Preromantismus a romantismus

Kult prirozeneho cloveka, davnoveku a prirody

Klasicismus byl prevazne umeleckym smerem aristokracie, mestanstvo jako nastupujici trida si vytvarelo novy zivotni postoj a umelecky styl. Protest proti nespravedlnosti a poutum feudalismu spolu s odporem k chladnemu rozumarstvi se v literature druhe poloviny 18. stoleti vyjadruje predevsim zduraznovanim citovych hodnot prosteho, "nezkazeneho" cloveka. Toto myslenkove a literarni hnuti nazvané preromantismus
nebo sentimentalismus zacina v protikladu k estetickým zasadam klasicismu chápat umeni nikoli jako soubor prikladu k nasledovani, ale jako prostredek k promene sveta.

Literatura tohoto obdobi zobrazuje idealni svet a idealni prostredi, odlisne od existujici pritomnosti, a proto do soudobe civilizace utika do vzdalene minulosti nebo do exotickeho prostredi dalekych kraju (Orient).

Idealni kulisou byva romantikum prirodni svet neporuseny civilizaci, zabydleny pastyri
nebo venkovany. Narozdil od rokoka jsou to uz pastyri skutecni, nikoli slechticka
spolecnost hrajici si na naivni pastyre. Smysl pro velikost, vznesenost, puvodnost,
starobylost, pro lid a jeho duchovni kulturu, to jsou nejtypictejsi znaky preromantismu.

Klasicisticke a romanticke prvky v preromantismu

Trva kult starovekych autoru, zejmena reckych. Zatimco klasiciste ocenovali vyrovnanost
rimske literatury (Vergilius), preromantikum je blizsi Homer. Preromantismus nasel sve
vyjadreni hlavne v literature, ve vytvanem umeni se neprojevil, naopak pozdni klasicismus
se projevil v architekture i plastice, tzv. empir.

Preromanticti basnici si oblibili nektere obrazy nebo scenerie. V literature anglicke je
to napr. tzv. poezie jezerni a hrbitovni, s priznacnymi pochmurnymi obrazy
opustenych jezer, hrobek, nocnich scenerii, hradnich trosek a mesicniho svitu. Jinym
motivem je symbol mnicha, poustevnika, symbol vezne a poutnika.

Odklon od tradic francouzskych je obecny - oblibu si ziskava poezie anglicka, ktera
zduraznuje opravdovost citu. Silnym inspiracnim zdrojem je poezie lidova, hlavne balady.

Preromanticky basnik se casto stylizuje do postoje barda, mluvciho narodniho kolektivu,
jindy se opet skryva do anonymity lidoveho pevce, nebo konecne vystupuje v roli vestce a
proroka.

JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712-1778) je zenevsky rodak, francouz, stoji svymi myslenkovymi i
umeleckymi podnety na zacatku proudu, ktery ovlivnoval evropskou kulturu temer po jedno
stoleti.

Vzdelanim samouk utekl v sestnacti letech z rodneho mesta a zil skoro do triceti let bez
staleho zamestnani, zivil se skromnymi honorari za drobne clanky a podporou slechtickych
mecenasu.

Rousseau vytusil, ze pricinou socialni nerovnosti mezi lidmi je soukrome vlastnictvi.
Vysel z presvedceni, ze lidska povaha je v zasade dobra, pokud neni zkazena civilizaci.
Proto pozadoval navrat k prirode, v niz nachazel pro cloveka novou svobodu.

EMIL CILI O VYCHOVE - pedagogicky roman, do nehoz vtelil sve predstavy o prirozenem
a citove bohatem zivote.

O SMLOUVE SPOLECENSKE - pojednani, v nemz rozvijel myslenku, ze lid je jedinym
nositelem moci ve state.

NOVA HELOISA - roman, napsany dopisovou formou. Tragicky pribeh lasky. Pritomny
jsou vsechny prvky preromantismu a romantismu: lyricka melancholie, vypjate citove reakce
hrdinu, podmaniva liceni prirody, kontrast mezi zivotem v prirode a zivotem ve
spolecnosti.

Je priznacne pro Rousseaua, ale i pro celou romantickou literaturu, ze jednani hrdiny Nove
Heloisy, Saint-Preuxe, ovlivnuje a urcuje zena Julie. V ni ztelesnil Rousseau typ hrdinky,
ktera se bude objevovat velmi casto v romanticke literature, od Goethova Utrpeni mladeho
Werthera az po Puskina a G. Sandovou.

Na promenu literarniho vkusu pusobilo i nove chapani Shakespearova dila. Jeho vsestranne
zobrazeni cloveka pocitovali preromantikove jako protiklad znacne zjednodusenych hrdinu
klasicismu.

