Dětské sny a spánek

Ve své seminární práci bych se chtěla zabývat něčím, co provází život každého z nás. A to sny. Konkrétně sny a snění u dětí. Co se skrývá za dětskými sny? Co z nich můžeme vyčíst? Tato práce by měla být adresována především rodičům, pěstounům, vychovatelům a vůbec všem, kteří s dětmi pracují. Chtěla bych je povzbudit, aby se vydali na stopu dětského nevědomí a pokusili se z chování dítěte během snu vyčíst eventuální psychické potuchy a úzkosti. Jsme schopni pomocí dotazů zjistit, co dětské nevědomí během noci prožilo. Vždyť: "Sen, to jsou dvířka skrytá v tom nejvnitřnějším a nejintimnějším prostoru naší duše." (C. G. Jung) Když dítě vypráví o svých snech a my mu vážně nasloucháme, vytváříme více důvěry ve vztazích mezi mladou a starší generací.

Jak se zkoumá spící člověk

Dítě nespí stále tvrdě, občas spí jen v polospánku. Bylo to zjištěno pomocí encefalografu. Přiložíme-li dítěti na hlavu elektrody připojené na tento přístroj, zaznamenávají více méně bizardními křivkami akční mozkové proudy. Elektroencefalografie je tedy elektrodiagnostická metoda zjišťování akčních potenciálů nervových buněk mozku. Touto metodou bylo na základě rozsáhlých výzkumů dokázáno, že každý člověk, tedy i dítě, spí noc co noc ve čtyřech nebo pěti přibližně stejně dlouhých periodách, které jsou přerušovány snovými fázemi. Během snění je mozek daleko více aktivován než ve vlastních spánkových fázích.

Sigmund Freud a dětské sny

Sigmund Freud neměl příliš velké mínění o dětských snech, prý se v nich odrážejí pouze prostá splněná přání, nejsou proto na rozdíl od snů dospělých tak zajímavé. Napsal o tom: "Nejjednodušší formy snů můžeme očekávat u dětí, jejichž psychické výkony jsou méně komplikované než u dospělých. Dětská psychologie je podle mého názoru povolána k tomu, aby pro psychologii dospělých vykonávala obdobné služby jako výzkum struktury nebo vývoje nižších zvířat pro bádání o struktuře živočichů nejvyšších." O jedenáct let později svou výpověď značně oslabil: "Nemělo by zůstat bez povšimnutí, že se u malých dětí brzy dostavují komplikovanější a méně průhledné sny a že se na druhé straně sny takto jednoduchého, infantilního charakteru často vyskytují za určitých okolností také u dospělých." A poukazuje také na to, jak neobyčejně bohatý obsah mohou mít sny dětí ve věku od čtyř do pěti let.

Forma snu

Dětské sny jsou intenzivnější než sny dospělých. Děti často přenášejí události ze dne do snu. Podněty z prostředí, např. televize, nebo pouliční ruch, ale také napínavé knihy pro děti, nezůstávají bez odezvy ve snu, v němž dítě samo vystupuje. Ve svých snech však děti nevystupují sami za sebe (v Ich-formě), ale jako aktéři ve třetí osobě. Snová událost se pro ně odvíjí jako film, který prožívají coby diváci a v němž hrají hlavní roli. Dítě sleduje svůj sen s velkým napětím. Bojí se o svého hrdinu (který je ve skutečnosti jeho druhé Já). Děti od věku šesti nebo sedmi let stav snění a bdělosti často zaměňují. Jako příklad bych mohla uvést příhodu své sedmileté sestry Dominiky, která mi vyprávěla: "Zdálo se mi, že mi mamka koupila krásnou panenku, měla jsem z ní velkou radost. Když jsem se ráno probudila, hledala jsem ji, ale nemohla jsem ji najít. Moc mě to mrzelo." Co se stalo? Dominika jednoduše zaměnila sen za skutečnost. Myslela, že se příhoda ze snu udála ve skutečnosti.

Zadají se dětem barevné sny?

Čím je dítě mladší, tím jsou jeho sny barevnější. Později barvy blednou, ztrácejí se za plastickým obrazem snu. Barvy často vyjadřují prožitky, které mohou poskytnout důležité informace o psychickém stavu i zdraví spícího dítěte.

