Romantismus ve světové a české literatuře

Romantismus se rozvíjí koncem 18. stol. a začátkem 19. stol., název je odvozen od románu, v němž obrazotvornost a citovost převažují nad rozumovostí. Přichází období přeměn po Velké francouzské revoluci, lidé byli zklamaní a v očekávání, prožívají ztrátu iluzí a přiklání se k individualismu. Romantický hrdina bývá v konfliktu se společností, je výjimečný a nepochopený, romantická hrdinka bývá svázána konvencemi. Přichází obliba poezie (možnost uplatnění fantazie), lyricko-epické útvary, veršované povídky, mezi prózou vyniká román a povídka. Projevuje se také lidová slovesnost (sbírání a adaptování lidových pohádek a báchorek).

ARCHITEKTURA
– pseudogotika, venkovská sídla (Hluboká, Karlštejn), gotizace renesančních a
barokních zámků, napodobeniny orientálních staveb, výstavba zřícenin.

MALÍŘSTVÍ
– zdůraznění citu před rozumem, idealizace, pestrý výběr námětů, výrazná
barevnost, uvolněný způsob malby
- THEODORE GARICAULT, EUGENE DELAROIX, TUXNER, FRIEDRICH

HUDBA
– snaží se o výraz vnitřního světa tvůrce i posluchačů, rozvoj písní (klavírním doprovod)
- SCHUBERT, L. V. BEETHOVEN, CHOPIN

NĚMECKO

– zdůrazňuje vlastenectví, dějiny, důraz na lidovou slovesnost

NOVALIS (FRIEDRICH VON HARDENBERG)
– HYMNY NOCI – básně, spojení legendy s mýtem a
pohádkou, motivy ztracené lásky, touhy po smrti, oslavování Panny Marie
- JINDŘICH Z OFTERDINGEN (MODRÝ KVĚT) –
vývojový román, spojuje legendu s mýtem a pohádkou, snová a fantazijní logika slučuje svět skutečný s neskutečným

JACOB A WILHELM GRIMMOVÉ
– zabývali se lidovou slovesností a germánskou mytologií
- POHÁDKY BRATŘÍ GRIMMŮ – německé lidové pohádky, jejich
názory na lidovou slovesnost jako zrcadlo
národní povahy ovlivnilo i K. J. Erbena

ANGLIE

GEORGE GORDON BYRON
– šlechtic, který se dostal do přímého konfliktu se společností,
rozešel se s rodinou, cestoval, zemřel na mor, když pomáhal
Řekům v boji, lesk jeho osobnosti zastínil význam jeho díla
- CHILDE HAROLDOVA POUŤ – volný básnický cestovní deník
s autobiografickými rysy, hl. postavou je poutník Harold, ten putuje, popisuje, uvažuje o minulosti a přítomnosti, neúspěšně se snaží najít svobodu
- v dalších dílech vytvořil typ hrdinů, kteří jsou v konfliktu se světem,
vytvořil nový literární žánr – BÁSNICKÁ POVÍDKA – DŽAUR
- KORZÁR
- LARA
- MANFRED – básnicko-filozofofické drama, revolta proti
společ. řádu a proti bohu (TITANISMUS – marný lidský
boj proti útlaku), ta však nutně ztroskotává, proto
hrdinové trpí hlubokým pesimismem

PERCY BYSHE SHELLEY
– s Byronem ho spojoval odpor proti společenským předsudkům a
pokrytectví, proti státní a náboženské tyranii i proti sociální
nespravedlnosti, musel opustit školu, později i vlast
- ODPOUTANÝ PROMETHEUS –lyrické drama, ztělesnění filozofické
představy, že dobro konečně zvítězí nad zlem, starý mýtus o Prometheově odboji proti bohům pojal hlouběji, v Řecku se Prometheus podrobí Diově vůli, tady vzdoruje a trpí než osudná chvíle smete tyrana z trůnu
- KRÁLOVNA MAB – kritika proti instituci manželství
- přírodní, sociální i politická lyrika

