Kardiovaskulární choroby a jejich prevence

Srdce a cévní systém

Srdce a cévní systém slouží jako pohonná jednotka těla. Zásobuje organismus životně důležitými látkami až k jednotlivým buňkám. To je umožněno uzavřeností cévního systému. Tělo přijímá vzdušný kyslík a ten se v plicích setkává s opotřebovanou tmavě červenou žilní krví, která přichází z pravé srdeční komory. V ní obsažené červené krvinky vážou kyslík. Současně uvolňují kysličník uhličitý a plynné zplodiny látkové výměny. Očištěná krev je světlejší a dostává se do levé srdeční komory. Odtud ji srdce pumpuje k jednotlivým orgánům, svalům a tělesným buňkám. Ty odebírají kyslík z krve a předávají jí kysličník uhličitý a zplodiny látkové výměny. V žilách se sbírá opět tmavá krev do pravé srdeční komory a přechází do plic, aby znovu načerpala kyslík. Tím je okruh uzavřen. Probíhá-li oběh bez obtíží, je tělo zdravé a silné a orgány jsou dobře prokrvené a teplé. Avšak již lehké poruchy prokrvení mohou vyústit v choroby, které dokonce mohou ohrožovat život.

Vrozené srdeční vady

Do doby dospělosti se mohou z dětství přenést některé vrozené srdeční vady. To jsou odchylky od normálního uspořádání v srdci, dále změny vústění a vyústění velkých tepen a žil do srdce a z něho, případně změny těchto cévních kmenů blízko srdce. Některé tyto vrozené vady jsou neslučitelné se životem a dítě se narodí mrtvé. Jiné ukracují život už dítěti. Některé jsou schopny jisté úpravy operací. A konečně některé tak málo ovlivňují činnost srdeční, že dítě normálně dospěje, je to například otevřená srdeční přepážka. Předcházet vzniku vrozených srdečních vad je zatím velmi obtížné. Pomoci může vyšetření v předmanželské poradně, kdy zjistí rizikovost početí, např. když jeden z rodičů má problémy se srdcem, tak je možnost, že je dítě zdědí. Pro těhotnou matku je nesmírně důležitá hygiena, nepít alkohol, nekouřit, nebrat žádné léky bez lékařského předpisu a pečlivě dbát rad lékaře.

Získané srdeční vady

Už v dětství, ale také kdykoliv později mohou se začít vyvíjet získané srdeční vady u srdce do té doby zdravého. S přibývajícím věkem však pravděpodobnost vzniku takové srdeční vady klesá. Na rozdíl od vrozených srdečních vad týkají se získané vady srdečních chlopní, které působí je nejčastěji revmatická horečka. Chlopně se buď deformují, takže se nedovírají, (tomuto jevu se říká nedomykavost chlopní), nebo srůstají, takže otvor mezi nimi se zužuje, ( zúžení srdečního ústí ). Výsledkem je nadměrná práce pro srdce, aby udrželo krevní proud. Proto se jeho činnost urychluje a nejprve roste ta část srdce, která první zmáhá danou chlopení vadu. Po čase začne umdlévat, roztahuje se a snahu o překonání vady přejímá další srdeční oddíl. Nakonec srdce umdlévá jako celek, dochází k srdeční nedostatečnosti a ke konci k úplnému selhání. Není-li podchyceno léčivy, zastaví se.

Je ovšem mnoho stupňů vad, od lehkých, které svému nositeli nepůsobí obtíže celý dlouhý život, až k těžkým stavům, které ukracují život brzo po vzniku vady. Mnoho lze vylepšit vhodnou životosprávou, mnoho dokážou léčiva, některé srdeční vady se operují. Vždy však musí stav posoudit odborník pro srdeční nemoci a jeho rady, byť sebenesympatičtější, je nutno přesně zachovávat – zejména nutnou dávku klidu od namáhavé práce, zvedání těžkých předmětů, dále je nutné zachovávat psychickou pohodu, tzn. nerozčilovat se a nežít ve stresu. Nejlepší je ovšem předcházet revmatickou horečku pečlivým léčením angín, a tím bránit vzniku získaných srdečních vad vůbec.

Nemoci srdečního svalu

Další skupinou srdečních nemocí je předčasné opotřebování srdečního svalu, které se jeví mikroskopicky zmnožením vazivových vláken na úkor svalových, někdy s ukládáním tuku. Nejčastějšími příčinami tohoto stavu jsou zánět srdečního svalu a zúžení věnčitých tepen aterosklerózou – kornatěním. Ateroskleróza dovede ovšem pozměnit také chlopeň srdečnice tak, že její průsvit zúží.

Zánět srdečního svalu doprovází mnoho infekčních chorob, zvláště chřipku, ale i běžná onemocnění z nachlazení. Lékaři při vyšetřování nemocného tato komplikace neujde, nemocnému však ano, poněvadž stejně leží nebo se málo pohybuje, takže dušností netrpí a urychlení tepu srdce přičítá teplotě. Ale ve skutečnosti se srdce při zánětu navíc rozšiřuje a elektrokardiogram ukáže změny. S ústupem hlavní nemoci ustoupí také zánět srdečního svalu, často bez následků. Jindy se po ústupu příznaků hlavní nemoci teprve projeví jeho známky. Někdy je zánět srdečního svalu v popředí celého stonání. V takovýchto případech se nejspíše po letech objeví příznaky opotřebování srdečního svalu.

