Světová próza ve 2. pol. 20. století

Ve druhé polovině 20. století nacházela literatura mocné inspirační zdroje v dramatickém vývoji světa. Byly tu nejen otřené zkušenosti z největšího válečného střetu, ale i hrozivé napětí z rozdělení světa poválečného. Postupné odhalování zločinů ve jménu komunistických idejí zesílilo boj za lidská práva a vedlo až ke zhroucení socialistického světa stojícího na diktatuře, strachu a násilí. Prudký rozvoj vědy a techniky, prudké devastace životního prostředí navozují palčivé globální problémy lidstva. Podstatný rozdíl mezi reakcemi východních (silný patos, uvědomělý patos, černobílí hrdinové, pompézní scény) a západních (střízlivější líčení, zpracovávají nejnižší lidské pudy a psychiku jedince – ostře satirické válečné romány) autorů. Rozdíly se časem smazávaly. Projevuje se i krize v mezilidských vztazích, pocit úzkosti, ohrožení, odcizení (existencialismus). Dále snaha distancovat se od těch nahoře, revolta, tendence nerespektovat konvence (beatníci), hledání jistot v jiné než moderní civilizaci. Především próza se musela vyrovnat s novými skutečnostmi světa, a to nejen z hlediska obsahu, ale i formy. Román využívá reportážních postupů, zájem o senzibilitu moderního člověka vede k hlubšímu ponoru do vnitřního světa, rozvíjí vnitřní monolog postav, metodu proudu vědomí vyjadřuje souběžně probíhající děje, pocity a vzpomínky. Během studené války probíhá bouřlivý rozvoj vědy a techniky, přepych, pohodlí, hrozba ekologických a válečných katastrof, prohlubování rozdílů mezi bohatými státy a zeměmi třetího světa. Umění vyjadřuje rozporuplný charakter doby, dochází k tomu, že se vyhrocuje protikladnost dvou vývojových proudů (existencionální prvky X racionálně konstruktivní prvky). Vyhrocení vede k vyčerpání forem a obsahů objevených uměleckou avantgardou. Od konce 60. let se hledají nové životní postoje (postmodernismus), touha po individualitě otevírá prostor k volnému přejímání forem nejrůznějších směrů minulosti i současnosti, důležitá je opravdovost prožitků ovlivněného aktuální náladou.

ROBERT MERLE
- světově proslulé historické romány, především z dějin Francie
- SMRT JE MÝM ŘEMESLEM – obraz nacisty

Téma masového vyvražďování tzv. méněcenných ras nepotřebuje jazykové ani kompoziční ozvláštnění. Vznikají útvary blízké literatuře faktu (vzpomínkové, publicistické, deníky, memoáry). (DENÍK ANNY FRANKOVÉ)

THOMAS KENEALLY
– australský prozaik, dramatik, herec, silný vztah k republice
- SCHINDLEROVA ARCHA – kombinace skutečných reálií a fikce, Oscar Schindler byl
v německé straně, pomáhal židům, aby na tom vydělal,
využíval levnou pracovní sílu, provokace svou nejedno –
značností (zfilmováno S. Spielbergem - Oscar)

V RUSKU je válka ústředním tématem, černobílá, schematická díla, výchovné propagace komunismu.

MICHAIL ŠOLOCHOV
– OSUD ČLOVĚKA – Andrej Sokolov je prostý člověk, který se neponižuje a po válce dává domov sirotkovi

V pozdější době se pokrokoví autoři pokusili kriticky se vyrovnat s dusnou atmosférou a tvrdým násilím ve své zemi.

BORIS PASTERNAK
– DOKTOR ŽIVAGO – román získal světový ohlas

V NĚMECKU se literatura rovněž vyrovnávala s válečnými zážitky a následky. Skupina 47 navazovala na pokrokovou literaturu 20. let, chtěli očistit německou duši. Nastolení fašismu v Německu vyhnalo vynikající spisovatele do exilu. Ze starší generace to byli především bratři Heinrich a Thomas Mannové, Lion Feuchtwanger, Erich Maria Remarque. I když se do Německa už nevrátili, jejich poválečná tvorba se k problému fašismu vrací.

ERICH MARIA REMARQUE
– MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO
- VÍTĚZNÝ OBLOUK
- NOC V LISABONU

HEINRICH BÖL
– BILIÁR O PŮL DEVÁTÉ – Nobelova cena

GÜNTER GRASS
– PLECHOVÝ BUBÍNEK – o Oscarovi, který se rozhodl přestat růst, aby se vzdálil světu dospělých. Groteskní obraz předválečného i válečného Německa.

