Literatura

TEORIE LITERATURY

Literatura a její funkce

Litera = písmo, písmeno
- je to soubor společensky významných písemných projevů lidstva od jeho počátku po současnost.
Funkce literatury: 1 – poznávací
2 – výchovná
3 – vyjadřovací
4 – estetická
Dělení literatury: naučná (věcná) – vědecká, populačně naučná,
publicistická
: umělecká – převládá estetická funkce
Estetika – vnímavost a citlivost pro krásu
Struktura lit. Díla: tématika
kompozice
jazyk
Tématika: tvoří ji soubor témat, která spolu většinou souvisejí.
1. celkové téma – střídání 4 ročních období (nejvyšší téma)
2. hlavní téma – hl. postava Babička
3. vedlejší téma – drobnější příběh a vedlejší postavy (Viktorka)
4. motiv – drobnější příběh samostatně vložený (příjezd Babičky), ale musí souviset s hlavní hrdinkou
5. epizoda – volné příběhy, které nesouvisejí s Babičkou
6. vložky – když se do knížky vloží úryvek písničky
Kompozice: spojování a uspořádání jednotlivých tématických prvků
podle časového postupu: a) chronologicky (podle
postoupnosti)
b) retrospektivně (zpětně)
- Jazyk: má funkci sdělnou a estetickou,základem je spisovný jazyk, v krásné literatuře lze použít i obecnou češtinu, dialekty, vulgarismy,slangové výrazy.

LITERÁRNÍ ŽÁNRY

1. Epika – malá, střední, velká
2. Lyrika
3. Lyrickoepický žánr
4. Drama

Malá epika – příběh
- bajka – zvířata jako lidé, ponaučení, př.: Ezop
- anekdota
Anekdota – vydaná nebo nevydaná historka s vtipnou pointou. Patří do ústní lidové slovesnosti.
Příběh – úvod, vyvrcholení děje a závěr

Velká epika – román, epos, balada, romance, píseň, elegie, óda, epigram, epitaf
Román – vypravuje se velká řada událostí soustředěných kolem hlavního příběhu. Název ve středověku, dělí se na: historický, společenský, dobrodružný, milostný……
- Epos – román ve verších, byl oblíben do 18. Století
- Balada – původní význam byl píseň k tanci, je to veršovaná tragická skladba, odehrává se vždy nějaký konflikt. (J. Wolker, J. Neruda, K. J. Erben)
- Romance – původně vznikla ve Španělsku, je protikladem balady, veselejší, optimističtější. (J. Neruda – Romance o Karlu IV)
- Píseň – patří do ústní lidové slovesnosti, prosté vyjádření, je založena na opakování rýmu a rytmu a) lidová – neznáme autora
b) umělá
- Elegie (žalozpěv) – smutného charakteru, její náplní je sláva něčeho nebo někoho, mohou to být i nářky z vyhnanství
- Óda ( hymnus – je kratšího rozsahu) – z řeckého óde – píseň, má vznešený, monumentální, oslavný charakter, oslavuj hrdinu, Boha, vlast.
- Epigram – drobná útočná báseň, vyjadřuje úsudek o určitém jevu (K. H. Borovský, J. Žáček)
- Epitaf -> epitafion – nápis na hrobě, který vychvaluje zesnulého.

Střední epika – báje, pověst, pohádka,
povídka
- Báje = mýtus – soubor bájí = mytologie
- pokus primitivní společnosti o výklad světa, vystupují tam bohové jako lidé (R. Petiška, R. Mertlík)
- Pověst – čerpá z minulosti národa nebo nějakého místa (město, hrad), její jádro bývá pravdivé.
- Povídka (novela) – jádrem je určitá událost, je určena místně i časově, nemusí pracovat s fantastickými prvky, zhuštěná povídka = = Novela
- Pohádka - vymyšlený příběh s fantastickými prvky, vystupují nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem, dobrý konec.

- Drama – tragédie, komedie, činohra
melodrama a muzikál
- Tragédie – již v antice byla nejoblíbenějším dramatickým žánrem, hrála se při Březnových slavnostech 3 dny (1 den se hrála komedie), má smutný charakter (Shakespeare)
- Komedie (veselohra) – veselé humorné pojetí, dělíme ji na:charakterní a situační
charakterní – legrace z někoho
situační – legrace ze situace (Shakespeare)
- Činohra (drama v uším slova smyslu) – drama, které se vztahuje k současnosti, má psychologické zaměření.
- Melodram – mluvené slovo doprovázené hudbou
- Muzikál – prožívá rozkvět, mluvené slovo kombinované se zpěvem, tancem, hudbou.

VZNIK A VÝVOJ PÍSMA

1. – Písmo obrázkové - nebylo zapotřebí znát jazyky, jeho výklad byl často nepřesný (piktogramy)
2. Písmo hieroglyfické – rozluštěné, je to znakové písmo, je staré 7 tisíc let, vzhledem k obtížnosti ho uměli psát především kněží, kouzelníci a vědci, nebylo třeba znát jazyky
3. Písmo slabičné – nejdříve Foiničané, nutná znalost jazyka, díky mořeplavbě se rozšířilo do celého středomoří
4. Písmo hláskové – nejdříve Řekové, potom Římané a celý svět

ÚSTNÍ LIDOVÁ SLOVESNOST

- lidé si neuměli vysvětlit různé přírodní úkazy a proto pro svoji ochranu vymyslely různá zaříkadla, zaklínadla……
- u těchto útvarů neznáme autora, byli předávány ústním předáním

Zaříkadla a zaklínadla
- byli postaveny na výře v magickou moc slova
- používali při onemocnění, k získání lásky, majetku nebo pro snahu ublížit
Pranostika
- předpověď (prognóza) počasí
- je dána zkušeností, kterých lidé nabyli znalostí přírody
Přísloví
- krátká a jadrně vyjádřená průpověď vyjadřující zkušenost
- plyne z ní poučení (všude dobře, doma nejlíp)

STAROVĚKÉ MIMOEVROPSKÉ LITERATURY
4000 – 1000 př.n.l.

Písemnictví Mezopotamské
- největší část je dnešní Irák
- v povodí řek Eufrat a Tigris
- na jihu – Sumerové (vynalezli klínové písmo)
- byl vytvořen cyklus epických básní – měli děj, byly veršované
- nejznámější byl EPOS O GILGAMEŠOVI (3000př.n.l.)
- Gilgameš byl mýtický král, který toužil po nesmrtelnosti, se svým přítelem prožívají spousta dobrodružství a přichází na to, že nesmrtelnost spočívá v tom, co po sobě zanechá
- tento epos popisuje stvoření světa, člověka, dochovali se i bajky.
-
Písemnictví Čínské
- nejznámějším dochovaným dílem je KNIHA PÍSNÍ – 305 písní (milostná, společenská lyrika), autorem je asi Konfucius
-
Písemnictví Hebrejské
- jedná se o literaturu starověkého Předního východu
- nositelka byla především Židovská náboženská obec, která tyto knihy kanonizovala (uzákoňovala)
- BIBLE – Starý zákon ( 12. – 2.st.př.n.l.) – obsahuje 24 knih
- Nový zákon (1. – 2. st.n.l.) – obsahuje 27 knih
Starý zákon
- stvoření světa
- Adam a Eva
- Kain a Ábel
- Potopa (Noe)
- Babylonská věž (zmatení jazyků)
- Odchod židů z Egypta
- Abrahám
- Mojžíš (10 přikázání)
- Král David
- Příběh o Josefovi
- Žalmy
- Šalamounova píseň písni
-
Nový zákon
- základem jsou 4 evangelia: Markovo, Matoušovo, Lukášovo, Janovo
- byli to apoštolové
- v těchto evangeliích seznamují hlavně s životopisem Ježíše Krista, který svým utrpením vykoupil lidstvo.
- Evangelia obsahují i různá podobenství
-
Písemnictví Egyptské
- velmi vyspělá kultura
- vytvořeno hieroglyfické písmo
- naučné písemnictví, zábavné, milostná poezie – poprvé
- díla dochována na papyrech a na stěnách budov (chrámů)
ACHNATONŮV HYMNUS NA SLUNCE– 1360 př.n.l.
Egypťan Sinuet – autor Mika Waltary

Písemnictví Indické
- nejstarší literární památkou jsou knihy VÉDY – vznikli ve 2.tis.př.n.l., tehdejší Indové v nich velebili své Bohy, většinou zosobněním přírodní síly (oheň, jitřenka…), vyjádřili v nich tehdejší představy o vesmíru
- dalším jazykem byl sanskrt => MAHABHÁRÁTA – doslovně to znamená Velké vyprávění o Bhárátovcích – soubor mýtů lidových vyprávění a nábožensko-filozofickém pojednání zasazených do rámce hrdinského eposu, jádrem byla pravděpodobně historická událost o bratrovražedném boji.

