Protispolečenští buřiči

· Vycházeli z obdobných postupů jako dekadenti, ale byli více revoluční a razantnější
· staví se proti všemu starému
· bouří se proti autoritám - proti státní moci, církvi, manželství, proti rodičům…
· opovrhují společností, maloměšťáckým způsobem života i tradiční vírou (často se uchylovali k satanismu)
· pro všechny je příznačné, že se v mládí vybouřili a ve zralém věku (až na výjimky) zklidnili, zakotvili v pozitivních hodnotách (domov, národ…)

STANISLAV KOSTKA NEUMANN
- sběhl ze studií na gymnáziu, začal studovat na obchodní akademii.
- Zapojil se do studentského hnutí
- V 18 letech zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na rok do vězení, kde vznikla jeho první
- básnická sbírka:
Nemesis bonorum custos
- Obsahuje jednak milostnou poesii (tehdy už měl poměrně vážný vztah se svou budoucí první manželkou)
- Dále verše realisticky vykreslující dojmy z vězeňského dvora - všímá si negativního, odpudivého (ošklivé a morbidní, ale obsahuje to v sobě jakýsi buřičský náboj - totiž pózu povzneseného jedince, bere vězení jako prvek člověka zocelující a posilující jeho "velké" teorie)
- R i s p e t y - zvláštní způsob rýmu (4; 2; 2)

- Po návratu z vězení umírněnější, dostává se do okruhu okolo Moderní revue
- Z pozdější doby:
Apostrofy hrdé a vášnivé
Hrdost i vášeň jemu vlastní
- Přes apostrofy a dekadenci se dostává až k satanismu; rozchod s Moderní revue, zakládá vlastní časopis Nový kult, který měl být původně podobný Moderní revue, ale zvrhl se v ryze anarchistický časopis; rozchod s jeho první ženou
- Všechna díla z tohoto období pocházející shrnul do sbírky:
Knihy mládí a vzdoru

- další díla už mají odlišný charakter, přestává být anarchistou, přechází k vizionářské poesii

VIKTOR DYK
- studoval v Praze, jedním z jeho učitelů i Jirásek
- za první světové války zatčen pro velezradu a vězněn
- po válce určitý čas působí jako poslanec, ale především jako angažovaný novinář; zastává pravicové názory, mluvčím radikálního českého nacionalismu
- do literatury vstupuje co dekadent
- v blízkém kontaktu s Moderní revue, i zde publikuje svá díla
- Dykova společenská lyrika místy připomíná Macharovu tvorbu, obrovské množství ironie (věnováno zejména starší generaci, poté i maloměšťákům)

- Od dekadence se odpoutává sbírkou:
Buřiči
- první příklon k anarchismu
- Milá sedmi loupežníků
- Rozsáhlejší básnická skladba, uvedeno rozsáhlým prologem, následují střídavě zpěvy milé 7 loupežníků a loupežníků samotných)
- Vyjadřování poměrně civilní, rytmus není přísně pravidelný
- Chybí jasná dějová linie, v popředí úvahy a líčení
- Oslava silných osobností, oslava zla
- Jde o vztah dívky k 7 loupežníkům, které všechny miluje, ale všechny je zradí (ač ji to samotnou mrzí) protože mstí smrt svého přítele - působivá pasáž oslavující mstu

Satiry a sarkasmy
Pohádky z naší vesnice
- Stejný název, jako kdysi Hálek
- Satirické básně; nedotýká se ale venkova - Dyk hovoří o politických poměrech u nás, o našem národě a společnosti
- Trnem v oku je mu česká prostřednost, poplatnost cizím vzorům, nerozhodnost

- méně významná než Dykova poesie je jeho próza - Krysař, Prosinec

- tituly z doby 1. sv. války vydány pod souhrnným názvem:
Válečná tetralogie
- Mění se jeho tón - neprojevují se už jeho ironické sklony, Dyk zde promlouvá velmi seriózně (vyznání člověka k zemi)
- Země mluví
- Země stylizována do role matky, občan do role syna, který měl tvrdé dětství a tvrdé podmínky - tzn. jsou tu určité problémy, se kterými se občan musel potýkat, ale přesto ho jeho zem vyzývá, aby ji šel bránit.
- V mnohém nadčasová
- Silně apelativní charakter, vyústí v dramatický závěr
- Nerespektuje rozměry verše, ani rytmus není přesně pravidelný, jen málokdy dochází k přesahu

