Vznik středověkých národních literatur, vývoj písemnictví na našem území do konce 12.stol.

SŘEDOVĚKÁ EVROPSKÁ LITERATURA: (rozpad Říše Římské - 5.stol.popř.
vynález knihtisku, objevení Ameriky, nebo poč. Renesance)
Středem je křesťanství - ovlivňuje jak myšlení, tak umění.
Bůh je měřítkem všeho. Neměnné rozdělení lidí - duchovní, páni, poddaní
"Starý zákon"
- Tóra - pět knih Mojžíšových, Soubor proroků, svaté spisy - Píseň
písní, Šalamounova píseň...)
- psán hebrejsky
"Nový Zákon" (2.pol.1.stol.)
- psán řecky
- navazuje na Starý Zákon
- 27 knih
- rozděleno do 3 částí: dějepisná - 4 Evangelia (Matouš, Marek, Lukáš
a Jan) - o životě Ježíše Krista.
epištoly - dopisy apoštolů věřícím
Zjevení sv.Jana - o konci světa
Znaky: Anonymita - jedinec, ani originalita nebyli důlěžití - autor
veden Bohem.
=> opakování témat (není důl.obsah, ale zpracování - forma)
=> sklon k obecnosti
Hrdina - a) duchovní lit. - světec-mučedník
b) světská lit. - dokonalý rytíř
Fragmentálnost
Záliba v alegorii a symbolech - symbolika barev a čísel (3,9..)
LITERATURA PSANÁ JAZYKEM LATINSKÝM:
Vzdělání a školství řídí církev => vzdělaní lidé jsou hlavně duchovní
=> duchovní literatura
Náboženská tématika, hl.hrdinou je světec-mučedník oddaný Bohu, vede
příkladný život.
Žánry: duchovní poezie - hymny, žalmy, modlitby
duchovní próza - legendy
duchovní drama - církevní hry (k Vánocům, Velikonocům...)
- čerpají hl.z Evangelií.
LITERATURA PSANÁ NÁRODNÍMI JAZYKY: vyvíjí se spolu s národy.
Hl.světská tématika. Ve všech evropských lit.probíhal proces laicizace
(zapojení šlechty a měšťanstva do lit.dění).
1.Šlechtická literatura: V době upevňování feudálního řádu.
Hl.hrdina - šlechtic, rytíř a jeho ctnosti (odvaha, oddanost králi,
úcta k ženě, šíří křesťanství)
Později pod vlivem křižáckých výprav i dobrodružnější.
a)Dvorská milostná lyrika: (od konce 12.stol.)
Vzniká hl.na panovnických dvorech a její tvůrci pocházeli z různých
vrstev - hl.šlechtici, panovníci X nadaní lité sloužící u dvora.
Nebyli to jen básníci, ale i skladatelé.
Hl.námětem bylo opěvování krásných, ale zároveň nedostupných žen.
Většinou to byl nenaplněný sen => nešťastné. Oddaný vztah k ženě.
Používali různých typů písní, ale nejvíce ALBA = svítáníčka (lou-
čení milenců za úsvitu). Dialogy.
Skladatelé a často i interpreti: trubaduři z J Fr.(provensálština)
truvéři ze S Fr.
minnesängři z Německa
minsteři a minstrelové z Anglie.
Většina děl už není anonymní.
b)Hrdinská epika: (12.stol.)
Anonymní - přebírají postavy i děj => jde opět hl.o formu.
Nejstarší dílo: "Beowulf"
Ve Fr.se nazývají chansons de geste = písně o hrdinských činech.