ALTER SCOTT
– zakladatel historické povídky a historického románu
- WAVERLY – první historický román, ze strachu ho vydal anonymně
- IVANHOE – doba Richarda Lvího srdce (středověká Anglie)
- KENIL WORTH – z dob anglické královny Alžběty
- romány jsou plné cti, hrdinství, mravní ušlechtilosti a vlastenectví

FRANCIE

– francouzský romantismus se dělil na dva proudy – ZPÁTEČNICKÝ (zaměřený k minulosti a oslavě středověkého křesťanství)a REVOLUČNÍ (protest proti současnosti, v níž měšťanská vláda potlačila všechny ideály revoluce)

VICTOR HUGO
– vycházel z klasicismu, autor revoluční formy
- CROMWELL – úvod k dramatu Cromwell se stal manifestem romantismu,
sociálně trpící jedinci a nenávist k despotům
- básnické sbírky – VÝCHODNÍ ZPĚVY – oslava boje Řeků za svobodu
- ZPĚVY SOUMRAKU – oslava franc. červencové revoluce
- zklamán politikou Ludvíka Bonaparteho, odchází do vyhnanství
- LEGENDA VĚKŮ – trojdílný cyklus básní, vývoj lidstva k pokroku a humanitě,
optimismus, víra v lepší budoucnost, inspiroval J.
Vrchlického (ZLOMKY EPOPEJE) a J. S. Machara (SVĚDOMÍ
VĚKŮ)
- CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI – děj se odehrává v 15. stol., hl. postavy hrbáč
Quasimodo a kněz Frollo
- UBOŽÁCI (BÍDNÍCI) – zápas s předsudky a společenskou nespravedlností
- DĚLNÍCI MOŘE – báseň v próze o hrdinství prostého rybáře
- DEVADESÁT TŘI – srážka revolučních a konzervativních sil na francouzském
venkově v době francouzské revoluce

FRANCOIS RENÉ DE CHATEAUBRIAND
– ATALA – milostný příběh, zpátečnická forma

STENDHAL (HENRY BEYLE)
– důstojník armády, umělec
- ČERVENÝ A ČERNÝ – červená je barva revoluce, černá
despotismu, psychologický román,
kompozičně vyvážený vnitřní monolog
(postavy charakterizují sami sebe)
- KARTOUZA PARMSKÁ (PARMSKÝ KLÁŠTER) – hrdina zklamaný
politikou nakonec vstupuje do kláštera
- lišil se od romantiků, usiloval o nejvěcnější a neosobní podání,
postavy dokážou lásky a vášně analyzovat

ALFRED DE MUSSET
– jemná citovost, sklon k analýze
- ZPOVĚĎ DÍTĚTE SVÉHO VĚKU – báseň o myšlenkovém dramatu a lásce
- série lyrických básní charakterizuje zoufalství a rozervanost, lhostejný
postoj k světu vysvětluje, že vidí kolem jen komedii a pokrytectví
(NOC PROSINCOVÁ, NOC ŘÍJNOVÁ, NOC SRPNOVÁ, NOC KVĚTNOVÁ)

RUSKO

ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN
– odešel do vyhnanství na J Ruska, dvorské intriky ho dohnaly
k souboji, v němž byl zabit
- lyricko-epické skladby – KAVKAZSKÝ ZAJATEC
- BACHČISARASJKÁ FONTÁNA
- CIKÁNI
- EVŽEN ONĚGIN – veršovaný román, romantický hrdina
znechucen životem v Petrohradu
- PIKOVÁ DÁMA – novela s fantastickým námětem
představuje člověka, který je ochoten
zaprodat se nadpřirozeným silám a dopustit
se v honbě za osobním štěstím i zločinu
- KAPITÁNSKÁ DCERKA – historická próza, zobrazuje
Pugačovovo rolnické povstání v době carevny Kateřiny II., dobrodružný příběh nižšího šlechtice Griňova a jeho lásky k Marji Mironovové, dceři kapitána z pohraniční pevnosti
- BORIS GODUNOV – historické drama, klade na pozadí
vylíčených bojů o moskevský trůn mezi Godunovem a Lžidmitrijem (16. -17. stol.) aktuální otázku vztahu mezi panovníkem a lidem a polemizuje s názory děkabristů. kteří v přípravách na revoluci s lidem nepočítali

