Základy práva

Právní teorii bývají odlišovány určité druhy právních norem dle hledisek: účelu dispozice

 

dikce dispozice

jiných způsobů klasifikace

Podle účelu dispozice rozlišujeme: - Kogentní: čili kategorické normy, které vylučují jakoukoli možnost subjektu chovat se odlišně, než jak stanoví dispozice normy.

Dispozitivní: jsou "opačným polem", protože dávají subjektům možnost dispozice s jejich právy a povinnostmi a teprve jestliže tak neučiní, nastoupí podpůrně ustanovené normy.

Z hlediska dikce:

zavazující

cílové

doporučující

Dle ostatních kritérií: - kolizní - řeší střet dvou právních ( národních) řádů.

operativní - vymezují platnost normy časem, subjektem.

Normy působí v určitém čase, na určitém území či platí k určitým adresátům.Časová působnost norem - život PN je vymezován dvěma okamžiky. - nabytím účinnosti a zánikem účinnosti.

schválení

platnost - 15 dní

účinnost - uveřejněný ve sbírce zákonů

Zánik normy: může nastat: - uplynutím času

zrušením

změnou

Obsahové zrušení PN: - norma pozdější rusí předcházející

pozdější vydaná speciální ruší obecná ustanovení

pozdější vydaná neruší speciální dřívější

Formální náležitosti zrušení PN: - Právní předpis obsahuje z pravidla derogační klauzuli- zrušující ustanovení.

taxativní - přesný, úplný výčet všech zruš. Ustanovení

generální - jen ty co odporují nové normě

gen. s tax. výčtem - je kombinací dvou předchozích typů

Právní norma: základní skladebná jednotka právního normativního aktu.

- všeobecně závazná

- má právní vynutitelnost

- normativní

- forma - předepsaná ve Sbírce zákonů

Právní normy tvoří logickou strukturu: 1. Hypotéza - předpoklady, podmínky

2. Dispozice - vlastní pravidlo chování

3. Sankce - postih

Ustavní soud

patří do ústavního práva a moci výkonné. Sídlí v Brně, je to soud který má za úkol ochránit ústavnost. Je to tedy nezávislý orgán - strážce ústavnosti. Ustavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky. Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, nejde se odvolat!

Základní práva občana

  • právo na život
  • nedotknutelnost osoby
  • osobní svoboda
  • ochrana majetku osob, cti, dobré pověsti, jména, soukromí, rodinného života, obydlí, listovního tajemství
  • svoboda pobytu a pohybu
  • svoboda myšlení, náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby
  • právo sdružovat se ve spolcích
  • práva národnostních a etnických menšin
  • svoboda projevu
  • každý má právo na vzdělání
  • právo na příznivé životní prostředí

Druhy práv

  • ústavní právo
  • finanční právo
  • rodinné právo
  • trestní právo
  • mezinárodní právo
  • soukromé právo
  • církevní právo
  • živnostenské právo
  • občanské právo
  • veřejné právo
  • Správní právo
  • Pracovní právo
  • obchodní právo

Formy státu

Rozlišujeme zde: - stát demokratický

- stát nedemokratický

Nedemokratické formy vlády

Jsou charakteristické tím, že státní moc je soustředěna v rukou malé části obyvatelstva nebo dokonce jednotlivce.

Podle toho rozeznáváme jedinovlády nebo vlády skupin.

V jedinovládách je veškerá státní moc soustředěna v rukou jedince.

Při vládě skupin je veškerá státní moc soustředěna v rukou určité skupiny.

Vlády skupin dělíme na:

ARISTIKRACIE - vláda skupin rodové šlechty

PLUTOKRACIE - vláda skupin s dominantním majetkovým postavením

OLIGARCHIE - vláda skupin, která se nevytvořila ani na základě majetku ani rodu

Demokratické formy vlády

Nejobecněji vyjádřeno "vládu lidu" tzn. že zdrojem veškeré veřejné moci ve státě a legitimity postavení orgánů této moci je lid. K základním znaků demokratické formy patří:

účast obyvatelstva na správě a řízení státu a určování jeho úkolu

rovnoprávnost všech, kteří se na správě státu účastní

podřízení menšiny většině při rozhodování

vymezení a garantování demokratických práv a svobod.

Vývojové stupně demokracie

vojenská demokracie: vztahovala se pouze na muže a byla vázána na vojenskou povinnost. Existovala v době přechodu od předstátních formací ke státu.

antická demokracie v Řecku: svobodní občané se zúčastňovali na řešení státních záležitostí, neexistovali zde volby.

římská demokracie: byla to první zastupitelská demokracie, voleni byli tzv. tribunové lidu

šlechtická demokracie: jednalo se o zastupitelskou demokracii s účastí: vyšší šlechty, nižší šlechtu, duchovenstva

liberální demokracie: vycházela z volné soutěže politických stran

pluralitní demokracie: jde o nejvyšší vývojový stupeň demokracie. Umožňuje demokratické střetávání rozdílných politických, ekonomických, sociálních, kulturních a náboženských zájmů

Podle toho jakým způsobem se demokratické formy vlády uskutečňují, rozeznáváme tzv. přímé a nepřímé demokracie.

Hodnocení referátu Základy práva

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  6. únor 2008
  3 089×
  607 slov

Komentáře k referátu Základy práva