KAREL TOMAN
- nemohl dlouho nikde zakotvit, neustále cestuje z Prahy do Paříže s pak zas z Paříže do Prahy, teprve krátce před smrtí se usadil v Praze
- jeho poesie plná hlubokých subjektivních prožitků
- v básních spojuje moderní poetické prvky s tradičními, tím dosahuje velké působivosti
- začíná jako dekadent, ale v jeho díle lze vystopovat i prvky buřičství
- motiv tuláctví se prolíná celou jeho tvorbou, zrovna tak jako smysl pro protiklad

Pohádky krve
- motivy bídy života, smrti i vzdoru
- obdiv k síle, která si dovede s bídou života poradit
- revolta, protipóly
- fascinují ho kolektivní splynutí
Torzo života
- melodické, vyzrálá poesie, začíná se obnovovat důvěra k životu
- objevuje se zde myšlenka na typ ženy, která hájí svobodu pro lásku navzdory konvencím
Melancholická pouť
- pocit společenského vyděděnce, ale i přesvědčení, že revolta je neplodná
- dostává se do konfliktu: revolta x vztah k domovu

- Postupem času rovněž dochází zklidnění, další sbírky (Sluneční hodiny, Verše rodinné a jiné, Hlas ticha, Stoletý kalendář) už nemají buřičský charakter

FRÁŇA ŠRÁMEK
- velmi plodný a všestranný autor (básně, próza i drama)
- první jeho básnické sbírky v duchu anarchistických myšlenek
- založeným přesvědčený antimilitarista

Života bído, přece tě mám rád
- formálně jednoduché, hravé, lze najít i ironické prvky
- cíleně lidová nenáročná podoba (jednoduchý někdy i hovorový jazyk)
- vyjadřuje svoji touhu po štěstí
- objevují se zde i prvky později módního vitalismu

- další díla zaměřená proti válce:
- Modrý rudý (vzpoura proti válce a vojenskému drilu)
- Splav (také protiválečné, ale s tím rozdílem, že v této sbírce se příroda a šťastný život stávají opěvovanými hodnotami)

- nebo na citový život mladých:
- Stříbrný vítr (román)
- Léto (drama)
- Měsíc nad řekou (drama)

FRANTIŠEK GELLNER
- Básník, prozaik, malíř i karikaturista
- literární provokatér, jemuž nebylo nic svaté
- ironik, kritizující maloměšťácké mravy i své kolegy umělce
- cynik, rád vyjadřuje zhnusení, opovržení nade vším, co může navozovat pocity smyslnosti - popisuje avantýry s pochybnými ženami, svým způsobem se tím i chlubí, do svého díla vkládá i neestetické výrazy
- lidmi považován za citově vyprahlého, zkaženého
- jeho konec záhadný, kdesi na frontě se ztratil

Po nás ať přijde potopa
- jeho první sbírka, kterou vydal v anarchistickém spolku
Radosti života
- obrazy nočních podniků a bujarých pitek líčených z pozice zhýralce, pošklebujícího se cynika

- později přelom básní:
Přetékající pohár
- kde se mění jeho postoje, náhlý výtrysk touhy mít někoho, kdo by ho opravdu miloval; své srdce přirovnává k přetékajícími poháru
- velice seriózní báseň, propracovaná
- takových básní je ale v jeho tvorbě poněkud málo

PETR BEZRUČ
- chybí politický anarchismus, k buřičům přiřazován více méně proto, že sem jednak patří časově a jednak tu jsou jisté úmysly bourat staré zvyklosti

- stal se mluvčím lidu žijícího pod Beskydami, hájil jeho práva a odsuzoval sociální křivdy
- Bezručova společenská lyrika namířena zejména proti Polákům a Němcům
- Ironie, sarkasmus
- psal pod pseudonymem (vl. jménem Vladimír Vašek) do časopisu Čas, ale nehlásil se ke svým básním
- ty později sebrány a vydány pod souhrným názvem

Slezské písně
- vyjadřují odpor a vzdor slezského lidu
- zároveň ale Bezruč vyčítá Slezanům, že sebou nechají takto vláčet
- převažují baladické skladby stroze podané - skutečné osoby převedeny do symbolů
- básník sám se představuje jako poutník procházející krajinou a komentující události
- odvolává se na antiku, využívá i slezského nářečí

Hodnocení referátu Protispolečenští buřiči

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. květen 2008
  4 030×
  1063 slov

Komentáře k referátu Protispolečenští buřiči