MICHAIL JURJEVIČ LERMONTOV
– vypovězen na Kavkaz, zemřel předčasně v souboji
- DÉMON – básnická poema zobrazující Lermontovu filozofii,
že zlo ve světě se rodí z bezmocnosti dobra, démon odsouzený k věčné samotě bez lásky chce láskou k princezně Tamaře zlomit prokletí a Tamařina láska ji nakonec zabíjí
- HRDINA NAŠÍ DOBY – román, hrdina má schopnost vlastní
analýzy

POLSKO

ADAM MICKIEWICZ
– chudý z Litvy, vyhnanství v Rusku, v Turecku organizoval polské legie,
onemocněl cholerou a zemřel
- BALADY A ROMANCE – obrat polské poezie k romantismu
- DZIADY – volně komponovaná skladba, první část je o nešťastné lásce,
ve druhé části je proměna hrdiny Gustava (on sám) v básníka
a věstce Konráda
- KONRÁD WALLENROD – básnická povídka o Litevci, který pod maskou
velmistra řádu německých rytířů obětuje sebe
- PAN TADEÁŠ – epos, láska Tadeáše a Zošky usmíří dva rody

JULIUS SLOWACKI
– žil v emigraci
- KORDIAN – dramatická veršovaná skladba, hrdina je podlomen skepsí a
nedostatkem vůle
- ANHELLI – báseň v rytmizované próze, symbolický a snový obraz utrpení
polských vyhnanců na Sibiři
- BALLADYNA – tragédie o ženě vražednici, která pomocí zločinů dospívá
až ke královskému trůnu
- LILA WENEDA – tragédie o slabosti a nemohoucnosti společnosti

ČESKÁ LITERATURA 30. A 40. LET

– vyvrcholení národního obrození, mizí učenecký ráz literatury, ideálem je představa klidné měšťanské domácnosti a útulné hospůdky, lidovýchovná, tendenční, zápecácky vlastenecká literatura

KAREL HYNEK MÁCHA
– skutečný revolucionář, rozervanec, podobný Byronovi, narozen na
Malé Straně, studoval filozofii a práva, v divadle se seznámil s Lori
Šomkovou, podnikl pěší cestu do Benátek, pracoval jako advokátní
koncipient v Litoměřicích, pohřben v Litoměřicích před vlastní
svatbou, ostatky převezeny na Vyšehrad (1839), psal lyricko-epické
básně i prózu, 1. básnické pokusy byly v němčině, hl. postavy byly
většinou duchové zemřelých, poustevníci, loupežníci, časté hřbitovní
scény, příznačný protiklad snu a skutečnosti, lyrické básně odrážejí
drama jeho duše a myšlenky o smyslu života a řádu světa
- próza – OBRAZY ZE ŽIVOTA MÉHO – soubor povídek (dokončené
VEČER NA BEZDĚZU a MÁRINKA – chudá, ale ušlechtilá dívka, řada kontrastů,
spjato s hrdinou, kterým je sám básník)
- básnická próza – POUŤ KRKONOŠSKÁ
- romantická próza – torzovitá díla, prvky dramatu
- CIKÁNI – román, postavy se stávají oběťmi doby jako v Máji, cikánovu
milou svede jeho pravý otec, milovaný pěstoun otce zavraždí
- zpracovával také historickou látku
- KAT – chtěl zpracovat čtyřdílný historický cyklus, ale stihl jen 1. část –
KŘIVOKLAD o životě Karla IV. jako dítěte
- MÁJ (1836) – 1. vydání bylo z jeho vlastních nákladů, lyricko-epická
báseň, jakási žaloba na všechny, dramatická skladba má 4 akty (dějství) a 2 intermezza (mezihry), jednoduchý tragický příběh milenců Viléma a Jarmily, Vilém zjistí, že Jarmila byla svedena a zabije jejího svůdce, později se dovídá, že svůdcem byl jeho otec, kterého nikdy nepoznal, Jarmila se utopí v Máchově jezeře, Vilém se oběsí, motivy lásky, kontrast lidské tragédie s krásou přírody, strach z prázdnoty a nicoty, která následuje po smrti, výrazné jazykové prostředky: obrazná pojmenování, oxymoróny (mrtvé milenky cit, zborcené harfy tón), eufonie, básnické figury (anafora, apostrofa)