V AMERICKÉ literatuře vznikají vojenské romány a generálské paměti (G. Patton, W. Churchill)

JOSEPH HELLER
– HLAVA XXII – pokus o analýzu institucionalizované absurdity, mozaika rozmanitých absurdních situací, voják X armáda

ANTON MYRER
– POSLEDNÍ KABRIOLET – o mladých hrdinech ze světa studentských lásek a kabrioletů vržených
do tanků, džípů a obrněných transportérů, pochybnosti o hodnotách
této generace

WILLIAM STYRON
– SOPHIINA VOLBA – spisovatel Stingo se po válce seznámí s polskou emigrantkou Sofií a
jejím židovským milencem Nathanem, postupně odhaluje Sophiino
trauma z války a Osvětimi, ta se snaží zapomenout

ANGLICKÁ literatura
PATRICK RYAN
– JAK JSEM VYHRÁL VÁLKU – postmoderní polemika s monumentálními obrazy války, hrdina Goodbody bere každou svou nehodu za náhodnou

Později v 50. letech na území Velké Británie existovalo seskupení rozhněvaní mladí muži, jejichž díla byla plná ostré kritiky.

KINGLEY AMIS
– ŠŤASTNÝ JIM (o univerzitním profesorovi)

V poválečné literatuře se rozvíjí EXISTENCIALISMUS.

JEAN PAUL SARTRE
– filozof, publicista, spisovatel, odmítl Nobelovu cenu
- NEVOLNOST (HNUS) - esej
- ZEĎ – novela, odehrává se během španělské války, Ibbiet prozradí mylné místo úkrytu
svého přítele (který se zde opravdu ukrývá, neboť změnil úkryt), oddálí si popravu
- MOUCHY, ĎÁBEL A PÁNBŮH – drama

ALBERT CAMUS
– dětství prožil v Alžírsku, řeší otázku, jak se má chovat člověk, který nevěří v Boha ani v sílu rozumu, hrdinové vzdorují osudu, pocit nesmyslnosti života a lhostejnosti k němu
- MOR - román
- CIZINEC – novela (děj v Alžírsku), vypravěč Mersault bezdůvodně zastřelí Araba na pláži, je
zatčen a odsouzen k smrti, myšlenky a konfrontace jeho pohledu na svět s obecnými konvencemi
- MÝTUS O SISYFOVI

ALBERTO MORAVIA
– HORALKA - existenciální román, v posledních měsících války její dceru znásilní znepřátelená vojska

NOVÝ ROMÁN

- rozvíjel se ve Francii v 50. letech, označován byl jako antiromán nebo objektivní román. Zaujímá odmítavý postoj ke klasickému románu 19. století (Honoré de Balzac), útočí proti ději a postavě. Skutečnost je redukována na popis věcí a jevů, chybí vševědoucí vypravěč, dochází k experimentům s jazykem. Snaží se vytvořit objektivní obraz světa s podrobným popisem všech detailů.

ALLAIN ROBBE GRILLET
– GUMY – dlouhý román, dějově popisný

NEOREALISMUS

(40. – 50. léta) oslovila světovou kulturu italská literatura, a to ve spojení literatury, malířství a filmu. Klade důraz na zobrazení reality, lidského bytí a smyslových prožitků. Snaha zapomenout na zrůdnosti italského fašismu. Mívá blízko k existencialismu, nejčastější formou jsou deníky a memoáry. Typické popisností, dokumentárností, kritičností, soustředěním na detaily a každodenní život prostých lidí. Formální experimenty, objevení starých mýtů a legend, katastrofické vize, rozmach nenáročné literatury.

ALBERTO MORAVIA
– ŘÍMANKA - román
- NUDA - román
- HORALKA - existenciální román
- JÁ+ON – postmoderní román

FEDERICO FELINI
– scénárista, režisér, gesta, mimika a chůze jsou důležitější než děj
- filmy – SILNICE, SLADKÝ ŽIVOT, CABIRIINY NOCI

LUCHINO VISCONTI
– film SOUMRAK BOHŮ

VICTORIO DE SICA
– filmy DĚTI ULICE, ZLODĚJ KOL

BEAT GENERATION

- generační hnutí USA 50. let, „beat“ znamená zbitý, blažený. V americké poválečné společnosti není něco v pořádku, řeší to výsměchem tradicím a hodnotám, odmítá společnost s její morálkou – nihilismus, bezprogramový anarchismus, hledání vnitřní svobody (šokující móda nebo nedbalý zevnějšek). Snaha o extázi – drogy, alkohol, jazz, rychlá jízda, tuláctví, snaha k praktikám Dálného Východu (zennbudhismus – cesta je cíl), koncem 60. let se toto hnutí vyčerpalo, mnozí autoři skončili v psychiatrických léčebnách či na periferii. Odvaha vznést individuální obžalobu, vulgarismy, erotická otevřenost, útržkovitost dialogu.