LITERATURA ANTICKÁ

Literatura ŘECKÁ
- 3 období – 1. Archaické (8. – 6. st.př.n.l.)
2. Attické (6. –4. st.př.n.l.)
3.Helénistické (4. –2.(1.) st.př.n.l.)

HOMÉR
- předpokládá se, že byl slepým, potulným pěvcem (rabsónem)
- byl pravděpodobným autorem dvou nejslavnějších antických bájí

ILIAS
- popisuje posledních 51 dní desátého roku trvání Trojské války (boje Řeků proti Maloasijskému městu Tróji, kterému se jinak říkalo Ilion)
- Vznik Trojské války: Paris získává díky Afroditě manželku spartského krále Ménelaa Helenu, odvádí si ji do Tróje, Menelaos povolává ostatní do boje proti Trójanům.
ODYSEA
- Ithacký král Odyseus se vrací domů (10 let) za svou věrnou manželkou Penelopou
- během cesty zažívá nejrůznější dobrodružství (čarodějnice Kirké, Kyklop, Syrény…)
- jeho manželka si má zvolit jednoho z ženichů, ale Odyseus je během souboje přemůže a vyžene je z Ithaky.

LYRIKA ARCHAICKÉHO OBDOBÍ

- lyrika tohoto období se dělila na sólovou a sborovou
- sólová – SAPFÓ z ostrova Lesbos – na tomto ostrově se scházeli známí umělci,kteří zde předváděli svá nejnovější díla
- ANAKREON
- Sborová – PINDAROS – básník z vyšší společnosti, psal hlavně ódy.
- V tomto období jsou i bajky od EZOPA.

ATTICKÉ OBDOBÍ

- název podle Athén = Atika
- v tomto období vynikla hlavně dramata a próza
- Dramata – během březnových slavností boha Dionýsa
- Divadlo – hodně podporované,hráli pouze muži v maskách, hry byly často doprovázeny zpěvem a tancem - 3 dny tragédie, - 1 den komedie
Tragédie
AISCHYLOS
- –stal se slavným až od svých 40ti let a stejně jako ostatní autoři řešil ve svých dílech otázku osudu
- člověku je Bohy předurčen osud, přesto, že se mu postaví, osud se vyplní a on i jeho potomci jsou potrestáni
ORESTEA –hlavní hrdina je Orestes, jeho otec Agamemnon byl zavražděn svojí nevěrnou manželkou Klytaimnystrou, spolu se svým milencem se K. ujala vlády, po letech se Orestes pomstí a svou matku zabije, propadá výčitkám svědomí a odchází do daleké Tauridy, aby se před Bohy očistil z viny, -je to třídílná tragédie

SOFOKLES
–dramatičtější než Aischylos
OIDIPUS REX (král Oidipus) –Thébským královským manželům bylo předurčeno, že jejich syn zabije otce a stane se manželem své matky, aby se věštba nesplnila nechali ho jako malého odnést z paláce, ujme se ho starší pár a v dospělosti se o věštbě dozví a odejde z náhradního domova. U Thébských bran nevědomky zabije svého pravého otce, uhodne hádanku sfingy a za odměnu se stane manželem své matky, ti spolu mají asi 4 děti a Bohové s tím nesouhlasí a Théby uvrhnou do neštěstí (mor), králův vrah musí být potrestán, královna se oběsí a Oidipus si vypíchne oči.

ANTIGONA –dcera Oidipa, která vyprovází otce na toulkách, bratři Antigony se v Thébách hádali o vládu a vzájemně se zabili, strýc Kreón odmítl jednoho z nich pohřbít, Antigona ho pohřbí po taji, Kreón ji nechá zazdít, jeho syn se usmrtí před Antigoninou mrtvolou a umírá i jeho matka.

EURIPIDES
– působil moderněji
– stýkal se se slavnými filozofy
– kritizoval nedostatky Athénské demokracie
– do svých her uvedl sympatické postavy otroků
– když si nevěděl rady se zakončením hry spustil na jeviště umělého Boha (deus ex machina)
MÉDEA –Médea pomůže Iásonovi a Argonautům ke zlatému rounu (tím zradí otce a vlast), má s Iásonem 2 chlapce, Iáson ji podvede s Kreónovou dcerou –svatba –šaty napuštěné jedem –shoří otec i nevěsta, Médea zabijí své děti.

Komedie
ARISTOFANÉS
(446-385)
–pozvedl komedii na vysokou úroveň
byl považován za zkušeného pozorovatele lid
v dílech napadá a znemožňuje kde koho a napadá i Euripida, také napadá Athénskou demokracii.
JEZDCI
OBLAKA
ŽÁBY –vystupuje proti literárním snobům a proti Euripidovy

Řečtí filozofové
- za středisko filozofie jsou považovány Athény
-
SOKRATES
(469-399)
– původně pracoval jako kominík
- chodil po Athénských ulicích a vyučoval filozofii
- kritizoval Athénskou demokracii a na doporučení vypil pohár s jedem
- Jeho filozofie byla kritizována –věnoval se v ní etickým otázkám, hledal v lidských hodnotách něco nemněného, absolutního
- žáky vyučoval formou dialogu.
1) měli odhalit nesprávnost
2) za pomoci otázek měli přijít ke správnému řešení

PLATON
(429-347)
– byl žákem Sokrata
- založil filozofickou školu –Academia
- řeší podstatu vztah mezi podstatou a věcí
- všechny lidi rozdělil do 3 skupin:
1) dělní lidé –převládá pud (chtíč)
2) vojáci –vášeň a emoce
3) filozofové (mudrci) –převládá rozum

ARISTOTELES
(384-322)
– pocházel z rodiny lékaře
– vychovával A.Velikého, odsouzen z nezbožnosti
– uprchl mimo Athény, všechno svoje učení založil na logice, tvrdil, že největší význam má úsudek

Dějepisci
HERODOTOS
HISTORIA (dějiny) –považován za otce historie

THUKIDIDÉS
ŘECKÉ DĚJINY, základ vědeckého dějepisectví

DEMOSTHÉNES
–FILIPIKY –řeči proti A. Makedonském, nejslavnější řečník

HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ

- řečtina se stává jazykem středomoří, stává se příliš vyumělkovanou
- literatura příliš strojená, dochází k literárnímu úpadku
- dochází k rozvoji exaktních věd
- rozvoj dobrodružného románu
-
MENENDROS
–dílo zachováno pouze částečně
- píše o středních vrstvách společnosti
- zajímá se o lidskou psychiku a soukromí
- píše hlavně komedie a ty mají souhrnný název :Nová komedie

THEOKRITOS
- především básník
- psal pastýřské idyly
- ovlivňoval literaturu do 18.století (zamilovaní venkované, spokojení pastýři, krásná příroda)

LITERATURA ŘÍMSKÁ

1) Staré období (3-2.stol.př.n.l.)
2) Klasické období (1.st.př.n.l.)
3) Postklasické období (do r. 476 n.l.)

Období staré

- r.753 byl založen Řím –podle pověsti založen Romulem a Remem, jejich matkou byla Rhea Silvia, do ní se zamiloval Mars, R+R měli být utopeni, pastýř a jeho žena se jich ujali a vychovali, ve sporu o název města vyhrál Romulus =Róma =Řím
- 10-9.stol. př.n.l. na místě Řím existovala pastýřsko-rolnická obec, která byla nějakou dobu pod nadvládou Etrusků, pomohli rozvoji Říma, kultura napřed od Řeků.
- Zachovala se řada náhrobních nápisů

TITUS MACCIUS PLAUTUS
(250-184 př.)
- autor komedií
- používá hovorový jazyk
- vystupují nevěstky, prohnaní otroci, podvádění manželé
- byl vzorem pro Moliera
KOMEDIE O HRNCI –2 starci z nichž jeden má dceru a druhý si ji kvůli chudobě vezme, její otec najde hrnec zlaťáků, otrok mu je na čas ukradne...
VYCHLOUBAČNÝ VOJÁK

Období klasické
Řím napřed republikou, později císařstvím

GALIUS JULIUS CAESAR
– byl pečlivě vzdělán
– již od ranného věku byl velmi ctižádostivý a věnoval se veřejnému životu
– sloužil ve vojsku a dosáhl vyznamenání
– byl členem I.triumvirátu (s Pompeem a Krasem)
– měl na starosti Galii po dobu 9 let, později se musel vrátit do Říma
– vyvolal proti Pompeovi občanskou válku, vyhrál a stal se samovládcem
ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ –skládá se ze sedmi knih, každá zachycuje události jednoho roku, tendenční dílo (slouží pro něj –samooslavné), obhajuje své vojenské výboje a svou politiku, nejcennější na díle je popis místních obyvatel, jejich kultury a krajiny.
ZÁPISKY O VÁLCE OBČANSKÉ –skládají se ze 3 knih, popisují první dva roky OV, dílo má obranný ráz, chce dokázat, že válku nezavinil on.

