Inteligence jako specifická součást schopností

Schopnosti
= soubory zkušeností, znalostí a vědomostí i dovedností je uplatnit v průběhučinnosti.
= vlastnosti osobnosti, které podmiňují vykonávání určité činnosti.
– nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se v činnosti na základě vrozených vloh.Jedna vloha může být základem několika schopností. Naopak určitá schopnost semůže zakládat na několika vlohách.

Dělení schopností:
I obecné (primární)
II speciální (sekundární)

I obecné (primární) vjemové, senzorické, perceptuální (přesně diskrinovat podněty v oblasti sluchu, zraku a hmatu). intelektové, rozumové, myšlenkové (schopnost chápat, správně myslet, usuzovat, zobecňovat, poznávat, hodnotit, tvořit). psychomotorické (síla, průběh, přesnost pohybů, pohybová souhra, tempo, reaktibilita)

Inteligence = souhrn schopností vjemových, intelektových a psychomotorických.
– schopnost správně (přesně, rychle) vnímat, myslet a reagovat.

Strukturálně je třeba odlišit v inteligenci složku vrozenou, biologickou odsložky kulturní, vzdělaností, jež je podmíněna faktory prostředí.

Vývojově lze odlišit inteligenci praktickou (schopnost zacházet s předměty anástroji), teoretickou (schopnost zacházet s pojmy a znaky, logicky myslet) a sociální(schopnost vycházet s lidmi, umět navázat a udržet sociální kontakt).

Nadání = souhrn schopností určitého druhu, které umožňují nadprůměrnévýkony v určité činnosti. Nadání jako soubor vloh je vrozeným základeminteligence. Existuje jen jako skrytý předpoklad schopností. Nemusí být objeveno.

Talent = nadprůměrné vlohy a nadání v určité oblasti. Projeví se někdy velmizáhy (př.: Mozart ve 3 letech), jindy později. Umožňuje člověku, aby ve svém oborudosáhl vynikajících výsledků.

II speciální (sekundární)
Jsou podmíněné druhem činnosti, profesemi.

Schopnosti nelze „měřit" jinak než jako rozdíly ve výkonnosti jednotlivýchlidí v určité oblasti.

Dosažená úroveň inteligence kolísá věkem, fyziologicky nebo se měnípatologicky (demence po úrazu lebky, zánětu mozku, při některých duševníchonemocněních). Kvantita i kvalita inteligence se dá měřit testy (= krátkodobézkoušky) nebo dlouhodobým pozorováním člověka.

Míra inteligence se dá vyjádřit pomocí inteligenčního kvocientu, který sevypočítá, když dělíme mentální věk (dosažený v testu) věkem kalendářním avýsledek vynásobíme stem, nebo když srovnáme rozumové schopnosti daného jedince súrovní osob téže věkové skupiny.

Pásma inteligence vyjádřena pomocí inteligenčního kvocientu (IQ):

IQ Stupeň inteligence   % lidí
0 – 25 idiotie (jedinci, kteří jsou v dospělém věku na úrovni asi 3 roků) ústavy sociální péče 0,1 %
26 – 50 imbecilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 6 roků) ústavy sociální péče 0,5%
51 – 70 debilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 12 roků) zvláštní školy 1,9%
71 – 80 duševní pomalost (slaboduchost), subnormální inteligence   5%
81 – 90 podprůměrná inteligence   14%
91 – 110 průměrná inteligence   48%
111 – 120 lehce nadprůměrná   18%
121 – 130 značně nadprůměrná   18%
131 – 140 vysoká   11%
140 a výše „genialita"   1,5%

Genialita = mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje jejich nositelůmvytvořit vrcholná díla.

Debilové jsou v určité míře vzdělatelní a vychovatelní , imbecilové v omezenémíře vychovatelní a idioti jsou nevzdělatelní a nevychovatelní.

 

Hodnocení referátu Inteligence jako specifická součást schopností

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  20. březen 2008
  5 804×
  428 slov

Komentáře k referátu Inteligence jako specifická součást schopností