Původně se šířily jen ústně (žongléři) a od 11.stol.se začínají
zapisovat.
Na základě několika písní, kde vystupuje Roland, vzniká ve Fr.dílo:
"Píseň o Rolandovi" - inspirovalo některé pozdější autory (J.Zeyer)
"Píseň o Cidovi" - Španělsko, pol.12.stol. Obdoba Rolanda.
- inspirace pro Pierra Corneilla - "Cid"
"Slovo o pluku Igorově" - Rusko, konec 12.stol.
- líčí neúspěšné tažení knížete Igora proti
kmeni Polovců.
"Píseň o Nibelunzích" - Německo, epos z poč.13.stol.
- starší příběh, staré postavy z mýtů, které
vlastnily a ochraňovali poklad.
- Hl.postava Siegfried, syn krále od dolního
Rýna, který měl všechny ctnosti a vládne kouzelnou mocí (vykoupán v
dračí krvy => nezranitelný, jen mezi lopatkami má zranitelné místo;
plášť, který ho činil neviditelným). Chce se ucházet o ruku sestry
Bourbonských králů, Kriemhildy. Musí ale vykonat několik hrdinských
činů. Pomůže získat Bourbonskému králi za ženu Islámskou královnu
Brunhildu. Po 10 letech vznikne spor mezi Kriemhildou a Brunhildou
o to, který z jejich mužů je vznešenějšího původu. Nakonec je Sieg-
fried zabit a Kriemhilda mstí jeho smrt.
- inspir. pro hud.skladatele Richarda Wagnera
napsal operní tetralogii "Prsten Nibelungů"
c)Rytířská epika: o něco mladší, než hrdinská epika, navazuje na ni.
Postavy jsou smyšlené, nebo historické, ale uzpůsobené požadavkům
šlechty.
Objevuje se - Antický okruh děl:
a) znázorňující Trojskou válku, ale z hrdinů dělají rytíře(Odysseus
je zde hrabě). => Trojanské kroniky
b) díla s Alexandrem Velikým, kde se z něj stává křesťan. panovník
šířící víru mezi pohany. => Alexandreidy
- Bretoňský cyklus:
Čerpají z keltských pověstí. Objevuje se zde polomytický král Artuš
(a jeho rytíři kulatého stolu - Lancelot, Parsifal, Lohengrin,
Tristan)
Romány o lásce Tristana a Isoldy. Zachovalo se několik fragmentů od
různých autorů. Tristan, synovec krále Marka, je raněn a dostává se
k Irským břehům, kde se ho ujme Isolda Zlatovlasá a vyléčí ho.
Tristan ji získá pro strýce Marka, ale cestou domů s ní vypije
nápoj lásky.
Inspirace pro R.Wagnera - opera "Tristan a Isolda", "Věčný návrat",
"Lohengrin", "Parsifal"
2.Měšťanská literatura: Výjevy z obyčejného života obyčejných lidí,
rychlejší spád a kritika vyšší vrstvy. Jevy ze všedního života,
postavy z nižších vrstev. Osobní i spol.problémy. Skutečnost jaká je,
bez idealizování. Kritika vládnoucích vrstev. Ironie a satira
lidských vlastností a spol. Prvek komiky => zábavné => oblíbené.
Hlavními autory jsou - studenti
- žakeři - recitátoři z povolání
- z fr.žongler = šprýmař
- recitace, zpěv a hudební nástroj.