MARCUS TULLIUS CICERO
(106-46 př.)
– všestranně vzdělaný
– vystudoval práva, věnoval se historii, literatuře, filozofii a politickému životu
– r.63 byl zvolen konsulem
– potlačil Catilinovo spiknutí
– za vlády I.triumvirátu byl poslán do vyhnanství
– po návratu se přestal věnovat politice a věnoval se literatuře
– znovu nemilost za II.triumvirátu a rok po Caesarovi byl zavražděn
– byl považován za nejvzdělanějšího muže (vážili si ho filozof. 17.a18.stol.)
– Hodně dochovaných milostných dopisů, politických a soudních řečí
ŘEČI PROTI VERROVI–správce Sicílie, vydíral občany
ŘEČI PROTI CATILLINOVI
O ŘEČNÍKOVI
O POVINNOSTECH
O PODSTATĚ BOHŮ

GAIUS VALERIUS CATULLUS
- milostná lyrika, verše věnované Lesbii
- napadl Pompea a Caesara, politicky se odmítl účastnit
- přáteli poslán na cesty, aby zapomněl
- po návratu umírá
- NENÁVIDÍM MILUJI /Ódí et amo/
-
PUBLIUS VERGILIUS MARO
- jeden z nejdůležitějších básníků
- chtěl vyrovnat římskou literaturu řecké
BUKOLIKA –/Zpěvy pastýřské/ -soubor idyl, slouží jako vzor idyly Teokratovy
GEORGIKA-/Zpěvy rolnické/ -naučný epos o zemědělství, jako vzor slouží Hesiodos, prokládáno historkami, věnováno Mecenátovy

AENEAS–vzorem byly eposy Aeneas a Odysea, hlavní hrdina Aeneas (trojský obránce) se zachránil v Trojské válce (zachránil svého otce...), plul a zastavil se v Kartágu, zamiloval se a královna Kartága mu nabídla ruku –>on nechtěl –>ona se zabila, Aeneas pluje dál, usadí se v Láciu, má problémy s občany, chce si vzít a vezme si Lavinii –dceru krále –děti –Romulus a Rhémus, Caesar, Augustus =všichni jedna rodina , Aeneova matka byla bohyně Afrodita, -je psána na zakázku, oslavuje císaře Augusta.

PUBLIUS OVIDIUS NASO
(43př.n.l.-18n.l)
– pocházel ze zámožné rodiny, původně měl být právníkem
– měl literární nadání
– krátkou dobu byl úředníkem, potom už jen literatura
– „Cokoliv jsem řekl proměnilo se ve verš.“
– byl slavný už od 20ti let, hodně cestoval
– byl 3x ženatý, poslední žena ho dovedla k císařskému dvoru a Augustus si ho oblíbil
– nečekaně byl Augustem vyhnán do vyhnanství (dnešní Rumunsko) a nikdy se nemohl vrátit, vyhnanství bylo asi kvůli dílu Umění milovat nebo odhalil vraždící císařovnu
– dochovali se dopisy ve kterých prosí přátele aby se přimluvili u císaře
METAMORFOZY - /proměny/ -začínají vznikem světa, jsou to epické básně ve kterých vystupují Bohové a lidé a dochází v nich k různým proměnám: Niobe –>plačící skála
Filemon a Baucis –>stromy
Narcis –>květ narcis
Augustus –>kometa (tím to končí)

Dějepisectví klasického období

TITUS LIVIUS
– pocházel z Galie
– studoval v Římě
– vzorem mu byl Cicero
– většinu svého života věnoval skládáním svého historického díla.
KNIHY O ZALOŽENÍ MĚSTA /Ab urbe condita libry/ -obsahuje 142 knih, psal to 40 let, veřejně předčítal, idealizuje Římany –nepřesné.

• poezie klasického období se dělí na 2 skupiny: 1) básníci, kteří zažili republiku (Vergilius, Horatius, Catulus)
2) básníci, kteří zažili císařství (Ovidius)

Postklasické období

- úpadkové období
- nájezdy Germány
- množí se vojenské vzpoury
- zaniká tradiční římská šlechta, Itálie chudne (i provincie), pokles mravů, vkusu (krvavé zápasy)
- Ciceronská latina je nahrazena vulgární lidskou mluvou
-

SENECA
– filozof, dramatik, vychovatel Nerona,
– zúčastnil se spiknutí proti němu (Neronovi)
– spáchal sebevraždu
– přepracoval řecké tragédie
OCTAVIA –Neronova žena, -filozofie –byl nedůsledný a tvrdil něco jiného než žil

PETRONIUS
– nositel vkusu na Neronově dvoře
– vzdělaný, výstřední
– spáchal sebevraždu
SATURAL –20 knih popisující život mladých lidí
HOSTINA U TRIMALCHIONA –propuštěný otrok, ukázat bohatství, orgie

MARTIALIS
– drobné básně
– měl mnoho příznivců, -Epigramy –15 knih
– odvděčoval se v nich svým příznivcům

STŘEDOVĚKÁ EVROPSKÁ LITERATURA

- po zániku západořímské říše nastává v Evropě hospodářské uklidnění
- zpevňuje se feudální řád
- je oslavován středověký rytíř, jehož vlastnosti jsou statečnost, chránit krále, galantnost k dámám
- do literatury proniká dobrodružství a exotika

Francie
PÍSEN O ROLANDOVI – asi rok 1100, epická skladba, hlavní hrdina je rytíř bojující po boku Karla Velikého proti Španělům, Rolland se odmítá zachránit a umírá hrdinskou smrtí
TRISTAN A IZOLDA– milostný román, Tristan má svému strýci dovést Isoldu, ale vypijí s ní nápoj lásky a zamilují se do sebe, konec je tragický –Tristan se zabije a Isolda umírá žalem

Německo
PÍSEN O NIBELUNZÍCH – princ Ziegfried a Krimhilda, prince zavraždí příbuzní, Krimhilda ho mstí

Rusko
SLOVO O PLUKU IGOROVĚ – hrdinský epos o vojenském tažení Rusů

Španělsko
PÍSEN O CIDOVI

Dvorská milostná poezie
- nejznámější jih Francie ->do celé Evropy
- muži –trubaduři, byli to básníci z povolání
- obvykle zchudlí rytíři, kteří se potulovali od hradu k hradu a opěvovali dámy (Německo –minesengři)

Orient
- Arábie
- TISÍC A JEDNA NOC –král, který po svatební noci popravuje svoje ženy si vezme Šahrazád a ta mu vypráví každou noc jednu povídku, ale nedokončí ji, král ji nakonec nepopraví a zbaví se úchylky

Islám
- objevuje se v 7.stol. na Blízkém východě
- posvátná kniha Korán (recitovat), věří v boha Alláha, ten si vyvolil Mohameda za svého proroka
KORÁN –př. Muž může mít 4 ženy, zloději useknout ruce, nejíst vepřové, víra v poslední soud..., Mekka –založena Mohamedem, jeho učení sepsáno v Koránu

STAROSLOVANSKÉ PÍSEMNICTVÍ NA VELKÉ MORAVĚ

- viz mluvnice
- 836 Rostislav požádal Cyrila a Metoděje
- Staroslovanské památky:
ŽIVOT KONSTANTINŮV – na vzniku se podílel Metoděj
ŽIVOT METODĚJŮV– psali žáci
PROGLAS –veršovaná předmluva k evangeliu
HOSPODINE POMILUJ NY
SVATÝ VÁCLAVE
LEGENDA O SVATÉM VÁCLAVOVI
ŽIVOT A UMUČENÍ SV. VÁCLAVA A BABIČKY JEHO SV. LUDMILI

- od 10.st. se žáci C+M zdržovali v přemyslovských Čechách
-
KOSMAS
- vysoký církevní hodnostář
- diplomat, vzdělaný, znal i antické autory
- kroniku začal psát až v pokročilém věku
KOSMOVA KRONIKA ČESKÁ –, rozlišuje bájná povídání starců a hodnověrné zprávy svědků, zachycuje dějiny od nejstarších dob až po svoji současnost (1125), konce vět jsou veršované, plno úvah, anekdoty, nemoralizuje, glosy na okrajích, vlastenec, oblíbená

GOTIKA

- české království bylo vyspělé a kulturní –Praha –Karlova univerzita (1348)
- podmínky i pro česky psanou literaturu
- začíná vládou Přemysla Otakara I.
- Gotický sloh –vysoké štíhlé stavby, zdobené věže, lomený oblouk, barevná skla, obličeje bez výrazu
- Vzniká řada lidových písní: ZTRATILA SEM MILÉHO
DŘEVO SE LISTÍM ODÍVÁ
BYLA SEM TI V SÁDKU
SATIRY O KONŠELÍCH

