Česká próza exilová a samizdatová

Po r. 1968 došlo k velké cenzurovanosti literatury v rámci normalizační politiky. Cenzura se obrátila především na literáty aktivní v r. 1968. Něktreří byli nuceni opustit republiku-Škvorecký, Salivarová, k nim se později přidali -Kundera, Kohout, Gruša. Ti poté tvoří exilovou literaturu. Mnoho spisovatelů však přesto zůstalo, byli pod stálým tlakem i policejní kontrolou-Vaculík, Klíma, Kliment, Pecka, Kutík. Jejich texty mohly vycházet pouze v samizdatech.

Jednotliví autoři:
Milan Kundera (1929)
Životopis-viz referát
Tvorba
Do literatury vstoupil v 50. letech jako básník-sbírky Člověk zahrada širá, Monology,Poslední máj. Dále napsal 3 divadelní hry- Majitelé klíčů, Jakub a jeho pán a Ptákovina. První jmenovaná má námět z 2. svět. války, je ovlivněna absurdním dramatem. Prózu se věnuje ve svých knihách- Směšné lásky, Druhý sešit směšných lásek, Třetí sešit směšných lásek. Následuje román Žert (viz referát), který byl převeden i do filmové podoby. Po Žertu už nesmí publikovat, r. 1975 emigroval. Ještě před odchodem do ciziny stihl napsat dva romány- Život je jinde byl dokončen r. 1970, ve Francii vyšel r. 1973, poprvé česky v Torontu r. 1979;román Valčík na rozloučenou (viz referát) byl dopsán r. 1972, ve Francii vyšel r. 1976, česky v Torontu r. 1979.
Kundera emigroval do Francie, kde také od té doby vyházejí jeho romány- Kniha smíchu a zapomnění (1979 francouzsky, 1981 Toronto), Nesnesitelná lehkost bytí (1985 Toronto), Nesmrtelnost (1990 ve Francii, 1993 česky), Pomalost (zatím jen ve Francii).
Kunderova tvorba se hlásí k evropské racionalistické tradici a ke klasikům románového žánru (Rabelais, Diderot, Voltaire), nesporná je inspirace francouzskými existencionalisty (Sartre, Camus). Typickými rysy je hravost, parodický, ironický a nedůvěřivý přístup k zavedeným hodnotám a obecně uctívaným mýtům. Patří mezi světové postmodernisty.

Josef Škvorecký (1924)
Narodil se v Náchodě a s tímto městem je spjata většina jeho autobografických próz. Zde maturoval a byl i totálně nasazen do zbrojní továrny. Na UK vystudoval angličtinu a filozofii, živil se jako učitel. Překládal americkou literaturu. Po r. 1968 emigroval, od. r. 1969 působí jako profesor na univerzitě v Torontu.
Jeho prvotinou je román Zbabělci (1958), ve kterém se poprvé setkáváme s postavou nesoucí autobiografické rysy-Dannym Smiřickým. S ironií vypráví o konci války. V centru dění je Danny a jeho přátelé z jazzové kapely. Židovské tematice se věnuje v povídkovém souboru Sedmiramenný svícen (1964) a románě Lvíče (1969). Novela Legenda Emöke (1963) je příběhem osudové lásky pražského redaktora a maďarské rekreantky, nerealizované z důvodů nestatečnosti hlavního protagonisty a závisti okolí.
V Kanadě založil nakladatelství 68-Publishers. Jeho autobiografická postava Danny Smiřický se objevuje v dalším jeho románu- Tankový prapor (1971 v Torontu, česky 1990). Dílo čerpá z autorových vlastních zážitků na vojně v letech 1951-1953. Prima sezóna (1975 Toronto, česky 1990)je soubor 6 částečně autobiografických příběhů z doby autorva dospívání, odehrává se v Náchodě. Následují 2 politické romány- Mirákl (1971 Toronto, 1991 česky) a Příběh inženýra lidských duší (1977, 1992). Opět je prostupuje postava Danny Smiřického.
Romány Scherzo capriccioso.Veselý sen o Dvořákovi (1984, 1991) a Nevěsta z Texasu se vrací do historie. První vypráví o A.Dvořákovi, druhý o občanské válce v USA. Napsal i řadu detektivek- Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky, Hříchy pro pátera Knoxe.