Carl Gustav Jung k tomu říká: "Základní barvy mají základní psychické funkce. Tak je červená barvou vnímání, které aktivuje rozum, ale současně barvou, která signalizuje dítěti nebezpečí. Modrá pak vyjadřuje oduševnělost, klid, rozvážnost a jemnost. Zelená znamená růst, žlutá předvídavost, fialová trest, černá nevědomost. Bílá je barvou nevinnosti, ale dítě ji vnímá jako prázdnotu."

Moje sestra také uvádí, že její sny jsou pestré a hodně barevné. To jsou dobré, pozivní sny. Zlé sny pak mají šedou nebo našedlou barvu.

Vnější podněty

Svěrač očí se ve spánku stará o to, aby víčko zadrželo vnější světelné podněty, pupily se zúží a bulva se obrací nahoru. Rožne-li někdo světlo, když dítě spí,může se stát, že světelný podnět pronikne zavřenými víčky do zrakového centra. Tento slabý zrakový vjem dokáže snění ovlivnit, může se projevit jako blesk, který osvětlí sen.

Určité podněty z reálného světa se mohou v dětských snech promítnout. Zvuky radia nebo televize vstupují do REM fáze nejvýš jako kulisa snu a jen zřídka ovlivňují nevědomím naplánovanou dramaturgickou stavbu snu.

Signály

Křik ze spaní – některé děti se často uprostřed noci vyděsí, ještě ve spánku vykřikují hrůzou, tluče jim srdce nebo se dusí. Podle výzkumů medicíny nejde o nic životu nebezpečného, většinou však souvisí s úzkostným snem, který dítě tak rozrušil, že se mu rozbušilo srdce nebo se začalo dusit, jako by mu strach sevřel hrdlo. Co dělat? V každém případě bychom měli dítě utěšit, že nemá ke strachu důvod. Jakmile se uklidní, zase usne a na strach, který způsobil noční záchvat, příští den zapomene.

Skřípání zuby – jsou děti, které nejen ve dne, ale i v noci skřípou zuby. Toto skřípání asi se snem nesouvisí, protože k němu dochází většinou v první nebo druhé spánkové fázi (v tzv. NREM fázi) a v obou těchto fázích se sny sotva mohou vyskytnout. Žvýkací svaly se silně stáhnou, často aniž se tomu dá zabránit, a tím dochází k tření zubů za hlasitého skřípání. Tomuto jevu většinou předchází zrychlený tep nebo pohyby těla.

Mluvení ze spaní – není případ pro psychiatra! Američtí badatelé zjistili, že se často objevuje v NREM fázích, tedy v periodách hlubokého spánku, ale můžeme je slyšet i v REM fázích během snu. Velmi často je doprovázeno pohyby těla. Navazovat rozhovor s takto žvatlajícím dítětem nemá smysl. Během NREM fáze by se totiž sotva probudilo.

Rytmické pohyby v posteli – právě u dětí je častým jevem, že ve spánku rytmicky pohybují hlavou nebo celým tělem. Mnoho vědců je názoru, že to nemá nic společného s nějakým tíživým snem. Nelze to však vyloučit.

Kresby - myslím, že to, co by chtěli děti ve svých kresbách a malůvkách vyjádřit, zažívají stejným způsobem ve svých snech. Také ve snu se zjevuje svět pocitů dítěte v abstraktním tvaru. Úzkosti se tu nezastírají a problémy nezakrývají. Měli bychom i těchto snů podobně jako kreseb všímat. Děti totiž malují rády a hodně. Ve třech nebo čtyřech letech vidí děti svým vnitřním zrakem poněkud bizardní tvory, které jsou srovnatelné s postavami ze snů.

Rodiče ve snech a témata snů

1. Rodiče - se často diví, že oni sami se v dětských snech prakticky neobjevují. Rozluštění této hádanky je jasné. Má-li dítě v reálném životě svým rodičům co vytknout, skryje dětské nevědomí tuto skutečnost ve snu do obraz, tedy "zabalí" napětí mezi rodiči a dítětem do podobenství nebo bajky. Tu se dostane přísný otec na scénu jako divoký tygr a příliš povolná matka je představena jako mazlivé kotě, které ve snu ukazuje drápky.

Hlavním tématem snů tří až čtyřletých dětí jsou ve 33% až ve 45% zvířata. O rodičích se těmto dětem nezdá téměř vůbec. Je tedy na místě domněnka, že zvířata v mnoha snech zastupují ve skutečnosti povolané osoby proto, aby se vztah dítěte k nim ještě více nezhoršoval. Funkce zástupce slouží tedy jako ochrana.