Legendy
- byli velmi oblíbeny
- popisují umučení někoho, zázraky
- četli se v kostelech a o svátcích, v klášterech při jídle, později mezi lidmi
- LEGENDA O SV. KATEŘINĚ–měla být provdána za pohanského krále, ale chtěla být zaslíbena Kristu –mučili ji –modráky =svatá –poprava
- LEGENDA O SV. PROKOPU –mírně náročná, opat sázavského kláštera
- LEGENDA O SV. DOROTĚ–zlidověla, píseň i divadelní hra
- LEGENDA O SV. JIŘÍM – boje s draky, princezny….poh. postavy
- APOKRYF O JIDÁŠOVI

- VITA CAROLI – autorem díla je Karel IV, je to autobiografické dílo, popisuje v ní svůj návrat do Českého království
- ALEXANDREIS –dílo ze 13-14.stol.
-autor neznámý, je psaná staročesky, má asi 8500 veršů, které pojednávají o osudu Alexandra Velikého (dochována pouze 2/5), autor byl pravděpodobně nějakým šlechticem, rytířem
- DALIMILOVA KRONIKA – ze 14. stol., autor opět neznámí, je to první kronika, která čerpá částečně z Kosmovy kroniky a je psána česky, zachycuje historii od příchodu Praotce Čecha do počátku 14. stol., autor byl asi vlastenec, dílo bylo oblíbené
Makarónská poezie – (žákovská poezie) – střídá se čeština s latinou
psávali ji studenti

STŘEDOVĚKÉ DRAMA –GOTIKA

- dramata se hrála při slavnostech a svátcích (velikonoce, vánoce), často se hrálo před kostely nebo na náměstích, tržnicích
- mezi nejznámější je MASTIČKÁŘ –dochoval se zlomek velikonoční hry, asi 40. Léta 14.st., hl.postavou je muž, který vychvaluje na trhu svoje masti, objevují se germanismy a vulgarismy
HRA VESELÉ MAGDALÉNY –byla prostitutkou, měla být ukamenována, Ježíš řekl, ať hodí ten kdo je bez viny –nikdo nehodil
- cestopisy: Mandevillův cestopis, Milion –cestovatel Marko Polo



LITERATURA HUSITSKÁ A PŘEDHUSITSKÁ

- konec 14.st. –70.léta 15.st.
- již koncem 13.st. vrcholí moc církve, dochází k morálnímu úpadku a stále většímu obohacování, uvnitř církve vzniká mnoho sekt a také nový františkánský řád, který hlásal chudobu a tělesnou práci
- v Čechách dochází k úplnému překladu Bible a tím se dostává více lidem do rukou mocná zbraň
- vystupují tzv. Husovi předchůdci což byli myslitelé a kazatelé, kteří usilovali o nápravu církve a připravovali tak půdu pro husitské hnutí

JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE

KONRÁD WALTHASER

MATĚJ Z JANOVA

TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO
– pocházel z Jihočeského zchudlého zemského rodu
– přestěhoval se do Prahy a tam zemřel
– dbal na krásu jazyka a proto se stal 1.klasikem české prózy
– jeho jazyk je věcný a úsporný
KNÍŽKY ŠESTERY –soubor traktátů (vysvětlení různých náboženských otázek, je zaměřen ke každodenním potřebám člověka
-
ŘEČI BESEDNÍ –v nich vysvětluje náročně filozof. Otázky, poučuje o Bohu, vystupuje proti přepychu a nespravedlivosti pánů, ale zůstává církvi věrný
- další literární památky tohoto období: Satirická díla, Manifesty, Polemiky, Uplatnily se listy

MISTR JAN HUS
(1370-6.7.1415)
- narodil se v Husinci u Prachatic
- vystudoval pražskou univerzitu, stal se tam profesorem, potom rektorem, byl i kazatelem v Betlémské kapli –hlásal proti obohacování církve a mravní zkaženosti
- pražský arcibiskup ho za to dal do klatby
- poté co začal kázat proti odpustkům, musel po nové klatbě opustit Prahu -> kázal na Kozím Hrádku a na Krakovci, jeho kázání se účastnil prostý lid, měšťané a nižší šlechta
- na jaře r.1414 císař Zikmund ho pozval do Kostnice před konsil, aby obhájil své názory
- by uvězněn a žádán, aby odvolal své názory a podřídil se církvi ->odmítl -> upálen
dílo: POSTILA –soubor kázání ke čtení
DE ECLESIA (o církvi) –psané latinsky, názory na poslání církve (kritika), hlava církve –Kristus
VÝKLAD VĚRY, DESATERA A PÁTEŘE –kritika mravního a společenského života
KNÍŽKY O SVATOKUPECTVÍ –nejkritičtěji psané, prolíná se s osobními zkušenostmi, kritizují odpustky, poplatky a církevní obřady
DCERKA
- Husův význam je světový, jeho smrt sjednotila celý národ a urychlila revoluční dění, nejrevolučněji si počínala chudina v Praze a venkované
- Spřežky, diakritický pravopis

ŽIŽKŮV VOJENSKÝ ŘÁD
- patří mezi nejstarší řády v ČR, od vojáků je požadována přísná kázeň, ale na druhé straně zaručuje všem stejná práva bez rozdílů původu

JISTEBNICKÝ KONCIONÁL
- zpěvník husitských písní, z nichž nejznámější je Kdož su boží bojovníci:
- Kdož su boží bojovníci
a zákona jeho
prostež od Boha pomoci
a úfajte v něho
že konečně vždycky s ním zvítězíte
BUDYŠÍNSKÝ RUKOPIS
- básnická skladba, která se skládá za 3 částí: Žaloba koruny české
Prorok (výtka) koruny české
Hádání Prahy s Kutnou Horou –Praha symbolizuje krásnou, mladou ženu, která symbolizuje pokrokové husitské hnutí, -Kutná Hora je zpátečnická, škaredá žena na Zikmundově straně

VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ
- dílo: HUSITSKÁ KRONIKA –vystihuje vítězství Husitů u Domažlic, psána latinsky

PETR CHELČICKÝ
- psal v době Polipanské –1434 –bitva u Lipan, Husité byli definitivně poraženy
- pocházel z chudší zemanské rodiny
- psal traktáty ve kterých odmítá válku a násilí
O BOJI DUCHOVNÍM
O TROJÍM LIDU ŘEČ – odmítl rozdělení lidu do 3 vrstev –kněžský, -rytířský, -robotný lid
POSTILA –soubor kázání ke čtení
SÍŤ VÍRY PRAVÉ –řeší, proč církev podlehla zkáze, ideální je podle něj navrátit se k životu prvních křesťanů

VÁCLAV ŠAŠEK Z BÍŘKOVA
DENÍK –nejpoutavější cestopis své doby, je to o cestě českého poselstva po Z a J Evropě, hl.hrdinou je neznámý panoš

JEDNOTA BRATRSKÁ

- náboženská skupina
- řídili se Biblí a učením P. Chelčického
- byli pro nerovnost, fyzickou práci a zpočátku proti vyššímu vzdělání
- říkali si bratři a sestry
- společnost byla založená v 1/2 5.stol na panství Jiřího z Poděbrad –Kunvaldy
- v čele stál mnich Řehoř
- měla obrovský význam kvůli zakládání škol, nositelem kultury a vzdělání u nás

RENESANCE A HUMANISMUS

I.)Světová literatura

- počátek 14. - poč. 17. st.( u nás 200 let zpoždění)
- centrum vzniku Itálie, Francie
- tento směr si vymanili měšťané, kteří se chtěli navrátit k antice
- RENESANCE - z Franc. LA RENAISSANCE ( znovuzrození ) - návrat k antickým ideálům krásy a dobra
- vytváří si představy o lidském životě na Zemi, na rozdíl od předchozího směru, kde se mluvilo hlavně o posmrtném životě
- je pro kult smyslů - všeho si užívat, nic si neodříct, není důležitý jednotlivec, ale společenství

HUMANISMUS - humánus - lidský
- rozvíjí se přírodní vědy
- dochází k zámořským objevům - 1492 Amerika
- vynález knihtisku - Johan Gutenberg 1445
- 1. knížkám, které se začaly psát knihtiskem - INKUNÁBULE ( prvotisky )
- literatura tištěna v národních jazycích
- tento směr se dostává do: literatury
- malířství - Leonardo da Vinci, Michelangelo, Tizián, Rafael Santi
- sochařství - stejně jako malířství
- hudba
- - architektura - nejvýznamnější ren. města:Telč,Č. Krumlov - vyznačují se: podloubími, portály, arkádami a grafity - zdobená omítka

ITÁLIE

DANTE ALIGHIERI
(1265 - 1321)