Pavel Kohout (1928)
Prozaik, básník, dramatik. Debutoval v 50. letech oslavnými básněmi na komunismus- Verše a písně, Čas lásky a boje. Od toho ustupuje a věnuje se psaní her- Dobrá píseň (stále ještě poplatné době), Zářijové noci, Taková láska, Sbohem, smutku. Adaptoval pro divadlo některé prózy-Cesta kolem světa za 80 dní (Verne), Válka s Mloky (Čapek), Josef Švejk (podle Haška). Poslední hra před nucenou emigrací je August, August, august (1967). Jeho autobiografie o událostech r. 1968 Z deníku kontrarevolucionáře (1969) už vyjít nesměla. O Chartě 77 píše v memoárrománu Kde je zakopán pes (1987). Román Katyně je příběhem dívky, která absolvuje střední školu pro katy, čímž chtěl parodovat praktiky StB. Bílá kniha o cause Adama Juráčka a Nápady svaté Kláry jsou humoristické romány s politickým podtextem. Další díla-Sněžím, Hvězdná hodina vrahů, Konec velkých prázdnin, Ta dlouhá vlna za kýlem, Ecce Constantia.

Ivan Klíma (1931)
Jako malý chlapec prošel koncentračním táborem (je židovského původu). Je velkým znalcem díla K.Čapka a F. Kafky- významná esejistická práce K.Čapek, kafkovsky nazvaná hra Zámek.
Debutoval souborem reportáží ze Slovenska Mezi třemi hranicemi (60). Na Slovensko situoval děj ještě dvou svých próz - románu Hodina ticha (1963) a knize povídek Bezvadný den. Od r. 1963 působil jako redaktor Lidových novin. Zaujal svým povídkovým souborem Milenci na jednu noc, Milenci na jeden den. Další povídkové soubory- Má veselá jitra, Moje první lásky, Moje zlatá řemesla. Román Láska a smetí vypráví o životě disidentů u nás. Stojí, stojí šibenička je první název stěžejního Klímova díla, které přepracoval pod názvem Soudce z milosti. Další romány- Čekání na tmu, čekání na světlo; Milostné léto.
Autor divadelních her-Cukrárna Miriam, Ministr a anděl, Ženich pro Marcelu, Klára a dva páni.

Eva Kantůrková (1930)
Debutovala souborem psychologicky zaměřených povídek Jen si tak maličko povyskočit (1966). V románu Smuteční slavnost rozebírá události smrti dvou lidí-jedoho funkcionáře a jednoho rolníka, kterého kolektivizace připravila o všechen majetek. Oba pohřby se konají zároveň a občané svou účastí na jednom z nich dávají najevo svůj názor na soudobou politiku.
V románu Pán z věže se snažila vyrovnat Bulgakovovu dílu Mistr a Markétka. Významnjěší jsou její faktograficky pojaté knihy- rozhovory se ženami vězněných chartistů a známými disidentkami Sešly jsme se v této knize a záznamy o náhodných známých vězenkyně Přítelkyně z domu smutku.

Ludvík Vaculík (1926)
Zpočátku sympatuzant komunismu, posléze jeho velký odpůrce. Pracoval jako dělník u Bati, vystudoval Vysokou škoulu politickou a sociální. Působil jako vychovatel, redaktor Rudého práva a později Lidových novin. Jeho první beletristickou prací je kniha Rušný dům. Román Sekyra (1966) je spolu s Kunderovou knihou Žert řazen k vrcholným dílům snažícím se o postižení krize tehdejší společnosti. V r. 1968 vydal prohlášení 2000 slov, kterým se postavil proti komunismu. Poté již nesměl publikovat. Román Morčata odstartoval činnost Edice Petlice. Dílo Český snář je psáno formou deníkových zápisů nočních snů od 22.1. 1979 do 2.2.1980. Usiloval v něm o co nejvěrohodnější vystižení soudobé společnosti.
Deníkovou formu má i román Jak se dělá chlapec (1993). Inicioval vydávání sborníků fejetonů, sám je mistrem fejetonu- Šálek kávy s mým vyšetřovatelem, Jaro je tady.