O obnovu Shakespearova kultu v Nemecku se zaslouzil kritik, basnik a dramatik GOTTHOLD
EPHRAIM LESSING. Nove esteticke citeni probojoval v Nemecku plne JOHANN GOTTFIED HERDER.
Ve svem dile MYSLENKY K FILOZOFII DEJIN LIDSTVA dospel k nazoru, ze vyvoj lidstva
smeruje k humanite, ze na tomto vyvoji se kazdy narod podili urcitym prispevkem, pricemz v
celkovem dejinnem procesu se jednotlive narody stridaji. Predpokladal, ze v budoucnosti se
stanou slovanske narody rozhodujicim dejinnym cinitelem. Tim Herder posilil narodne
osvobozenecke usili, zejmena mezi mensimi slovanskymi narody.

JOHANN WOLFGANG GOETHE (1749-1832) studoval prava a jako pravnik pusobil kratce ve
Wetzlaru. Stal se predni osobnosti spisovatelu, kteri chteli nove chapat poslani
literatury jako vyjadreni umelcovy osobnosti, jeho citu a myslenek a nechteli se davat
omezovat zadnymi pravidly, jak je predepisoval klasicismus. V souhlase s novym umeleckym
vkusem pritahovala Goetha anglicka literatura, zejmena dilo Shakespearovo, ktere mu
zosobnovalo ideal tvurci svobody. Tato umelecka revolta proti predepsanym vzorum se
oznacuje jako hnuti Sturm und Drang (boure a vzdor). Jejim umeleckym vyjadrenim jsou dila
Goethova mladi, napr. basen PROMETHEUS s oslavou hrdeho lidskeho vzdoru proti bohum
nebo versovane drama GOETZ VON BERLICHINGEN s historickym nametem ze selskeho
povstani, i roman UTRPENI MLADEHO WERTHERA, psany formou dopisu a denikovych
zaznamu. Hrdina konci sebevrazdou, protoze ve svete, ktery jej zranuje a odnima mu moznost
zit prirozene, nenachazi sve misto.

EVROPSKY ROMANTISMUS

Podminky romantickeho zivotniho pocitu

Idealy osviceni a Velke francouzske revoluce naplnily vzdelane lidstvo nadeji v
osvobozeni cloveka. Vznesene myslenky rovnosti, volnosti a bratrstvi davaly tusit, ze svet
se bude postupne zlidstovat a ze prevladnou zasady prirozenych vztahu mezi lidmi, mezi
osvicenou vladou a poddanymi. Feudalismus padl nebo se pozvolna pretvoril v osviceny
absolutismus. V hospodarskem zivote nastoupil svou vladu kapitalismus a jeho zasady
draveho financniho podnikani pronikly zahy i do spolecenskych vztahu.

Obava z revolucnich myslenek neprestava desit vladni rezimy. Nespokojenost lidovych mas
doutnala na vsech stranach. Rozhoduji-li ve vsem penezni vztahy, nemuze nadany clovek
uskutecnit plne sve plany, citi se vyrazen ze spolecnosti a zacina pocitovat stale
tiziveji sve osameni. Je vyrazen z prime ucasti na verejnem deni a stale silneji proziva
rozpor mezi sebou a svetem. Poprve v novovekych dejinach pocitil clovek svou odcizenost
svetu. Takova nova zkusenost v dobe revolucnich zvratu, napoleonskych valek a tuhych
reakcnich rezimu nabyla sveho literarniho a umeleckeho vyrazu v romantismu.

Romantismus neni pouze urcitym umeleckym smerem, je take zivotnim postojem a pocitem
cloveka k spolecnosti a k svetu. Romantismus dostal sve jmeno od romanu, moderniho
slovesneho utvaru, v nemz obraznost a citovost prevladala nad rozvaznou rozumovosti. Tyto
rysy spolu s deji, umistovanymi do divokych prirodnich scenerii nebo do vzdalenych krajin,
s vyjimecnymi postavami krajne individualizovanych hrdinu, byly priznacne pro romantickou
literaturu. Romanticky postoj ke svetu vychazi z predstavy konfliktu. Clovek touzi po
uplatneni svych schopnosti, ale stoji proti necitelnemu svetu, ktery tyto moznosti
omezuje. Romantik se pokousi podrobit si svet podle sve predstavy, obycejne revoltou proti
spolecnosti, jejim zakonum a konvencim. Protoze je vsak sam proti organizovane a moci
vybavene spolecnosti, konci jeho vzpoura nezdarem.