- pocházel z Florencie
- názorově se stavil proti papeži=> musel opustit domov zbytek života strávil ve Veroně a Raveně
- dílo bylo poznamenáno vyhnanstvím a sny o jednotě Itálie, láskou k Beatrici - tuto svou lásku opěvuje v díle:
- BOŽSKÁ KOMEDIE - je to alegorická skladba( vše je jen nadhozené ), má 3 části:
- PEKLO OČISTEC, RÁJ
- Dante zabloudil v lese a honí ho tři šelmy, které představují 3 hlavní hříchy:PÝCHA, SMILSTVO, A LAKOTA
- v jeho útěku mu pomůže nejprve Beatrice a poté Vergilius (jsou už mrtvy ), Vergilius s ním nesměl do ráje, protože byl pohan, na své pouti se básník se zemřelými předky a hrdiny
- je v ní zachycen obdiv k antické vzdělanosti
- je to epická báseň - EPOS

GIOVANNI BOCCACIO
(1313 - 1375)
- neměl politické problémy
- považován za zakladatele renesanční novely
DEKAMERON
- deset mladých lidí prchá před morem z Florencie. Aby jim nebyla dlouhá chvíle, musí každý vyprávět veselý příběh, sedm dívek a tři muži - každý člověk 10 příběhů = 100 novel + jedna rámcová. Jsou to hlavně milostné příběhy, vystupují tam: podvádění manželé, napálení otcové, sluhové

FRANSESCO PETRARCA
(1304 - 1374)
- měl politické potíže => musel opustit Florencii, odešel na jih Francie do Avignonu
- přátelil se s Karlem IV. -dlouhá léta si dopisovali a dopisy jsou dochovány
- psal milostné dopisy, poezii věnovanou Itálii
- MÁ ITÁLIE
- SONETY LAUŘE - podle skutečného prožitku,
- sonet- 4 sloky –2první =4 verše a 2 poslední 3 verše
FRANCIE

FRANCOIS VILLON
(asi 1431 - 1463)
- má nejasný původ
- Villon - pseudonym, převzato od strýce, který byl církevním hodnostářem a platil Villonovi studia na pařížské univerzitě
- považován za moderního evropského básníka, ale okolnosti z něho udělali zloděje, rváče a tuláka a byl odsouzen k trestu smrti
- omilostněn, ale musel navždy opustit Paříž, proslavil se básní:
JÁ U PRAMENE JSEM A ŽÍZNÍ HYNU - zvítězil na dvoře vévody Orleánského
VELKÝ TESTAMENT - (závěť) omlouvá svoje chování
MALÝ TESTAMENT - útočné, ironické verše

FRANCOIS RABELAIS
(asi 1494 - 1553)
- myslitel, lékař a mnich
- jeho názor: příroda je základem všeho
- vysmíval se myšlenkové zaostalosti
- vadilo mu tehdejší soudnictví a školství
- byl prozaik
GARGANTUA A PANTAGRUEL - satirický román, hlavní postavy: rodina obrů(dědeček, otec a syn)
- dědeček - není renesanční člověk - zpátečník, zastává feudální středověký řád
- otec - je pro svobodu
- syn -typicky renesanční člověk, který se dá do spolku s dobrodruhem a společně se vydávají do Číny
- dílo má 4 knihy a pátou dopsal neznámý autor

MICHEL DE MONTIGNE
(1533 - 1592)
- není takový renesanční optimistou
- uvědomuje si meze lidského poznání
- psal eseje - literárně kritické, stať na téma kulturní, filosofická nebo společenská o nichž chce autor pojednat originálním způsobem

ŠPANĚLSKO

MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA
(1547 - 1616)
- neměl příležitost k pořádnému vzdělání
- během válečné výpravy byl zajat Turky, poslán do Evropy, mohl se vrátit do Španělska za velké výkupné
- ve Španělsku se dožil ve velké bídě a osamění
DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOTE DE LA MANCHA - byl zchudlým šlechticem, četbou rytířských románů byl mírně připraven o rozum, chtěl navrátit zašlou rytířskou slávu. Na vyhublém koni Rosinantovi se vydává bojovat do světa proti nepřátelům s sebou má vetché kopí a štít a později také sluhu Sancho Panzu,, najde si dámu svého srdce - chudou děvečku Dulcineu.
Bojuje např. proti větrným mlýnům, stádu ovcí, které považuje za vojsko lvů
- jeho okolí ho v tom podporovalo, po nějaké době se vrátí domů, vystřízliví ze svých fantazií, neunese skutečnost a umírá
- hlavní myšlenka: v románu se jedná o oslavu čistého srdce, snaha o spravedlivější svět, jeho marný boj nemůže působit směšně

LOPE DE VEGA
(1562 - 1635)

FUENTE OVEJUNA ( ovčí pramen )
- hlavní hrdinou je celá vesnice, kterou utiskuje výběrčí daní a znásilňuje ženy, vesničané ho zabijí, vyšetřovatel má zjistit kdo vraždu spáchal, v závěru se přizná místo jedince celá vesnice
- PIKARSKÝ ROMÁN - od slova pikar = šibal, parodie rytířského románu
- toto období je považováno za zlatý věk španělské literatury

ANGLIE

WILLIAM SHAKESPEARE
(1564 - 1616)
narozen ve Stratfordu nad Avenou
- smutné zprávy o životě
- oženil se velice mladý do Londýna
- hrál v různých divadelních společnostech
- umírá ve svém rodišti
- napsal asi 37 divadelních her + knihu sonetů
3 etapy tvůrčího života:
I.)období: do roku 1600
- období komedií
- ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY:paličatá a neposlušná Kateřina je zkrocena svým manželem
- SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ
- MNOHO POVYKU PRO NIC ZA NIC
- KUPEC BENÁTSKÝ
období historických románů
- RICHARD III.
- JINDŘICH IV.
- JINDŘICH VI.
- JULIUS CAESAR
první tragedie: ROMEO A JULIE:dva znepřátelené rody se díky smrti svých dětí spřátelí děj se odehrává ve Veroně
II.) období: do r. 1608
- období životního zklamání, pesimismu, proto vznikají hlavně tragédie
OTHELLO:
- mezi hlavní postavy patří černý generál Othello, jeho manželka Desdemona a ctižádostivý důstojník Jago. Děj se odehrává na Kypru, kde dochází k boji proti Turkům. Tam se O. seznámí s D. Jago nastraží léčku aby O. co nejvíc žárlil.O. ze žárlivosti uškrtí svou manželku. Jagova žena prozradí svého muže, ale pro Othella život už nemá cenu, končí sebevraždou

HAMLET
- dánský kralevic
- příběh hrdiny, který je psychicky rozpolcený tak, že na jedné straně touží naplnit své ideály a na straně druhé cítí povinnost pomstít svého otce. Duch krále svěří Hamletovi kdo ho zabil a touží být pomstěn. Hamlet předstírá šílenství - šílená Ofélie se utopí ( zešílí z něho) Hamlet se účastní souboje, jeho meč je otrávený, umírají: král (jeho strýc), Oféliin bratr, který ho vyzval, Hamlet a královna vypijí pohár s jedem

MACBETH
- skotský vojevůdce , toužící po královské koruně. Zabije starého krále a jeho nástupce dožene k útěku. Ve všem mu pomáhá ctižádostivá a krutá manželka. V rozhodující bitvě je M. zabit, jeho manželka spáchá sebevraždu. V království je nastolen pořádek

KRÁL LEAR
- král měl 3 dcery, mezi dvě rozdělil království a 3. je vyhnána ze země.Ty dvě otce nesnáší - vyhání ho a později se ho ujímá ta nejmladší - Kordélie. Ta končí tragicky,, je oběšena po prohrané bitvě král žalem umírá, první dvě se zahubí vzájemnou nenávistí.