ALLEN GINSBERG
– rozporuplný básník, který cestoval po světě, hlavní představitel sbírky Kvílení
- KVÍLENÍ – moloch jako symbol společnosti, pohrdá válkou, touhou po penězích,
naturalismus a obscénnost, vyloučení líbivosti a poezie

JACK KEROUAC
– NA CESTĚ – vypravěč Sal a černoch Dean putují světem, usilují o uspokojující životní zkušenosti (drogy, sex, jazz)
- spontánní próza – psal 6 let, dlouhý pás papíru, odmítl ho upravit

LAWRENCE FERLINGHETTI

WILIAM BORROUGHS

CHARLES BUKOWSKI

MAGICKÝ REALISMUS

- rozvíjí se nejprve v zemích se silnou mytologickou tradicí. Objevuje se prolínání dvou světů, hranice je těžko postřehnutelná, často se zachycuje násilí, láska a nepsravedlivost.

CHARLES GARCÍA MARQUEZ
– Kolumbijec
- STO ROKŮ SAMOTY - nezvyklé věci (dítě s prasečím ocáskem), normální věci
vzbuzují pozornost (led, vlak)
- LÁSKA ZA ČASŮ CHOLERY

ČINGIL AJTMATOV
– kyrgizský spisovatel
- DŽAMILA – milostná novela
- STRAKATÝ PES NA BŘEHU MOŘE – novela
- romány STANICE BOUŘNÁ, POPRAVIŠTĚ

Rysy magického realismu má i starší Bulgakův román MISTR A MARKÉTKA.

POSTMODERNISMUS

- (60. léta) je reakce proti modernismu, proti pouhému formálnímu experimentování, nesnaží se o originalitu za každou cenu, vrací se zpět. V literatuře se staví proti avantgardním a moderním tendencím. Dvouúrovňové estetické vnímání – literatura pro náročné i nenáročné. Spojování odlišných stylových prvků a žánrových postupů (detektivka, historický román, erotické líčení, filozofické úvahy) sklon k mystifikaci, velké množství interpretací, které jsou možné.

UMBERTO ECCO
– JMÉNO RŮŽE – román, byl i zfilmován

ALBERTO MORAVIA
- JÁ+ON – román

MILAN KUNDERA
– NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ

VLADIMÍR NABOKOV
– LOLITA

WOODY ALLEN
- povídky

LITERATURA S PRVKY SCI-FI

- založená na utopistických základech (sci-fi, fantasy, otřesné vize total. spol.)

GEORGE ORWELL
– FARMA ZVÍŘAT – alegorická bajka (prasata terorizují ostatní zvířata), obraz totalitní spol.
- 1984 – napsán r. 1948 (zfilmováno - BRAZIL)

RAY BRADBURY
– MARŤANSKÁ KRONIKA
- 451° FARENHEITA
- KALEIDOSKOP

ARTHUR C. CLARKE
– VESMÍRNÁ ODYSSEA

ISAAC ASIMOV
– JÁ ROBOT

STANISLAV LEM
– ASTRONAUTI

JOHN WYNDHAM
– DEN TRIFIDŮ

J. R. R. TOLKIEN
– HOBIT
- PÁN PRSTENŮ

NEZAŘADITELNÍ AUTOŘI

WILLIAM SAROYAN
– TRACYHO TYGR
- ODVÁŽNÝ MLADÝ MUŽ NA LÉTAJÍCÍ HRAZDĚ – povídka

D. J. SALINGER
– KDO CHYTÁ V ŽITĚ

KEN KESEY
– VYHOĎTE HO Z KOLA VEN (film – PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM)

JOHN IRWING
– SVĚT PODLE GARPA

ARTHUR HAILEY
– HOTEL, LETIŠTĚ, KOLA, PŘETÍŽENÍ

JOHANNES MARIO SIMMEL
– LÁSKA JE JEN SLOVO

OKRAJOVÁ LITERATURA

Okrajová literatura je braková literatura, fantazijní, milostné příběhy, nenabádá k myšlení, programově nepočítá s významovými přesahy, příběhy dotváří až do konce, čtenář chce být klamán, chce si odpočinout

ANNE A LERGE GOLONOVI
– ANGELIKA

IAN FLEMING
– JAMES BOND

FREDERICK FORSYTH
– DEN PRO ŠAKALA

ARTHUR HAILEY
– LETIŠTĚ

ABSURDNÍ DRAMA

- drama dokáže na jevišti přesvědčivěji rozehrát absurdní situace, od 50. let 20. století
ABSURDITA – životní pocit bezmocného člověka, život postrádá smysl, neschopnost komunikace

ALFRED JARRY
– KRÁL UBU
- NADSAMEC – román

SAMUEL BECKETT
– ČEKÁNÍ NA GODOTA - bezútěšnost

VÁCLAV HAVEL
– AUDIENCE
- VERNISÁŽ
- ZAHRADNÍ SLAVNOST

Hodnocení referátu Světová próza ve 2. pol. 20. století

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Petra Seitlová
  28. prosinec 2012
  9 985×
  1465 slov

Komentáře k referátu Světová próza ve 2. pol. 20. století

Alika
Angelika: Anne a Serge Golonovi, nikoli Lerge