Stylizace romantickeho hrdiny

Hrdina splyva vetsinou s autorem, je jeho sebevyjadrenim. Stylizuje se do obvykleho
romantickeho postoje cloveka, ktery je si vedom sveho vyjimecneho poslani, nemuze vsak
uskutecnit vlastni zamery a dostava se do sporu s dobou. Protoze mu nikdo nerozumi, citi
se osamely. Ani neciti potrebu druznosti, je prilis vyhraneny individualista. Hleda unik v
protispolecenskem gestu nebo v nasilnem cinu.

Romanticky hrdina touzi po lasce, ale soucasne vi, ze skutecnou lasku nenajde. Muze
milovat jen nestastne, protoze miluje vysneny ideal, nikoli skutecnou zenu. Rozpor mezi
predstavou a skutecnosti lasky byva tak silny, ze hrdina casto nemuze prezit bolestne
zklamani - proto v zivotopisech romantickych basniku najdeme tolik tragickych lasek.

Romantickemu hrdinovi je laska vsim, vzdava se ji zcela a bez vyhrad, opovrhuje pritom
spolecenskymi konvencemi a ve jmenu "zakona vasne" rozbiji manzelske svazky.
Romanticka hrdinka je naproti tomu spoutana konvencemi, jejichz jmenem odmita vasnivou
lasku.

Proto napr. Stendhalovy hrdinky jsou spise obeti lasky nez jejimi nositelkami a teprve
Flaubertova Ema Bovaryova, predstavitelka jine doby, ktera jiz uctuje s romantismem,
rozhoduje z vlastni vule o svem milostnem osudu. Lotta z Goethova romanu Utrpeni mladeho
Werthera se odrika lasky k hrdinovi, ackoli jej miluje, jen proto, ze je zasnoubena.
Provdana Tatana u Puskina odmita Onegina. Pritom je pro romanticky zakonik lasky prihodne,
ze se hrdina zamilovava do zeny, ktera patri jinemu. Kdyby byla volna, ztratila by
pritazlivost.

V dilech romantiku vystupuji casto vyjimecni hrdinove ve vyjimecnych situacich. Uz rodovy
puvod mnoha hrdinu byva zahadny a obestreny tajemstvim (napr. neznameho otcovstvi). Oblibe
se tesily takove udalosti lidskeho zivota, v nichz se projevovalo neco tajemneho,
osudoveho, hruzneho nebo fantastickeho. Hrdinove romanticke literatury vynikaji silou citu
a vasne, vedle toho vsak trpi oslabenou vuli, byvaji znudeni zivotem, jenz se jim stava
pritezi.

Po vzoru Rousseauove je prvnim romantikum utesitelkou priroda, pozdejsi romantikove vidi
uz v prirode silu cloveku nepratelskou, necitelnou a lhostejnou k jeho osudu.

Podoba romanticke literatury

Estetickym idealem prestava byt vyrovnanost a harmonicka soumernost, misto nich
nastupuje zvlastnost a bizarnost. Mizi proto i francouzsky park s geometrickymi utvary
zahonu a strizenych stromu a misto neho nastupuje park anglicky s volne rostoucimi stromy,
potucky, skalkami a jezirky. Proti pozadavku klasicke teorie, aby spisovatel zobrazoval
svet v harmonickem souladu, postavili romanticti estetikove pozadavek "harmonie
kontrastu", proto napr. Hugo propaguje a take ve sve tvorbe uskutecnuje protiklad
lasky a osklivosti, ba dokonce prohlasuje, ze "osklivost je krasa". Dejovym
konfliktum v dilech romantickych spisovatelu odpovidaji kontrastni principy vzneseneho a
groteskniho, protiklad mezi vztahy moralnimi a spolecenskymi. Dabelska zlocinnost musi mit
opak v andelske cistote, zlo v dobrote srdce. Neni tu strednich poloh, jsou jen
nesmiritelne protivy.

Romanticky autor nezobrazuje skutecnost celou, vybira z ni jen urcite jevy, ktere jsou mu
blizke a ktere chce proto zduraznit. Uplatnuje se tedy v romantickem umeni autoruv osobni
(subjektivni) pristup ke skutecnosti.

Romantismus nepopisuje a nesdeluje jako starsi umelecke smery, daleko vic sugeruje a
zmocnuje se skutecnosti vsemi smysly. Ve svych pocatcich mel romantismus revolucni povahu.
V literature odstranil prehrady basnickych druhu, zboril predpisy spoutavajici umeni, dal
volnost versi, rymu i proze a obohatil jazyk lidovou mluvou i archaismy. Sleduje jediny
cil: strhnout ctenare nebo vnimatele.