III.) období: do r. 1612
- vyjasňuje se pesimismus a píše dramatické romance
BUŘE, ZIMNÍ POHÁDKA, CYMBELÍN

GEOFFREY CHAUCER
(1340 - 1400)
- pocházel z chudé měšťanské rodiny
- účastnil se diplom. služeb ( jako posel )
- dílo ovlivněno Dekameronem
CANTERBURSKÉ POVÍDKY
- měšťané vykonávají náboženskou pouť. cestu si zpestřují vyprávěním povídek - 24 povídek + jedna rámcová

II.)HUMANISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE
- u nás 16. - 17. století
- v čele vzdělání stojí stále Jednota Bratrská, která měla vzorně organizované. školství a šířila pokrokovější názory
- zdůrazňování lidské individuality a oslava pozemského života se u nás projevoval jen ojediněle
- díla vyšší úrovně jsou v min. počtu
- část autorů psala česky a latinsky, 1. vlaštovkou jsou dopisy Karla IV. Petrarcovi

HYNEK Z PODĚBRAD
(1452 - 1492)
- syn Jiřího z Poděbrad, zaměřen na psaní mil. poezie
dílo: MÁJOVÝ SEN
SEN O MILOVNÍKU

- oblíbeny knížky lidového čtení ( autoři neznámí ) - FRANTOVA PRÁVA: o pravidlech pijáckého cejchu
- HISTORIE O BRATRU JANU PALEČKOVI

BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC
(1461 - 1510)
- dosáhl evropské proslulosti
- byl církevním hodnostářem
ŽALOBA K SVATÉMU VÁCLAVU NA MRAVY ČECHŮ

VIKTORÍN KORNEL ZE VŠEHRD
(1460 - 1520)
- tvrdil, že čeština je stejně dobrá a znalá jako latina
dílo: KNIHY DEVATERY

JAN BLAHOSLAV
(1523 - 1571)
- tvrdí,, že Jednota Bratrská dělá chybu, když zakazuje vyšší vzdělání => zasazoval se o vyšší vzdělání
dílo: FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM - (umění a vzdělání) nepřítel můz
NOVÝ ZÁKON - přeložil
GRAMATIKA ČESKÁ: nejedná se o souhru pravidel, ale o kulturu spisovného jazyka

VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN
- kněz
dílo: KRONIKA ČESKÁ - oblíbená,, čtená, vlastenecky zaměřená, ale velmi nepřesná, zachycuje dobu od příchodu praotce Čecha až po korunovaci Ferdinanda I. - 1526

DANIEL ADAM Z VELESLAVÍNA
(1546 - 1599)
- psal natolik kultivovanou češtinou, že byla nazvána Veleslavínská čeština
dílo: KALENDÁŘ HISTORICKÝ - ke každému datu významná událost, bitvy…

VÁCLAV VRATISLAV Z MITROVIC
(1576 - 1635)
- autor cestopisu:Z CEST PO TURECKU

BAROKO
- zahrnuje celé 17.století
- počátky se objevují v Itálii a Španělsku
- přivítalo ho především církev a šlechta
- návrat k církvi a bohu, lidé se obracejí sami do sebe
- odvrácení od přírody
- žili v bídě=> obraceli se k bohu
- trvá touha po vzdělání = zájem o –astrologii, mystiku, alchymii: výroba zlata
- projevuje se ve všech uměleckých směrech
- mohutné stavby, honosná výzdoba, plnoštíhlé postavy v pohybu - vášeň v obličeji
- malíři: Rubens, Brandl, Škréta
- hudebníci: Bach, Hayden, Brixi, Ryba

ITÁLIE

TORQUATO TASSO
dílo: OSVOBOZENÝ JERUZALÉM
- epické dílo o křížové výpravě

ŠPANĚLSKO

PEDRO CALOERO´N DE LA BARCA
dílo: ŽIVOT JE SEN
- drama, o nicotnosti pozemského štěstí

ANGLIE

JOHN MILTON
dílo: ZTRACENÝ RÁJ
- zdůrazňuje svobodu lidského rozumu

ČESKÁ LITERATURA
- souvisí s dobou Pobělohorskou( doba temna) r. 1620
- Habsburkové proti českým měšťanům a pokrokové šlechtě
- popraveni na Staroměstském nám.
- to pro nás znamenalo:-poněmčování
-zabavování majetku
-hospodářské zbídačování země
-potlačování nekatolíků=>odchod ze země=>odchod značné části inteligence(Komenský)
- upadá Jednota Bratrská
- hlavní slovo má řád JEZUITÉ - založen v 16. st. ve Španělsku Ignácem z Loyoby - trval 200 let
- měli na starost školství, chtěli velice důsledně dodržovat náboženské zásady, žili velice chudě a střídmě
- byli inkvizitoři - inkvizice=> rozhodovali o tom, jaké knihy jsou dobré, a které mají být spáleny
- objevovalo se i upalování čarodějnic
- šlo jim o čistotu náboženství

I.) LITERATURA DOMÁCÍ
- lidová slovesnost
- velice oblíbeny knížky lidového čtení
- rozvíjí se loutkové divadlo - zakladatel:MATĚJ KOPECKÝ

BEDŘICH BRIEDL
dílo: CO BŮH? ČLOVĚK?
- psal lyricky a nábožensky

ADAM MICHNA Z OTRADOVIC
- byl varhaník
dílo: SVATOROČNÍ MUZIKA
LOUTNA ČESKÁ - oslava Panny Marie

ANTONÍ KONIÁŠ
- Jezuita
- sepsal KLANS(klíč) - rozhodovalo se v něm podle čeho se budou knihy pálit

BOHUSLAV BALBÍN
- Jezuita, ale stál na druhé straně - chránil český jazyk
dílo v latině: ROZPRAVA NA OBRANU JAZYKA SLOVANSKÉHO, ZVLÁŠTĚ PAK ČESKÉHO
- hlavně v národním obrození se dílo stalo vzorem k jiným obranám jazyka

- vedle lit. oficiální existovala také lit. anonymní a pololidová:
FRANTIŠEK JAN VAVÁK
- písmák
dílo: báseň O ROBOTĚ

FELIX KADLÍNSKÝ
dílo: ZDOROSLAVÍČEK ANEB V KRATOCHVÍLNÉM HÁJÍČKU POSTAVENÝ

II.) LITERATURA EXULANTSKÁ

PAVEL STRÁNSKÝ
dílo latinsky: O STÁTĚ ČESKÉM
PAVEL SKÁLA ZE ZHOŘE
dílo: HISTORIE CÍRKEVNÍ

JAN AMOS KOMENSKÝ
(28.3.1592-15.11.1670)
- patří k nejvýznamnějším autorům této doby proslavil se i ve světě
- pochází z Nivnice na jihovýchodní Moravě
- studoval theologii
- vyučoval krátce v Přerově
- poslední biskup Jednoty Bratrské
- po Bílé Hoře musel uprchnout, pobýval v: Polsku, kde mu shořela knihovna a zemřela rodina na mor, Anglii - 7 let, v Uhrách, Švédsku a Holandsku - Amsterdamu - kde zemřel
dílo: KŠAFT UMÍRAJÍCÍ MATKY JEDNOTY BRATRSKÉ
- závěť
rozloučení s Jednotou bratrskou a milovaným národem

LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE
- alegorické dílo:nevyjadřuje se přímo
- hl postava je básník, který putuje světem (městem), provází ho Mámení, Všudybud a Všezvěd, pozoruje lidi v různých profesích,je z toho deprimovaný, jaký je ten svět zkažený. Klid nalézá ve vlastním nitru a tam nalézá i svého boha

INFORMATORIUM ŠKOLY MATEŘSKÉ
- hlavně rada pro rodiče, kde Komenský vyžaduje vzdělání pro všechny. Na nižším stupni výuka v mat. jazyce. Používat názorné pomůcky, do 6 let musí být dítě doma s matkou, do 12 let zákl. škola kdo má finance =>stř, škola, univerzita

DIDAKTIKA MAGNA
- uvedeny všeobecné zásady vyučování

BRÁNA JAZYKÚ OTEVŘENÁ
- učenice cizích jazyků - latiny

KLASICISMUS

- umělecký směr ve Francii - 2/2 17. století
- Fr. byla v této době silným absolutistickým státem, vrcholu dosáhl klasicismus za vlády Ludvíka XIV.
- je to směr, který vyhovuje vládnoucí aristokr. třídě a tu také obhajuje. City jsou potlačovány do pozadí, důraz je kladen na rozum.Důležitá je střídmost, kázeň, pravda a rozvaha. V poezii vznikají hlavně didaktické básně (poučné) a také popisné, v próze : úvahy a pojednání o morálce, největšího rozkvětu dosáhla dramata
- většina představitelů propagovalo návrat k přírodě ale pouze k tomu co je neměnné
- v umění se dodržovala určená pravidla: v dramatu => est. pravidla, která vycházela z Aristotelovy zásady TŘÍ JEDNOT: jednota místa
jednota času
jednota děje
- umění se dělilo na: vysoké….tragédie, óda
- nízké…….komedie => období čerpá z Antiky
- umělci se nevyjadřují přímo, ale v alegoriích, vznikají lit. akademie, které dbají na čistotu jazyka a dodržování předchozích zásad
- francouzské zahrady, salóny, kde si lidé předčítali

PIERRE CORNEILLE
Dílo: CID
- děj se odehrává ve Šp. v 11. st., kde Cid pomáhá bojovat králi proti Maurům

JEAN RACINE
čerpal hlavně z Euripida, hlavní hrdinky => ženy
dílo: FAIDRA:
- manželka Athénského krále, se zamiluje do nevlastního syna, on ji odmítne kvůli otci. Ona ho pomluví u otce a on ho pošle do vyhnanství, Faidra se pak otráví

