1846 – 1908 - * Ostředek u Benešova, 50 let – nazýván - „slovutný kmet“, tatínek hospodský správce, rodina velmi slovansky zaměřená. Otec miloval Kollára – dětem předčital. Vystudoval gymnázium a práva. Chvíli se právům věnuje a cestuje(Rusko,Krym, Itálie). Po určité době se právnické praxi přestává věnovat. Přispívá do časopisu Květy a Ruch.
Dílo:
1. lyrika – Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka. Vlatenecké, politické, sociální poměry. Do literatury vstupuje nový hrdina – DĚLNÍK. Písně otroka – nejdůležitější sladba z lyrických prací, alegorická (jinotajná), skládá se z 23 zpěvů, 1. zpěv úvod, autor seznamuje s prostředím, jde o exotické, blíže neurčené prostředí, hlavní roli hrají otroci, kteří trpí pod nadvládou otrokářů. V noci se schází a združují se kolem nejstaršího otroka a chtějí, aby jim vyprávěl něco radostného. On odmítá a říká, že může zazpívat o neradostné přítomnosti. V další části se hovoří o tom, jak otrokáři vzali otrokům práva, zbavili je lidské důstojnosti, o tom, že se najdou otroci, kteří za kousek jídla jsou schopni udat své přátele. Motivy vzpoury a pomsty, v závěru se básník ztotožňuje s otroky a doufá, že v budoucnosti si budou všichni rovni.
2. epika – motivy husitské – báseň Husita na Baltu – autor srovnává husitskou statečnost ze součastníky.
báseň - Adamité – hovoří o vyhubení sekty, kteří hlásali anarchistickou volnost.
báseň - Žižka – oslava husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova.
torzo - Roháč na Sioně – veršované drama o věrnosti ideálům husitství i za cenu smrti.
báseň - Dagmar - Přemyslovci na dánském trůně
motivy pobělohorské – Václav z Mnichalovic – mladý hoch Václav je vychováván Jezuity. Časem se dozví, že se k nim dostal proto, že se stal sirotkem a otec byl jeden z 27 pánů popravených na Staroměstském náměstí => odejde od Jezuitů.
3. básně alegorické – Slávie – název lodi, která pluje po Černém moři a pasažeři jsou představitelé různých národů. Na lodi vznikne vzpoura, jednotliví cestující se semknou kolem Rusa a tím se podaří vzporu potlačit a loď se dostává do přístavu. Evropa – podobný námět, na lodi – vězňové. Plaví se do vyhnanství. Dojde k roztržce mezi anarchisty a revolucionáři => skáza lodi.
4. satirické skladby – Hanuman – ukázka opičího státu, který má touhu se poevropštit. Hlavní postava – opičák, který žil v cirkuse (věci z cirkusu). Satira na to, že se náš národ snaží přejímat cizí vzory (kritika lumírovcú), kritika soudobé společnosti, ne vše u ciziny je dobré. Určeno pro měšťáky, pro zasmání.
5. idylické skladby – Ve stínu lípy – povídky ve verších, 7 básnických povídek z venkovského prostředí, dkonale kompozičně promyšleny, první a poslední skladba je oslavou rodného kraje, komponace – smutná x veselá (střídají se). Lidé se večer schází pod lípou. Lešetínský kovář – námět z venkovského prostředí, sociální zaměření, ukazuje útisk národnostní a sociální, dominantní úloha – kovář.
6. próza – satiry na námět maloměšťáka. Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – kritika maloměšťáků, jejich prázdný způsob života. P. Brouček se ocitá na Měsíci, zjišťuje, že se tam žije jinak. Tamní lidé se živí rosou atd., žádné přežitky ve formě přežírání. Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století – kddyž jde do své oblíbené hospůdky, spadne do sudu a dostává se do 15. století. Ukazuje se, jak je zbabělý maloměšťák z 19. století oprotihusitům z 15. století. Pan Brouček na výstavě – neúspěšné dílo. Jestřáb kontra Hrdlička
4. červenec 2007
6 137×
523 slov