Nejrozsirenejsim zanrem se stava v dobe romantismu poezie. Zvlastni oblibe se tesily
rozsahlejsi utvary lyrickoepicke, predevsim povidka a epos nebo dramaticka
basen, v nemz se hrdinovy dusevni stavy a pocity promitaji do vnejsich prirodnich
kulis.

Take romanticka proza vyslovovala predevsim autorovy subjektivni postoje. Romantismus
vytvoril jako svebytny literarni utvar historickou povidku a roman, pro nez
byl charakteristicky duraz na peclive prokresleni doby.

Mene vyznamnym literarnim druhem bylo drama. Navratem k Shakespearovi, ktery uskutecnil
jiz preromantismus, rozvinuli sice romantikove klasicistickou jednotu mista, casu a deje,
ale svym subjektivismem nevytvorili dila obecnejsi platnosti.

Nemecky romantismus

Do raneho proudu nemecke romanticke literatury pronika odpor k francouzskemu klasicismu
a osvicenstvi a soucasne silne nabozenske zabarveni.

NOVALIS (1772-1801) je predstavitel tohoto smeru. Vlastnim jmenem Friedrich von
Hardenberg.

HYMNY NOCI - kniha basni, motivy ztracene lasky, touhy po smrti a oslavy Panny
Marie.

HEINRICH VON OFFTERDINGEN - nedokonceny roman s postavou stredovekeho potulneho
basnika, hledajiciho symbolicky "modry kvet" - smysl poezie a zivota. Je vlastne
skrytou polemikou proti prilis "svetsky" pojatemu Goethovu Vilemu Meisterovi.

Udalosti Novalisova romanu maji vyznam jen jako symboly hrdinovych vnitrnich stavu.

Nemeckou lidovou slovesnosti a germanskou mytologii se zabyvali ve svem dile bratri JAKOB
a WILHELM GRIMMOVE, vydavatele prosluleho souboru nemeckych lidovych pohadek.
Jejich nazory na lidovou slovesnost jako zrcadlo narodni povahy ovlivnily i K. J. Erbena.

Romantismus v Anglii a ve Francii

GEORGE GORDON BYRON (1788-1824)

Predstavitel aktivniho romantismu revolucniho zamereni. Vetsinu zivota stravil v cizine
(Italie), zemrel na morovou nakazu, kdyz pomahal reckym bojovnikum za svobodu proti
tureckym utlacovatelum.

Byron je tvurcem lyrickoepicke povidky, oznacovane jeho jmenem, a basnickych dramat,
napodobovanych v dobe romantismu ve vsech evropskych literaturach.

CHILDE HAROLDOVA POUT - rozsahly epos s autobiografickymi prvky. Hrdina se rozchazi
se svou spolecenskou vrstvou a kdyz se presytil planych zabav, opousti vlast a vydava se
na cestu Evropou. Je uchvacen krasou prirodni scenerie, vzpominkami na slavnou minulost
zemi, jimiz prochazi a jez tak kontrastuji s tyranstvim a porobou nesvobodnych narodu.

DZAUR - Pred svou smrti vypovida tajemny mnich o sve zivotni tragedii. Kdyz ztratil
milovanou Leilu, kterou utopil ukrutny Hasan, prestal verit v lidskou spravedlnost, dobro
a pravdu. Od te chvile zil jen myslenkou na pomstu. Kdyz ji vykonal, vstoupil do klastera,
nikoli ze zboznych pohnutek, ale proto, ze nenavidel cely svet.

KORZAR, LARA - v techto dilech vytvoril Byron typ revoltujicich hrdinu, kteri svuj
osamely zivot prozivaji jako konflikt se svetem, casto se stavaji bojovniky proti tyranii
nebo proti spolecenske ci nabozenske konvenci.

PERCY BYSSHE SHELLEY

Basnik anglickeho romantismu. S Byronem ho spojoval odpor proti spolecenskym predsudkum,
pokrytectvi, proto statni a nabozenske tyranii i proti socialni nespravedlnosti. Pro tyto
revolucni nazory musel Shelley dvakrat opustil univerzitu a stal se tercem prudkym
verejnych utoku.

ODPOUTANY PROMETHEUS - lyricke drama, basnik zde ztelesnil sve filozoficke
predstavy o konecnem vitezstvi dobra nad zlem. Zatimco v reckem mytu se podrobi Diove
vuli, u Shelleyho vzdoruje a trpi tak dlouho, az osudna chvile smete tyrana z trunu.

