Germánská mythologie

Na počátku bylo jen vakuum, prázdnota, chaos, zvaná Ginnungagap ("propast propastí"). Ta měla dva konce. Na severu ledový Niflheim, kde vládla mlha, zima a temnota. Ze studny Hvergelmi zde vytékalo dvanáct ledových proudů Élivág (Elivagar), z nichž vznikl první život. Na jihu se prostíral ohnivý Múspellsheim, svět ohně, z něhož vychází světlo a teplo a v němž vládne obr ohně Surt. Za spolupůsobení obou těchto pólů vznikl svět. Jedovaté kapky z ledových proudů Élivág začaly tát a vznikl organický život - praobr Ymi (Ymir). Tento praotec obrů se živil mlékem prakrávy Audhumly. Ymi zplodil sám ze sebe potomky - Ymiho noha zplodila s druhou nohou syna. Z těchto potomků pocházejí obři. Svět obrů na východě se nazýval Jötunheim.

Zrození bohů a Valhalla
Bohové jsou potomci obrů. Protože nebyla tráva, musela prakráva Audhumla lízat slané ledové kry. Z ledu vznikly prvního dne vlasy, druhého dne hlava a třetího dne byl hotov vysoký, silný a krásný muž jménem Búri (otec, zploditel). Búri zplodil ze sebe sama syna Böriho, který si vzal Bestlu, dceru obra Böltora. Böri s Bestlou měli tři syny - Ódina (Wodana), Viliho (vůle) a Véa (svatyně). To byli první tři bohové -Ásové. Žili jako lidé a v manželstvích s bohyněmi přiváděli na svět potomky. Tělo a duše u nich byly v dokonalé harmonii a stali se tak nejmocnějším pokolením bohů.

Jako Ásové byli zprvu označováni všichni germánští bohové, avšak později se tak jmenovali pouze bohové války a vlády, zatímco bohové rolnictva patřili k rodině Vanů. Zajímavostí je, že Vanové měli povoleno manželství mezi sourozenci. Ásové žili v Ásgardu, Vanové ve Vanaheimu. V Ásgardu se nachází chrám Gladsheim (zářivý domov), nejkrásnější budova světa. Když Ásové chtěli postavit hrad, slíbili obrovi-staviteli za ženu Freyju, pozdější Ódinovu manželku, postaví-li jej během zimy pouze s pomocí koně Svadilfari. Když byl hrad téměř hotov (zbývalo postavit jen poslední bránu), proměnil se lstivý bůh Loki v kobylu, která koně splašila. Stavitel se zdržel hledáním koně a bůh Tór ho pak za trest zabil svým kladivem.

V Gladsheimu se nachází síň padlých, Ódinovo sídlo, Valhalla. V tomto honosně vyzdobeném sále se shromažďují všichni hrdinové padlí v bitvách. Valkýry, které určují, kdo z nich padne, přivedou po smrti bojovníky právě do Valhally. Zde bojovníci hodují s Ódinem, jedí maso kance Saehrimniho a pijí medovinu nadojenou z kozy Heidrun, aby obnovili své síly. Ódina samotného zde doprovázejí vlci Gerim ("chtivý") a Frekim ("žravý").

Mrtví, kteří zemřeli v důsledku stáří či nemoci, pobývali po smrti v Niflhelu, říši bohyně Hel. Utonulé k sobě sítí stahuje Rán, žena boha Ärgiho. Představy utrpení v podsvětí pravděpodobně vznikly až s kristianizací.

Stvoření světa
Když byl obr Ymi zabit, zatopila jeho krev celý svět. Utopili se všichni obři, pouze Ymiho vnuk Bergelmir se se svou ženou zachránil na lodi. Bohové, Búriho synové, hodili Ymiho mrtvolu doprostřed Ginnungagapu a z té pak vytvořili svět. Z Ymiho krve se stalo moře a řeky, z jeho potu vznikla jezera, z jeho masa země, z kostí hory, ze zubů a úlomku kostí byly vytvořeny skály. Jeho lebka se stala oblohou, mozek byl vyhozen do vzduchu a proměnil se v mraky, z Ymiho vlasů vznikaly stromy. Z jeho obočí byl stořen Midgard - střed Země, část mezi nebem a říší mrtvých. Hrad Midgard byl obklopen oceánem, v němž žil had Midgard (had světa). Ásové hada vhodili do praoceánu, kde vyrostl do takové velikosti, že se věřilo, že obepíná celou Zemi. Bůh Tór s tímto netvorem několikrát bojoval, ale nikdy se mu jej nepodařilo zabít. Mimo Midgard se rozprostíral Utgard (vnější svět), doména obrů a dalších nestvůr.
Říše bohů a lidí spojeny duhovým mostem zvaným Bifröst.

Stvoření člověka
Prvním párem lidí na světě byli Ask a Embla (všimněte si stejných iniciál s Adamem a Evou). Burovi synové Ódin, Vili a Vé našli na břehu dvoře dva kameny, z nichž tyto lidi stvořili. Ódin jim vdechl život, Vili jim propůjčil rozum a schopnost pohybu a Vé jim dal podobu, řeč, zrak a sluch.

Hodnocení referátu Germánská mythologie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. leden 2008
  2 310×
  651 slov

Komentáře k referátu Germánská mythologie