2. Sny o trestu – Dítě je pronásledováno mužem s nožem, lupič vstupuje do domu, lev se chystá na dítě skočit, dítě se topí...to všechno jsou sny o trestu.(C. S. Hall, The Meaning of Dreams)

3. Sny o létání a pádech – děti obzvláště rády sní o létání a pádech, v obou případech hraje roli strach, jak toto dobrodružství dopadne. Často ale tyto sny žádný konec nemají – dítě je rádo, že se nic nestalo. Přírodovědci a lékaři pátrají po fyzických příčinách. Takové sny by mohly vzniknout, má-li dítě dobře fungující krevní oběh a cítí se v dobré pohodě. Děti se pak cítí tak lehce, že to může odpovídající snovou představu vyvolat. Psychologové pohlížejí na "létací sny" jako na odpoutání se od pozemských problémů. "V mnoha snech se objevují lety a pády současně. Znamená to, že dítě je reálným životem zmítáno tam a sem nebo má tendenci nesprávně hodnotit lidi či situace." (R. Kohnstamm, Praktická dětská psychologie)

4. Sny o škole – sny o zkouškách jsou pro rodiče často poukazem na to, aby prověřili, zda se v životě dítěte něco závažného neděje. Mnohokrát vyjadřují tyto snové obrazy určitý strach z budoucnosti. Rodiče by měli dítě těchto úzkostí zbavit.

5. Sny o nahotě – nahota ve snu může naznačovat komplex méněcennosti a zábrany vyvolané většinou příliš prudérními rodiči. Obecně vnímají děti nahotu jako něco špatného a bojí se pak o svých snech vypovídat.

6. Sny o vodě a ohni – dítě snící o ohni, který není vzpomínkou na skutečnou událost, musíme důkladně pozorovat. Je možné, že utrpělo duševní trauma, které se nedá snadno odstranit. Sen o požáru pod střechou lze často vykládat jako duševní zmatek dítěte.

7. Sny o zubech - dítěti se často zdá o zubech. Vypadávají mu, ulamují se, přerůstají nebo mu je trhají, i když v reálném životě ještě nikdy u zubaře nebylo. Příčinou je většinou agrese.

8. Další časté sny – o pronásledovatelích, o budoucnosti, zmeškaném vlaku, o konci světa, o andělích, o bloudění, o budíku či bubnech, o domácích zvířatech, o klaunech, o typicky dětských postavičkách jako jsou víly, obři, čarodějnice...

Průběh spánku

1. Řeč těla ve spánku

Děti upadají krátce po usnutí většinou do dvouhodinového tvrdého spánku, pro příliš starostlivé rodiče je to doba klidu. Potom spánek začíná být méně klidný, oči se paralelně pohybují, dítě sní. Zde je možné rodičům poradit: Nyní není dobré dítě budit, protože přerušení REM fáze způsobuje, že koncentrace dítěte je příští den oslabena. Je podrážděné, ve škole nedává pozor a často reaguje na každou maličkost úzkostí a pláčem. Děti, které se na konci REM fáze samy probudí, naopak ohroženy nejsou. Buďto ihned zase usnou, nebo někdy také vyprávějí, ještě rozespalé, otci nebo matce o snu, který právě před několika okamžiky prožívaly. Probudíme-li však děti několik minut po REM fázi, sotva se už dozvíme o snu, který dítě prožilo, což dokazuje, jak se sny rychle zapomínají. Ale na zvlášť působivé sny si dítě dokáže vzpomenout ještě hodinu po úplném probuzení.

2. Spánkové polohy (Samuel Dunckell)

Známe mnoho spánkových poloh, kterým právě děti dávají přednost. Už asi tříměsíční nemluvně začne ve spánku zaujímat určitou polohu, kterou si potom po léta uchovává jako ideální klidovou polohu. V pozdějších měsících života se dítě před usnutím otáčí sem a tam, až nakonec zaujme polohu, která je pro ně příznivá.

- tzv. poloha sfingy – dítě spí na kolenou s obličejem dolů a zadečkem vystrčeným nahoru. Dunckell z ní usuzuje silný odpor vůči světu spánku a vyskytuje se obzvláště často u dětí, které se jen velmi nerady ukládají do postele v určitou hodinu.