Václav Havel (1936)
Stejně jako Vaculík přispěl k zvýšení úroveně fejetonůvého žánru, Havel obohatil českou oblast esejistiky a reflexivní publicistiky. Dílo O lidskou identitu bylo uspořádáno V.Prečanem a A.Tomským. Obsahuje eseje Moc bezmocných, Dopis Gustavu Husákovi, polemiku s Kunderovou statí Český úděl, Vaculíkovými fejetony;řadu protestů, apelů a prohlášení.
Na něj navázal svazek Do různých stran shrnující esje a články z let 1983-1989, úvahový charakter má i Dálkový výslech, jde o rozhovar Václava Havla s Karlem Hvížďalou o vlastním životě, důležitých momentech. Dopisy Olze jsou skutečné dopisy z vězení, kde byl Havel držen čtyři roky v souvislosti s událostmi okolo Charty 77.

Egon Bondy (1930)
Jeho knihy byly zakázány už v 60. letech. Inspiroval český underground, jehož byl součástí. Román Invalidní sourozenci- o současné společnosti; Sklepní práce, Bratři Ramazovi, Mníšek, Šaman, Nový věk..

Karol Sidon (1942)
V 60. letech napsal 2 novely- Sen o mém otci a Sen o mně. V 70. letech se zajímá o judaismus, studuje judaistiku v SRN, v současnosti je vrchní rabín pro české země. Jeho náboženství mělo vliv na jeho tvorbu- Evangelium podle Josefa Flavia, kde vykládá vlastní verzi Kristova života a učení. Je autoem i několika dramat- Latríny, Shapira, Labyrint.

Jiří Gruša (1938)
Aktivně působil při zakládání časopisu Tvář a Sešity. Spolupracoval při vydávání samizdatů v Edici Petlice. Účastnil se přípravy Slovníku českých spisovatelů. Do literatury vstoupil sbírkou Torna. Poté vydal ještě 2 sbírky, od konce 60. let se věnuje próze. V samizdatu vydal pod pseudonymem Lewis Samuel román Mimmer ane Hra o smrďocha.Atmar tin Kalpadotia a Dámský gambit aneb Il ritorno d'Ulise in Patria:dramma in musica. Jde o fantasmagorická vyprávění. Věhlas si získal románem Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele.

Zdena Salivarová (1932, provdaná Škvorecká)
Upozornila na sebe souborem povídek Pánská jízda, v nichž polemizovala s Kunderovou knihou Směšné lásky. Značný ohlas měl její autobiografický román Honzlová.Protestsong. Jde o kritiku funkcionářů, StB, využívá pohádkové prvky a postupy. Novela Nebe, peklo, ráj.Lavestory vypráví o příběhu lásky mezi pražskou dívkou a lotyšským chlapcem, které však nepřejí poměry 50. let. Historii nakladatelství 68 Publishers popsala v knize Samožerbuch (spolu se Škvoreckým a Ulčem).

Alexandr Kliment (1929)
Prozaik, autor psychologické prózy, básník. Prvotina Marie vypráví o rozpadu obyčejné rodiny, vyniká psychologickou prokresleností postav. Soubor povídek Setkání před odjezdem je stejného rázu. Hodinky s vodotryskem vypráví o vykolejení z ustáleného běhu věcí, které má za následek odhalení skrývané podstaty věcí. Jeho další 2 romány už nesměly vyjít- Nuda v Čechách a Basic love. Hrdinové si v nich vytváří vlastní soukromý svět, kterým se snaží odhradit od toho skutečného.

