Vrozená a získaná chirurgická onemocnění jícnu

Anatomicko – patologické poznámky
Stěna jícnu je složena pouze ze sliznice a svaloviny, nemá důležitou serózu pro bezpečnost stahu. Jícen je fyziologicky zúžen na přechodu hltanu v jícen ve výši čtvrtého hrudního obratle a při prostupu bránicí. V těchto zúženinách často začínají patologické procesy. V těsné blízkosti jícnu je páteř, aorta, průdušnice, průdušky. Vývojové úchylky a patologické procesy jednoho orgánu mohou postihnout i sousední orgán : nádor jícnu může prorůst do průdušnice, při poranění jícnu může utrpět aorta

Vrozené vady jícnu
- porušení krevního zásobení jícnu v době nitroděložního života
- 1ze 2000 narozených dětí – vzácné onemocnění
dělení podle Vogta :
I. Ageneze jícnu - chybí
II. Atrezie jícnu bez píštěl
III. a) Atrezie jícnu s tracheoezofageální píštělí
b) Atrezie jícnu s tracheoezofageální píštělí dolního úseku – nejčastější 90 %
c) Atrezie jícnu – píštěle nahoře i dole
IV. H píštěl
V. Vrozená stenoza jícnu

Vogt III b
- při této vadě je horní úsek slepě ukončen a dolní úsek připojen píštělí na tracheu
- tuto diagnozu určí již sestra na porodním sále (dítě nepolyká sliny – hromadí se mu) – dítě aspiruje sliny a je dušné a cyanotické
- při křiku jde vzduch přes píštěl do žaludku a ten se roztahuje
- dítě přestane křičet – vzduch jde z žaludku i se šťávami a vznikají masivní aspirace – chemické respirační pneumonie
- lékař zasune cévku nosem a po 5 – 10 cm narazí na slepý konec – RTG vyš. s kontrastní látkou

ošetření – poloha na pravém bokuse zvýšenou hlavičkou, neustále odsáváme, dítě ihned na chirurgii
- pokud je donošený, nemá bronchopneumonii a nemá združené vady – operace ihned
- většina dětí má sdružené vady – 50 %
- některé jsou nedonošené – 25 %
- hodně jich má bronchopneumonii

- Jícen vyústíme na krku – esophagostomie, do žaludku zavedeme přes břicho cévku - gastrostomie
- radikální výkon provádíme u dětí, které nejsou schopny operace a provádíme ji později

výsledky : jsou zhoršeny – přidruženými vadami, bronchopneumonií a nedonošeností

Vogt IV
- při této vadě nedochází k tomu, že vzduch komunikuje mezi jícnem a tracheou (tekutá strava)
– způsobuje recidivující záněty plic
- nafukuje se žaludek

DG : RTG, esophagoskopie, bronchoskopie
Léčba : chirurgická léčba – vypreparovat a podvázat

Vogt V
- vzácné onem. – polykací obtíže – zjistí se při přechodu na tužší stravu

DG : RTG + esophagoskopie
Léčba : chirurgická – opakované dilatace, při neúspěchu - resekce

Refluxní esophagitida
- nejčastější vada
- způsobena tím, že kardie je nedomykavá a umožňuje proudění žaludečního obsahu zpět do jícnu
- onemocnění je spojeno s hyperaciditou, je zde i vyšší obsah pepsinu a je tam velmi často i žluč z dvanáctníku a pankreatická šťáva
- kys. žaludeční šťáva vede k naleptání sliznice jícnu
- vznikají peptické vředy – krvácí (hematemeze, meléna)
- praskne – smrtící zánět - mediastimitis
- vředy se hojí jizvami a ty způsobí jizevnaté zúžení postižené části

a) nekomplikovaná refluxní esophagitida
- pálení žáhy, tlakové a pálivé bolesti v v nadbřišku, které se zhoršují v poloze v leže

b) komplikovaná refluxní esophagitida
- dysfagie (špatné polykání), krvácení z jícnu, perforace jícnu

DG : RTG vyš. (polykací akt) – Baryova kaše, esophagogastroskopie, duodenoskopie, pH metrie (v jícnu – 24 h)
Léčba : konzervativní (nekomplikovaná RE) – úprava diety (nedráždivá strava), spánek v polosedě, léky (antacida)
Operativní – zabránění proudění kys. šťáv nahoru, dilatace jícnu