WALTER SCOTT(1771-1832)

Sberatel skotskych lidovych balad, zakladatel historicke povidky a historickeho romanu.
Zpocatku pise versovane rytirske povidky (JEZERNI PANNA).

WAVERLY - jeho prvni historicky roman, cerpa dej z neprilis vzdalenych skotskych
dejin (povstani z roku 1745), vydal ho anonymne, protoze si nebyl jist uspechem dila.
Roman mel vsak u ctenaru i u kritiky neobycejne priznivy ohlas.

IVANHOE - stredoveke anglicke dejiny, doba Richarda Lvi srdce.

Casove je temer soubezny se zacatky realismu. VICTOR HUGO pomahal probojovavat
vitezstvi romantickeho vkusu ve Francii, ackoli vysel z klasicistickych zacatku. Patri k
nejvetsim francouzskym basnikum 19. stoleti. Psal basne, prozu i dramata.

Uvod k jeho dramatu CROMWELL se stal manifestem romantismu ve Francii. Proti
vznesenym hrdinum klasicisticke literatury postavil jednoduche a socialne trpici jedince.
Soucit s utlacenymi a chudymi spolu s nenavisti k despotum a tyranum, zaznivaji i z jeho
basnickych sbirek:

VYCHODNI ZPEVY - oslava boje reckeho lidu za svobodu.

ZPEVY SOUMRAKU - oslava vzrusenych dnu francouzske revoluce.

Ve ctyricatych letech se Hugo umelecky odmlcel, zapojil se aktivne do politickeho zivota,
ale zklaman v nadejich vkladanych do Ludvika Bonaparta, odesel do vyhnanstvi a stal se
cisarovym zaprisahlym odpurcem. Ve vyhnanstvi na ostruvku blizko normandskeho pobrezi zil
temer dvacet let, nikoli vsak v izolaci od verejneho zivota, protestoval proti bezpravi a
na obranu lidskych prav. Ve vyhnanstvi vznikla Hugova vrcholna basnicka dila:

LEGENDA VEKU - rozsahly trojdilny cyklus basni, zobrazuje vyvoj lidstva na jeho
ceste za pokrokem a humanitou. Zakladni koncepci je zobrazovat lidstvo postupne ze vsech
hledisek - historie, mytu, filozofie, nabozenstvi a vedy. Legendu veku naplnuje optimismus
a vira v lepsi budoucnost lidstva. Hugova prozaicka tvorba:

CHRAM MATKY BOZI V PARIZI - zachycuje zivot stredoveke spolecnosti. Dej se odehrava
v 15. stoleti za vlady Ludvika XI., v dobe Villonove. V barvitych obrazech lici parizsky
zivot od kralovskeho dvora a prostredi vysokych cirkevnich hodnostaru az po studenty,
zebraky, cikany. Uchvatne zobrazuje vnitrek katedraly Matky bozi, vlastniho dejoveho
centra.

UBOZACI - rozsahla romanova skladba, predstavuje zapas s predsudky a s
nespravedlnosti spolecenskych zakonu v dobe francouzske restaurace a cervencove monarchie.
Ustredni hrdina Jean Valjean, odsouzeny za kradez chleba k mnohaletemu trestu na galejich,
stane se laskavou peci biskupa Myriela vzornym clovekem, starostlivym ochrancem osirele
Cossety a podnikatelem, ktery pomoci sveho jmeni zmirnuje bidu chudych. Dej romanu se sice
soustreduje kolem Valjeana, ale vlastnimi hrdiny jsou desitky jinych postav. Dejovou osu
doprovazeji pribehy a vypraveni, filozoficke uvahy, historicka a sociologicka pouceni.
Celou zdanlive roztristenou kompozici spojuje postava ustredniho hrdiny a predevsim
autorova myslenka obzaloby lidskeho ponizeni.

DELNICI MORE - roman, psany v exilu, jakasi basen v proze o hrdinstvi prosteho
rybare, samotare Gilliata v boji o lasku, proti nespravedlnosti a proto divokym prirodnim
zivlum, ktere s vypetim sil premaha, aby zachranil stroj ztroskotaneho parniku.

DEVADESAT TRI - historicky roman, vznikl po navratu do vlasti, o srazce revolucnich
a konzervativnich sil na francouzskem venkove v dobe Francouzske revoluce.

STENDHAL (1783-1842)

Romanopisec, sve dilo vytvoril na prechodu mezi romantismem a realismem. Vlastnim jmenem
Henri Beyle. Byl stoupencem revoluce, jako dustojnik se ucastnil napoleonskych valek i
tazeni do Ruska. Po Napoleonove padu odesel do Italie, ktera se mu stala druhou vlasti.

