Světová literární tvorba v době 1.světové války

- zážitky z války byli tak velké, že vzniká nový literární útvar, 1.sv.v. byla společným zážitkem nárdů ve velkém rozsahu. Světový autoři se soustřeďují na popisování boje na frontě, Češi zobrazují spíše zázemí. Svět.aut. zobrazují hlubokou psychologickou analýzu postav
FRANCIE
- psychologická analýza – sanží se o dokument
- Henri BARBUSSE [ánri bárbi] – francouzský básník, prozaik a publicista, 1914 odešel dobrovolně do války, proslavil se románem „Oheň“ – má podtitul - Deník bojového družstva – dokumentárně přesně napsáno, ze života obyčejných vojáků ze zákopů na frontě, první umělecké svědectví, Syrový dokument
- Vypravěč je on sám, ze zákopů francouzsko-německé fronty, celé to je obžaloba války a její krutosti, román nemá hlavního hrdinu, je deníkem čety
- Jsou tady záběry z bojiště, každodenní život vojáků, jsou tam i lyrické pasáže, velký úspěch=vznikají další válečné romány. „Jasno“ – roku 1919 pod tímto názvem spolu s Romainem Rollandem založili časopis a hnutí, Jasno navazuje na Oheň. Organizoval protiválečné kongresy, známý jako publicista, psal eseje a publikace.
Romain ROLLAND [romén rolán] – francouzský prozaik a dramatik, byl nositelem Nobelovy ceny
- působil jako profesor dějin hudby, umělecký kritik a historik, obdiv k Velké francouzské revoluci – „Divadlo revoluce“
- chtěl napsat cyklus životopisů význačných hrdinů „Život Beethovenův“ „Život Michelangelův“ „Život Tolstého“ „Jan Kryštof“ – román, kde polemizuje o Beethovenově osudu.
- „Dobrý člověk ještě žije“ – příběh venkovana, který je vtipný a má rád život, obhroublý, ale dokáže pomáhat i nepřátelům(i odpouštět). Novela „Petr a Lucie“ – inspiroval se Jan Otčenášek, novela vybudována na kontrastu Hrůza, nelidkost války X ideál čisté lásky, princip mileneckých dvojic v leteratuře (Tristan a Izolda, Romeo a Julie, Ester a Pavel)něžný, citlivý vztah
„Ztracená generace“ – mladí chlapci, přímo z lavic odcházeli do války, ať dobrovolně či nedobrovolně, po návratu z války se nebyli schopni zařadit do normálního života, válka nespočívalal jenom v zabíjení lidí, ale i v tom, že psychicky nebo i fyzicky narušila jedince, těmto lidem vzala mládí, budoucnost, vzala jim lidskost.
Erich Maria REMARQUE – německý prozaik a dramatik, 1897 – 1971. Antimilitarista, v 18 letech musel odejít do války. Po návratu měnil různá povolání (učitel, pomáhal vyrábět hrobní náhrobky,automobilový závodník, po čase ukotvil jako novinář), velký úspěch měli Remarquovi romány (11 románů)
„Černý obelisk“ - zachycuje život v Německu před nástupem Hitlera a těsně po té
„Poslední dějství“ – zachycuje poslední dny, hodiny nacistické moci v Berlíně
„Na západní frontě klid“ – první a nejznámější román, o ztracené generaci, o kamarádství,které ho udržuje,ironický název, přijde o všechny přátelé, Pavel Bäumer.
„Cesta zpátky“ – líčí osudy vojáků vracejících se z prohraných bitev (1931)
„Čas žít, čas umírat“ – osudy německého vojáka, který se dostává z ruské fronty do rozbombardovaného Berlína.
„Jiskra života“ – týká se 2. svět. války, děj umístil do jednoho z koncentračních táborů
„Vítězný oblouk“ – zpodobnil život německých emigrantů
„Tři kamarádi“ – dílo vzniklo v emigraci, emigroval do Švýcarska, a potom do U.S.A.
„ Noc v Lisabonu“ – Němci kteří nechtěli někomu ublížit, emigranti, nechtěli nacismus.
„ Nebe nezná vyvolených“
Hlavní znaky próz – střídání dojímavých a drsných scén
- vždy napínavý děj, dokázal mistrně charakterizovat postavu (účinná char. postav), nekompromisní antimilitarista.
Ernest HEMINGWAY – výrazný americký publicista a spisovatel, nositel Nobelovy ceny
Téma: 1.,2. svět.v., zaměřen prtiválečně, proti fašismu. Znaky próz: mistr kratších forem v próze, úsečný jadrný styl, úsporný, použití dialogu.
Neradostné dětství,sebevražda otce, v 19. letech odjíždí jako novinář do Evropy, dobrovolný řidič sanitky v Itálii, někoho zachránil – vyznamenání, pobyt Francie, Itálie, Španělsko(kladný vztah) – etapa života, zavření kamarádů-odchází s 2. manželkou kvůli dítěti – Kuba, aby dítě se narodilo ve vlasti. Havana, Kuba – „psal, lovil ryby a pil“, často vyjíždí na moře, setkává se s Kubánskými námořníky, pije s nimi. Návrat do Španělska, Afrika.Pak se někde zastřelil. Byl první zraněný Američan na italské frontě ! , byl novinářem, který cestoval po Evropě a blízkém východě, ve volném čase píše povídky. Vzdal se pevného zaměstnání, věnoval se próze v liter.
Natočil 2 filmy o občanské válce ve Španělsku, 2.sv.v.-stal se vojenským dopisovatelem, 1954-Nobelova cena za novelu „Stařec a moře“. Veškerá díla jsou autobiografická, odešel dobrovolně na frontu, trpěl depresemi-měl vzor ve svém otci(sebevražda),psal o ztracené generaci,psal zejména povídky o válečných veteránech, vždy je hlavní hrdina v mezních situacích, často stojí tváří v tvář smrti nebo jeho blízký. Text je zbavený nadbytečností až na nás působí, že je úsečný, plný zkratek, zámlk. (tři tečky, pomlčka)
Nejdůležitější romány: - spjaty s válkou.
„Fiesta“ – (1926) – Španělské téma
„Sbohem, armádo“ 1929 – 1.sv.válka, autobiografický román, hl. hrdina dobrovolně vstupuje do bojů, stává se součástí vojenské mašinérie, dezertuje a utíká do neutrálního Švýcarska. Únik z hrůz války hledá v partner. Vztahu, touží po konci války, ich-forma, působí jako reportáž. Nepřímá charakteristika postav.
„Komu zvoní hrana“ (1940) – španělské občanská válka
„Stařec a moře“ – novela (Nob.cena), 1952, inspirace u mnoha autorů, podobenství (bible), metafora (přirovnání) o životě. Podobenství o věčném zápasu člověka s přírodou, o statečnosti se kterou jde do předem prohraného boje. Napsal to na Kubě, nadčasová a nadmístní platnost. Kubánský rybář Santiago.
„Pátá kolona“ – drama, celé o španělské obč. válce, přímo z obléhaného Madridu, hl. hrdina se neodvrací od boje, Hemingway neidealizuje hrdiny, 1938