MOLIÉRE (JEAN BAPTISTE POQUELINE)
- syn čalouníka
- působil v různých kočovných společnostech
- stal se ředitelem Pařížského královského divadla
- problémy s církví, někdy i s králem
- napsal asi 33 komedií - vzor Plautus
dílo: TARTUFFE ( svatoušek) - dlouho nesměla být uváděna, kritizuje v ní církev, donašečství a pokrytectví
LAKOMEC - Harpagon, který miluje peníze, tyranizuje kvůli nim celou rodinu, nenávidí všechny lidi
ZDRAVÝ NEMOCNÝ - o hypochondrovi

JEAN DE LA FONTAINE
- psal bajky, kritika společnosti, ohlas v celé Evropě

ITÁLIE

COMMEDIA DELL´ ART - nemají daný přesný obsah a dialogy - improvizace => vyvinuli se postavy jako: Kolumbína, Harlekýn, Pierot

CARLO GOLDONI
(1709 - 1793)
DÍLO: POPRASK NA LAGUNĚ
- všední věci předvádí s ironií a smíchem

OSVÍCENSTVÍ

- 18. století, Anglie a Francie
- vyhovuje měšťanstvu
- víra v rozum, techniku a rozvoj př. věd
- představitelé tvrdí, že lidi by si měli být rovni, odmítají tradice => podrývaná autorita církve
Filozofové: FRANCIS BACON - zdůrazňuje zkušenost = empirismus
JOHN LOCKE - tvrdil, že existuje Bůh, ale ne jako nadpřirozená bytost, ale jako něco rozumového
ANGLIE

DANIEL DEFOE
(1660 - 1731)
- byl podnikatel, novinář a spisovatel
dílo: ROBINSON CRUSOE - dobrodružný román

JONATHAN SWIFT
Dílo: GULLIVEROVY CESTY – filozofický román, zachycuje tehdejší Anglii, tvrdí že lidský rozum není až tak dokonalý a ideální

FRANCIE

VOLTAIRE
(1694 - 1778)
- pohnutý život, vězněný v Bastile
- uprchl do Anglie
- byl hostem anglického krále - Bedřich Veliký
- pak musel odejít šel do Švýcarska - tam si hlásal co chtěl
- velice útočný KRITIK, kritizoval hlavně hloupost
- byl historikem, filosofem a dramatikem
drama: BRUTUS - obdivuje ho jako republikána
CANDIDE -(optimismus)- zesměšňuje přehnaný optimismus, filozofická povídka

DENIS DIDEROT
(1713 - 1784)
- řešil morální otázky
dílo: JEPTIŠKA - nejvýznamnější román
JAKUB FATALISTA
VELKÁ ENCYKLOPEDIE - naučný slovník, týká se oblasti vědy a umění
nevídaná práce, D. D.- hlavní redaktor

CHARLES LOIS MONTESQUIEU
Dílo: DUCH ZÁKONŮ- rozprava,tvrdí že při sestavování zákonů hrají důležitou úlohu přírodní podmínky země
PERSKÉ LISTY – kritika společnosti

RUSKO

MICHAIL VASILJEVIČ LOMONOSOV
- zakladatelem moskevské univerzity, reformátor jazyka

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ (čno)

- proces, který začal přibližně v 70. letech 18. st. a končil ve 40. letech 19. st.
- 1.) FÁZE: obranná (70 léta 18. st. – počátek 19. st.)
- 2.) FÁZE: ofenzivní (počátek 19.st. – 20.lét 19.st)
- 3.) FÁZE: totožná s romantismem
- 4.) FÁZE: boje s realismem (40. léta 19. st.)

NÁR. OBROZENÍ – velké společenské hnutí
- projevující se národně – osvobozeneckým bojem národním a demokratickým uvědoměním, snahou o hospodářské a kulturní osamostatnění
- podmínky byly vytvořeny rozpadem feudalismu a racionalismu a osvícenství v Evropě
- u nás se osvícenství nazývá – JOSEFINISMUS ( toleranční patent 1781, zrušení nevolnictví)
- různé sociální úlevy , byla založena Královská společnost nauk ( dnes akademie věd)

I.)ETAPA ČNO

- jedná se o snahu české buržoazie čelit německé
- velký vliv začíná mít česká literatura, zvyšuje se zájem o spisovný jazyk, vznikají díla na obranu českého jazyka

JOSEF DOBROVSKÝ ( DOUBRAVSKÝ)
- původem Slovák, studoval bohosloveckou fakultu stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice
- nevěřil v úspěch NO
dílo: MLUVNICE ČESKÁ – psaná německy
2 DÍLNÝ NĚMECKO – ČESKÝ SLOVNÍK
MLUVNICE STAROSLOVĚNŠTINY – napsaná latinsky
DĚJINY ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY
- Stal se zakladatelem slavistiky, položil základy novočeského spis. Jazyka

GELASIUS DOBNER
- řádový kněz zkoumal Hájkovu kroniku českou a říkal, že je nespolehlivá a srovnával ji s historickými prameny

FRANTIŠEK MARTIN PELCL
- profesor českého jazyka na pražské univerzitě
dílo: NOVÁ KRONIKA ČESKÁ : - velmi populární, nahradila Hájkovu

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS
- novinář vydával Pražské poštovské noviny => přejmenovány na Krameriovy c. k. vlastenecké noviny
- vlastnil i knižní nakladatelství Česká expedice – vydával starší českou literaturu
- soustředil kolem sebe venkovské čtenáře a písmáky, diskutoval s nimi o literatuře

DIVADLO:
- Praha měla svou stálou německou scénu (dramata i opery)
- V roce 1783 bylo postaveno Stavovské divadlo, kde se hrálo později i česky
- Roku 1786 – 89 na Václavském náměstí stála dřevěná Bouda v ní se hrálo česky, v čele stál VÁCLAV THÁM( také básník BÁSNĚ V ŘEČI UVÁZANÉ ), který skládal hry z minulosti českého národa (Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka
- Hrála se i Shakespearova dramata
- Měli neustále finanční potíže= krach

ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER
- soustředil kolem sebe mladé básníky, vydal 5 almanachů
- psal hlavně milostné poezie oslavující boha, bajky vlastenectví, kramářské písně
dílo: SEBRANÉ BÁSNĚ A ZPĚVY

ŠEBESTIÁN HNĚVKOVSKÝ
- proslavil se eposem DĚVÍN: humorná parodie na naší historii

II. ETAPA NÁRODNÍHO OBROZENÍ

- již nejsou kladeny cíle pouze na mluvnici, ale představitelé se snaží, aby se v českém jazyce rozvíjely všechny oblasti kultury
- byla psána náročnější poezie i vědecká pojednání
- byla propagována slovanská myšlenka
- posilování historického vědomí
- bylo zapotřebí rozšířit slovní zásobu pro vyjadřování nových pojmů

JOSEF JUNGMANN
(1773 – 1847)
- vystudoval filozofii a práva, učil se na gymnáziu překládal
- chtěl dokázat, že čeština je schopná vyjádřit i nejsložitější myšlenky světové literatury
- vytvářel nová slova např.: povídka, úvaha,…
- upravoval z ruštiny Daroga= dráha
dílo: 5 – DÍLNÝ ČESKO-NĚMECKÝ SLOVNÍK
- SLOVESNOST – učebnice literatury a čítanka
- HISTORIE ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY – čerpá z dějin Dobrovského

FRANTIŠEK PALACKÝ
(1798 – 1876)
- otec národa
- přišel do Prahy, zabezpečil se sňatkem
- seznámil se s Dobrovským, který ho uvedl do společnosti jako nadějného historika
- 40 let ovlivňoval kulturní život
dílo: DĚJINY NÁRODA ČESKÉHO V ČECHÁCH I V MORAVĚ – velká obliba, čtivé, hodně idealizoval Slovanské dějiny a husitství

PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK
(1795 – 1861)
- původně Slovák, chvíli žil v Uhrách
- žil v neustálé bídě
- pracoval jako knihovník
- odmítl moskevskou profesoru, usoudil, že ve své vlasti je prospěšnější
dílo: SLOVANSKÉ STAROŽITNOSTI – popisuje nejstarší dějiny Slovanů do konce 1. tisíciletí a tvrdí že jsou stejně dobré jako dějiny Řeků, Římanů…

JAN KOLLÁR (1793 – 1852)
- studoval evangelické bohosloví v Sasku
- zamiloval se do Vilemíny Schmidtové (později ji opustil a vrátil se do vlasti), která se mu stala inspirací MÍNY v díle:
dílo: SLÁVY DCERA: rozsáhlá básnická skladba, uvedená Předzpěvem v němž se básník zamýšlí nad osudy západních Slovanů a vyjadřuje víru v jejich lepší budoucnost
- jednotlivé oddíly (zpěvy) se skládají ze samostatných básní
- hlavní postavou je básník , kterého doprovází Mína v praslovanských zemích např. :Saskem – opěvovali řeku Sálu, Slovenskem – Dunaj, Česko - Labe
- Mína je alegorií Slovanstva