Hrdinove Stendhalovych romanu prozivaji vasnive lasky a jsou ve sporu s dobou, jiz se
navenek prizpusobuji, a prave proto se stavaji pokrytci. Vzbouri-li se proti spolecnosti,
hynou.

CERVENA A CERNA - cervena barva je symbolem revoluce, cerna symbolem tmarstvi a
despotismu. Syn venkovskeho drevare Julien Sorel chce dosahnout vynikajiciho postaveni.
Potlacuje v sobe sympatie k Napoleonovi a protoze vi, ze v dobe kralovske nelze uz
dosahnout vojenske kariery, dava se bez presvedceni na knezskou drahu. Sorel je pokrytec,
ktery predstira nebo utajuje city a nazory podle toho, jak to vyzaduje jeho vlastni zajem.
Svou ctizadost vnasi i do milostneho pomeru, ktery mu ma pomahat v kariere. Postupne
miluje dve zeny, nejprve pani de Renal, starostovu zenu, pozdeji, kdyz pronikne do vysoke
spolecnosti, Mathildu de la Mole. Sorel je vsak stale nespokojeny, poznava, ze ve
strizlive mestanske dobe je kazdy uspech problematicky. Kdyz postreli pani de Renal a
dostane se pred soud, odmita prijmout milost od spolecnosti, kterou nenavidi, a hyne na
popravisti.

V kompozicne vyvazenem a psychologicky pronikavem romanu uzil Stendhal jako vyrazoveho
prostredku vnitrniho monologu, jimz postavy romanu analyzuji samy sebe.

KARTOUZA PARMSKA - mlady italsky slechtic Fabrizzio del Dongo nemuze dojit naplneni
sveho idealu. Take on uctiva Napoleona, po jeho navratu z Elby se zucastni bitvy u
Waterloo, ale tady zacina jeho rozcarovani, ktere pokracuje ve Francii. Fabrizzio se vraci
do Italie, ale v prostredi parmskeho dvora plneho intrik se musi pretvarovat a nakonec na
radu sve vevodske priznivkyne vstupuje do klastera.

Stendhal usiloval ve sve romanove tvorbe o podani co nejvic vecne a neosobni a v tom se
odlisoval od romantiku.

ALFRED DE MUSSET (1810-1857)

Nejsubjektivnejsi autor francouzskeho romantismu. Jeho citovost, az chorobne prejemnelou,
doprovazi rozumarsky sklon k vnitrni analyze. Ustrednim tematem jeho tvorby je laska -
romanticky rezervovana, nestastna a nespokojena. Nebouri se proti sve dobe, protoze jeho
pesimismus nevidi zadne vychodisko. ZPOVED DITETE SVEHO VEKU - hrdina Octav (Musset
sam) vyrostl v atmosfere beznadeje, mezi generaci, ktera nicemu neveri. Neni schopen ani
uprimne lasky. I do viru radovanek a hyreni se vkrada smutek a neuspokojeni. Pozna
vyrovnanou zenu (George Sandovou), ktera by ho mohla zachranit, ale svymi vybuchy
zarlivosti ji ztraci, zustava sam.

NOC KVETNOVA, NOC PROSINCOVA, NOC SRPNOVA, NOC RIJNOVA - serie basni o ctyrech
nocich, kterou charakterizuje zoufalstvi a rozervanost. Musset v ni vyslovil svuj postoj
ke svetu a svuj nazor na umeni. Lhostejny postoj ke svetu vysvetluje tim, ze vidi kolem
sebe pouze komedii a pokrytectvi.

Rusky romantismus

ALEXANDR SERGEJEVIC PUSKIN (1799-1837)

Pochazel ze stare slechticke rodiny. Silne prozival narodne osvobozenecke hnuti evropskych
narodu. Mel uzke spojeni s ucastniky prvni slechticke proticarske vzpoury, dekabristy. Pro
sve svobodomyslne verse musel jiz v r. 1820 odejit do vyhnanstvi na jih Ruska a pozdeji
byl vypovezen na sve venkovske sidlo v Michajlovskem. Teprve v r. 1827 mu dovoli car
navrat do Petrohradu, zustal vsak az do sve smrti pod policejnim dozorem. Dvorske intriky
jej dohnaly k souboji, v nemz byl zabit.

Jeho drobnejsi lyrickoepicke skladby, maji vesmes rozervane odbojne hrdiny a horuji pro
osobni a obcanskou svobodu. Charaktery hrdinu jsou jeste pod vlivem Byrona:

KAVKAZSKY ZAJATEC - hrdinou je mlady Rus, ktery se octne v zajeti u Cerkezu, kde se
do neho zamiluje mlada divka. Zajatec vsak jeji lasku odmita, protoze nemuze zapomenout na
svou prvni lasku. Divka jej presto propousti na svobodu a sama pacha sebevrazdu ve vlnach
drave reky.