Im Westen nichts Neues – „Tato kniha nemá být ani obžalobou,
ani vyznáním. Má být toliko
pokusem podat zprávu o generaci,
která byla zničená válkou –
i když unikla jejím granátům.“
E.R.Remarque
- zachycení boje, autor bojuje na německé straně proti Francouzům a Angličanům. Jeho celá četa se postupně ztrácí a s ní umírají i kamarádi jež jsou ve válce to nejdůležitější…
Citát z konce románu – „ Klesl tváří k zemi a ležel, jako by spal. Když ho obrátili, bylo vidět, že se nemohl dlouho trápit – výraz jeho obličeje byl tak klidný a vyrovnaný, až se zdálo, jako by byl málem spokojený, že to vzalo takový konec.“
Cesta zpátky – citát – „ Dost našich tu leží“ říká Ludvík. Ano Brandt,Muller,Katcza,Haire, Baumer, Bertinck. Jako bychom si tu byli navykli a zdomácněli tady, jako by toto byla naše hrůzná a mučivá vlast, a že prostě patříme sem. Potřásáme nad tím hlavou – ale ať už to jsou ztracená léta, která tam zůstávají, ať to jsou kamarádi, kteří tam leží, ať už to je všechno to utrpení a bída, kterou kryje tato zem,-lítost a žal nám vězí v kostech, že bychom se nejraději dali do breku. Pak se dáváme do pochodu…

Sbohem, armádo – citát

„ Podle všeho se krvácení obnovovalo znova a znova. Nemohli je zastavit. Vešel jsem do pokoje a zůstal u Catherine, dokud nezemřela. Celou tu dobu byla v bezvědomí a smrt neměla dlouhou. Připadalo mi, jako bych se loučil se sochou. Po chvilce jsem vyšel z pokoje a zavřela se za mnou nemocniční vrata a vracel jsem se do hotelu v dešti…

Hodnocení referátu Světová literární tvorba v době 1.světové války

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. září 2007
  3 398×
  1096 slov

Komentáře k referátu Světová literární tvorba v době 1.světové války