- tzv. poloha plodu – dítě se stočí jako v mateřském lůně a pažemi i nohama si zakryje téměř celou přední část těla, přičemž ruce často kryjí obličej. Podle Duckella je zde vyjádřena vzpomínka na život v mateřském lůně.

- tzv. poloha poloplodová – poloha starších dětí či dospělých, jde o usínání na boku s mírně pokrčenými koleny.

- poloha na břiše – jednou tváří na polštáři, paže roztažené, nohy natažené a většinou lehce roznožené. Podle Duckella se dítě, které takto rádo usíná, umí sebevědomě vzepřít svému okolí.

- poloha na zádech – děti často mluví ze spaní. Takovým dětem se obvykle přisuzuje velké sebevědomí.

Sny v bdělém stavu

Děti často zírají do prázdna jako duchem nepřítomné a když je oslovíme, zdají se být v jiném světě, světě snů.

Zde bych též mohla uvést příklad mladší sestry Katky (6let), která se mnou trávila odpoledne sama doma. Chvíli seděla na mé posteli a něco povídala, zatímco já jsem se učila. Po chvíli jsem si uvědomila ticho, podívala se na sestru a ta se zdála duchem nepřítomná. Když jsem ji oslovila, chvíli nereagovala, pak se lekla a začala zmateně plácat o školce.

Sny v bdělém stavu nají blíž ke bdění než ke spánku. "Sny za bdělého stavu podporují vlivy, které jsou schopny snížit jasnost vědomí a působit směrem ke spánku. Stmívání, tma, měsíční svit, jednotvárné, monotónní, rytmické zvuky (vlny, jízda vlakem, tichá hudba, nudné přednášky) a především únava."(Wilhelm von Siebenthal). Denní snění jsou většinou čisté sny o přáních, která jsou nasměrována do budoucnosti, ale přesto se drží reality, protože vědomí je aktivní. Podle profesora Schulz-Henckeho mají právě potlačované myšlenky tendenci proniknout do denního snění.

Shrnutí

Podle mě je především důležité, abychom si sny dětí nejen vyslechli, ale i zapsali. Můžeme tak problém v nich obsažený lépe poznat, protože někdy o něm musíme déle přemýšlet.

Děti vyprávějí o snových událostech většinou v krátkých, nic neříkajících větách. Na druhé straně některé děti toho napovídají často více, než se ve snu skutečně stalo. Cílevědomými otázkami můžeme oddělit zrno od plev a rozpoznat tak přikrášlené nebo "přibásněné".

Co nám dítě o snu řekne, je většinou jen malá část toho, co se mu skutečně zdálo. Někdy tedy musíme i z tohoto zlomku vyčíst, co vlastně nevědomí dítěte chtělo sdělit.

Sny, které se vracejí nebo obsahově navazují na sny jiné, by se neměly vykládat odděleně, ale jako celek.

Při výkladu dětského snu jsme odkázáni na subjektivní výpovědi dítěte. Aby sen byl průhlednější, mělo by nám dítě vyprávět o příhodách a problémech ze svého života... Při tom je důležité cílenými otázkami poznat a pochopit dětskou duši.

Rozhodně nesouhlasím se Sigmundem Freudem, který tak nějak dětské sny shazuje a nepovažuje je za dost důležité. Jsem přesvědčena, že sny dětí jsou dobře srovnatelné se sny nás-dospělých. Mohou nám pomoci pochopit, co se uvnitř těch malých lidí odehrává, co je trápí... Osobně mě tato práce obohatila, věřím, že se mi tyto informace – jako budoucí matce- budou hodit. Navíc mě přivedla k jakési spolupráci s mladšími sourozenci, kdy mi holky pomáhaly a vyprávěly o svých snech.

Vidím problém v tom, že rodiče často skutečně jen nad sny dětí mávnou rukou, tak to funguje jistě nejen u nás doma. Děti potřebují, aby je někdo vyslechl...

Bibliografie

  • Doc. PhDr. Otto Čačka, Psychologie dítěte, 1996
  • Carl Gustav Jung, Člověk a duše, 1995
  • Sigmund Freud, Význam snů, 1930
  • Georg Fink, Dětské sny, 1994

Hodnocení referátu Dětské sny a spánek

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. duben 2008
  8 813×
  2364 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Dětské sny a spánek