BACHCISARAJSKA FONTANA - jde o vasnivou lasku v orientalnim prostredi, zarlivost,
pomstu a vrazdu, ma stycne body s Byronovym Dzaurem.

CIKANI - hrdina teto poemy znamena jiz Puskinovu kritiku byronovskeho hrdiny.
prislusnik vznesene spolecnosti utekl k cikanum, aby mezi nimi nasel svobodny zivot bez
spolecenskych konvenci. Zamiluje se do cikanske divky, kdyz ta si vsak najde jineho muze
zavrazdi Aleko oba. Hrdina, ktery pro sebe pozadoval nicim neomezenou svobodu, nedovede
stejnou svobodu poskytnout zene, kterou miluje.

EVZEN ONEGIN - versovany roman, hrdina je romanticky zalozeny. Onegin znechuceny
zivotem petrohradske spolecnosti neni uz typ byronovsky, ma mnoho rysu priznacnych pro
Puskinovu generaci, sam se povazuje za protiklad romanticky sniveho pritele Lenskeho.

Ve venkovskem sidle poznava Onegin uslechtilou Tatanu, vzbudi v ni lasku, sam vsak ji
neopetuje. Lehkomyslne vzbudi zarlivost pritele Lenskeho a v souboji ho zabije. Otresen
touto tragedii odchazi do ciziny. Ale ani tam nenajde klid. Kdyz se po letech vrati, setka
se s Tatanou, provdanou za starsiho generala. Vasnive se do ni zamiluje, ona ho vsak
odmitne. Onegin tak ztraci posledni nadeji, ze najde smysl zivota.

PIKOVA DAMA - novela s fantastickym nametem, predstavuje cloveka, ktery je ochoten
zaprodat se nadprirozenym silam a dopustit se v honbe za osobnim stestim i zlocinu.

KAPITANSKA DCERKA - zobrazuje vzrusenou dobu selskeho Pugacevova povstani.

BORIS GODUNOV - historicke drama, klade si na pozadi vylicenych boju o moskevsky
trun mezi Godunovem a Lzimitrijem na prelomu 16. a 17. stoleti velmi aktualni otazku
vztahu mezi panovnikem a lidem a polemizuje s nazory dekabristu, kteri v pripravach na
revoluci nepocitali s lidem.

MICHAIL JURJEVIC LERMONTOV (1814-1841)

Basnik, dvakrat vypovezen na Kavkaz, zahynul predcasne v souboji. Jeho dilem vrcholi rusky
revolucni romantismus. Demon - basnicka poema, vyslovuje zakladni myslenku cele Lermontovy
tvorby a jeho zivotni filozofie: zlo v celem svete se rodi z bezmocnosti dobra, tento
pomer zpusobuje tragiku uslechtilych lidi, kteri usiluji o promenu sveta. Demon
symbolizujici zlo a zavrzeny bohem pro vzpouru, odsouzeny k vecne samote bez lasky,
zatouzi po stesti. Sve proklete srdce chce zlomit laskou k pozemske zene, princezne
Tamare. Zpusobi, ze sama zacne po nem touzit, svou laskou vsak Tamaru zabiji a tak znovu
prohrava svuj odveky zapas s bohem.

Demon neni symbolem vecneho zla, neni to satan, spise hrdy duch, nespokojeny s
nesrovnalostmi zivota, a proto zasevajici zlo. Tragedie lasky spociva v tom, ze nelze
prekrocit hranici mezi cistou, idealni laskou a mezi smysly, ktere jsou jejim hrobem.

HRDINA NASI DOBY - proti tomuto filozoficky pojatemu dilu je tento roman zameren k
aktualnim spolecenskym otazkam. Hrdina Pecorin je nadany aristokrat, ktery odmita delat
beznou karieru a z vlastniho rozhodnuti se stava spolecenskym vydedencem. Marne hleda
smysl sve existence, stesti nenachazi ani v lasce, ani v pratelstvi. Zaujat jen sebou,
zabyva se vlastnim nitrem a pro spolecnost se stava neuzitecnym, zbytecnym clovekem.
Oproti byronovskemu hrdinovi, prilis obecnemu a nekonkretnimu, je Pecorin schopen rozumove
analyzy, kterou obraci do vlastniho nitra.

Pecorin spolu s Oneginem predjimaji bohatou galerii ztracenych lidskych existenci, jak ji
potom zobrazovala ruska klasicka literatura v 19. stoleti.