FRANTIŠEK LADISLV ČELAKOVSKÝ
(1799 – 1852)
- patří mezi nejpřednější a stále čtené básníky N.O.
- narozen ve Strakonicích, studoval filosofii, ale za četbu Husovy Postily byl vyloučen
- živil se jako vychovatel, novinář, psal proti ruskému carovi =>byl vyhozen
- měl finanční problémy, nakonec získal místo profesora slavistiky ve Vratislavy, zabýval se studiem slovanských jazyků a literatury
- překládal slovanskou lidovou poezii
dílo: MUDROSLOVÝ NÁRODU SLOVANSKÉHO V PŘÍSLOVÍCH – kniha přísloví a pořekadel
SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ
- ohlasová poezie napodobuje výrazem i obsahem lidovou píseň, byla oblíbená v 19. století v celé Evropě
OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH (1829)
- Jedná se o epické básně, které mají působit dojmem, že se jedná o originální Ruskou tvorbu
- Jsou vytvořeny uměle , původnost má být dokázána ve slovech tzv. rusismy, sobaka zbojník=zbojec
- Hlavní postava je Ilja Murovec
- Čerpal z ruských bylin
OHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH (1839)
- psal to deset let – v době osobní nepohody, zoufalství
- vyjádřil v nich ráz lidové písně
- obsahují: epické i lyrické básně – Toman a Lesní panny

VÁCLAV KLIMENT KLICPERA
(1792 – 1859)
- působil jako profesor na gymnáziu
- svou tvorbou překonal THÁMA
- psal hry z historie , hlavně o rytířích, pohádky, hry ze současnosti = kritizoval maloměšťáctví a morálku
dílo: ROHOVÍN ČTVERROHÝ – skupinka studentů, která zesměšňovala strýce jednoho z nich
DIVOTVORNÝ KLOBOUK – o lakomém obchodníkovi

RKZ
- někteří obrozenci těžce nesli, že se nám nedochovala hrdinská národní poezie, náhle se r. 1817 a 1818 objevily 2 zlomky větších básnických skladeb
RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ – měl pocházet ze 13. století, obsahoval epické básně, lyricko – epické a milostné písně např. : Čestmír, Oldřich a Boleslav
- Rukopis byl přijat s velkým nadšením – byl slavný i v cizině a jeho pravost propagoval i Dobrovský
RUKOPIS ZELENOHORSKÝ – 9. st. idealisticky líčí minulost Čechů – O Libuši, Sněm Čechů
- Dobrovský pochyboval o pravosti, ale Palacký a Šafařík ho překřičeli

- v 80. letech 19. st. Masaryk a Gebauer a další podali důkazy na základě jazykových a literárních nedostatků, že se jedná o padělky
- pravděpodobnými autory byli : VÁCLAV HANKA – knihovník a archivář
JOSEF LINDA – talentovaný, ale neznámý básník

PRÉROMANTISMUS

- umělecký směr 2/2 18. st., prae = před romantismem
- opak osvícenství, citovost, návrat k přírodě, mystika, fantastično
- velký význam má lidová slovesnost
- sentimentalismus

FRANCIE

JEAN JACGUES RUSSEAU
(1712 – 1778)
- filosof, pedagog, romanopisec
- tvrdil, že nerovnost mezi lidmi je dána majetkem, každý má žít podle své přirozenosti
- hlásal návrat k přírodě
dílo: EMIL ČILI O VÝCHOVĚ : není to běžný román sleduje vývoj dítěte od jeho narození až po jeho dospělost, je v něm uplatňována myšlenka, že člověk je od přírody dobrý
NOVÁ HELOISA (eleósa) – román

ANTOINE FRANCOÍS PRÉVOST
- byl kněz
dílo: MANON LESCAUT

NĚMECKO

- V 70.letech 18.stol. vzniklo v Německu literární hnutí nazvané ŠTURM UND DRANG (bouře a vzdor)
- Jeho představitelé propagovali svobodu slova

FRIDRICH SCHILLER
(* 10. 11. 1759, † 9. 5. 1805)
- jeden z těch významnějších
dílo: ODA NA RADOST -zhudebnil Beethoven, lyrická báseň
VALDŠTEJN –kritika tyranie a bezpráví
DON CARLOS – drama, zhudebnil Verdi
LOUPEŽNÍCI

JOHANN WOLFGANG GOETHE
(1749-1832)
- básník, prozaik, dramatik, myslitel, státník a přírodovědec
dílo: FAUST –I.díl: stárnoucí vědec Faust se chtěl stále vzdělávat ->upsal se ďáblu –ten ho omladil o 30let, ale nesměl být spokojený a šťastný jinak peklo, zamilovala se do něj Markétka, umírá mu matka, on zabijí v souboji Markétčina bratra, Markétka utopí jejich dítě a jde do vězení
II.díl: Faust odchází na císařský dvůr a pracuje tam na vysoušení močálů, je šťastný a spokojený, ale pracuje pro blaho lidstva a do pekla nejde
UTRPENÍ MLADÉHO WERTHERA –román psaný formou deníku, částečná autobiografie, proslavil ho, láska mladého muže k Lotě, ta si má brát někoho jiného, on se zhroutí a zastřelí se.
- po vydání tohoto díla stoupla vlna sebevražd

RUSKO

IVAN ANDREJEVIČ KRYLOV
(1768-1844)
- světově známí bajkař, bajky ho proslavily

ALEXANDER NIKOLAJEVIČ RAĎIŠČEV
(1742-1802)
Dílo: PUTOVÁNÍ Z PETROHRADU DO MOSKVY –cestopisný román

ROMANTISMUS

- navazuje na preromantismus, ale je významnější
- projevuje se v celé Evropě a je to konec 18.stol.-1/2 19.stol.
- spadá do období VFBR, ve které bylo hlásáno heslo: „volnost, rovnost, bratrství“
- nástup Napoleona a jeho pád, rozšíření průmyslového podnikání, člověk si připadá bezmocný, osamělí, má jiné sny než skutečnost=> nejistota
- umělci utíkají do historie, hlavně do středověku, díla se odehrávají hlavně na hřbitově, ve zříceninách hradů, v klášterech nebo na rozbouřeném moři
- hl. hrdinové jsou zloději, piráti, mniši, cigáni a rytíři, kteří pomáhají svým pánům, ochraňují dámu svého srdce a slabší jedince, jsou hluboce věřící
- láska je vždy nešťastná
- projevuje se styl i v architektuře= novogotika, v malířství =Goya, v hudbě =Beethoven, Chopin, Shuman, Weber, Smetana

ANGLIE

WALTER SCOTT
(1771-1832)
- pocházel ze šlechtické rodiny
- vystudoval práva
- je pokládán za zakladatele historické povídky, sběratel skotských lidových balad
- do literatury vstoupil díky veršované rytířské povídky JEZERNÍ PANNA
- pochopil, že poezie mu nejde a začal se věnovat psaní románů
dílo: WAVERLAY –psáno pod pseudonymem, čerpal ze skotských dějin, úspěch, dále píše pod svým jménem
IVANHOE –čerpá z doby Richarda Lví Srdce
TALISMAN
- tato literatura je dosud čtená
- Scott dovedl výborně vylíčit atmosféru rytířských turnajů, hradní slavnosti, historické bitvy
- jeho hrdinové jsou buď úplně kladní nebo úplně záporní
- snaží se čerpat ze skutečnosti, ale jsou tam nejasnosti

PERCY BYSSHE SHELLY
(1792-1822)
- vystupoval proti náboženským i jiným předsudkům, pro své názory byl vyhozen z univerzity (2x)
- proslavil se dramatickou básní
dílo: ODPOUTANÝ PROMETHEUS –filozofické dílo, z antických bájí, hl. postava je Prométheus, má představovat šťastný život, vítězství nad tyranií

GEORGE GORDON BYRON
(1788-1824)
- pocházel z aristokratické rodiny se kterou se rozešel
- většinu života trávil v cizině, hlavně v Itálii
- zemřel na morovou nákazu, když pomáhal Řekům bojovat za svobodu
dílo: CHILDE HAROLDOVA POUŤ –částečná autobiografie, lyrickoepická báseň, odehrává se v době napoleonských a řeckých válek
KORZAR –báseň
LAURA –báseň
DŽAUR –báseň
- tyto básně =proti náboženské konvenci a tyranii

NĚMECKO

- v Německu byl romantismus komplikovaný, měl silné náboženské zabarvení, tíhne až k mystice

NOVALIS
(* 2. 5. 1772,

Hodnocení referátu Literatura

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  22. duben 2008
  4 749×
  7744 slov

Komentáře k referátu Literatura