Česká próza 20. - 30. let - tendenční proud

Témata tvorby: doznívání války, vznik republiky, oslava vzniku vlasti, sociální, obovy z fašismu, reakce na Mnichov, sudety, protektorát
tendenční proud - aktuelní dění (ideologicky orientované) politické dění, autoři levicově zaměření:
V. Vančura, I. Olbracht, M. Pujmanová, M. Majerová
demokratický proud - politicky neangažovaní spisovatelé:
K. a J. Čapek, K. Poláček, E. Bass
J. Hašek - mezi proudy

Vladislav Vančura (1891 - 1942), pocházel z Opavska (Háje), mládí v Čechách, studoval v Benešově u Prahy, lékařskou fakultu v Praze nedostudoval, seznámil se zde se svojí manželkou, 1921 - založili si spolu lékařskou praxi. Do literatury vstupuje v pol. 20. let jako zralý dospělý člověk s jasnými představami o životě. Neprocházel změnami o smyslu života, byl jeden ze zakladatelů Devětsilu. Kromě literatury se věnuje také filmu, spolupracoval s I. Olbrachtem na filmu Naši furianti, Před maturitou. 1929 - podepsal manifest sedmi spisovatelů. Za války dělal ilegální práce, po heydrichiádě zatčen, vyslýchán a odsouzen ke smrti zastřelením v Kobylisích.
Pekař Jan Marhoul - první román se sociální tématikou, živnostník, z pohledu své povahy půjčuje lidem na úvěr, není natolik silný, aby v konkurenčním boji obstál.
Pole orná a válečná - román, odsuzuje války, vraždění, pásmo příběhů z fronty a ze zázemí, statkářská rodina a jejich zaměstnanci => střet v otázce dvou pohledů na nutnost války nebo nesmyslnost.
Rozmarné léto - novela, optimistické dílo, typické poetistickým nadhledem, jemná kritika maloměšťáka. Hl. postava - plavčík A. Důra, p. lékárník a abbé. Probírají spolu běžné politické události. Využívá komičnosti pomocí patetického jazyka. Poklid městečka naruší příjezd provazolezců Arnoštka a jeho ženy. Všichni se snaží užít si s provazolezkyní. Pí. Důrová se zamiluje do Arnoštka. Poklid do městečka se vrací po jejich odjezdu.
Markéta Lazarová - příběh zařazen do středověku, příběh dvou znepřátelených rodů, obrat nastává ve chvíli, kdy se Markéta zamiluje do zbojníka z druhého rodu a jejich lásky zachraňuje rody.
Obrazy z dějin národa českého - záměr velkého monumentálního cyklu inspirovaného dějinami s uměleckým pohledem. Vycházel z nejmodernějších poznatků, připomíná neslavnější období prokládané povídkami (s historickým podtextem). Nedokončen.
Jezero Ukerere (Viktoriino), drama, příběh s protikoloniálním zaměřením.

Ivan Olbracht (1882 - 1952), vlastním jménem Kamil Zeman, syn spisovatele Antonína Zemana (Antala Staška). Pocházel ze Semil, absolvoval gymnázium a pokoušel se o studia na vysoké škole. Nedokončil ji a později se věnoval novinařině. Byl člen KSČ. Podepsal Manifest 7 spisovatelů => vystupuje ze strany. 30. léta - žije na Ukrajině. Za války pobývá v Jižních Čechách, člen ilegálního hnutí. Po válce je ve správní funkci, národní umělec.
1. období (do r. 1918) - věnoval se beletrii souběžně politické a publicistické za samostatnost, postavami jsou tzv. zlý samotáři - člověk na okraji společnosti, tulák, komediant. Opovrhuje měšťáckou morálkou, touží po svobodě, ze společnosti je vyvržen.
O zlých samotářích - cyklus povídek
Žalář nejtemnější - psychologický, studie člověka, hlavní postava - policejní komisař Mach, tragicky oslepne, začínají se vyjevovat jeho negativní vlastnosti, žárlivost, myslí si, že se k němu chovají sobecky, zajímá ho jen vlastní osud
Podivné přátelství herce Jesénia - psychologický
2. období (1918 - 20. léta) - publicistická díla:
Obrazy ze soudobého Ruska, Devět veselých povídek z Rakouska a republiky
Anna proletářka - příběh dívky, která odchází pracovat do města do rodiny. Nachází zalíbení v dělníku Toníkovi.
3. období (20. léta - 30. léta) - ovlivněná pobytem na Zakarpatské Rusi.
Nikola Šuhaj loupežník - děj se odehrává ve 20. letech 20. st. na Zakarpatské Ukrajině. Nikola je zběh z 1. světové války. Líčená cesta do rodné vsi Koločavy. Žení se s Eržikou. Utíká do hor před četníky. V horách přežívá s bratrem Jurajem. Začínají loupit a okrádat bohaté a chudým dávat. Na Nikolu je vypsána peněžní odměna => je zabit svými přáteli.
Golet v údolí - golet = místo po vyhnání z židovské vlasti

Během války nemohl publikovat svá díla, zaměřil se na adaptaci starších příběhů z českých dějin. Převyprávěl některé legendy (O Kristiánovy z Kosmovy kroniky, z Kroniky české => Ze starých letopisů. Biblické příběhy, bajky (orientální) - O mudrci Bidpayovi a jeho zvířátkách
Dobyvatel - román, dějiny dobytí Mexika. Hlavní postava - Cortéz - španělský dobyvatel. Měl vyvolat analogii s Hitlerem (fašismus). Obyvatelstvo Ameriky se mu brání, poutavě vypráví.

Marie Majerová (1892 - 1967), představitelka prózy v minulém období, pochází z Kladenska
Siréna - příběh 4 generací rodiny Hudců
Havířská balada - volné pokračování Sirény, věnuje se jednomu z rodiny
Dojmy z Americky, Africké vteřiny, Zpívající Čína - publicistické práce
Robinzonka - příběh dívky, která po smrti matky zůstává s otcem, v malém věku má na starost domácnost
Bruno - příběhy malého německého chlapce na české vesnici

Marie Pujmanová (1893 - 1958), pocházela z bohaté pražské rodiny, absolvovala soukromé školy, seznámila se s F. X. Šaldou, vdala se za F. Pujmana - režisér opery ND. Studie o osobnostech naší i světové literatury, původně psala pro všechny noviny, začala se zajímat o práci v textilních továrnách =>
Lidé na křižovatce - trilogie, největší román, navštěvuje podniky pro inspiraci, zachycuje období od 20. let a je ukončeno Pražským povstáním v r. 1945. Hlavní postava - Ondřej Urban.
1. díl - Lidé na křižovatce - od 20. let do 1933
2. díl - Hra s ohněm - 30. léta v Německu - nástup fašismu, Lipský proces (zapálení Říšského sněmu), historická freska
3. díl - Život proti smrti - od vzniku války přes heydrichiádu, Lidice, květnové povstání - objevují se postavy z obou dílů, seznamuje čtenáře s koncentračním táborem, Stalingrad

Hodnocení referátu Česká próza 20. - 30. let - tendenční proud

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  18. říjen 2007
  3 792×
  826 slov

Komentáře k referátu Česká próza 20. - 30. let - tendenční proud