Oblíbené žánry:
a)Fabliaux - hl.ve fr.prostředí 12.-14.stol.
- středověká epická veršovaná povídka a komickými prvky.
Líčí výjevy ze života.
b)Zvířecí epos - "Román o lišákovi" - soubor 27 básní z 12.-13.stol.
z Fr. Spojuje je lišák Renart
(typ loupeživého rytíře, jehož
zbraně jsou chytrost a lest).
Osel - duchovenstvo.
Zvířata mají lidské vlast.
(spol.vrstvy).
Paroduje chansons de geste.
- "O Bleduli a Hněduli"
c)Drama - ze všedního života. Kritika spol. Na náměstích a trzích...

POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ U NÁS:
STAROSLOVĚNSKÉ PÍSEMNICTVÍ: (9.stol.příchod Konstantina a Metoděje)
Velkomoravský kníže Rastislav požádal r.862 byzantského císaře Michala
o učitele křesťanství v řeči, které by lid rozuměl => latina.
Naším sousedem byla Východofranská říše => německý vliv - pod záminkou
šíření křesťanství by zde uplatňovali svůj vliv. Rastislav raději
požádal o učitele z V.
V r.863 přišli Konstantin (= Cyril) a Metoděj. Vybudovali církevní
samosprávu - učili své žáky šíření víry. Zavedli do bohoslužeb jazyk,
kterému všichni rozuměli => staroslověnština. Vznikla na základě
bulharsko-makedonského nářečí z okolí Soluně.
Vytvořili písmo Hlaholici, což byla upravená řecká abeceda. (Na území
Bulharska bylo písmo Cyrilice, dnes azbuka).
POLOŽILI ZÁKLAD PRO ROZVOJ NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ.
Nejstarší st.sl.památky z Velkomoravského období: souvisí s rozvojem
křesťanství (náb.obřady). Nedochoval se žádný originální text, pouze
opisy z 10.stol.
Na konci 9.stol. "Proglas" - veršovaná předmluva k překladu evangelia.
- autorem byl asi Konstantin.
- myšlenka vést bohoslužby ve slovan.jaz.,
aby ji mohli všichni pochopit.
- překlad Bible do slov.jaz.=> zák.kultury,
která je přístupná všem => vést ke vzděl.
=> K.a M.byli nuceni před papežem hájit překlad Bible, přeli se s Troj-
jazyčníky (Lat.Řeč.Hebr.) a nakonec vyhráli.
Konstantin v Římě zemřel a Metoděj se vrací na V.Moravu a stal se arci-
biskupem Moravsko-panonským.
"Život Konstantinův" - obsahově náročnější, fil.zaměření, metaforické
vyjadřování => pro vzdělanější vrstvy.
"Život Metodějův" - prostší jazyk a kompozičně jednodušší.
- obě díla - autoři asi z řad jejich žáků. Nazývány "Panonské
legendy" - spíše "životy"
- vyprávění o jejich dětství, životě a učení
"Kyjevské listy" - hlaholicí psaný zlomek misálu (mešní kniha)
PŘECHOD OD LITERATURY ST.SL.K LITERATUŘE LATINSKÉ: (10.-11.stol.)
Po smrti Metoděje r.885 došlo ke změně situace na V.Moravě - vyhnání
žáků K.a M.a ti se dostali až do přemyslovských Čech, kde pokračovali v
bohoslužbách ve st.sl.
Zápas mezi lit.latinskou a st.sl. Z počátku se navzájem ovlivňovaly,
ale latina postupně vytlačila st.sl.kulturu. Poslední její útočiště byl
Sázavský klášter (zal.r.1032, opat Prokop).
1.St.sl.památky vzniklé na území Čech:
Legendy - životy světců (zázraky, příkladný život, mučednická smrt,
idealizace).
- Legendy Svatoludmilské, Svatováclavské, Svatoprokopské...
"Život sv.Václava" - 10.stol., prostý styl => srozum.
2.Latinsky psaná díla:
Legendy - "Kristiánova legenda" (vychází se st.sl.)
Nezanikl ani vliv st.sl.vzdělanosti => vzniká 1. st.sl.duchovní píseň s
prvky češtiny - "Hospodine, pomiluj ny" (10./11.stol.) - působí spíše
jako recitace. Lidé jí rozuměli, proto zlidověla. Na konci je slovo
"Krleš" (= Kyrie eleison), což znamená "Hospodine, smiluj se nad námi".
PŘEVAHA LATINY A PRONIKÁNÍ ČEŠTINY: (poč.12.stol.- pol.13.stol.)
Významné postavení měla dějepisná próza, která byla psána v latině.
Hlavním žánrem dějepisné prózy byla kronika.
Kosmas - nejstarší známý český kronikář (? 1045 - 1125)
- známe ho jen z toho, co o sobě sám napsal.
- znal tehdejší i antickou lit. Studoval v cizině (Lutih - Belg)
- děkan kapituly u Sv.Víta
- "Kronika česká" (Chronica Bohemorum)
- psaná latinsky
- dějiny národa českého - od pravěku, až do své doby. Popisuje
polohu Čech; dobu praotce Čecha; Libuše... Vychází z pověstí
- končí v r.1125 nemocí a smrtí Vladislava a sám také umírá.
Na konci je dopisováno cizí rukou o Kosmově smrti.
- Silný patriotismus = vlastenectví
- Ne všechny údaje jsou přesné. Inspiroval další spisovatele,
kteří ho doplňovali a opravovali
- Nechce být pouze historikem-vědcem, ale pokouší se i o lit.str
(neudává pouze fakta, ale používá i dialogy, citáty, lidová
rčení, zábavné historky aj. Velice živá char.postav).
- "...psal latinsky, ale myslel a cítil česky..."
O pronikání češtiny do lit.svědčí i tzv.glosy (č.poznámky v lat.textu)
a bohemika
Píseň "Sv.Václave" (12./13.stol.)
- psána staročeštinou.
- dlouho jen v ústním podání => dochovalo se více
melodií
- strofičnost (sloky)
asonance (shoda jen v posledním písmenu).

Hodnocení referátu Vznik středověkých národních literatur, vývoj písemnictví na našem území do konce 12.stol.

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. říjen 2007
  3 524×
  1452 slov

Komentáře k referátu Vznik středověkých národních literatur, vývoj písemnictví na našem území do konce 12.stol.