Vladimír Škutina (1931)
Již r. 1962 byl odsouzen za urážku prezidenta Novotného na 10 měsíců do vězení. Poté působil v televizi, za což byl na 5 let uvězněn. To podlomilo jeho zdraví, r. 1978 se vystěhoval do Švýcarska. Signatář Charty 77.
Kniha Prezidentův vězeň je souborem zážitků z vězení a v uvolněné atmosféře konce 60. let mohla vyjít. Vzpomínky na televizní spolupráci s Janem Werichem vydal v knize Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu. Svůj další pobyt ve vězení spracoval v knize Na hradě plném bláznů. V emigraci vydal okolo 20 knih- převážně vzpomínkových a humoristických- Svět jako skleněná duhová kulička, Máš na hlavě zahrádku, řekli moji rozkošní spolužáci.

Jan Trefulka (1929)
Jeho prvotinou je novela Pršelo jim štěstí vyprávějící kriticky o mládeži v období stalinismu. Obdobně je tomu i v knize Třiatřicet stříbrných křepelek. Jeho další práce vycházely v samizdatu nebo exilu- Velká stavba, Zločin pozdvižení, O bláznech jen dobré.

Ferdinand Peroutka (1895-1978)
Patří mezi nejvýznamnjěší české žurnalisty 20. století. Šéfredaktor Lidových novin a Přtomnosti. Jeho intelektuální články byly shrnuty do svazku Budování státu. Celou 2. svět. válku strávil v koncentračním táboře Buchenwald. Své zážitky shrnul do úspěšné divadelní hry Oblak a valčík, ke kterému se později vrátil a přetvořil do prozaické podoby, vyšlo u manželů Škvoreckých. Emigroval r. 1948. Dále napsal hru Šťastlivec Sulla a román Pozdější život Panny, vystavěný na nápadu zachránění Jany z Arku.

Viktor Fischl (1912)
2. svět. válku přežil v Anglii, většina jeho příbuzných zahynula v koncentračních táborech. V Anglii pobýval s ministrem zahraničí Janem Masarykem, z čehož vznikly čapkovské Hovory s Janem Masarykem. Napsal jímavou novelu Píseň o lítosti, drobné příběhy z předválečného období. Po únoru 1948 emigroval do Izraele, přijal jméno Avigdor Dagan. Román Dvorní šašci líčí osudy 4 vězňů z koncentračního tábora. Jeruzalémské povídky vypovídají o jeho zakotvení v nové vlasti.

Egon Hostovský (1908-1973)
Psychologická próza, vrcholu dosahuje v exilu. Téma emigrace a svobody se v jeho díle pořád vrací- Sedmkrát v hlavní úloze, Nezvěstný, Půlnoční pacient, Dobročinný večírek, Cizinec hledá byt. Cena Egona Hostovského byla každoročně udělováva nejlepšímu prozaickému dílu exilové produkce.
V exilu a samizdatu vycházela i některá díla oficiálních autorů- Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále, Městečko, kde se zastavil čas, Něžný barbar, Příliš hlučná samota.
Samizdatové edice působí od r. 1970 a do r. 1989 jich bylo asi 70-Edice Petlice byla první a také nejprestižnější, založil ji L. Vaculík. Další- Edice Popelnice, Expedice, Kvart. Vyvházely i samizdatové časopisy- Spectrum, Zebra, Vokno, Váhy, Prostor.
Exilová nakladatelství jsou většinou založena českými emigranty a jsou na tom finančně lépe- 68-Publishers (Škvorečtí-Toronro, Kanada), Index (Kolín nad rýnem, Německo), Poezie mimo domov (Mnichov, Německo), Konfrontace (Švýcarsko), Rozmluvy (Londýn), Křesťanská akademie (Řím, Itálie).

Hodnocení referátu Česká próza exilová a samizdatová

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. srpen 2008
  5 174×
  1914 slov

Komentáře k referátu Česká próza exilová a samizdatová