Ateroskleróza

Ateroskleróza uzavírá pomalu věnčité tepny, zásobení srdečního svalu kyslíkem klesá. Nemusí se to vůbec nikdy projevit, nejsou-li na srdce kladeny vyšší nároky, tzn. není-li nadměrná tělesná hmotnost, pracuje-li postižený tělesně jen přiměřeně svému věku a pokud se uzavírání tepen nedostane do vyššího stádia. Jindy postupuje zužování věnčitých tepen tak, že se snadno křečovitě stáhnou, čímž klesne dočasně natolik zásobení srdečního svalu kyslíkem, že se objeví krátkodobá bolest za hrudní kostí. Tomuto jevu říkáme angina pectoris. Vyvolatelem křečí může být chlad, prudká změna polohy těla, např. při rychlém vstávání, nebo když je nutné náhle popoběhnout, např. na tramvaj, nervové vlivy atd. Ucpe-li ateroskleróza průsvit věnčité tepny úplně, např. při vytvoření trombu, ( jakési ucpávky v podobě krevní sraženiny), v tepně nebo trvá-li křeč této tepny tak dlouho, že nedostatek kyslíku poškodí příslušný okrsek srdečního svalu nenapravitelně, vzniká srdeční záhať – infarkt myokardu.

Jsou opět různé stupně infarktu, od snadno se hojícího nevelkého ložiska, které zvláště u starých lidí proběhne skoro nepozorováno, až k těžkým bolestivým stavům, ohrožujícím život člověka. Později vznikající nedostatečnost srdeční může pak upoutat postiženého na lůžko trvale. Kromě toho známe tak rozsáhlé postižení srdečního svalu, že usmrtí člověka ihned. Naproti tomu, kácí-li se člověk srdeční zástavou, bez tepu, z plného zdraví, jde někdy sice o takovýto těžký druh infarktu myokardu, jindy však o zástavu srdce z nervových příčin a zde může být záchranou nepřímá masáž srdce a dýchání z plic do plic.

Ischemická choroba srdeční

Poškození věnčitých tepen aterosklerózou se nemusí projevit popsanými příznaky, může zůstat jen u trvalého horšího zásobení srdce kyslíkem. Pak se po letech objeví podobné příznaky jako po těžším zánětu srdečního svalu, příznaky jeho opotřebování. V klinickém obrazu to bývá selhání srdečního rytmu - vzniká nepravidelná srdeční činnost. Zpočátku se daří tento nepravidelný rytmus zvrátit léčivy na normální, ale později už to nejde, ale i tak může člověk přežít desítky let. Jenže to už potřebuje pravidelnou denní dávku srdečního léku digitálisu ve formě různých léčivých přípravků. Nadměrně se zadýchává při námaze, do schodů, potřebuje trvalý lékařský dohled, hůře odolává nemocím dýchacích cest. může to probíhat i beze změny srdečního rytmu.

Ischemická choroba srdeční, angina pectoris a srdeční infarkt jsou nemoci převážně mužů kolem padesátky a výše, silných kuřáků a lidí s nadváhou. Ženy trpívají těmito chorobami v průměru asi o 10 let později. Není vyloučeno, že „moderní“ způsob života, kterým jsou ženy zatěžovány stále více a který se podobá mužskému způsobu života, smaže časem tento rozdíl.
Léčení těchto aterosklerotických chorob je velmi složitou otázkou, je to však jen napravování a udržování něčeho, čemu je třeba předcházet správnou životosprávou od dětství. Celý svět má totiž zájem na tom, aby se zabrzdilo přibývání těchto nemocí. Nejúčinnější je co nejčasnější prevence, tj. zejména správná výživa od mládí, bránění duševnímu přepětí, pravidelná aktivní činnost (sport) a poté odpočinek, spánek, odmítání kouření a alkoholu a pečlivé léčení každé nemoci. Ateroskleróza, otylost, cukrovka, vysoký krevní tlak a dna jsou nemoci, které jsou vzájemně propojené, tam, kde se jedna objeví, je vysoká pravděpodobnost, že se objeví i druhá.

Tyto choroby lze považovat za velmi vážné, a proto si musí každý z nás uvědomit, jak žije, musí zvážit, zda je ta životospráva, kterou žije tou správnou, každý si musí uvědomit své hodnoty, zda žít tak, abychom žili, či žít, abychom zemřeli.

Prameny: Domácí lékař
Zdravý život a Marií Treben
Onemocnění srdce a krevního oběhu

Hodnocení referátu Kardiovaskulární choroby a jejich prevence

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Jiří Běťák
  9. říjen 2007
  4 973×
  1244 slov

Komentáře k referátu Kardiovaskulární choroby a jejich prevence

opavsky karel opavsky22(zavináč)seznam.cz
prosil bych co znamena s vysetreni srdce mi reg 2+ dekuji