opisů probíhalo mnoho století. Změnil se chybami opisovačů během staletí text Bible zásadně ? Z dokladů vyplívá, že ne. Profesionální opisovači byli své práci hluboce oddáni. Ke slovům, které opisovali, také měli hlubokou úctu. Také byli velmi pečliví. Opisovači používali několik metod křížové kontroly. Nechtěli v textu Bible vynechat ani jediné písmeno, a proto šli tak daleko, že počítali nejen opisovaná slova, ale i písmena, věděli kolikrát se každé písmeno (hebrejské ) abecedy vyskytuje v písmu. Opisovači však nebyli neomylní. Představme si však, že by bylo 100 osob požádáno, aby ručně opsali dlouhý dokument. Nepochybně přinejmenším někteří z těchto opisovačů by udělali chyby. Všichni by však neudělali tytéž chyby. Kdyby jsme si vzali všech 100 opisů a pečlivě je porovnali i my bychom byli schopni rozeznat chyby, opravit je a určit přesný text původního dokumentu i přesto, že by jsme ho nikdy neviděli. Textologové mají nyní k dispozici doslova tisíce rukopisů Bible, takže mohou provádět srovnávající analýzy a jsou schopni rozeznat chyby, určit původní text a zanést potřebné opravy. Když se tedy dnes začteme do některého moderního překladu Bible, máme dostatečný důvod k důvěře, že hebrejské a řecké texty, na nichž je tento překlad založen, překládají slova původních pisatelů Bible s pozoruhodnou věrností. Je možné, že se někteří překladatelé přesně drží původních textů, a jiní tyto texty překládají volně. Někteří překladatelé však záměrně některé texty nebo slova odebírají nebo vkládají, ale je to jen ojedinělé ( přík. Trojice, Boží jméno ).
Bible se skládá ze šedesáti šesti jednotlivých knih od První knihy Mojžíšovy po Zjevení. Třicet devět ze šedesáti šesti knih, tedy tři čtvrtiny obsahu Bible, je známo jako Hebrejská písma; všechny byly původně napsány v tomto jazyce, s výjimkou několika malých úseku, které byly napsány aramejsky. Poslední čtvrtina Bible je známá jako Křesťanská řecká písma; je tak označena proto, že 27 knih, z nichž se tato část skládá, bylo napsáno řecky. Rozdělení Bible do kapitol a veršů není dílem původních pisatelů, ale bylo jako velmi cenná pomůcka připojeno o staletí později. Masoreti rozdělili do veršů Hebrejská písma; potom ve 13. století n.l. bylo připojeno rozdělení na kapitoly. První úplnou Biblí s dnešním rozdělením na kapitoly a verše byla posléze francouzská Bible, kterou vydal v roce 1553 Robert Estienne. Rozdělení na kapitoly a verše je pouze praktickou pomocí ke studiu Bible. V dnešní době byla Bible přeložena do více než 2000 jazyků a byli vytištěny miliony výtisku. Šedesát šest knih Bible společně tvoří jednolité dílo,obě její části se vzájemně doplňují a harmonicky se prolínají a tvoří tak jeden celek i přesto, že se jednotliví pisatelé vůbec neznali, protože Bible byla psána od roku 1513 př.n.l. pisatelem Mojžíšem a dokončena roku 98 n.l. pisatelem Janem. Bible se psala přibližně 1600 let a psalo jí 40 pisatelů. Bible je tedy nyní stará 3500 let. Často jsou hebrejská a aramejská písma označovány jako „Starý zákon“ a Křesťanská řecká písma jako „Nový zákon“. Apoštol Pavel je označuje jako „svaté spisy“ v 2.Timoteovi 3:15. Autor Bible Jehova Bůh použil 40 pisatelů, aby zapsali jeho inspirované slovo jak je to i zapsáno v 2.Timoteovi 3:16 nebo v 2.Petra 1:20,21.
Bible sice není vědeckou učebnicí, ale je vědecky přesná. Například v době, kdy si většina lidí myslela, že země je plochá, prorok Izajáš (přibližně 732 př.n.l.) o ní mluvil jako o „kruhu“. Názor, že země je kulatá, nebyl obecně přijímán ještě tisíce let po Izajášovi.
Obsahem této Knihy knih je zjevována minulost, vysvětlována přítomnost a předpovídána budoucnost. Z toho vyplívá, že autorem Bible může být jedině Ten, kdo od počátku zná konec. Bible začíná tím, že mluví o stvoření nebe a země, a pak přináší stručnou zprávu o tom, jak byla země připravena, aby se mohla stát domovem člověka. Potom je odhaleno skutečně vědecké vysvětlení původu člověka – že život pochází jedině od Životodárce – a tyto skutečnosti může vysvětlit jedině Stvořitel, nyní jako Autor Bible. (1.Mojžíšova 1:26-28; 2:7 ) Zprávou o tom, proč lidé umírají, byl uveden základní námět, který se prolíná celou Biblí, totiž ospravedlnění Jehovovi svrchovanosti a konečné splnění Božího záměru se zemí prostřednictvím Božího Království pod vládou Krista. Bible se také zmiňuje, že prostřednictvím výkupní oběti nás vykupuje z hříchu zděděného od Adama a Evy.
Pro archeology a paleografy je však Bible skutečná pokladnice informací.
Boží slovo pravdy velmi praktickým způsobem osvobozuje lidi od nevědomosti, pověr, lidských filozofií a nesmyslných lidských tradic.
Biblické učení, příklady a nauky jsou pro dnešního člověka velice praktické. Spravedlivé zásady a vysoká mravní měřítka, jež Bible obsahuje, jsou dokladem toho, že tato kniha převyšuje všechny ostatní knihy. Bible nejen odpovídá na důležité otázky, ale poskytuje také mnoho praktických podnětů, jejichž uplatňování by velmi přispělo ke zlepšení tělesného i duševního zdraví obyvatel země. V Bibli jsou stanoveny zásady, podle nichž lze odlišit správné od nesprávného; mohou sloužit jako vodítko k poctivému jednání, k pracovitosti , k čistému způsobu života, i k dobrým vztahům v rodině. ( přík. Matouš 7:12; Přísloví 20:10; 22:22; Efezanům 6:1-4 )
Použita literatura : knihy - Bible, Hlubší pochopení Písma
brožura – Kniha pro všechny lidi
Vydavatelé publikací : Watchtower Bible and tract society of New York
International Bible Students Association Brooklyn
18. listopad 2007
10 774×
1089 slov
Vyplivnul? Nebo vyplývá? Hrubka, která bije do očí z pěti metrů.