JOSEF KAJETÁN TYL
– hlavní představitel oficiálního proudu českého sentimentalismu,
idealizované prózy, osvobozenecký dramatik, prozaik, kritik, žurnalista, příležitostný básník, organizátor společenského života, psal povídky a novely ze současného života, v nichž promlouval k vlastenectví
- KUSY MÉHO SRDCE – výběr z jeho povídek a novel
- POSLEDNÍ ČECH – idealizoval vztah mezi národem a šlechtou, kritizováno
K. H. Borovským
- ROZERVANEC – zesměšňoval K. H. Máchu, novela, která ho paroduje
- prózy jsou typickým projevem biedermayerovské linie, důraz kladen na
vztahy k vlasti a rodinné vazby, smírné postavy i konflikty
- 4 typy div. her: ZE SOUČASNÉHO ŽIVOTA – snaží se převychovat lidi
k lepšímu, sociální kritika (posuzování podle
peněz)
- PALIČOVA DCERA
- PRAŽSKÝ FLAMENDR
VESELOHRY
- FIDLOVAČKA – píseň KDE DOMOV MŮJ?
DRAMATICKÉ BÁCHORKY – lidovýchovné, duchové, víly,
realita se prolíná s pohádkou
- STRAKONICKÝ DUDÁK – odešel za penězi, opustil
lásku
- TVRDOHLAVÁ ŽENA
HISTORICKÉ HRY – posloužily mu k rozvedení aktuálních
myšlenek revolučních let
- KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘI – 1. soc. drama v české lit.
- JAN HUS – vkládá mu do úst revoluční myšlenky
- JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA
- vliv na rozvoj žurnalistiky (šéfredaktor časopisu KVĚTY), lidovýchovný
časopis PRAŽSKÝ POSEL

1848 – střet dvou koncepcí: LIBERÁLNÍ, mluvčím byl Palacký, přívržencem K. H. Borovský, snaží
se o zachování Rakouska-Uherska, národ se může podílet na vládě (konstituce) a RADIKÁLNĚ DEMOKRATICKÉ, mluvčím byl Karel Sabina (libreto k Prodané nevěstě, přítel Máchy), otevřený boj, národní i sociální revoluce, program byl nejednotný a neměl podporu národa. Rozvíjela se žurnalistika, sociální kritika, písně, poetická revoluční lyrika (přístupnější jazyk). Došlo k tzv. REVOLUCI RADIKÁLŮ, která byla neúspěšná, byla potlačena, došlo k obnovení tuhého absolutismu (cenzura, policie, úpadek), ale nepodařilo se prolomit síly národa

K. J. ERBEN
– neužíval ohlasové techniky, nesnažil se líčit české poměry, sbíral pohádky, písně
básničky a legendy, přesvědčen, že ve folklóru je uchován lidový mýtus o světě a zásady lidské společnosti. Popisuje mezilidské vztahy, vztahy matky a dítěte, marný boj s osudem, motiv viny a trestu, „co sudice komu káže, lidské slovo nerozváže“, řada pověr, svět pohanské mytologie, každá vina je potrestána, křesťanská víra
- PROSTONÁRODNÍ BÁSNĚ A ŘÍKADLA – sběratelství na evropské úrovni
- KYTICE – sbírka balad, které mají epický děj, konflikt hlavních postav
s mravnostními zásadami, neurčitý čas a nedůležité společenské
prostředí, květinová symbolika, děje jsou zhuštěné, gradace způsobena
opakováním motivů zfilmováno režisérem Brabcem

Hodnocení referátu Romantismus ve světové a české literatuře

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Petra Seitlová
  28. prosinec 2012
  3 164×
  1670 slov

Komentáře k referátu Romantismus ve světové a české literatuře