NIKOLAJ ALEXEJEVIC NEKRASOV (1863-1877)

Stal se soudcem utrpeni lidu v rozsahle epicke skladbe KDO ZIJE STASTNE NA RUSI.
Mela byt podle basnikova planu vsestrannou epopeji ruskeho zivota v jeho nejruznejsich
projevech, zustala vsak nedokoncena. Zobrazuje zivot selskeho lidu a tech vrstev, ktere s
venkovskym lidem prichazely do styku, knezstva a slechty.

NIKOLAJ VASILJEVIC GOGOL (1809-1852)

Pochazel z Ukrajiny, jejiz lidove postavy a zvyky spolu s fantastickymi prvky lidovych
predstav zobrazil knize povidek:

VECERY NA VESNICI BLIZKO DIKANKY.

TARAS BULBA - povidka z hrdinske minulosti ukrajinskych kozaku a jejich boju proti
polskym magnatum.

REVIZOR - hra, lici pribeh nepatrneho urednicka Chlestakova, jehoz omylem povazuji
v okresnim meste, kde se zastavi na ceste k otci, za revizora z Petrohradu. Domnely
revizor se rozhodne plne vyuzit prizniveho omylu. Kdyz vidi, jak jej vsichni obskakuji,
zacne hrat ulohu revizora. Mestsky hejtman jej zve do domu, urednici se snazi si ho
naklonit, podplaceji ho, nakonec mu hejtman nabizi ruku sve dcery. Chlestakov se boji
prozrazeni, proto narychlo odjizdi a teprve potom se vsichni dovidaji, jak se dali
napalit.

MRTVE DUSE - roman, spisovatel mel v umyslu napsat rozsahlou skladbu, ktera by
zobrazila Rusko se vsemi svetlymi i stinnymi strankami. Prvni dil Gogol napsal a vydal,
druhy spalil.

Polsky romantismus

Specificky raz polskeho romantismu vyplyva i z toho, ze nejprednejsi jeho nositele
opustili po nezdarenem povstani v r. 1831 vlast a zili v emigraci. Odtrzeni techto
spisovatelu od domaci problematiky odrazilo se v jejich tvorbe nekterymi rysy. Napr. mesianismem,
presvedcenim, ze polsky narod svymi obetmi vykupuje pristi svobodu jinych narodu.

ADAM MICKIEWICZ (1798-1855)

Nejvetsi polsky basnik.

DZIADY - pripomina lidovy obrad vyvolavani dusi zemrelych. Ve starsi casti napsane
pred nedobrovolnym odchodem do Ruska sleduje basnik historii sve nestastne lasky. Druha
cast, vznikla po povstani v Drazdanech spojuje intimni osud hrdiny Gustava (Mickiewicz
sam) s tragickym osudem naroda po povstani a jeho promenu v basnika a vestce Konrada.
Hrdina bojuje s bohem o vladu nad dusemi a pronika k pocitu odpovednosti k cloveku,
narodu, lidstvu. Uz zde se projevuji prvky mesianismu, ktere pozdeji jeste zesili.

KONRAD WALLLENROD - basnicka povidka, ma schema byronovske povidky a vypravuje o
Litevci, ktery pod maskou velmistra radu nemeckych rytiru obetuje sebe, aby pomstil svuj
pokoreny narod. Pan Tadeas - rozsahly epos, predvadi pribeh dvou zemanskych rodin,
znesvarenych starym rodovym nepratelstvim, ktere usmiri teprve laska mladych prislusniku
obou rodu, Tadease a Zosky.

JULIUS SLOWACKI (1809-1849)

Druhy nejvetsi polsky basnik, zil v emigraci, souperici svym dilem s Mickiewiczem umelecky
i nazorove.

KORDIAN - dramaticka versovana skladba, ve ktere postavil proti Mickiewiczovu
hrdinovi Konradovi z Dziadu sveho hrdinu, ktery neni jednolity typ, ale clovek podlomeny
skepsi a nedostatkem vule. Neveri ve zdar revolucniho cinu a i kdyz se nakonec odhodla k
atentatu na cara, v posledni chvili couvne.

ANHELLI - basen v rytmizovane proze, symbolicky a snovy obraz utrpeni polskych
vyhnancu na Sibiri.

BALLADYNA - tragedie o zene vrazednici, ktera pomoci zlocinu dospiva az ke

kralovskemu trunu.

Hodnocení referátu Preromantismus a romantismus

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. únor 2008
  4 600×
  3823 slov

Komentáře k referátu Preromantismus a romantismus